RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1566567568569570571572573574575576poslední (778)31081 příspěvků celkem

Harlan Ellison je ujetý. To není urážka ani kompliment, nýbrž konstatování domnívám se dosti známého faktu. Kdyby se udělovaly ceny za divnost či šílenost námětů, měl by jich víc než Gott slavíků a tato povídka by na jeden vítězný rok bohatě stačila. Ani nebudu vyjmenovávat, co všechno v ní smíchal dohromady. Guláš je to šílený, přesto stále celkem poživatelný. Zda bude někomu i chutnat je jiná věc, u mě lehký nadprůměr.

povídka: Ducholoď - Šlechta, Vladimír
vyšla v: Ikarie 1998/01
BorgDog | ****1/2 | před 4801 dny

Ze všech Šlechtových povídek, které jsem četl, se mi právě tato líbila asi nejvíc. Nevím, zda rovněž patří do stejného světa jako příběhy s Oggerdem a spol. (jisté shodné znaky tu jsou – možná by měl někdo ověřit), ale každopádně mě zaujala příběhem i zpracováním. Drobné mezery by se samozřejmě našly – v tomto případě mi vadila absence vysvětlení, co nebo proč měli duchové vlastně v úmyslu – a Wolfieho salta působily rovněž trochu divně, ale i tak hodně dobrý kousek.

povídka: Pád Frenchy Steinerové - Bailey, Hilary
vyšla v: Ikarie 1998/01
BorgDog | ***1/2 | před 4801 dny

V souladu s tématem čísla další příběh z alternativní reality, kde pro změnu nacistické Německo prakticky vyhrálo druhou světovou válku. Ocitáme se v okupovaném Londýně, spolu s hlavním hrdinou se s typicky britským nadhledem snažíme přežít v každodenní mizérii, až potkáme ženu, která neradostným zítřkům dodá překvapivou jiskru. Bohužel má svá tajemství a hlavně je o ní až moc velký zájem…

„Pád Frenchy Steinerové“ bude další povídka, která v hodnocení poněkud doplatí na mé subjektivní preference. Téma vítězného Hitlera mě prostě nijak neuchvacuje a nacistické okultní hrátky už vůbec ne, nebaví mě u Novotného a nebavily mě ani tady. Přesto musím uznat, že povídka není špatně napsaná a hlavně držená ještě v rovině akceptovatelné pravděpodobnosti. Proto dávám sedmdesát. Členové společnosti Thule nechť klidně přidají zbylých třicet.

povídka: Měsíc číslo šest - Baxter, Stephen Michael
vyšla v: Ikarie 1998/01
BorgDog | **** | před 4801 dny

Nepříliš optimistický životní příběh astronauta, který během lunární expedice propadne časovou anomálií, rychle vystřídá pět různých verzí reality, aby nakonec uvízl v šesté a byl nucen začít žít úplně znovu.

Zkraje děj působí zmateně a příliš rychle, zběsilý kaleidoskop obrazů, co zmizí dřív, než se v nich člověk, stejně jako hlavní hrdina, může zorientovat. Jakmile ovšem Bado definitivně zakotví v novém domově a začíná si budovat pozici za pomoci svých znalostí i součástek skafandru, zajímavost prudce stoupá a právě tato část povídky je tou nejlepší. Baxter jí klidně mohl věnovat mnohem více prostoru. Konec je opět problematický. Za prvé z něj nevyplývá jasně, zda byla hrdinova snaha odvrátit zkázu nebo alespoň zachránit, co se dá úspěšná, ale především až moc zavání patetismem. Nicméně za celkovou úroveň i prostřední část si 80% zaslouží.

povídka: Sebevražda - Cheinisse, Claude
vyšla v: Ikarie 1998/01
BorgDog | *** | před 4801 dny

Vcelku jednoduchá, předvídatelná časovka. Nic, co by zde nebylo mnohokrát, snaha zabránit většímu zlu za cenu vyvolání menšího. Překvapení ani převratně nové myšlenky neočekávejte, přesto jsem však byl až překvapen, jak hladce se povídka vzhledem k jejímu stáří čte.

