LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

tohle byla docela haluz. podprůměrný (americký) týpek jako hlavní postava setkání s mimozemšťany. ze začátku to vypadá jen jako kronika nadšeného ignoranta, který nic neumí, ale strašně by chtěl být u toho a pomáhat. popis totální plytkosti a neschopnosti uchopit vlastní život má docela překvapivou pointu, která jen zesiluje bezvýchodnost života hlavního hrdiny. jistě, po přečtení jsem si říkal: wtf? ale nakonec, když jsem si to přechroupal, docela to smysl dává. rozhodně to ale není ani příjemné, ani poučné, ani zábavné čtení, je to taková rozpitvanější verze jazova se stim smiř.

Bavilo mě to. A celou dobu jsem byl v napětí, jak to autorka vypointuje. Skončilo to maličko jinak, než bych si představoval, ale to je vlastně dobře. Zůstalo pár nezodpovězených otázek, což je také spíš klad. Jistě, hrdina je takový nýmand, jeho chování k manželce, k Dafne i k Nadie slabošské a nezodpovědné, člověku přijde nedovařený, kulisy a celkové prostředí (hlavně to sociální) jsou taky lehce nepřesvědčivé. Nakonec mi to ale ani nevadilo. Vždycky jsem miloval příběhy o mimozemšťanech. Kvůli nim jsem vlastně SF začal číst. Mým prequelem byly Vzpomínky na budoucnost, které nastartovaly spoustu otázek. A možné odpovědi hledám celý život právě ve sci-fi. Jenže jsou to většinou zase další otázky… S léty zjišťuji, že před akcí preferuji atmosféru, psychologii postav, poezii a také nedořečenost, hádanky, tajemno. Takže v tomto případě všeho mírou vrchovatou. Popis bytostí (v případě vzhledu i záměrů) dostatečně originální a přitom nekonkrétní, budí fantazii i mrazení. A ještě bonus erotické scény v závěru. :-) Obě česká vydání – Ikarie i Wollheimův výběr – navíc s ilustracemi, které nijak nesrážejí rozlet fantazie. Zejména v případě Karla Soukupa dotvářejí citlivě atmosféru. Bauer je bizarnější, ale také mi k tomu sedí. Čerstvě jsem si znovu přelousknul verzi z Ikarie a našel dost zbytečných překlepů, ale to k těm divokým devadesátkám tak nějak patřilo. Když to sečtu a podtrhnu, za mě 94%.