LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Dan Simmons se v této povídce vrací do světa Hyperionu a předkládá nám zápletku, kterou původně navrhnul producentům Star Treku jako jednu z epizod seriálu. Naštěstí byl odmítnut a tak vznikli „Sirotci ze Šroubovice“, příběh o lodi plné spících osadníků, putujících vesmírem ke své vysněné nové Zemi. Jejich cesta je však nečekaně přerušena a skupinka vyvolených je postavena před nelehký úkol… Nebudu psát podrobnosti, raději čtěte, sami objevujte, přemýšlejte, nechte se unést autorovou imaginací v této skvělé space operce. Proč nehodnotím plným počtem? Řešení mi přišlo až příliš jednoduché a závěrečnou kapitolu jsem úplně nepochopila – doklad toho, jak dávno jsem „Kantos Hyperionu“ četla a jak málo si pamatuji z knih, které řadím do TOP10. Už by to opravdu chtělo nové vydání, těším se na ně jak malá;-). 91%

Tvorbu Dana Simmonse mám ve velké oblibě, nicméně tato povídka mne skutečně nenadchla. Postav je příliš, splývají. Rozlišit lze pouze hlavní hrdinku. Zápletka je skutečně vhodná spíše pro Star Trek a většinového diváka, než pro náročného čtenáře Kantosu. Škoda,že doopravdy pro ST nebyla,ten by mohla velice obohatit. Simmons sám v předmluvě píše, že nechce rozmělňovat své světy, ale přesně to dělá- v povídce se prostě musí objevit štír, aby si fandové přišli na své. Nakonec mi vadila (opět startrekovská) mírumilovnost všech zůčastněných. Tedy na Simmo se hodnotím povídku jako bídnou, ale pořád je to Simmons a ten se prostě čte dobře, i když děj za moc nestojí..

Vcelku pochopitelná povídka. Stesk čtenářů i autora dosáhl vrcholu a tak tu máme další vstup do světa Hyperionu, který se však přes nadějné první dvě třetiny zvrhne do Star Trekoského patosu, kdy kolem sebe všechny postavy v závěru nekontrolovaně šíří kladno a moudro do všech stran galaxie. Další nepěknou věcí jsou spoilery, které mohutně vyzrazují klíčové prvky děje z Endymionu a celkové pojetí povídky, která bez znalosti světa a terminologie Hyperionu moc smyslu nedává. Jediným nezanedbatelným kladem tak zůstává, že je celý útvar velice pěkně a svižně napsaný.

Bída z nouze. Předmluva (opět) lepší než povídka samotná. Jak sám autor přiznává v úvodu, povídka vznikla jen kvůli nápadu na bytosti dokonale přizpůsobené podmínkám vesmírné prázdnoty (okřídlenci). Začlenění tohoto nápadu do post Hyperionského světa by ještě smysl dávalo, ale zbytečnost povídky je až moc do očí bijící. Přehršel postav, až absurdní pacifismus, trapně jednoduché vyřešení hlavního problému a nic neříkající epilog s Endymionskými postavami mě prostě zklamali.

Každopádně mé hodnocení je ovlivněno tím, že si mě autor moc nezískal celou Endymion sérií a závěrů z ní vyplývajících…

Povídka patřící do světa dvojice románů o Endymionovi a Aenee, psaná na objednávku Roberta Silverberga pro jeho antologii. Posádka kolonizační lodi zvané Šroubovice přilétá do hvězdné soustavy a musí řešit dilema mezi vlastním bezpečím a pomocí obyvatelům hvězdostromu. Příjemný doplněk k sérii, odehrávající se stovky let poté. Překladatelka (v obou vydáních stejná) se evidentně dobře seznámila s tímto světem a je to v pohodě, ale přece jen vzniklo pár drobností (některé se však mohou zdůvodnit časovou posloupností překladů románů a povídky): Hidžra je tady Hegira; Gideonův pohon je tady Gideonův systém; Prázdno, jež spojuje je tady Prázdnota, jež svazuje… Škoda, že se nepodařilo za Endymionův vzestup dát také tuto povídku, tam by se to určitě vychytalo.