povídka: Blankyt mágů - Białołęcka, Ewa
vyšla v: Ikarie 1997/12; Tkáč iluzí
BorgDog | ***** | před 4801 dny

Povídka spadá do širšího fantasy cyklu z prostředí magické školy – ale nečekejte Harry Pottera. Autorka jde zcela jinou cestou čistého fantasy prostředí a mnohem jemnějšího, niternějšího příběhu chlapce, který za výjimečný magický talent zaplatil fyzickým postižením a se svým dračím přítelem nyní čelí zásadní životní změně. Není to akční ani „hrdinské“ v potterovském smyslu. Přesto však příběh pojednává především o odvaze, síle vyrovnat se s překážkami, které nám staví druzí, ale hlavně s těmi, které si tvoříme my samotní. Myslím, že tahle povídka musí alespoň trochu zasáhnout každého, kdo nemá místo srdce cihlu…

povídka: Zlé stroje - Saberhagen, Frederick Thomas
vyšla v: Ikarie 1997/12
BorgDog | **1/2 | před 4801 dny

Povídka podle všeho spadá do podstatně širšího cyklu s tématikou válek lidí s roboty-berserky. To může být problém, protože já bohužel další příběhy z tohoto světa neznám, hodnotím jen tento izolovaně, a podle mě bohužel nestojí za nic. Stěží průměrná military SF bez jediného originálnějšího nápadu, ploché postavy, nijak zajímavý děj. Možná, že kdybych znal širší pozadí Saberhagenova světa, objevil bych v tom nějakou kvalitu, která mi unikla, ale momentálně je to s bídou na 50%.

Jedna z Resnickových nejlepších povídek z Kirinyagy, pokusu o utopii. Většina z nich není nijak veselá, a tato patří k nejvíce hořkým, příběh dívky příliš inteligentní, aby mohla žít v záměrně primitivním světě, a současně příliš slabé, aby se dokázala vzdát domova. I touha po poznání se může stát prokletím, ale komu náleží vina?

Jakkoliv se budu zřejmě rozcházet v názoru s většinou čtenářů, nepokládám vypravěče-šamana většiny Resnickových povídek z tohoto cyklu za kladnou postavu. Jeho smíření s osudem není projevem moudrosti nýbrž fanatismu a opojení hrou na boha v systému, nad kterým si zároveň umývá ruce. A třebaže „utopie“ na Kirinyaze možná začala s dobrými úmysly, už jen Kamalina oběť nad ní vynáší jasný ortel.

povídka: Jeden den od Síria - Nečas, Ondřej S.
vyšla v: Ikarie 1997/10
BorgDog | **** | před 4801 dny

Ondřej S. Nečas je jedním z našich nejlepších současných povídkářů a dokazuje to už tady, v povídce o jednom bývalém vojákovi, který musí svést zvláštní souboj s uprchlým vrahem schopným ovládat svou vůlí stroje. Čtivé a napínavé až do konce.

povídka: Kapacita myšlení - Hamilton, Peter F.
vyšla v: Ikarie 1997/10
BorgDog | ***1/2 | před 4801 dny

Rovnou a natvrdo – hlavní hrdina téhle povídky s kyberpunkovými motivy je parchant. Ne sympatický parchant, jen parchant, zběhlý zabiják mocné korporace schopný udělat naprosto cokoliv, aby získal, co si usmyslel. Momentálně našel útočiště na zvláštním místě u osoby, která je mnohem nebezpečnější, než si myslí. A zasloužené vítězství vede k rovněž zaslouženému konci.

