RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1234567891011poslední (583)23312 příspěvků celkem
kniha: Drood - Simmons, Dan
MartinJ | ***** | před 37 dny

Nebudu opakovat všechnu tu chválu, co tu už uvedli jiní a kterou bych mohl bezezbytku podepsat. Takže přidám jen pár drobných postřehů:

Než jsem se pustil do Drooda od Simmonse, přečetl jsem si Drooda od Dickense a myslím, že jsem si tak Simmonsova Drooda užil ještě víc.

Vypravěč není úplně sympatická postava a na pár místech mi byl opravdu protivný. Ale i tak mě on i celá viktoriánská doba dost zaujal a chystám se přečíst si Collinsův Měsíční kámen, jemuž se Drood věnuje na spoustě stran.

Jednoznačně pět hvězdiček, dokonce jsem i uvažoval o zařazení do top10, ale nakonec jsem tam Drooda nezařadil.

Opět vyrovnané číslo, které ale postrádá výraznou povídku, proto ho hodnotím jako podprůměrné. Jediné klasické scifíčko je novela Velký teď daleko, jinak bylo toto číslo docela úzce zaměřené na humornou fantasy (3 povídky) a horory (zbytek).Nenapadá mne, kterou povídku bych vyzdvihl natolik, abych se o ni zmínil, na druhou stranu nemám ani, kterou bych pohaněl. Všechny byly dobré až chvalitebné.

Morressy je dokonalý odpočinkový autor. Lehce humorný, lidský, píše s lehkostí a umí vzít za srdce. V této povídce se pustil na fantastikou nepříliš orané pole HR a pobavil i potěšil.

Kdysi jsem v Živlu přečetl v minirecenzi na druhé album Becka moudro, které se k této povídce hodí: je zatraceně těžké být prorokem každé dva roky. A Bradbury to má jako spisovatel, notabene povídkář, oproti hudebníkům ještě mnohem těžší – musí být prorokem každý týden. V této povídce dopadl jako ten Beck.

povídka: Vjeci - Cogswell, Theodore R.
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1995/01
Lucc | ***1/2 | před 37 dny

Docela zvláštní a bez servítků napsaná povídka. Chaotická, minimálně ze začátku. Kurzívou vysázená rozhlasová hra, která později v textu ještě 2× vybublá na povrch, podivnosti, které autor podává jako samozřejmost, lehce Dickovské vyznění… prostě docela podivná věc, která sice malinko sklouzává k moralizování, ale je znepokojivá.

kniha: Okouzlený kouzelník - Stewart, Mary
Gaarq | **** | před 38 dny

poslední část původně zamýšlené artušovské trilogie týkající se merlina. nadšení mého mládí už opadlo, iniciační kouzlo pominulo, ale pořád je tu docela dobrý příběh. merlin se musí vyrovnat nejen se ztrátou moci, ale i se smrtí; autorka se s tím vypořádala s ctí a citlivě, včetně mystického konce. text je velmi pozvolný a děj takřka žádný, ale právě smíření se s tím, co je, je těžší bitva, než ta nejhorší bitevní vřava.

kniha: Bílá cesta - Flewelling, Lynn
trudoš | ** | před 38 dny

Sympatické je, že Bílá cesta navazuje přímo na Návrat stínů, takže žádné komplikované vymýšlení zápletky se nekoná. Co si naši lumpíci odnesli domů v minulé knize, s tím se teď musí popasovat. A především zjistit, co je to vůbec zač tenhle homunkulus.
Mohla z toho být fajn dobrodružka, kdyby se Lynn Flewellingová nerozhodla, že Alek se Seregilem ještě dostatečně neutužili svůj vztah. Takže kromě vášnivých nocí jsme opětovně nuceni sledovat milenecké hádky, jako by ti dva klučíci spolu chodili teprve týden. Navíc přijdou na přetřes rozpravy o miminku a to už je vážně peklo pekelný. Kam se hrabe Sex ve městě, včetně závěrečných dospěláckých rozhodnutí. Pro děj samotný tak zůstane lineární putovačka, kdy hrdinové chrání magické dítě, až jej nakonec – chvilka napětí – dochrání. Napětí minimum, stejně jako autorské invence, protože v podstatě nejde o nic jiného, než o posouvání figur na hrací desce, které se po oběhnutí vyznačené trasy vrátí poslušně zpět na start. Pro mě nuda k uzoufání.

