LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

pořád nemám jasno, jak se stavět k tomuto typu povídek. jsou postaveny na falešné premise, ale když ji pomineme, je tam nějaká (zajímavá) myšlenka. často opakovanou falešnou premisou františkových povídek je robotí mysl, bez jakéhokoliv osvětlování a důvodů má extrémně buď atributy silikonového tupce nebo dosud neprobuzené kvazi-lidské mysli (jako v této povídce). zbytek této povídky je romantická selanka o „skutečné“ mužnosti.

Růže v očích je trochu ulepená vesmírná romanťárna o ženách a mužích a jejich vztazích. Opět poněkud traktátovitá, ale na rozdíl od Ramaxu milosrdně krátká. Amily jsou docela dobře vymyšlené a nevadil mi ani magickorealistický mechanismus probouzení ženství a ani jsem se nezamýšlel, co to vlastně ženství je. Takové ambice nemám. Takže mnou tato črta jen lehce prošuměla a tomu odpovídá i hodnocení.
Gaarqovi vadí nedotaženost robotí otázky. Má pravdu, ale mne to třeba nechává v klidu. Beru zde robota jen jako vypravěče, takového nonšalantně pseudolidského glosátora. Klidně by se to obešlo bez něj, možná proto mne to nedráždí.