Povídka, která ze standardu vybočuje hlavně závěrečnou pointou a scénou, která z paměti jen tak nevymizí.

povídka: Psí houževnatost - Anderson, Kevin J.
vyšla v: Ikarie 1997/10
BorgDog | *** | před 4801 dny

Jak je zmiňováno v poznámce, povídka je vlastně předlohou pro pozdější Andersonův román ze světa Akt X. Zde ještě nenajdete zvláštní agenty Muldera a Scullyovou, nicméně podobnost stylu je evidentní: Konspirace, strach, pronásledování, dobře oblečení neprůstřelní pánové a sruby v lesích. Všechno, co mají Osamělí střelci rádi – a nic navíc. Bohužel. Kdyby se tam aspoň mihnul Kuřák, přidal bych hvězdu za pěknou fanfiction, takhle však jen mírný nadprůměr.

povídka: Tolkovského výbrus - Stross, Charles
Ings, Simon David
vyšla v: Ikarie 1997/10
BorgDog | ****1/2 | před 4801 dny

Tvrdý kyber, či zde spíše biopunk, ořezaný až na kost. Nic pro slabé povahy. Nic pro nenáročné čtenáře. Utrhané nohy, ukousané krysí hlavy, kostry zápasící o duši ve skříni. Krystal Strážkyně moudrosti čelící konci jedné éry, vykoupení z rukou otroka. Pointa, kterou spíš ucítíte než uvidíte. Přesto atmosféra, kterou můžete krájet a která se zaryje do mozku jako střep. Hodnocení berte jako velmi subjektivní.

Jak už zmínila Julianne, pokud tahle povídka něco zaručeně není, je to hard SF. Nad pozadím vůbec nepřemýšlejte, mohli byste dostat chuť Aldisse uškrtit, tím spíš, přečtete-li si jeho další, ještě o dost mizernější variaci na stejné téma v antologii „Experiment člověk.“ Místo toho vychutnávejte atmosféru až do (byť poněkud patetického) konce s tématem smířeného odchodu „starého lidstva“ ze scény, a po dočtení si spravte chuť Nonstopem.

povídka: Vlkodlaci z Luny - Robertson, R. Garcia y
vyšla v: Ikarie 1997/09
BorgDog | ****1/2 | před 4801 dny

Téma smrtících hrátek s anebo uvnitř virtuální reality bylo použito mockrát. Robertson celkem vzato nevymyslel nic moc originálního, přesto vytvořil zajímavý celek a chytlavý příběh chlapíka, proti své vůli přinuceného zúčastnit se s hrstkou pochybných parťáků hazardní RPG hry ve futuristickém kasínu. Velkým plusem jsou nečernobílé charaktery i motivy, počínaje důvodem celé akce a konče proměnou hlavního hrdiny. Také nejde o nějaké moralizování, hra je v rámci svých pravidel férová a k úspěchu vede stejnou měrou štěstí jako důvtip i pečlivá příprava. Právě za celkovou vyváženost a určitou upřímnost přidávám této povídce půl hvězdy navíc – tedy vzhůru na Lunu! Circus Maximus čeká.

Jako většina povídek od Stableforda, i tahle vyžaduje specifický přístup a náladu. Nikam nespěchá, vypráví pomalu, až dokumentaristickým stylem stejně jako profesor Gray, který se rozhodl napsat velkou historii smrti v době, kdy ze zubaté s kosou zbyla místo věčné hrozby atrakce na večírky a „memento mori“ dávno pozbylo význam. Profesorova knižní série má úspěch v jistých ohledech i větší, než by si milý Mortimer přál, a stejně zdařilá je Stablefordova povídka.

Sympatický je hlavně fakt, že autor nemoralizuje. Stableford necpe čtenáři žádná moudra, nehrozí vztyčeným prstem, jen popisuje budoucí společnost, lidské „znovuobjevování“ smrti i osobní život Mortimera Graye. Jakmile se začtete, stáhne vás pomalu a nenápadně, budete v duchu přikyvovat, říkat si ano, takhle nějak by to možná jednou opravdu mohlo vypadat – a na konci už tak dlouhé novely zalitujete, že nebyla delší. Jistě, pak vás třeba napadne, že akce mohlo být víc, děj rychlejší – jenže to už by zase byla úplně jiná povídka.

povídka: Návštěva u mrtvého - King, William
vyšla v: Ikarie 1997/08
BorgDog | **** | před 4801 dny

