Poslední přidané komentáře
na závěr skvělá bissonovská scifi, první kontakt, jak bychom si ho nepředstavovali, úsměvný, ale zatraceně vážný, s lidským podtónem.
vyšla v: Medvědi objevují oheň
Gaarq | *** | před 4906 dny
drsná, sarkastická, výšklebná povídka, u níž prvoplánovost je záměrem a půdou pro celkem vtipnou pointu (i když mám obavy, že ona sama je silnější, než to omšelé poselství samotného příběhu). varování není nikdy dost, ale dávám přednost méně kramářským způsobům jako třeba v http://www.legie.info//povidka/2068-richard-cowper-zprava-pro-krale-brobdingnagu .
Výborná knížka, kde se mi (na rozdíl od jiných Kingových knížek) líbil i závěr, který mě dostal do kolen :)
Neuveriteľný svet, ktorý posúva román do polohy lepšieho slohové cvičenia. Existujú stovky zaujímavejších románov, nie je dôvod čítať tento.
Je to hrozná knižka. Človek ľutuje, že Sheckley neostal pri poviedkach. Škoda o deji niečo napísať aj tak je nezmyselný, čo je horšie nie je ani vtipný. Sled neuveriteľných a zbytočných scén, ktoré nesmerujú nikam. No to už radšej Micka Jagera z filmu, ktorý je lepší ako kniha, lebo s ňou nemá nič spoločné.
Páčilo sa mi pojatie upírov v tomto románe. Ani nápad aby sa väčšina deja odohrala na lodi nebola na zahodenie. Dobre vybrané postavy, ale nič prevratného. Možno troška dlhá kniha, ale ináč príjemné čítanie. Ale atmosféra je určite perfektná.
Hodně dobrá, inteligentní a pro mě i originální povídka (ve SF mám načteno málo, takže možná proto) s mohutným přesahem a pronikavým komentářem k lidské povaze. Zajímavý je i doslov a autorovo označení Farmy tlouštíku za tělesnou autobiografii.
Od posledního dílu série většina lidí očekává rozuzlení dějové linky a dokončení osudů hlavních hrdinů. I v Převážně neškodné se obojího dočkáme, a dokonce nejsme ochuzeni o adamsovský styl vyprávění.
Čtvrtý díl je z celé série ten nejslabší. Za svými předchůdci značně pokulhává, protože v podstatě pouze rozvíjí a posouvá dějovou linku, ale nikoli zábavnou formou, na kterou jsme byli doteď zvyklí. Kdyby tato kniha byla samostatná, nebyla by zas tak špatná, ale bohužel po třech knihách čekáme více a nikoliv méně.
Humorná sci-fi není zrovna můj šálek čaje, ale výjimky potvrzují pravidlo:-) To, co se povedlo stvořit Adamsovi, jen těžko hledá konkurenci. První díl to s vámi rozjede stopem křížem krážem vesmírem, druhý díl nepoleví ani o fous, třetí se statečně drží za prvními dvěma, čtvrtý už bohužel značně pokulhává (sám autor přiznává, že ho tento díl nebavil), no, a pátý nám to všechno poletování vesmírem uzavírá (na úroveň prvních dílů, ale nemá ani omylem). A než se vydáte na cestu, hlavně si nezapomeňte ručník!!!
Super kniha, když si pomyslím, že to psali za komančů…skládám poklonu ;-) super konec, přečetl jsem ji za jeden večer, jednim dechem!!!
vyšla v: Medvědi objevují oheň
Gaarq | **** | před 4907 dny
taková britsko-britská povídka ;) roztomile absurdní, příjemně lidská, maličko zamotaná. základní námět je doplněn graduovanou „pointou“. anglie, ahoy!
jedna z nejslabších povídek od terryho bissona. je tak děsivě nepůvodní, douglas adams (moudří delfíni) a tolkien (věky myslící entové) mi z toho ční jak pěst na oko. pavědecké mudrování mě zrovna u téhle povídky taky pěkně naštvalo, to , to blábolení o kolektivní mysli a rozlišování kulturních artefaktů, to oboje mi přišlo příliš samoúčelné, na rozdíl třeba od ploché hory nebo medvědů u ohníčků. a ani jako anekdota to na mě nezabralo.
vyšla v: Medvědi objevují oheň
Gaarq | ** | před 4907 dny
taková nemastná neslaná ochranářská povídečka. proti formě ani stylu neprotestuju, jen je to tak prvoplánové, že mě to nenadchlo.
