RSS / komentáře

Poslední přidané komentáře

1234567891011poslední (627)25050 příspěvků celkem
povídka: Kaplanův odkaz - Torgersen, Brad R.
vyšla v: XB-1 2016/08
yerry | *** | před 48 dny

Po rokoch prímeria modlivky obnovujú vojnový stav. Situácia je však o niečo iná. Ľudstvo sa technologicky trochu posunulo vpred a zabrala aj „priemyselná špionáž“. Je tu však človek a jedna mariňáčka, ktorí chcú zachovať mier.

Poviedka je viac akčná ako Kaplanův asistent a myslím, že kvalitatívne a pútavosťou šla smerom nadol. Svoj pulpový nádych si však zachováva…

povídka: Hráči na vinici - Tem, Steve Rasnic
vyšla v: XB-1 2017/02
quinnet | ***1/2 | před 48 dny

Tom sa po jednej spackanej operácii stredného ucha prebudí po x rokoch v prítomnosti neznámeho mimozemšťana. Nerozruší ho ani tak fakt, že sa jeho patrón podobá na kukuricu, ako skôr skutočnosť, že po ľudskej civilizácii ostali len trosky. A v nich sa hrabú archeologické tímy vedene podobnými emzákmi. V poviedke sa toho veľa neudeje, hlavný hrdina skúr spomína na doby pred jeho ochorením, na doby veštiace pochmúrny osud celého ľudstva. Autor si šikovne vymyslel nedokonalý translátor, cez ktorý sa dá dorozumieť medzi oboma druhmi. Na pozadí prevláda pocit zmaru a drobná nádej na lepšie zajtrajšky. Poviedka na mňa zapôsobila dosť chudokrvne, niečo mi tam chýbalo, čo by pridalo príbehu viac na údernosti. Alebo nemám momentálne chuť na melanchóliu?

kniha: Anihilace - VanderMeer, Jeff
trudoš | *** | před 48 dny

Velmi atmosférické spojení děl bratrů Strugackých s hororovými vizemi H. P. Lovecrafta. Naneštěstí, jak se zápletka atraktivně rozehraje, brzy k mému zklamání vyšuměla do ztracena. Ono je fajn, že dochází ke spoustě nevysvětlitelných jevů, ale k žádným konkrétním výsledkům se Jeff VanderMeer nedobere. Jistě, možná si všechna odhalení schoval do příště, ovšem já už na ně zvědavý moc nejsem, čistě proto, že mi ta cílená absence odpovědí vadila. Když k tomu připočtu ještě nejistotu, zdali jsem vůbec správně pochopil vývoj událostí, vychází mi mile krátký román, jenž už pro mě navždy zůstane záhadou. A víc mě přitom děsí otevření dalšího dílu, než zůstat u toho nevysvětlena.
Jak už jsem zpočátku naznačil, po atmosférické stránce nemá kniha chybičku. Týmová práce čtyř vědkyň se hned zkraje ukáže jako dysfunkční a pak už události připomínají malou lokální lavinu. Pravdou ale je, že jestli ve vás příběh zanechá pouze semínko totální paranoie, odejdete z tohoto literárního souboje ještě se ctí.

kniha: Gateway - Pohl, Frederik
Dilvermoon | ****1/2 | před 48 dny

V hard sci-fi se obvykle s hlubším ponorem do psychiky hrdinů nesetkáváme, Gateway je však do jisté míry výjimka. A to nejen z toho důvodu, že děj přítomný se odehrává na gauči u cvokaře a podstata knihy (asteroid Gateway se zaparkovanými loděmi záhadných Heechee a výpravy pomocí těchto lodí k těžko odhadnutelným cílům) je již minulostí. Hlavní postava Robinette Broadhead (překvapivě muž, i když nechápu, proč Pohl tohle vymyslel, význam pro knihu nula) je velmi obyčejný, žádný hrdina, jeho motivy jsou zištné, má pud sebezáchovy a nehledí s jasným zrakem někam do neprobádaných končin vesmíru. Tímto je podobný velké většině obyčejných lidí. Samotná myšlenka kosmických lodí na neznámém principu, z nichž každá letí za neznámým cílem a prospektorství vypadá spíše jako ruská ruleta, se mi moc líbí. Prospektoři sice nejsou osvícení hrdinové, jde jim jen o prachy, ale odstartovat odvahu rozhodně vyžaduje. Ovšem potenciální zisk je velký. Potud vše v pořádku, ale překlad (Laser) není nic moc. Především jsem na několika místech byl zmaten, protože to nedávalo příliš smysl. Naštěstí tu je vydání v Tranzitu (že prý pirátské, ale nevím), kde mi překlad připadá lepší a po nahlédnutí jsem si ujasnil i ona WTF místa.