Nejsem až tolik fascinován jako moji dva předchůdci, přesto uznávám, že jde o silný nadstandard. Všechno podstatné bylo v dřívějších komentářích řečeno. Dodal bych jen, že je škoda, že King skončil se psaním právě u toho Warhammeru. Alespoň podle této povídky má na mnohem víc.

povídka: Tanec stínů - Petr, Jaroslav
vyšla v: Ikarie 1997/07
BorgDog | **** | před 4801 dny

Podobně jako Poláková „Loutka“ v minulém čísle, velmi povedený horor. Tentokrát jsem cítil inspiraci spíše u Howarda či Haggarda, temná džungle, nelítostný domorodý kmen a podivný, vražedný rituál. V jednu chvíli slušně vysychá v krku a fakt, že nepřijde žádné vysvětlení či objasnění záhady dojem jen prohlubuje. Bohužel autor neodolal, aby právě za tímto účelem nepřidal sekundární pointu, která činí příběh překombinovaným a hlavně ho až moc „táhne zpátky na zem.“ Polák jede na plný plyn až do konce, tady se příliš mnoho atmosféry vytratí, ale přesto jde o pokus nanejvýš zdařilý.

povídka: Prospektoři z Coranu - Obluk, Pavel
vyšla v: Capricorn 70; Ikarie 1997/06
BorgDog | **** | před 4801 dny

Skutečně jde jenom o zábavu, příběh ze světa, kde pojem „stará škeble“ označuje něco poněkud jiného než u nás, přesto potenciálně stejně nebezpečného. Nápadité, svižně běžící a v jednu chvíli opravdu dost drsné – ale dobrá povídka vlastně o moc víc nepotřebuje. Na český standard výrazný nadprůměr.

povídka: Loutka - Polák, Jaroslav A.
vyšla v: Ikarie 1997/06
BorgDog | ***** | před 4801 dny

Jedna z vůbec nejlepších variací na Lovecrafta, koncentrovaná esence, jízda, která se vpálí do mozku jak slova Necronomiconu, a vůbec nevadí, že je to spíše než horor akční fantasy. Polák píše málo a jeho conanovka i JFK jsou možná jen řemeslo, ale když se do věci položí jako tady, temní bohové zpívají. Jedna z mála českých povídek do Top 10.

povídka: Jednu modrou za tři lišky - Mostecký, Jaroslav
vyšla v: Archivář; Ikarie 1997/05
BorgDog | ***1/2 | před 4801 dny

Nevím, čím to je, ale mě tahle povídka nijak moc neoslovila, připadala mi jaksi mdlá, nemastná a neslaná. Přitom přísně vzato má všechno – atmosféru, která mi nejvíc ze všeho evokovala Altmanův film „Kvintet,“ výrazné postavy, děj s drsným překvapením na závěr. Nechybí tu nic, přesto u mě spadá spíše do průměru mezi plno jiných. Lituji, hodnocení bude tentokrát přísné z ryze subjektivních důvodů.

Jak už je zmíněno v diskuzi, podle mnohých je tento Andersonův kousek neoficiální a aspoň pokud vím nikým nepřiznanou předlohou veleúspěšného filmu Avatar. Když odmyslíme prostředí a Na´Vi, základ v podobě ochrnutého vojáka ovládajícího svým mozkem tělo tvora přizpůsobeného podmínkám cizí planety je skutečně hodně zřetelný. Děj je rovněž ucházející, co mu však podráží nohy je „vědecké pozadí.“ Kdyby Anderson povídku zasadil na nějakou zcela cizí planetu, ještě by to šlo. Ovšem dnes i naprostý laik ví, že „naše“ Venuše takhle prostě nevypadá a to příběhu příliš škodí.

povídka: Oko za oko - Card, Orson Scott
vyšla v: Ikarie 1997/05; Oko za oko
BorgDog | ****1/2 | před 4801 dny

Nemohu než souhlasit se svojí předřečnicí. Čím déle nad touto povídkou přemýšlíte, tím temnější a znepokojivější se jeví. Ender je proti ní téměř večerníčkem. Určité chyby by se vážně našly, celkově jde ale o strhující čtení, a mimochodem je zajímavé, jak tvrdě se tu sám skalně věřící Card obouvá do náboženství. Škoda, že to nedělal častěji.

