LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Když Jonathan Strahan přirovnal Kosmatku k autorům jako Varley, Egan či Stross, bral jsem to podle některých autorových povídek trochu s rezervou, ovšem „Zrádné světlo“ mě přesvědčilo, že tohle přirovnání je naprosto opodstatněné. Jedna z nejlepších SF povídek poslední doby.

Sakra, teď abych se dovzdělala v kvantovce, abych měla lepší představu, kde končí věda a začíná fikce – každopádně povídka je dobrá a funguje.

Z nějakého důvodu (nevím, jestli bych uměla říct přesně proč – snad když si člověk začne brát výsledky vědeckého výzkumu moc osobně?) mi připomíná Chiangovu Division by Zero.

Velmi dobrá povídka, nicméně mi tématem připomněla Eganovu Karanténu, v níž se mi využití kolapsu vlnové funkce lidskou myslí zdálo o chlup zajímavěji zpracované.

Zrádné světlo je povídka jako víno. Má silný děj, atmosféru a pointu ze které má čtenář husí kůži.

Slušná povídka s hrůzu nahánějící pointou a zbytečnou první půlkou příběhu. Autor zbytečně nakusuje věci, které pak nerozvíjí, což je v rámci krátké povídky poněkud bohémský přístup. Základ dílka je ale pěkně vymyšlený.

Nevenujte sa kvantovej mechanike, pokiaľ nechcete trpieť depresiami. To medzi riadkami odporúča hlavný hrdina tejto poviedky. Pokusy s dvojštrbinou a svetlom sú známe už z 19. storočia, keď sa však vedci Teda Kosmatku začnú zaoberať týmto problémom z trochu iného hľadiska, je o kvalitnú hard SF postarané. Autor pekne uviedol do deja chlapíka v nie práve najlepšom rozpoložení, čo poviedku poľudšťuje. Pointa je pomerne prekvapujúca, pravdupovediac, nie som si istý ako s ňou naložiť. Napadli ma viaceré vysvetlenia a so všetkými som spokojný :) Príbeh, ktorý vás prinúti premýšľať a dohľadať si nejaké tie informácie.