kniha: A zrodí se Nadace - Asimov, Isaac
Methat | **1/2 | před 51 dny

Posledný diel Nadácie ma vôbec nebavil. Našli by sa tam skvelé miesta (linky s Hariho synom Raychom) a preto dávam priemerné hodnotenie. Zbytok knihy je úplne zbytočný. Viac času čitateľ strávi súdením sa v súdnej sieni kvôli banalitám a riešením hlúpostí. Predohra sa Asimovovi podarila, no druhý diel nič moc. Ale to som očakával a ku knihe som tak pristupoval a nakoniec som nebol sklamaný.

kniha: Poslední kolonie - Scalzi, John
Madam Brbla | ***1/2 | před 51 dny

Na téma kolonizace cizích planet jsem v posledních letech četla několik knih a většinou jsem si dané téma dobře užívala. Těžištěm Scalziho příběhu však není průzkum neznámého prostředí, agresivní fauna či flóra a další problémy spojené se snahou podmanit si nové prostředí. Tohle všechno sice v knížce najdeme, jde však o pouhou kulisu pro mezirasový konflikt a intriky v intrikách Koloniální unie. Což je docela škoda, protože ta dobrodružná složka s různými vnitřními spory šlapala bez problémů (stručnosti navzdory), zatímco širší vesmírné uspořádání, konflikty a politika mi zatím přišly dost zjednodušené a nevěrohodné.
Vedlejším postavám by prospěly propracovanější charaktery, nicméně starý známý John Perry z „Války starého muže“ je stále sympaťák s mile sarkastickým nadhledem, dialogy mají šťávu, celé se to čte hladce. Čtivosti ovšem podtrhává nohy určitá zkratkovitost a plytkost. Autor se pokouší o přidanou hodnotu, o zdůrazňování lidskosti (bez ohledu na to, kde a kdy se dotyčný narodil, jakou barvu má jeho kůže, kolik má očí, končetin atd.), ale jaksi to klouže po povrchu a působí popcornově.
Dilema ohledně hodnocení rozsekly až závěrečné strany, kdy se snesl bůh ze stroje. Ani neměl tu slušnost připlachtit nenápadně, přistál s kvílením bánší, ohlašujícím konec nadějí na vyšší procenta.
Bavila jsem se, do vesmíru „Koloniálních válek“ jsem určitě nezavítala naposled – vrátím se, až zase budu mít chuť na jednoduché, svižné scifko s mírným myšlenkovým přesahem. 71%

kniha: Ruiny - Smith, Scott
trudoš | ***** | před 51 dny

Nikdy, opravdu nikdy, nejezděte na neznámá exotická místa, obzvláště když se nedokážete dorozumět s místními domorodci. Příkladem budiž šestice výletníků, hrdinů této knihy.
Hororů tematicky zaměřených na zmutované cosi, co pomalu vyvražďuje mladé, krásné a do nedávna šťastné turisty, je mnoho a mají i svá nepsaná pravidla. Dlužno říci, že Ruiny je bezezbytku splňují a zároveň mají tendenci být něčím o chlup lepším. Hodně tomu pomáhá vynalézavost Scotta Smithe, který se zaměřuje především na psychologii postav v situaci „ztraceni v džungli s masožravou bestií za zády a bez možnosti návratu“. A excelentně se mu daří celých čtyři sta stran, aniž byste tloukli hlavou o stěnu nad primitivností zápletky. Nepřichází s ničím novým, pouze využívá staré osvědčené způsoby a to s naprosto fantastickým výsledkem.
Rád bych na závěr varoval před anotací, která – z nějakého mně nepochopitelného důvodu – prozradí prakticky děj tři čtvrtě románu. I tak Ruiny určitě nezklamou, jste-li žánrovým fanouškem.

Túto knihu som „skonzumoval“ za volantom auta vo forme audio-knihy, takže do hodnotenia nemôžem zahrnúť technické knižné aspekty. K audio špecifikám len dodám, že dĺžka takmer 20 hodín je slušný rozsah, no Jiří Pobuda to podáva spôsobom, ktorý absolútne neunaví.

Zostáva teda hodnotiť literárne kvality a tu ide jednoznačne palec nahor. Výnimočné dielo svojou hĺbkou spracovania, historickou autenticitou a aj jeho protagonistami. Reálie našich zemepisných šírok s prelínajúcimi sa národmi (a v tej dobe aj náboženstvami..), sa čitateľovi doslova otvoria pred očami. Zvyky a obyčaje Germánov, Keltov aj Rimanov sú podávané veľmi prirodzene popri plynutí deja. Tento, poviem na rovinu, svojou hĺbkou smelo konkuruje Shakespearovskej tragédii. Láska, pomsta, ambície a nenávisť sú tu hybnými silami, ktoré menia osudy všetkých naokolo.