Každopádně po dočtení dost možná dojdete k závěru, že neuškodí, chovat se i k neznámým lidem okolo slušně. Protože když někoho naštvete, nikdy nevíte, co se může stát…

Ta povídka možná není nic extra, a jak píše Gaarq, třeba existují lepší na dané téma, mě však dokonale uspokojila i „al dente.“ Příběh muže odsouzeného v totalitní společnosti ke značně neobvyklému a krutému trestu, který se snaží odhalit pravdu a vrátit zpět. Pozvolné odkrývání pozadí, úlomky ze životů jeho blízkých, pár popkulturních odkazů, všechno smícháno ve velmi dobře chutnající koktejl.

Jediným problémem je pointa. Autor tu čelil obávanému dilematu podobných příběhů, totiž, zda zvolit happyend či Orwella. Procházka se pokusil o třetí možnost, ale bohužel tím povídku „zazdil,“ nechal ji vytratit do ztracena v rozpacích a moři otázek. Přesto pokládám právě tuto povídku za jednu z autorových nejlepších.

povídka: Ichneumon a Dormosa - Dowling, Terry
vyšla v: Ikarie 1997/04
BorgDog | ***** | před 4801 dny

Nesmrtelnost. Nuda. Dvě slova kráčející ruku v ruce. Stará hrobka dávno zmizelé rasy nabízí řešení, stačí si jen obstarat správné vybavení a vyrazit. Možná se vrátíte s pokladem nebo jen vítězným pocitem, že jste došli na konec. Možná se vrátíte bez rukou nebo bez očí. A nejspíš se nevrátíte vůbec.

Tahle povídka není akční a už vůbec to není Tomb Raider. Proti systémům chránícím hrobku nemá hledač prakticky šanci, jedinou možností je, získat si jejich sympatie. Obstát v dialogu s nelítostnou strážkyní, vyhnout se pastem a kličkám, které se skrývají ve zdech i za jejími slovy… a unést pravdu skrytou na konci. U této povídky je nutno nejenom myslet, ale také cítit, není snadná a není pro každého. Pokud se však naladíte na tu správnou vlnu, při pohledu na poslední plánek hrobky tvořící zároveň pointu příběhu se neubráníte zamrazení.

Netápeme nakonec v takové my všichni?

povídka: Kolaps - Benford, Gregory Albert
vyšla v: Ikarie 1997/04
BorgDog | **** | před 4801 dny

Podobné Esiasově povídce „Rozsudek“ v minulém čísle Ikarie, ovšem poněkud delší a namířené nikoliv na asteroid, nýbrž na fenomény typu Y2K a kolapsy civilizace obecně. Po technické stránce už dost zastaralé až úsměvné, je vidět, že ani sám Benford nepředpokládal, jak rychle bude rozmach počítačů a Internetu postupovat – ovšem právě to v jiném ohledu dodává příběhu na naléhavosti. Scéna rozloučení obou „přátel“ je každopádně velmi poučná…

povídka: Rozsudek - Esaias, Timons
vyšla v: Ikarie 1997/03
BorgDog | ***1/2 | před 4801 dny

Krátká, úderná legrácky, kterou lze v lepším případě chápat jako parodii na filmy typu Armageddon či Drtivý dopad, a v horším pak jako vylíčení toho, jak by to v takovém případě skončilo doopravdy. Černý humor na úrovni.