Me pocity z cele serie jsou velice obdobne jako u Borga… ovsem zaroven z diametralne odlisnych duvodu, proto si dovolim jej parafrazovat v citaci:
Začalo to jako nechutná, idiotsky napsaná série MILITARY fantasy s pitomou, zakomplexovanou hrdinkou. Skončilo to jako pseudokřesťanská náboženská agitace, ale ne tak příšerná jako Narnie – u které jsem flusal síru jako satanista, ač jsem „jen“ ateistou… ;o) – s třetím dílem už se tam alespoň objeví nějaká magie a začne se něco málo dít a netrpíme při všudypřítomném vojenském drilu a výcviku. Dvojka pak je nudná pseudo-psycho vata.. kde hlavní hrdinka rozháraně a dlouze bojuje ze svou zakomplexovaností …a sem tam se i něco málo semele…
cele dohromady – nechutná pitomost…a stejne tak jako muj predrecnik na tuhle autorku uz ani nekouknu, at ji u nas vyjde cokoliv.. :))
Začalo to jako nadějná, poctivě napsaná série military fantasy se sympatickou, lidskou hrdinkou. Skončilo to jako pseudokřesťanská agitace s nepřemožitelným a nepřekonatelně nudným paladinem. Jak vidím, některým skřítkům zřejmě tahle série lezla krkem o hodně víc než mě, a po přečtení posledního dílu nemohu říct, že bych se jim divil. Dokonale se mi navíc znechutila i autorka, takže jsem ztratil zájem i o „Rychlost temnoty,“ a vlastně COKOLIV dalšího. Celkové hodnocení stěží průměr, a to jen kvůli úvodní části.
A mimochodem, za ty obálky s Aragornem a Xenou, kterým akorát ve Photoshopu smázli hlavy by měl nakladatel zaplatit hlavou svojí.
Poslední část dlouhé cesty Paksenarrion od prostého vojína Phelanovy kumpanie až k mocnému paladinovy svatého Girda – poslední a nejhorší.
Prakticky všechno, co bylo v minulých dílech dobře, se zde zvrhává v opak. Jakmile se Paks stává paladinem, okamžitě je z ní superman, který vše zvládá, je všemi respektován, ctěn a obdivován, navíc je dokonale čistá (v doslovném smyslu – protože na „to“ si v celé sérii opravdu nenašla čas a zřejmě ani ti temní elfové neměli chuť), takže zlo se už třese strachy v koutě. Některé postavy již v minulém dílu přemoudřelé se stávají vyloženě otravnými a hlavní hrdinka jim v tom značně sekunduje. Osmdesát procent děje pokrývá moralizující nuda, kde se cestuje odněkud někam, hrdinka přednese proslov, se kterým všichni souhlasí, vyjádří jí obdiv i úctu a jede se dál. Eddings hadr. A všechno korunuje scéna vznešeného sebeobětování na konec.
U té bych se rád zastavil blíže. Teprve po přečtení záložky na přebalu jsem odhalil, že Elizabeth Moonová je činná v katolické charitativní činnosti, a už to mě mělo hned zkraje varovat. Nevím, zda svou sérii od začátku zamýšlela jako součást této práce, ale tak nepokrytou křesťanskou agitaci, jakou do nebohého čtenáře lije v závěru, jsem už dlouho neviděl. To, koho má představovat svatý Gird a hlavní hrdinka musí poznat i ten, kdo o Ježíšovi slyšel leda od kanibalů na Borneu, a popravdě se z toho až zvedá žaludek. Aspoň snad ta dlouhá scéna věnovaná mučení Paksenarrion (škoda, že ne autorky) zaujme některé specificky vyhraněné osoby. Tohle vzrušení bude nejspíš jediné, co při četbě zažijí.
Od totálního braku tuto třetí část zachraňuje jen nostalgie s prvním dílem, poměrně dobře popsané prostředí císařského dvora a postava zloděje, která se aspoň TROCHU vzpírá černobílé šabloně. I tak jedna z nejhůře zakončených sérií, které jsem měl šanci číst.