Fantasy prvky sú dávkované s mimoriadnym citom a vždy sú na pomedzí fantaskna, čiže poväčšinou ich čitateľ môže pokladať aj za výplody „šamanských“ drinkov. Takže pozornosť je vždy na hrdinoch, nakoľko napokon sú si sami strojcami svojho šťastia. Veľmi som si to užil. Ani epilóg tu nie je len nejakým zbytočným resume, úplne na záver ešte príbehu dodá neuveriteľnú časovú plasticitu.

kniha: Pelyněk 1 - Tučka, Daniel
trudoš | ***1/2 | před 52 dny

Danielu Tučkovi nelze upřít nápaditost, ani odvaha jít do tak komplikovaného vyprávění. Komplikovaného ve smyslu spletitého, protože tady nejde o nějaké zahazování prstenu, nebo zachraňování princezny. Tohle je dobrodružství ve velkém, s cestou do neznáma, odhalováním historie a bojem mezi bohy, magií a technikou. Přitom hrdiny jsou lidé mravů vznosných, ale prostých, se ctí na štíru – tedy žádní rytíři na koni, nebo duševně rozervaní tuláci. Srandovní docela je, že děj vlastně posouvají skutky záporných postav a ty kladné se jen vezou na způsobených trablech.
Jenže i když měl příběh všechny předpoklady k tomu nadchnout, neskončil u mě se stoprocentním úspěchem. Autor se až zbytečně vyžívá ve steampunkových vymyšlenostech, které jsou sice skvělé, ale často nepodstatné. Navíc jsem se trochu ztrácel v zápletce i v motivacích, hlavně při závěrečné rekapitulaci dějinných souvislostí. Avšak hodně věcí se ještě tají, jak dává tvůrce při finále najevo, takže druhý díl je takřka nezbytností.

povídka: Tanec s netopýří dívkou v zemi lazarů - McIntosh, Will
vyšla v: XB-1 2016/08
yerry | ***** | před 52 dny

Druhá autorova poviedka o kývajúcom víruse, ktorý zasiahol svet. Svojou koncepciou bola podobná ako Tanec se smrtí v zemi lazarů , len mesto a postavy boli zmenené. Celkovo sa dej nikam veľmi neposunul. Autorovi očividne ide o niečo viac a vírusom zamorený svet je len kulisou, v ktorej rozvíja ľudské osudy. Mimoriadne dobre písané. Toto ma bavilo…

kniha: XB-1 2016/07 - kolektiv autorů
yerry | *** | před 52 dny

Zasa raz jedno subjektívne poslabšie číslo. Nejako mimoriadne ma tu nezaujala žiadna z poviedok, čo sa mi už dlho nestalo. Nechcem tým napísať, že tie texty boli zlé. Priemerné hodnoty však neprekročil ani jeden z nich. Toto sa nevzťahuje na publicistickú sekciu, ktorá si svoj štandard zachováva…

povídka: Vidět a zemřít - Dostál, Tomáš
vyšla v: XB-1 2016/07
yerry | * | před 52 dny

Pozostatky ľudského vedomia v koži kyborga zabijaka. Ak ti stačia k zážitku granáty, míny, palné zbrane rôzneho kalibru, prederavené panciere, kusy odtrhnutého mäsa, priamočiary a jednoduchý dej, tak dobré. V opačnom prípade je aj moje hodnotenie nadhodnotením…

povídka: Vítejte v Šedivákově - Vácha, Dalibor
vyšla v: XB-1 2016/07
yerry | *** | před 52 dny

Autor tu sype rôzne hororové rekvizitky hlavne v závere ako na bežiacom páse. Poviedku by som rozdelil na dve časti. Tá prvá bola temná, pesimistická s atmosférou aká má byť. Tá druhá a hlavne koniec je už akčná až moc, kedy začínaš strácať prehľad a rozmýšľaš, odkiaľ tie postavy autor vylovil. Pôvodne som mal v úmysle hodnotiť vyššie, ale ten koniec to zrazil smerom nadol. Inak docela fajn…

kniha: Probuzení - Lebbon, Tim
trudoš | **** | před 53 dny

Tim Lebbon jde nekompromisně po nejzákladnějších lidských slabostech – strachu z neznáma a strachu ze smrti. Posádka těžební lodě se musí vypořádat s nepěkným překvapením v podobě xenomorfů, na které narazili v hlubinách planety LV-178. Problém je, že jediné zbraně, které mají k dispozici, jsou obyčejné hornické nástroje. Takže o večírek je postaráno a člověk těm havířům může jedině držet palce.
Zapojení Ellen Ripleyové do příběhu ovšem považuji za zbytečnou chybu. Nejen že se tím autor zbavuje momentu překvapení, protože je jasné, že to drsanda musí přežít, ale tím že zakomponoval svůj příběh mezi první a druhý film, dává tak v podstatě dopředu najevo, jak celá ta párty skončí. Co ovšem kvituji s nadšením, je, že vetřelci jsou zde skutečným nebezpečím a ne pouze obtížným hmyzem, jako v některých románech z 90. let. Pravdou ale je, že ty nejlepší scény často působí dojmem reprintu. Přesto se podle mě jedná o jeden z nejpovedenějších návratů do světa toliko oblíbených strojů na zabíjení.