Nechci být jízlivý ani hrubý, ale nemohu si pomoci – tady ještě Jana Rečková psala normálně a její věci se krásně četly i bez okusování rtů a zašmodrchání mozku. Pokračování povídky „Pomalá kletba“ nabízí originální pojetí magie, svět okořeněný střetem kouzel a „normálnosti,“ stará proroctví, zajímavé postavy i bolestné návraty. Čte se to jedním dechem a pokud člověk něčeho lituje, potom jen toho, že to není delší. Škoda, že to přece jenom až moc působí jako z kontextu vytržený kousek mozaiky.

povídka: Kukačka v mračnu - Sheffield, Charles
vyšla v: Ikarie 1997/03
BorgDog | **** | před 4801 dny

Svižně psaná, vtipná „podrazácká“ space opera o pilotovi, co se stal nevědomky společníkem párečku prohnaných podvodníků – kteří však pro změnu neví, s kým si začali. Fyzikální pozadí si netroufám hodnotit, je možné, že případný znalec by kvílel hrůzou, ale čte se to dobře a v závěru nechybí překvapení. Hlubší myšlenky nehledejte, ale jako oddechovka perfektní.

Mocná hmyzí rasa Kar-chee při bleskové invazi smetla už dříve upadající pozemskou civilizaci jako hrst smetí. O nějakou tu stovku let později přežívají zbylí lidé spíš na úrovni starověku. Kar-chee se o ně prakticky nezajímají, pokud jim jdou z cesty, a pokud snad ne, umí si s nimi za pomoci svých „hlídacích psů“ rychle poradit. Ovšem brzy poznají člověka, který jim ukáže, že ani divochy není radno podceňovat.

Námětem to vypadá jako další tuctová postapo SF okořeněná „vyvoleným.“ Přesto se to čte velmi dobře – děj odsýpá, nikde nedrhne v tempu ani v logice a rovněž popisované akce nejsou efektně přehnané. Nekoná se žádná grandiózní bitva, spíše sledujeme první zárodek organizovaného odporu vrcholící jedním malým vítězstvím. K tomu se přidávají nenásilné úvahy o vývoji lidské společnosti se všemi klady i zápory představovanými hlavně Gasparovým fanatismem, stejně jako věrohodný popis jednání a myšlení nelidské rasy. Výsledek je překvapivě dobrý a zaslouží si možná i víc než 80%… kdyby podobných příběhů nebylo až moc…

povídka: Drak zákeřník - Davidson, Avram J. A.
vyšla v: Ikarie 1997/03; Ikarie 1997/04
BorgDog | **** | před 4801 dny

Volné pokračování povídky „Za vlády Kar-Chee.“ Opět jsme na Zemi, ovšem o pár století později, kdy se znovuzrozená společnost dostala zhruba na úroveň středověku a z kdysi obávaných a vražedných „velkých ďáblů“ Kar-Chee se stala chovná i lovná zvěř pro zábavu urozené šlechty. Možná až příliš urozené – jenže tak dlouho se chodí se džbánem…

V této novele Davidson mnohem výrazněji než v prvním díle mícha sci-fi a téměř fantasy prostředí do organického celku, který nepůsobí nijak násilně. Naopak, scény jako zbojnický tábor, recitace básní u ohně nebo příprava lovu na draka působí poetičtěji než kdejaká „krmná fantasy,“ přitom striktně vzato jsme stále v science fiction. Povídka je sice o něco pomalejší než „Za vlády Kar-chee,“ ale rozhodně se nevleče. Autor svůj svět nevykrádá, nýbrž stylově rozšiřuje a to se rozhodně cení.

Brak je nezaslouženě tvrdý. Problém téhle povídky je, že úzce souvisí se znalostí příběhů, ze kterých si utahuje. Ren Dark. Perry Rhodan. Rex Star. Ano, i Star Trek. Čím víc jste jich přečetli, tím víc oceníte ironii a vtipný nadhled, se kterými si z nich Steele na jedné straně dělá legraci a na druhé jim skládá poctu. Možná je chyba, že se povídka ve výsledku jednoznačněji nepřiklání ani k jedné straně – na vtipnou nadsázkou je to místy příliš drsné a na poctu zase příliš ironické. V každém případě, já se bavil slušně a praštěný kapitán, který se nakonec přece jen stal hrdinou mi utkvěl v paměti s jednoznačným znaménkem plus.

