LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Nostalgická povídka o lásce k rodné hroudě. Sci-fi je jen nutnou kulisou ke zvýraznění zaběhlých obyčejů, generačního konfliktu apod. Nic co bychom neznali už dnes.

Hlavný hrdina je jeden z posledných obyvateľov Zeme, ktorý býva sám vo svojom skoro 400 ročnom ranči. Za domom má pár hektárov pôdy a malým rybníkom plným žiab. Býval odborníkom na špeciálne clony, ktoré mali chrániť život pred toxínmi zamoreným životným prostredím. Nad hlavou vidí hypermoderné vesmírne habitaty a umelé planéty, kde sa ľudstvo presťahovalo za lepším životom. On však chce zostať až do konca pred rozobraním Zeme na stavebný materiál pre nové svety… Klasická poviedka, kde sa poniektorí len ťažko prispôsobujú novým poriadkom. Na pozadí hlavného príbehu Kressel opisuje rozmach technológií a expanziu ľudstva po celej slnečnej sústave. Koniec poviedky neprekvapí a len umocňuje celkový dobrý dojem z tohto krátkeho príbehu z ďalekej budúcnosti.

Přiznám se, že v případě této povídky mi na ději ani tak nesejde, spíš se mi líbí vize osudu Země, kde už to není moc k žití a různé vychytávky kolem. No, líbí… tohle asi není správné slovo.

Když pominu trochu neuvěřitelnou premisu, kterou jsem ale ochoten brát jako autorskou licenci, jedná se o velmi působivé rekviem. Rekviem sentimentální a multisensorické, složené z kvákání žab, švitoření ptáků, vůně růží, vlhké trávy… a zvracení sjetých pubescentů. Skoro mi to až polechtalo slzné kanálky.