kniha: Problém tří těles - Cch‘-Sin, Liou
Vlask | *1/2 | před 54 dny

Klasická hard sci-fi jakých se v dnešní době moc nevydává, nebo mně aspoň míjejí. Problém je v rozvržení obsahu. Cca 60% je ono sci, což pro běžného Frantu čtenáře není moc záživné čtení, neb astrofyzika mu nepřipadá zajímavá a fascinující. Navíc ani nedokáže zjistit, jak moc autor vaří z vody. Dalších cca 30 procent připadá na filosofování zejména ohledně ekologie a dopadů čínské kulturní revoluce. Na samotný nosný děj připadá nepatrná část knihy, drtivou většinu času se prokousáváte nezáživnou vědou smíchanou s filosofií ohledně sociologických dopadů čínských experimentů a něco zajímavého se děje jen velmi zřídka.

kniha: Trojice - Lotz, Sarah
trudoš | ***1/2 | před 55 dny

Neustálé ponechávání čtenáře v nejistotě, o co že to vůbec jde, pomalé stupňování napětí pomocí nejasných náznaků a sem tam nečekaně vyhrocené násilí – to vše dělá z příběhu Sarah Lotzové velmi atraktivní čtení. Námětem přitom mnohým připomene Midwichské kukačky Johna Wyndhama, formou pak horor Carrie od Stephena Kinga. Faktem je, že rozsahem by Trojice zvládla spolknout obě zmiňovaná díla a ještě k tomu přihodit nějakou tu novelku jako dezert. Jenže na velikosti nezáleží.
Román je typickým příkladem toho, co se může stát, když redaktor neukočíruje spisovatele a tomu původní nápad na povídku přeroste v pětisetstránkový epos. Což o to, autorka umí zaujmout všemi dostupnými triky, nic to však nemění na tom, že po dočtení knihy má člověk pocit, že si z něj někdo ošklivě vystřelil. Nepopírám, že je tu množství povedených obrazů a navíc se to vážně čte prakticky samo, celku však chybí konkrétní uchopitelný smysl. A to je vážně hřích, který by zasloužil navrácení rukopisu a jeho přepsání.

kniha: Tarzan a leopardí muži - Burroughs, Edgar Rice
louza | ***1/2 | před 55 dny

Burroughs v leopardích mužích intonuje podobně jako v přechozí knize i když se drží spíš tradičnějších postupů (takže žádné anglicky mluvící opice). Spíše než Tarzana sleduje složitý propletenec několika postav vzájemně se hledajících a ztrácejících se v džungli, aby teprve s posledním odstavcem vysvětlil pointu. Hlavní hrdina je tu spíš jako berlička na pozadí, když už autor neví v hlavní linii kudy kam. Pikantní je, že většinu příběhu si Tarzan ani neuvědomuje, že je Tarzanem. Kniha je promarněnou příležitostí, protože kult leopardích mužů je velmi pěkná premisa, která by zasloužila lepší zpracování. Tu v prvorepublikovém vydání supluje ilustrátor Jiří Wowk svými výtečnými pérovkami.

povídka: Spadanky z Kleopatřiny propasti - Brin, David
vyšla v: XB-1 2016/07
yerry | *** | před 55 dny

Ak si zoberieš, že Venuša je najsmrtonosnejšia, najpekelnejšia a najnehostinnejšia planéta široko ďaleko, teda minimálne v okruhu nám známeho vesmíru, jej osídlenie i keď v akýchsi podzemných morských habitatoch je aj na pulp dosť silná káva. Takže sú tu čiastočne degenerovaní kolonisti, Venuša bombardovaná ľadovými kométami, zaostalá podomácky vytvorená technika a len tak na okraj spomenutí nejakí emzáci.

Začiatok poviedky je miestami trochu neprehľadný, asi do 1/3 nevieš, o čo kráča. Zaujímavé to začne byť približne od druhej polovice, keď dej začne byť akčný. Samotný záver poviedky ako aj podmorský ľudský život mi niečo pripomenulo, niečo dosť podobné…

Tak toto je presne ten typ science fiction, ktorému neviem prísť na chuť. Mei postupne prenáša a transformuje svoje vedomie do rôznych telesných schránok, hardvéru a kozmických lodí. Prežíva eóny vekov až stráca zmysel bytia…