Druhá část Paksenarioniných příhod se více zaměřuje na ni samotnou, na sólové příhody po jejím tažení, včetně zajetí temnými elfy a pád prakticky „až na dno“ – jenže to knize bohužel není ku prospěchu.
Dokud se autorka držela military roviny jen s drobými fantasy prvky, uměla zabodovat celkovou realističností a věrohodností prostředí i chování. Jakmile se však pustila do tvorby či spíše rozšiřování vlastního světa, rychle se ukázalo, že na to prostě nestačí. Ano, nevynechala nic. Trpaslíky, elfy, jejich temné příbuzné, čaroděje, skřety, druidy, hraničáře, magické předměty, ruiny skrývající poklady, pokud prolistujeme příručku DrD, můžeme klidně odškrtávat položky – ale to je i všechno. Moonová absolutně NIC originálního nevytvořila a dokonce ani nepoužila. Její svět působí sterilně, upachtěně, jako by si jen snažila obléknout cizí kabát, který jí nesluší a vlastně se jí ani moc nelíbí, což dosvědčuje dost narážek či motivů, které se vůbec nesnaží rozvinout, ale prostě je nechá plavat. Navíc ke všemu časem přibývá moralizování o cti, věrnosti, dobru… přesně to, čeho se dobrá fantasy snaží varovat.
Knihu zachraňuje jen řemeslná zručnost. Faktem je, že Moonová dokáže věrohodně popsat jednotilivé scény, ne tak, aby to byl ohňostroj akce, ale aby jim člověk věřil. Její hrdinové nejsou dokonalí, hladoví, krvácí, zažívají pochybnosti i strach, občas v nesprávnou chvíli zaváhají nebo se v dobrém úmyslu přikloní na špatnou stranu – škoda, že se pak rychle najde někdo, kdo je poučí, jak by to mělo být správně a přiměje je zastydět se.
Celkový výsledek je stále nadprůměrný, ale do první části má daleko.
Whisp, Kennilworthy
Safirentwiluea | ***1/2 | před 4907 dny
Jedním slovem – skvělé. 93%
Safirentwiluea | ***1/2 | před 4907 dny
Vynikající doplněk ke knihám Harryho Pottera, ale mrzelo mě, že zde nebyly uvedeny některé vlastnosti a například odchyt zvířat, ale v Harrym Potterovi to napsané bylo. Konkrétní příklad – jak si ochočit Fénixe, jak moc je k vám loajální, jakým způsobem dokáže mizet, nebo třeba co se s ní stane, když osoba, ke keteré je připoutám láskou a loajálností, zemře. Na tyto a mnohé další otázky jsem zde nenašla odpověď, přičemž v Hjarrym Potterovi byly, anebo byly naznačeny, že něco na ten způsob existuje. Také by se hodila další učebnice Harryho Pottera – např. Lektvary Prince dvojí krve, nebo něco na ten způsob. 74%
vyšla v: Koniáš: Muž na stezce; Ostří oceli; Ramax 2001/09
Safirentwiluea | **** | před 4907 dny
Průměrná, přirovnáním k ostatní Žambochově tvorbě spíš ujde, než že by se nějak blýskla, ale námět vynikající, jen poněkud holý. Chtělo by to nějakou přidělávku, aby tam nešlo jen o jedno jedinou věc a aby se to četlo delší dobu a čtenář si to mohl vychutnat. 77%
No… není to špatné. Military jen s relativně mírnými fantasy prvky o dívce, která se rozhodla vstoupit do žoldnéřské kumpanie vévody Phelana. Postupně sledujeme její výcvik přes první bitvu až po roli, jakou sehraje v klíčovém válečném tažení. Nechybí některé poměrně drsné momenty (zacházení s Halverikovým synem v zajetí), přesto jde celkově o „pohodové“ čtení, kde je dobro i zlo jasně dané, hrdinka sympatická a děj víceméně předvídatelný, ovšem ne nezajímavý. Velkým plusem je hlavně fakt, že se autorka vyhýbá „supermanským“ výkonům postav včetně hlavní hrdinky a obecně mi konání i vojenské manévry Phelanovy armády přišly velmi věrohodné.