Další povídka o smlouvě s ďáblem, v tomto případě spíše s ďáblem, kterého máme uvnitř – lenost, sobeckost,… Jak chcete vyjít s problémovým dítětem, když jediné, co máte opravdu rádi, jste vy sami a váš pohodlný život? Proto rádi sáhnete po instantním Dokonalém řešení. Konec se dal tušit již od půlky a vlastně je dost nelogický, protože jej Jerome mohl provést kdykoliv, ale nepostrádá sílu. Celá povídka je psána v lehčím duchu, o to více vynikne neblahý podtón a sdělení, které v sobě nese.

povídka: Přeskoky - Zebrowski, George
vyšla v: Fantasy & Science Fiction 1995/01
Lucc | **1/2 | před 38 dny

Slečna ve spaní přeskakující na jiná místa a její psychoanalytik, který se ji snaží pomoci nebo spíš ji uvěřit. Docela dobrý nápad je pohřben slabým zpracováním. Povídka má být asi horor, lehká mrazení z tušených konců se dostavila. Více je to ale plochá love story. Škoda.

povídka: Mars po padesáti letech - Mls, Ivan
vyšla v: XB-1 2017/03
Polinius | ****1/2 | před 39 dny

Zase tu máme takovou jednohubku na závěr. Je trochu rušivé, že stejně jako v minulém čísle, je povídka od I. Mlse vysázená větším písmem a proto působí dojmem záplaty, aby hlavně nebylo v časopise volné místo. Oceňuji spád i děj a tentokrát i absenci vtípků na aktuální témata.

kniha: Pán ledové zahrady - Grzędowicz, Jarosław
trudoš | ***** | před 40 dny

Jedním slovem – překvapení. Myslel jsem, že mě v žánru nemůže zaskočit už nic, ale evidentně je stále co objevovat. Jistě, uznávám že Pán ledové zahrady neoplývá bůhvíjakou originalitou, vždyť v základu jde o velmi podobný motiv, se kterým pracuje série Mark Stone. Jenže forma Jarosława Grzędowicze je naprosto strhující, něco jako FIFA kontra vesnický fotbal. Atmosférou román připomíná snímek Vikingové, kdy hrdina bojuje proti čemusi, co se zcela vymyká jeho chápání a zároveň postupně odhaluje příčiny celé té makabrózní záhady. Kupodivu mě při tom ani nerušila druhá dějová linie z opačného konce světa, popisující léta zrání mladého bojovníka, který jednoho dne zatáhne do války celý svět. Hodně přitom oceňuji střízlivost vyprávění, kdy si autor nehraje na velkou epiku a přesto ji tam pod vším tím sarkasmem a špínou má.
Nejvýraznější slabinou tak je ukončení v tom nejnapínavějším okamžiku. Nemáte-li druhý díl hned po ruce, hrozí akutní záchvat zuřivosti a následná nutnost hospitalizace.

povídka: Dům snů - Swanwick, Michael
vyšla v: XB-1 2017/02
Polinius | *** | před 40 dny

Krátká exkurze do světa, který ještě nebyl předložen a přeložen pro naše čtenáře. Zatím díky, nechci víc.