povídka: Dračí král - Swanwick, Michael
vyšla v: Ikarie 2007/11
BorgDog | ****1/2 | před 4801 dny

Michael Swanwick je nadaný zvláštní fantazií, schopností skládat smysluplně části mnoha obvykle odlišných světů, najít souvislosti a vymyslet možnosti tam, kde by nikoho jiného ani nenapadly. Železní robotičtí a myslící draci. Jejich lidští páni i otroci. Válka. Magie. Jména přinášející moc i smrt. Dohromady fascinující obraz, v čemž je však skryt i největší nedostatek, protože obraz je prostě příliš velký, aby se vešel do jediné povídky a příliš složitý, aby mu člověk stihl v plné šíři porozumět. Na Dračím králi to ještě nevadí tolik jako v případě jiné povídky ze stejného světa, „Slova které zpívá kosa,“ ale i tak je to znát. Nedostatek informací zabraňuje vychutnat všechna zákoutí naplno a myslím, že i úplně pochopit motivaci postav, a jen proto hodnocení nebude absolutní. Ovšem po knize, které je příběh zřejmě součástí bych skočil všemi deseti.

kniha: Metro 2033 - Glukhovsky, Dmitry
walome | *** | před 4802 dny

Metra jsem si všimnul až díky pc hře, která na mě mrkala na digitální distribuci. Vzápětí se kniha objevila v našich knihkupectvích se sloganem „světový bestseller“, což v dnešní době není ani vodítko kvality a prakticky ani vodítko prodejnosti.

Začátek knihy je skvělý. Autor prakticky jen popisuje klaustrofobní stavy hlavního hrdiny v tunelech, život ve stísněném metru a velmi depresivní vizi postapo budoucnosti. Čím se však děj dostává dál, tím více to připomíná cestopis po chodbách metra – hrdina jde dál a dál, poznává další stanici, přičemž každá má jiné zvyklosti, nechá se vláčet osudem, vedlejší postavy potkává jak na běžícím páse, bezmězně jim důvěřuje a chová se jako hlavní hrdina v nějaké počítačové rpg hře. Vedlejší postavy jej vždycky někam pošlou a on je poslechne. Hrdinovo chování vysvětluje závěrečná pointa, která mě překvapila (bod plus), ale v určitém smyslu zklamala.

V knize je množství prázdných míst, které nikam nevedou a končí ve slepé uličce metra – mohlo jich tam být více. Jak se dočteme v závěrečném doslovu, původní osud hlavního hrdiny byl jiný. Kdyby takový zůstal i v knižním vydání, možná by to bylo lepší.

kniha: Tři vyvolení - King, Stephen
Madam Brbla | ****1/2 | před 4802 dny

Skoro 12 let klidně postávali v poličce a UŽ jsem si na ně našla čas, volejme hallelujah!:-) „Tři vyvolení“ si užili své 4 dny slávy a vrátili se zpět na polici – s příslibem, že se k nim někdy v budoucnu ráda vrátím. Jejich starší brácha „Pistolník“ sázel na hutnou atmosféru a nutil čtenáře k maximální pozornosti; ač polovičního rozsahu, nikam nespěchal. „Tři vyvolení“ nasadili od počátku svižné tempo a ve finále zvládli přejít do sprintu. Dosadili na místa pár střípků mozaiky, ovšem většina otázek zůstává a přibylo pár nových.

Stephen King tentokrát Rolanda z jeho pochmurného, rozpadajícího se světa přesouvá do naší reality, konfrontuje jej s vyspělou civilizací a s ní souvisejícími problémy (drogy, rasismus apod.), o napětí není nouze. Prozradit něco víc by byla rána pod pás pro čtenáře, co se na tuto knihu teprve chystají. A zbytečné je upozorňovat, jak si pan Král zase pečlivě pohrál s jednotlivými charaktery – kdokoliv zná jeho tvorbu, musí vědět, že nenajde žádné ploché, nepřesvědčivé panáky.