Řekl bych, že je to celkem dobrý úvod do žánru military fantasy pro začátečníky. :-)
vyšla v: Koniáš: Muž na stezce; Ostří oceli
Safirentwiluea | *** | před 4907 dny
Jedna z těch úplně obyčejných a nezajímavých povídek z Koniášova světa. Světlá stránka na tom je, že se dobře četla a pobízela vás k tomu, abyste ji konečně už dočetli. 63%
vyšla v: Koniáš: Muž na stezce; Poslední bere vše
Safirentwiluea | **** | před 4907 dny
Dobře se četla, ale pár věcí mělo své chyby a nebyly dokončeny a dovysvětleny, ale i tak se to dalo. 84%
vyšla v: Koniáš: Muž na stezce; Ostří oceli
Safirentwiluea | ***** | před 4907 dny
Povídka přensně, jak má být – nechybí napětí, akce, zápletka, spoustu odlišných postav a hlavně zábava. 95%
vyšla v: Koniáš: Muž na stezce; Ostří oceli
Safirentwiluea | ****1/2 | před 4907 dny
Skvělý nápad, ale není to moc rozvedeno a ani moc realistické. Kdyby to tak bylo doopravdy, přinejmenším jeho společníci by si také něčeho všímali a diskutovali by o tom. Mohlo se to povíst líp, kdyby to bylo zavedeno do podrobností. 91%
Prvý raz sa mi stalo, že už po tridsiatich stranách som chcel s knižkou skončiť. Tak ma nudila, že som ju chcel jednoducho vyhodiť do koša, spáliť, atď. Celú knížku sprevádzajú stupídne kecy, z ktorých, ak knižku budete poctivo čítať, sa môžete zblázniť. Z toho híha a lásočka OVKESATOZV mi preskakovalo a bude mi asi preskakovať ešte ďalší rok. Keby mala kniha o polovicu strán menej – približne do 250 strán, tak nepoviem, no mne sa tieto zbytočné kecy zdali príliž ukecané. Aby som neprekecal tento koment, napíšem jediné – túto knihu zachraňuje asi len to, že ju napísal King a… to je asi tak všetko…
- venované Lisey a Mande-Pande:
HÍHA, KONIEC!
Souhlas s Vlaskem, fajn zápletka, drsný akční konec, jen mi vadil pomalejší rozběh a ta epizoda kolem ryby. Trent se nám vybarvuje, Rachel si pohrává se záhrobím víc než je zdrávo, ale nejsilnější mi přišlo dění kolem Ivy. Rozuzleny některé věci z minula (démon) a naopak některé uzlíky zůstaly pro příště. Prostě fajn kniha, místy humorná, místy mrazivá. :)
Bizon se zase vytáhl. Takto myšlenkově bohatou a filosoficky a psychologicky hlubokou povídku založenou jen na fiktivních rozhovorech jsem snad nečetl. Ústředním tématem je legální pomsta za spáchaný trestný čin. Ovšem co dělat, když je poškozených více? S tím si Terry bravurně poradil a rozjel tím černou hyperrealistickou satirickou kritiku na mnohé nešvary nejen USA, ale celého světa – netoleranci náboženskou i jakoukoliv jinou, moc právníků, diktát médií, rasismus, terrorismus, křesťanský fundamentalismus, euthanasii, potraty a kmenové buňky potažmo klonování. To vše jsem tam viděl já. Jestli i vy, to záleží na tom, jak moc máte otevřené oči.
vyšla v: Medvědi objevují oheň
Gaarq | **** | před 4907 dny
docela hustá a výsměšná satira, napsaná zdánlivě zmateně a podivně, ale ve své interpretaci jsem v ní našel silný postoj autora s vyhraněným postojem k hlouposti. řečeno slovy jiřího dědečka: blbost si žádá krev.
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1998/01; Medvědi objevují oheň
Gaarq | *** | před 4907 dny
tklivý příběh o umírající zemi, o zemi tak, jak ji známe. no, originalita skutečně veškerá žádná, ale má to atmosféru a poselství mi také není cizí (byť /ještě/ nejsem žádný sentimentální děda). řemeslo je dobré a to se počítá.
vyšla v: Medvědi objevují oheň
Gaarq | **** | před 4907 dny
tak tahle povídka má zatraceně překvapivou pointu a necítil jsme se obelstěn jako u mývalího kožíšku. povídka je to opět cynická (forma pitomé televizní šou tomu značně napomáhá) a v zásadě má čtenáře nas…štvat. což je za těchto okolností dobrý plán :)
vyšla v: Medvědi objevují oheň
Gaarq | *** | před 4907 dny
dobře a vtipně napsaný příběh s časovým paradoxem. originalita tady viditelně zaostává a ani provedení není nijak ohromující.
vyšla v: Medvědi objevují oheň
Gaarq | **** | před 4907 dny
nenápadně až nudně rozbíhající se firemní prezentace. postupně vše graduje, nenápadně až k děsivému závěru. povídka je to vyzněním cynická a povýšenecká, ale jak jinak čtenáři zvednou mandle a donutit ho trošku myslet? ;)
jak by řekl kamarád merle, je to taková nekromantika. svět na druhém břehu a jeho fatální přitažlivost. a nebyl by to bisson, aby tento nápad nebyl ozvláštněn třeba slepým malířem a láskou až za hrob.
Knihu som cital uz pred dlhsim casom, ale ten pocit po precitani zostal – sklamanie. Chcel som sa ponorit do tolko vychvalovaneho sveta Dragonlance, ale zrejme som zacal zlou knihou. Mam taky pocit, ze by som mal skusite nieco priamo od dua Hickman & Weisova. Tato kniha ma absolutne nebavila a docital som ju naozaj iba z nutnosti. Nezaujimave postavy, predvidatelny dej…
Tak, po vybornom Nevermore Baltimore som si precital dalsiu knihu Petra H. A, tato sa mi pacila este o trosku viac ako predchadzajuca. Mozno mam slabost pre ceskych autorov, ale mam taky pocit, ze pisu presne to, co ja chcem citat. Zrejme ma Petr averziu voci velkym spolocnostiam, pretoze aj v tejto knihe bojuje hlavny hrdina proti takejto velkej americkej spolocnosti. Dej odsypa a znova su hlavnym hybatelom skvele dialogy. V tom je Hetesa majster. Postava Lennyho je sympaticka, zenska protagonistka tiez a keby som necital Baltimore, mozno by som bol sklamany, ze sa, ehm, ‚nezblizia‘ :) Takto si zacinam u tohto autora zvykat. Mam vsak aj dve vytky – neverim, ze by sa Lenny len tak lahko stratil v cervenej mazde (a ked sme uz pri tom, neverim, ze by mu nedali cip do auta, ked sa tak unuvali mu ho vzdy napchat do satov) a druha, neuveril som chladnokrvnosti Lennyho pri pomste svojmu vrahovi – proste neuverim, ze obycajny clovek takmer bez vycitok svedomia stiskne spust zoci voci svojej obeti. Az na tieto dve malickosti sa mi kniha velmi pacila a uz mam nakupene dalsie Hetesove knihy :)
vyšla v: Ikarie 2005/04; Medvědi objevují oheň
Lucc | ****1/2 | před 4907 dny
Pobavil jsem se náramně. Nic pro vegetariány :)
Na de Linta musíte mít povahu. Ohně v srdcích je pra-fantasy (para?) s prvky mýtu, pohádky i bajky; zapomeňte na prsteny, meče nebo nekromanty. Zapomeňte také na jasný příběh a klasickou konstrukci. Čekejte několik příběhů v příběhu, kde hlavní roli hrají čtyři „strašidla“, spíš bych asi řekl zhmotnělé totemové bytosti a jedna podivná podzemně-nadpozemská místnost z cihel, která kromě poškrabaných železných dveří neobsahuje vůbec ale vůbec nic. Doporučuji číst na tripu, ono je to celé asi tak trochu trip.
Dalsie prihody Malusa na ceste za vyslobodenim sa spod vplyvu demona. Opat pribeh plny akcie, bolesti, pomsty a zrady. A opat vynikajuce oddychove citanie pre priaznivcov prave tohto zanru. Len uz ma pomaly zacina unavovat, ako sa Malus zo vsetkeho dokaze dostat. Aj ked, je to jeho osud. Alebo nie? :)