S autorkinou tvorbou som mal už tú česť, no ani jej predošlá poviedka Pět stupňů zármutku po invazi mimozemšťanů nebola kvalitatívne ani obsahovo o nič lepšia…

kniha: Telepat - Brunner, John Kilian Houston
WugWugs | ***1/2 | před 55 dny

Viete kto je Charles Xavier? Nevadí ak nepoznáte X-menov, telepat Garry Howson a Hellen Kellerová sú ich realistickejšia a ľudskejšia verzia. Desivo zlá obálka a banálny názov českého vydania robia z Celého človeka (The Whole Man) neprávom akési šestákové sci-fi. Pritom asi najbližšie má k psychologicko-vývinovej dráme Ruže pre Algernon, ktorá vyšla o dva roky neskôr (1966). Nie je ťažké si predstaviť mutáciu, vďaka ktorej dokážu niektorí pasívne načúvať, alebo aktívne ovplyvňovať myšlienky druhých. Na rozdiel od komixových X-menov však Celý človek používa telepatické schopnosti ako náhľad konfliktu postihnutie-nadanie. Garry je od narodenia fyzicky deformovaný tak, že neujde žiadnemu zhrozenému pohľadu- a o to viac vníma každú aj nevyslovenú myšlienku. Funkcia „kto si o nás čo myslí“ je nám vnútorne tak silná, že sa ťažko rozhodnúť, či telepatické poznanie pravdy by bolo vyslobodením, alebo skôr ešte väčším prekliatím (Sartrove „peklo, to sú tí druhí“ dovedené do najzadnejšieho extrému). S tým tematicky súvisí zaujímavé využitie myšlienky telepatie, čiže priameho (nesprostredko­vaného) prístupu k mysliam iných postihnutých, napr. hluchonemých a náhľad ich sveta – v ktorom krik otca nie je počuť, iba vidieť v agresívnej gestikulácii úst a tváre. Taktiež zobrazenie postihnutých, dominovaných pocitom menejcennosti a túžby po najmenšom ocenení a dôležitosti. Celý človek je takmer neznámy, ale hodnotný príspevok k zamysleniu o stigme postihnutia, nadaní, menejcennosti a ocenení – ktorý však z príbehového hľadiska pokrivkáva, tak ako jeho hlavná postava. https://cs.wikipedia.org/wiki/Helen_Kellerov%C3%A1

povídka: Manifest - Iša, Janko
vyšla v: Na hroby
tiradentes | ***1/2 | před 56 dny

Iba poznámka k jednej malej chybe – pergamen nie je to isté, čo papyrus.

kniha: Prokletí - Palahniuk, Charles M.
trudoš | **1/2 | před 56 dny

„Klidně si myslete, že všechno zlehčuju, ale smrt je asi ten nejblbější vtip, co jsem kdy slyšela.“
Ono ani tak nejde o to, že by román postrádal nápad – ten je naopak skvělý. Třináctiletá holka se ocitá v pekle za to, že hulila trávu. Zapomeňte na desatero, spíš si k němu přihoďte ještě milion šest dalších bodů, za které můžete na věčnosti pykat. Třeba že příliš často používáte klakson… Naneštěstí zápletka je něco, co Chuck Palahniuk nemá zapotřebí. Počítá s tím, že road trip peklem je natolik nosné téma, že cokoliv dalšího by bylo zbytečné. Což je vcelku škoda, protože silná místa tu jsou. Dobré jsou dívčiny monology a některé absurdní scény, přičemž člověk není ochuzen ani o skvělé hlášky. Problém jsem měl ovšem se samotnou hrdinkou, jež mi byla po většinu doby nesympatická a její eskapády mě přestaly bavit po straně padesát. Zvláštní pozornost si však určitě zaslouží doslov Jiřího Pavlovského, který mi zpětně dokázal osvětlit, proč číst tuhle knihu nebyla nakonec úplná ztráta času.

kniha: Dům za zdí - Mitchell, David
Madam Brbla | ****1/2 | před 57 dny

Dosud jsem kolem Davida Mitchella jen po špičkách kroužila, jelikož jsem získala dojem, že by jeho tvorba mohla mít příliš vysoké nároky na můj chatrný intelekt. Nesměle jsem si měřila pohledem „Atlas mraků“ vysoko na poličce a v duchu slibovala: „Jednou se k tobě dostanu.“ Po návštěvě „Domu za zdí“ ze mě obavy spadly jako spodní prádlo ze striptérky. Hned v úvodním příběhu, kterým mne provázel tak trochu jiný chlapec, jsem pochopila, že si s knihou budu výborně rozumět. Druhý střípek do skládačky, kdy se změnil vypravěč a doba poskočila o 9 let kupředu, mě v euforických pocitech utvrdil. Oba charaktery byly naprosto rozdílné a perfektně… prožité, to je asi ten nejlepší výraz. Autistický kluk i špinavý polda působili dokonale autenticky. Následující střídání tolik úspěšná nebyla; další postavy mě neoslovily tak silně – nešlo o horší zpracování, akorát ve mně prostě nevzbuzují nadstandardní zájem zamindrákované studentky, lesbické novinářky ani… no, nemusím vykecat všechno). Navíc každá povídka logicky ubrala něco z tajemství a tím také z kouzla, kterým byl „Dům za zdí“ opředen. Nejspíš to tak muselo být, já bych však v tomto případě raději dále tápala v londýnských mlhách, zůstala u nejasných strašidelných obrysů a znepokojivých domněnek, než si nechala vše popsat a vysvětlit. Proto „jen“ 90% za tento dvoudenní superzážitek.

povídka: Dlouhý skok - Künsken, Derek
vyšla v: XB-1 2017/02
quinnet | ***1/2 | před 57 dny

DK oprášil svoju neutrónovú hviezdu a vystaval okolo nej ďalší príbeh. Po smolnom odchýlení z kurzu uviazne pri jednom pulsare viacgenereračná loď so 4 000 ľudí na palube. je im dokonale jasné, že by sa tu dlho zdržiavať nemali a tak pošlú na miestnu planétu trojčlennú posádku, aby získali cenné suroviny pre pohon. Planéta je však zaujímavá aj z vedeckého hľadiska. Svojim spôsobom autor použil nápad z poviedky ‚Cesta Jehly‘, zameral sa však na nesporne zaujímavú vedeckú podstatu života v žiari takejto hviezdy. Hlavný hrdina bol zaujímavý týpek, ešteže mal dosť inej práce, inak neviem, neviem…

kniha: Dobyvatelé sluneční soustavy - Pacner, Karel
ippokorny | nehodnoceno | před 57 dny

Povídka je jednou z posledních sci-fi oslavující Sovětský svaz (vydána dva roky před jeho rozpadem) a jeho údajné vesmírné úspěchy (Sověti ani nikdo z nástupnických států Sovětského svazu na Měsíci dodnes nebyl). V povídce se uvádí mezinárodní spolupráce řady států, realita je stále taková, že státy provádí kosmický výzkum spíše každý za sebe, snad s výjimkou orbitální stanice ISS. Optimistické je v povídce i datování dobývání Měsíce a planet sluneční soustavy. A uvedený název Morozovova kometa je patrně podle Pavlíka Morozova (sovětského pionýra oslavovaného stalinistickou propagandou, viz Wikipedie, heslo Pavlík Morozov).

Čítanie tejto poviedky v noci malo svoje čaro. Oproti predchádzajúcej sa mysteriózne veci viac naznačovali ako ukazovali a postavy boli úplne odlišného rázu, ale fungovalo to rovnako dobre.

povídka: Dům snů - Swanwick, Michael
vyšla v: XB-1 2017/02
quinnet | **1/2 | před 58 dny

Štvrtý príbeh z Mongolského čarodeja. Ritter sa dostáva v blízkosti vojnovej fronty do zajatia dvoch neobvyklých vyšetrovateľov. Šedý priemer, nič zvláštne sa tu neudeje, autorovi sa nepodarilo ma zaujať ani snovými sentenciami. Ale u tejto série som ani nič iné neočakával.

kniha: Artefakt - Hlaváčková, Kristina
trudoš | ** | před 58 dny

Výhodou autorky je její slohová predispozice. Kde spousta začínajících tvůrců tápe, tam se Kristina Hlaváčková pohybuje jistým krokem profesionála. Vyprávění šlape, věty plynule přecházejí jedna v druhou a zatínání zubů u kostrbatých dialogů se nekoná. Po úvodní akci však přijde rozpačité vysvětlování toho co, kdo, kde a proč. Vývoj děje tak už v půlce ustrne a zápletka se až do konce prakticky nehne. Vše pak vygraduje na posledních stranách, kde si spisovatelka dokonce nechává pootevřená dvířka pro pokračování.
Možná kdyby byla kniha o polovinu kratší, bylo by z ní slušné akční béčko. Takhle mě vatová výplň až příliš bila do očí, nehledě na to, že originality je v ní poskrovnu. Naopak, často se zde pracuje s otřepanými motivy, aby byl vykreslen svět, jenž by šel shrnout do několika vět. V tomhle ohledu pak trpí věkové zařazení cílových čtenářů. Na odrostlejší je to dost prostinké, pro mládež zas moc dospělácké, přitom ale vyjadřování a chování hrdinů odpovídá spíše druhé kategorii.

kniha: Naslouchač - Stehlíková, Petra
idle | ***1/2 | před 58 dny

Autorka si vymyslela působivý a propracovaný svět, což je zároveň pozitivum i kámen úrazu celého díla: celou dobu jsem měla pocit, že by se kniha měla jmenovat Vysvětlovač.

První třetina je dost úmorná: kromě úvodní scény se neodehraje téměř nic, zato vypravěčka čtenáře zahltí historií světa (již tato nevzdělaná dívka z ghetta zatím ani nemůže znát) i svého dětství a spoustou novotvarů (které jsou v tu chvíli zbytečné, protože je stejně musí všechny vysvětlovat). Učňovská léta jsou obdobná, na jednoduchou učňovskou otázku mistr obvykle reaguje půlstránkovým výkladem. Naštěstí je popisovaný svět aspoň zajímavý, jinak by to bylo k nepřežití.

Pak se konečně vysvětlovací pasáže naředí dějem a i když některé interakce testovaly hranice uvěřitelnosti (elitní vojáci dělající chůvu nezvladatelnému děcku – všechna čest), najednou se vyklube čtivé a zábavné vyprávění.

Po dalším dílu určitě sáhnu, snad se z toho ale nevyklube sáhodlouhá série.

povídka: Běh mrtvého muže - Reed, Robert
vyšla v: XB-1 2018/02
lamahe | ***1/2 | před 59 dny

Poviedka z bežeckého prostredia (v tomto ohľade vcelku originálna) s detektívnou zápletkou. Prirovnal by som to k „Vražda v Orient exprese“ skombinovanou s nahrávaním osobnosti do virtuálnej reality, akurát sa vyšetrovanie vraždy deje v otvorenej krajine počas bežeckého tréningu. „Poirot“ tu tiež nie je explicitne definovaný, deje sa to takpovediac kolektívne a spontánne. Celková neotrelosť a pointa vyťahujú hodnotenie nahor, čo to naopak zráža, je zbytočná dĺžka textu. Miestami som už naozaj nepotreboval vedieť, kadiaľ presne sa beží, prípadne o osobnom rozpoložení aktérov, ktoré s dejom priamo nesúviselo. Celkovo však prevláda pozitívny pocit. Zaujímalo by ma, ako poviedku vníma nejaký aktívny bežec, nakoľko ja si o tom len čítam :)

Neviem na koľko bola pre Barrona typická poviedka Halíme kouřem záři severu, ale Blackwoodov synček je prostý experimentovania a tak dostávame klasický mysteriózny príbeh o jednej nepodarenej poľovačke. Slušne postavený dej s dobre fungujúcou atmosférou. Uvidíme čo ďalšie poviedky.

kniha: Řád vlkodlaků - Ruthenbeck, Steve
trudoš | *** | před 59 dny

Řád vlkodlaků je přesně tím, na co byste knihu od pohledu tipovali – parádní brakovka, kdy se mezi sebou řežou američtí vojáci a nacističtí vlkodlaci, to vše pěkně v kulisách 2. světové války. K tomu samozřejmě patří i řada nelogičností a absurdit, které se táhnou od postav až po samotný motiv lykantropů. Ovšem nejslabším prvkem je bohužel text samotný. Jenže tady se obávám, že tentokrát to nemá na triku pouze autor. Což je opodstatněné jednou z poznámek pod čarou od pana překladatele:
Nejvulgárnější výrazy nejsou v knize nikde překládány v českém ekvivalentu!!! „Verpiss dich Arschloch!“, snad: „Trhni si nohu, pitomče!“ („Jdi se vysrat, čůráku!“ je sotva přijatelné!!)
Je evidentní, že pro Václava Pauera byla vůbec celá kniha „sotva přijatelná“ a etika řemesla mu sotva něco říká. No, text podle toho taky vypadá. Díky tomu jinak vcelku přímočarý a jednoduchý hororový masakr vzal za své. Přesto vřele doporučuji všem fanouškům vyhřezlých vnitřností, rozprsklých mozků a létajících končetin.

povídka: Persefona sestupuje - Künsken, Derek
vyšla v: XB-1 2016/07
yerry | *** | před 59 dny

Ak si nevieš predstaviť peklo a neveríš, že existuje, budeš sa asi veľmi mýliť. Sopečné krátery, vyvierajúca láva, obrovská teplota, smrtonosné búrky a kyselina sýrová pršiaca z oblohy, toto je Venuša. Práve túto planétu sa rozhodol kolonizovať zvrchovaný samostatný štát Quebec. Na orbite takto nehostinnej, k človeku nepriateľskej planéty však opäť začínajú typicky ľudské trenice, tuná medzi Le Separatiste a Le Nationaliste. Odnesie si to jedna žena, ktorá padá k povrchu planéty iba v skafandri a ty zisťuješ, že v tomto štádiu už nič nie je nemožné…

Určitá podoba v koncepte so skoršou autorovou poviedkou Cesta Jehly o kovovom pavúkovcovi, pohybujúcom sa na svojich ihlách a ktorý poráža silnejších súperov, tu je, ale tým to končí. Tá poviedka sa mi páčila o čosi viac…

kniha: Stroj času - Psůtková, Zdenka
Gaarq | *** | před 60 dny

pro teoretiky žánru a znalce fantastické ruské tvorby starých časů určitě významný sborník, pro běžného čtenáře už notně zubem času ohlodaný soubor děl, z nichž některé jsou sice nadčasové, ale zbytek už podlehl zkáze po expiraci. ovšem kniha jako taková je luxusní; formát, ilustrace, úprava a je to přesně ten kousek, který ve mě vyvolává touhu něco takového držet v ruce. našlo by se pár typo-chybek, ale opravdu se mi po něčem takovém stýská.

povídka: O zkáze Atlantidy - Tolstoj, Alexej Nikolajevič
vyšla v: Stroj času
Gaarq | * | před 60 dny

autor patrně četl e. r. burroughse a tak se mu to zalíbilo, že si to zkusil po svém a na profláklém tématu. nebo dostal prostě náladu na trochu mytologického mlžení a napsal minisoubor mýtů. burroughs se dokázal alespoň držet při zemi, tohle je na mě příliš zmatené, nejasné a zaplevelené neustálým vršením nových pojmů a jmen a dějů. rozhodně mě to neponoukalo nějak to interpretovat či co, spíš to jen co nejrychleji dočíst a mít to z krku, zkrátka mě to nezaujalo.

povídka: Kdyby ho nebyli zničili! - Šach, Georgij
vyšla v: Ó, Marťané; Stroj času
Gaarq | ** | před 60 dny

autor dostal zajímavý „co kdyby nápad“ a pokusil se jej zpracovat jako fantastickou povídku. literárně je to průměr, nápad také nic moc (nevím, věděl-li autor o herónu alexandrijském), nesmyslně jednající hlavní hrdina a naivně technooptimistická pointa tomu opravdu moc nepřidali.

typická archaická fantastika, i když asi napsaná už po zlatém věku. v zásadě jde o koncepční povídku, ze které se nakonec vyklube klasika typu „a pak mi to všechno došlo“. touha vypořádat se s filozofickými problémy identity vedla autora k fabulování na naivních představách postavené zápletky, ale když to čtenář zkousne, téma samo o sobě je zajímavé. nicméně díky nedostatečné ploše, kterou tomu autor věnoval, vyznívá to trošku ploše ;)

povídka: Má milovaná Indie! - Malenťjev, Vladimír
vyšla v: Stroj času
Gaarq | **** | před 60 dny

první polovina povídky je slušné ruské existenciální drama s fantastickým pozadím, ke konci ho naředí nějakým budovatelsko-pavědeckým blábolením, i když jen jako podporu hlavní linii. napsané je to úžasně a nebýt té klimakterně klimatické berličky, bylo by to za 100.

kniha: Plamen v temnotě - Tahir, Sabaa
Lokina | ***** | před 60 dny

Druhé díly hlavně u young adult knih bývají často slabším článkem v celé sérii, ale u většiny kvalitních fantasy knížek to neplatí a rozhodně to neplatí pro druhé pokračování ze série Jiskra v popelu. Autorka se s ničím nemazala a rovnou nás od první kapitoly hodila do akce. První polovina byla trošku pomalejší, kdy Laia a Elias pořád utíkali a schovávali se, ale přesto se tam nestále něco dělo. Mnoho asi překvapí a asi nepotěší, že autorka použila zase to otřepané a klišé téma, milostný trojúhelník. Ale nenechte se zmást a než na to od začátku začnete házet hate poznámky, počkejte si na konec. Když už si myslíte, že příběh vám už nic nabídnout nemůže, dostanete pořádnou facku a vy zjistíte, že ten nenáviděný trojúhelník, měl pro příběh opodstatněný význam. Jsem ráda, že příběh jsme mohli vidět i z pohledů jiných postav a že Helena dostala více prostoru a moc se na ni těším v příštím díle. Díl přinesl i nové postavy a na Harpera jsem hodně zvědavá, protože kolem jeho postavy se vznáší plno zajímavých otázek. Tenhle druhý díl se povedl, je to napínavé, šokující, no prostě super :-)

kniha: Dnešek není naposled - Mastai, Elan
Lokina | **** | před 60 dny

Dnešek není naposled je opravdu ojedinělé dílo, které udělá radost všem milovníkům sci-fi, zvlášť cestování časem či alternativní roviny budoucnosti. Knížka má i zvláštní styl psaní, kdy je to z pohledu hlavního hrdiny, který ho vypráví. Kniha je vážně nápaditá a dynamická. Ale některé kapitoly byly nezáživné a já jsem si říkala, jaký mají smysl. Měla jsem co dělat i obsáhlými pasážemi, kde si hlavní hrdinové vylévali city v sáhodlouhých souvětích. Stejně tak mi dělaly menší problém i pasáže o fungování cesty časem, co je to časová kotva nebo tah, ale bylo docela srozumitelně popsané, takže jsem nebyla za vědeckého negramota :-D Ale musí se nechat, že v knize jsou i zamyšlení hodné citáty, nad kterými jsem se pozastavila a vstřebávala jsem jejich krásnou pointu. Knížka se nečte nejjednodušeji, ale když s ní budete mít trpělivost, dokážete ji ocenit :-)

1234567891011poslední (627)25050 příspěvků celkem


WebArchiv - archiv českého webu