Knihu a poviedky hodnotím z pohľadu akéhosi znalca britského seriálu Doctor Who, minimálne tých častí od ôsmeho Doktora. Neil Gaiman mal šťastnú ruku na výber autorov a každý pridal do tohto sveta zaujímavý príbeh. Je jasné, že väčšina poviedok je poriadne šialená ale veď o tom tento seriál je. Myslím, že sa podarilo vystihnúť ducha tohto najdlhšie vysielaného seriálu aj jednotlivé charaktery každej reinkarnácie hlavnej postavy. Hodnotenie jednotlivých poviedok je problematické. Napriek tomu, že sa mi niektoré veľmi páčili, viac ako 4 hviezdy som nedal žiadnej, predsa len sa jedná o pokleslú zábavu. Ale ma to bavilo a skôr či neskôr si doprajem aj nejaký ten román. Najlepšími kusmi boli podľa mňa poviedky od Gaimana a Nessa, ktoré boli literárne najvyššie.

série: Válka s démony
Speedemon | *** | před 40 dny

Název série (respektive duologie) je jen marketingový tah. Žádná válka s démony se nekoná. Dojde k jedné menší šarvátce a to je vše. Obě knihy by se daly smrsknout do jedné cca 350-ti stránkové knihy. Ale to by asi nevydělalo takové peníze. Celkově si autor jen chystá půdu pro další trilogii, která už snad bude skutečně definitivně poslední. A mimochodem, odpornější obálky jsem snad ještě neviděl :)

Planéta kde ožívajú literárne postavy vašich obľúbených románov. Že sa bude opäť utekať, je viac ako isté. Jedna z najšialenejších poviedok v knihe.

kniha: Brána temnoty - Feist, Raymond E.
Speedemon | **1/2 | před 40 dny

A už je to tady. Klasické natahování plné klišé. Slibovaná vála s démony je vlastně jedna bitva trvající 20 stran. Autor se snaží vykreslit Puga jako smutného a trápícího se stárnoucího muže, ale nedaří se mu to. Celé se to vlastně jen vyznačuje tím, že je sem tam zmíněno jak moc myslí na svoji mrtvou manželku. Celé je to takové umělé a divné. Šedivý průměr.

Koturia je bohatá planéta, zjavne inšpirovaná Las Vegas. Svadby tu nepochybne bývajú najkrajšie. Doktorov priateľ žení syna a naša dvojica je pozvaná na hostinu. Hneď po príchode sa stanú svedkami nepríjemného napadnutia čudnými lietavcami. Príbeh sledujeme z pohľadu Peri Brownovej a je vyrozprávaný pomocou prvej osoby jednotného čísla. Vzájomné doťahovanie medzi oboma hrdinami ma bavilo.

Dobrý Dalek je zlým Dalekom. Aspoň podľa siedmeho Doktora. Po peripetiách s časovou slučkou pristanú na domovskej planéte Dalekov, kde sú Dalekovia obdivovaní pre ich múdrosť a mierumilovnosť. Skrátka niečo tu nehrá. MB nešetrila nápadmi, čitateľnosť je na vysokej úrovni aj tu máme nejaké emócie, priaznivci seriálu si prídu na svoje

PN šiel na to prefíkane. Piaty Doktor a Nyssa sa tu v podstate iba mihnú a dej sledujeme očami dvoch tínedžrov, ktorí sú kvôli sociálnemu statusu outsidermi. Je tesne pred skončením druhej svetovej a ich mesto má divných obyvateľov. Aspoň čo sa týka miestnych boháčov – rodiny Annabellových. Celkový štýl je tak civilnejší a menej šialený ako u klasických poviedok o DW. Záhada ostáva záhadou až do konca, keďže nesledujeme priebežne Doktorove komentáre. A to je dobre – jeden z vrcholov tejto zbierky.

povídka: Kořeny zla - Reeve, Philip
vyšla v: Doctor Who – 11 doktorů, 11 příběhů
quinnet | ***1/2 | před 40 dny

Táto poviedka patrí k tým najakčnejším z tejto zbierky. Objavenie modrej policajnej na Heliganskej štruktúre vyvolá veľký rozruch a emócie, keďže majú miestni obyvatelia na Doktora zlé spomienky. Navyše aj samotný strom, ktorý tvorí celý svet sa začína prebúdzať… Pekne vytvorený svet aj pointa, sexi bojovná Leela, fajn čítanie.