Jestli „Temná věž“ bude pokračovat v tomto duchu, nebudu šetřit chválou: „Tři vyvolené“ jsem si skvěle užila. V závěru na mě z několika scén pomrkával humor a nejsem se úplně jistá, jestli mi to k sérii sedí (uvidíme časem). Postřehla jsem také pár chyb a nevím, zda je připsat Kingovu záměru – třeba jestli popletení jmen známých herců mělo demonstrovat neznalost mladého feťáka, nebo šlo o hrubý kopanec redakce. Každopádně zvedám oba palce a „Pustiny“ zřejmě nebudou čekat dlouho, než se jich lačně chopím. 88%

povídka: Skořápky - Asher, Neal
vyšla v: New Space Opera 2
Gaarq | **** | před 4802 dny

docela sofistikované dobrodružství. ukazuje další z pestré palety možností kontaktu s jinými inteligencemi. styl vyprávění je docela dekadentní, takový podivný. mezi aktéry nejsou žádní sympaťáci ani vyložení zloduši, spíše než nějaké silné, patetické emoce vidíme obyčejný strach, pochyby, touhu po pomstě, ale i chladný, vykalkulovaný soucit. popravdě, samotný příběh je takový unylý, táhne se jak zasychající žvýkačka, čekáme jen, kdy praskne a sranda skončí, ale autor dokázal mezi tím vším kličkovat a vnést sem i přesah v poznání toho, že diverzita je sice potenciálně nebezpečná, ale uniformnost je smrtící.

povídka: Vzpoura mezi svými - Lake, Jay
vyšla v: New Space Opera 2
Gaarq | ***** | před 4802 dny

ho ho hoho hó! tenhle autor má dvojí dar, bohatou fantazii a schopnost pěkně zacvičit se čtenářem. obojí kvituji s povděkem. nejdřív nechá čtenáře namlsat na celkem běžných kulisách NSO, máme tu postlidi a UI a galaktické katastrofy, aby pak postupně převáděl příběh do roviny až velmi osobní a přiměřeně úchylné. závěr je docela šokující a nepředvídatelný, byť má svou krutou, ano krutou, logiku. a pak ještě přisadí sekundární pointu, kterou jakoby vše předchozí shodil, přesto, že tomu vlastně jen znovu dodal globální rozměr.

kniha: Když mrtví mládnou - Dick, Philip K.
vokis | **1/2 | před 4802 dny

První kniha od Dicka a přišlo mi to ujeté… Děj byl nezajímavý vlekl se a byl jsem fakt rád, když jsem knihu dočetl.

Svet budúcnosti, kde najbohatším štátom sveta je India. Indickí milionári utrácajú veľké peniaze na vesmírnu turistiku. Jednu takúto loď „pilotuje“ bývalý americký mariňák Joe Kipps. Tak táto poviedka podľa mňa nesplňuje kritéria na space operu. Nie je akčná, len opisuje svet a postoje ľudí v Indii. Ako je Sterlingovým novým zvykom, je to náročným štýlom napísaná poviedka, ktorá odrazu končí bez bližšieho vysvetlenia, čo to na tom smetisku vlastne je :)

povídka: Svět po Velkém tlesku - Flynn, Michael F.
vyšla v: XB-1 2011/01
zdenda | **** | před 4803 dny

Na obálce XB-1 je uveden název „Svět po Velkém třesku“.

série: Harry Potter
tartan | **** | před 4803 dny

Bezpochyby literárno-filmový (a teda kultúrny) fenomén, komerčne megaúspešný, prelomu tisícročí. S odstupom času po prečítaní kníh (či pozretí filmov) zostáva pocit celkom príjemného, ale zase nijako extrajedinečného dobrodružstva (na to sú tie príbehy príliš šablónovité a predvídateľné). Je však fakt, že tí čo s Harrym dospievali, to budú brať vždy tak nejako osobnejšie.

1566567568569570571572573574575576poslední (778)31081 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu