LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Námětem mi to připomnělo Mé soukromé Idaho a vyzněním jeden z dílů Masters of Horror: 1×03 Dance of the Dead. Podivné, teplé, nechutné, smutné a bolestné. Vyprahlé. Mooc dobré.

Ano, v povídce jsou „aliens“ i „sex“, ale v hodně ujetém, psycho-gay-artovém duchu, v ovzduší vykořeněnosti a napjatého očekávání dosednutí čehosi zlého. V konečném důsledku dost lovecraftovské, undergroundové, zanechává to divný pocit, a přitom je to celou dobu SF horor.

Povídka je poskládaná z fasetek mnoha morbidností, úchylností a odpudivostí. Je depkoidní a zraňující. Vyvolává mi nepříjemné fyzické  reakce tam, kde nechci. Nelíbí se mi vypravěč, jeho anamnéza, ani společnost, v níž se pohybuje. Přes všechno řečené autor předvedl obdivuhodnou práci s atmosférou, gradací a hlavně s metaforou. Vymrsknul geniální analogii, až alegorii podivných choutek. Husí kůži mám nejen z důvodu, že je to horor. A asi si hned tak nedám kuře.