Ako to bolo naozaj s Odinom sa dozvieme od tretieho Doktora a Jo Grantovej. Klasicky sa tu veľa uteká, zakráda či uniká zo zajatia. A máme tu záhadný artefakt, ktorý vykazuje všetky znaky mimozemského pôvodu. Skrátka je tu všetko, čo má správny príbeh s DW obsahovať.

Necronomikon môže potrápiť aj takého vesmíru znalého tvora, ako je DW. Jeho pomocník Jamie mu donesie ako darček starobylú knihu, ktorá zavlečie poškodenú TARDIS na bezmennú planétu, kde číha… Zaujímavá poviedka inšpirovaná Lovecraftom. Oceňujem zdarilo vymyslenú planétu spolu s retro nádychom.

kniha: Ve službách Mírostrůjců - Lukas, Leo
Polinius | **** | před 42 dny

Svazek plynule navazuje na předchozí děj a nutno přiznat, že tato pasáž historie je o mnoho zábavnější, než vyprávění Alasky. Čekal jsem, že všechno půjde jako na drátkách a že jsou u dopředu rozdané role postav. Ale i v kurníku se může najít hadí vejce. Seriál Perry Rhodan v této aktuální řadě není tak pozadu za německým vydáním a je poznat, že je to už SF pro 21. století. Nebojí se určité kontroverze, ale ,,sex v létajících talířích" se opět nekoná.

kniha: Tajemství Enthonů - Lukas, Leo
Polinius | ***1/2 | před 42 dny

Popravdě jsem čekal, že to tajemství bude větší pecka. Ale prostě to celkově zapadá do žánru space opery, kde jsou některé postavy poctivé, spravedlivé a prostě celkově kladné. Tajemstvím proto může být i drobná nepoctivost a nebo strach. První polovička svazku je taková rebélie vůči mírostrůjcům. Dokonce proběhne i sex. Ale mám dojem, že proběhl jen proto, aby se ukázalo, jak je ten mladý Rhodan čestný a sex je součástí terapie jak ozdravit vesmír. Chápu, že kvůli omezenému rozsahu příběh v druhé půlce pádí jako splašený kůň a nakonec jsem rád že to nemělo 300 a ani 200 stran ale svůj tradiční rozsah jednoho sešitku.

kniha: Robotova dcera - Mahr, Kurt
Polinius | **1/2 | před 42 dny
Die Tochter des Roboters – První vydání v SRN v roce 1965 celkem už minimálně pětkrát už u sousedů vyšlo v reedici.

Jedná se o kapesní brakový román, který obsahuje šablonovité postavy, které jednají přesně tak, jak jsou rozdané archetypální role. Máme zde dámu v nesnázích, mužného hrdinu kterému nejde jen o jedno, ale pomáhá, protože je kladný hrdina od srdce. Máme zde i jeho věrné kolegy a samozřejmě nějaké ty záporné postavy. Otázka, kdo je hlavní záporák a kdo je robotova dcera, jsou jediné dvě věci, které udržují čtenáře v napětí. Arcinepřítel se samozřejmě nakonec demaskuje a robotova dcera? Robotova dcera je jen termín ztracený v překladu. Přece jen není robot jako robot. A není dcera nakonec syn?

vadilo mi, že příběh nebyl nijak časově zařazen do vesmíru/světa románů Perry Rhodana. Současná produkce autorů píšící příběhy série P. Rhodan je prostě už dál a tento román není žádná osvědčená klasika a rodinné zlato.

G. R. R. Martin je mistr textů které umí zaujmout. Ačkoliv jsem od začátku očekával hodně nebyl jsem zklamán. Třetí povídka se více soustředí na politiku a pletichaření a proto jsem si ji tak moc neužil. Těch jmen na mne najednou nějak moc! :)

Sergej Lukjaněnko je jeden z mála ruských spisovatelů, které jsem schopen číst. Ne že by v Rusku nevznikala kvalitní literatura, ale jednoduše mě míjí náturou i vyzněním. Závada čistě na mém přijímači.
Co se Rytířům Čtyřiceti ostrovů upřít nedá, je lehkost – jazyková, příběhová a námětová. Z celého vyprávění čiší nostalgie nad ztrátou dětských her a mizérie z neústupného příchodu dospělosti. Šílené dobrodružství party záhadně unesených dětí, které se snaží přežít a utéct z neméně záhadného světa, má sice neuvěřitelný spád, ale nějak jsem do vší té skryté alegorie nebyl schopen proniknout. Nebo možná hledám nadstavbu tam, kde žádná není. Každopádně samotná dějová linka se nese v duchu předimenzovaného dobrodružství, v němž každé odkryté tajemství přináší několik nových. Jenže vyústění bohužel nepřineslo kýžené pochopení celku, ve které jsem nadějně doufal, a tak se raději vrátím k mé oblíbené Knoflíkové válce Louise Pergauda, kde alespoň vím, za jaký konec provazu táhnout.

povídka: Přátelská invaze z Barnardovy hvězdy - Mls, Ivan
vyšla v: XB-1 2017/02
Polinius | **** | před 42 dny

Opět typický Mls ve vrcholné formě. Co odstavec, to nějaký vtípek a nebo jinotaj na současnou politickou situaci. Časem jistě povídka ztratí na čtivosti, protože je trochu založená na současné situaci. Ale jsou věci které se nemění. Nemění se národní povaha. Ivan Mls spadá do své vlastní kategorie autorů SF. Má naivní nápady jako mladý Asimov v době, kdy ještě chtěl dokázat otci, že i psaním SF se dá uživit a zároveň je to už dospělý muž který dokáže do díla dostat trochu dědkovské hašteřivosti. Ale hašteřivost s vědomím, že všechno je tady fraška.

kniha: Santiago - Resnick, Mike
louza | ***** | před 42 dny

Santiago je kniha, která se držela svého času dlouho v žebříčcích Ikarie. Žádný div. Resnick tu buduje mýtus budoucnosti pomocí velmi netradiční propriety. Dobře napsaných charakterů a čtivých dialogů. Tedy žádné monstrózní vesmírné lodě, bitvy, hyperprostory apod. Sci-fi i western jsou tu jen jako nutný podmaz k mírně archetypálním, ale velmi dobře prokresleným postavám, kteří si spolu v drtivé většině knihy „pouze“ povídají. Přesto knize nechybí strhující děj, čtivý spád, ani pěkná ne úplně očekávaná pointa hodná těch nejlepších povídek. Resnickův svět budoucnosti v těch útržcích rozhovorů a fragmentech básní ožívá více, než mnohým jiným autorům v tisíci stranných ságách. Výborná kniha, která by neměla uniknout žádnému ctiteli kvalitní literatury.

kniha: Případ ukradeného zubu - Ritter, William
trudoš | **** | před 43 dny

Podobně jako u předchozí knihy, i zde je dějová linie vcelku jednoduchá a žádná velká překvapení se nekonají. Naopak, některé nitky zůstanou úplně nezastřižené, což mě u poměrně nekomplikované osnovy skutečně mrzí. Trochu podpásovkou je drobná změna charakterů, lépe řečeno, jejich přizpůsobení se aktuálnímu vývoji. Tam, kde jsem se dříve bavil nepraktickou dedukcí Abigail Rookové a bezbřehou šíleností R. F. Jackabyho, se mi teď obě postavy proměnily v zábavný standard dostupný u většiny okultních detektivek. Tedy ne že bych je nadále nemiloval, ale o počáteční kouzlo originality přišly.
Co si však série ponechala, je autorova hravá schopnost zakomponovat do příběhu směsici mytologických motivů, aniž by to působilo jako hodinka vaření s pejskem a kočičkou. Další věcí je, že se William Ritter umí postarat o zábavu, díky čemuž jsem se od čtení těžko odtrhával. O to víc, že závěry jednotlivých kapitol prostě člověka nutí pokračovat dál. Navíc konec mile navnadí na další díl. Už aby vyšel.

povídka: Spóra - Scarrow, Alex
vyšla v: Doctor Who – 11 doktorů, 11 příběhů
quinnet | ***1/2 | před 43 dny

Ôsmy Doktor, ktorý stihol natočiť len jeden film. Preto vítam jeho ďalší príbeh. A je celkom vážny, bez nejakej nadsádzky. Pán času zavíta na opustené miesto neďaleko mestečka Fort Casey. A zistí, že tam behá priveľa vojakov v gumených oblekoch. Žeby nejaká nákaza? Čas je drahý a Doktor sa s nezdržiava. Ide tvrdo po odhalení pôvodcu smrteľnej nákazy a neváha ísť priamo k zdroju infekcie. Na rozdiel od seriálu je tu mŕtvol viac ako dosť – páčila sa aj preživšia vojanda, ktorá konala realisticky.

Nie každý je vhodným spoločníkom pre Doktora, i keď má nespochybniteľné prednosti. Moja najobľúbenejšia reinkarnácia DW, „tesne“ predtým ako Rose prijala ponuku na nové dobrodružstvá. Musí stihnúť poslať do inej dimenzie tzv. Starmana a pomôže mu pritom jedna neobyčajná pomocníčka. Miesto činu – starobylý Babylón. Celkom rád by som to videl sfilmované, i keď by asi museli pridať pre tento diel na ratingu MPAA.

povídka: Čarodějka a moře démonů - Craig, A. A.
vyšla v: Říše fantasy
Nelson | ****1/2 | před 43 dny

Tato povídka by se klidně mohla zařadit do cyklu povídek o Conanovi. Hlavní hrdina Corun je v podstatě Conanovo „dvojče“. Na rozdíl od jiných pokračovatelů či napodobitelů jde ale o velmi kvalitní dílo, které je patřičně nápadité, dobrodružné a napínavé.

povídka: Dammery Mica - Griffin, Peni R.
vyšla v: Říše fantasy
Nelson | *** | před 43 dny

Lehce nadprůměrná fantasy povídka o hře se skřetem, jehož jméno je i názvem celé povídky. Na jedné straně je v sázce voda pro žíznivé poutníky, na straně druhé – jejich život. Docela netradiční zápletka se spíše průměrným provedením. Asi jsem měl mít strach o život Lonnet z hlídky Psího Města a jejího partnera, ale autorka mě nedokázala úplně vtáhnout do děje.

Humorně laděná povídka z cyklu o obyvatelích města Guslaru. Jeden z nich dostane od mimozemšťana dar kosmického významu, který je vlastně zkouškou pro celé lidstvo, zda dozrálo pro kontakt s jinou civilizací. A Kornélius Udalov nenaloží se svým darem zrovna moc moudře. A jelikož kvůli telepatickému spojení s mimozemšťanem bylo nutno vypnout světlo na 23 planetách, na další pokus bude asi lidstvo čekat dlouho. Docela slušná povídka.

povídka: Vykradačka hrobů - Gilar, Martin
vyšla v: Terra Nullius
SONP | ****1/2 | před 44 dny

Nejdřív jsem si říkal, proč povídka, která ze začátku vypadá jako klon Akt X a Indiana Jonese dělá v transhumanistické sbírce. Ale pak se to celé vysvětlilo a bylo to opravdu skvělé. 90!

kniha: Abaddonova brána - Corey, James S. A.
SONP | **1/2 | před 44 dny

Ač pokračování série, ocenil jsem, že v podstatě jde o samostatný příběh, k jehož čtení není zvláště nutné pamatovat si události minulých dílů. Nejdříve se kniha tvářila jako variace na Setkání s Rámou. Kdesi za oběžnou dráhou Uranu se totiž objeví neznámý objekt s prapodivnými vlastnostmi a záhadným účelem. Nakonec ale toto tajemno poslouží spíš jako kulisa k tomu, aby se lidstvo (resp. jeho nedobrovolně vytržená část) opět porvala mezi sebou z klasických lidských příčin. Zejména druhá polovina knihy je proto, podobně jako celý druhý díl série, plná přestřelek, bojových obleků, mariňáků a vůbec toho, co je vlastní mně nepříliš sympatické military sci-fi. Ale celé jsem to nějak přežil, i když celou knihu jsem byl jak na houpačce. Kapitoly, které mne nudily tak na dvě hvězdy, střídaly ty zábavnější na čtyři (zajímavé, že oproti minulým komentářům to mám přesně obráceně). Takže nakonec jsou to zase tři jako u Kalibánovy války. Procentuálně vyjádřeno 50%. A ještě si rozmyslím, zda Clarkovsky optimistický konec ve stylu „lidstvo konečně kráčí ke hvězdám“ mi stačí k tomu, abych dal šanci dílu č. 4.

kniha: Kroniky Prydainu I - Alexander, Lloyd
trudoš | ***1/2 | před 44 dny

První svazek Kronik Prydainu nabízí úvodní tři díly pentalogie pro mládež, která vznikala v letech 1964 až 1968. Fantastická putování chlapce Tarana, který díky své horkokrevnosti, statečnosti a smyslu pro spravedlnost zažívá jedno dobrodružství za druhým, patří dodnes ve Státech mezi nejoblíbenější fantasy cykly.
Ač je osnova jednotlivých zápletek podobná, liší se od sebe atmosférou i vyzněním. Zatímco Kniha tří zjevení je příběhově nejpohádkovější, Černý kotel už hraje na temnější strunu a Hrad Llyr zas přidá trochu romantiky. Právě díky té různorodosti má série kvalitativní vzestup, přičemž své dělá i fakt, že Lloyd Alexander průběžně nevykrádá sám sebe a svou parafrází waleské mytologie prostě nudit nedokáže. Samozřejmě se to stále drží v mantinelech dětské literatury, což sebou přináší i pár logických kiksů proti přirozenosti (proč skupinám dobrodruhů musí nejčastěji velet předčasně vyspělí puberťáci?), ale to jsou podružnosti, nad kterými člověk musí v rámci žánru přimhouřit oko.

Překvapivě rozmanitá a kvalitou povídek relativně vyrovnaná sbírka povídek, ve kterých hlavní či vedlejší role hrají města. Čtení jsem dlouho odkládala, což je asi dobře – stihla jsem do několika textů dospět a lépe si je vychutnat. To se týká především kousků z mého hlediska nejlepších: „Hra na tiché léto“ Františky Vrbenské mě oslovila nejvíc, těsně následována „Druhou protisměrnou“ Filipa Gotfrida. Z jiných povídek jsem pro změnu vyrostla, nejnižším hodnocením to odnesl J.W. Procházka se svým „Ostřím času“. Většinou jsem hodnotila ciframi 70 až 80% a spočítat průměr, musela bych se přiklonit k nižšímu číslu. Můj celkový dojem je však v mírném rozporu s čistou matematikou a také přidám něco za redakční práci, grafickou úpravu, zkrátka za kvalitu provedení knihy. 75%

S úvodní stránkou povídky jsem propadla pocitu, že mě čeká velmi dlouhých 30 stran, ale nakonec to nebylo až tak úmorné čtení. „Ta, která chodí třikrát“ připomíná znepokojivý sen, zvláštní, syrový, ponurý, matoucí, slepené útržky více či méně obtížně pochopitelných událostí. Tenhle literární surrealismus vyžaduje čtenáře, který je básníkem a filozofem současně… případně narkomanem:-). Já můžu rýmovat tak leda sprosťárny na zdi veřejných záchodků, mým největším filozofickým počinem je rozhodnutí, zda k léčbě močových cest zvolit Urinal nebo Uroval, a odmítám si dobrovolně zasrávat mozek oblbujícími berličkami. Takže nejsem vhodný konzument této povídky, přesto její podivnost shledávám zajímavou. 60%

1234567891011poslední (583)23312 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu