LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Harry Bates

pohlaví: muž

Život: * 09.10.1900 † 00.09.1981

Národnost: americká

odkazy: 1x [info]

Harry Bates (1900–1981) patřil k méně plodným, ale nikoliv nevýznamným autorům 30.–50. let. Z jeho povídkového díla je nejznáméjši právě Rozloučení s pánem, vydané v roce 1940 v magazínu Astounding. Bates byl mimochodem v letech 1930–33 prvním šéfredaktorem právě tohoto magazínu.
K jeho povídce se obrátili filmoví tvůrci o desetiletí později. V roce 1951 vznikl na její motivy film Den, kdy se Země zastavila, režírovaný Robertem Wisem. Film měl velký úspěch. Z původní povídky scénář využil velmi málo, jen základní premisu a vizuálně silný motiv mohutného robota a humanoidního mimozemšťana. V ostatních aspektech však reagoval na dobu svého vzniku, na období po druhé světové válce, na paranoiu mccarthyovské éry. Namísto v budoucnosti se děj filmu odehrává v současnosti. Časoprostorový transportér byl nahrazen bělostným létajícím talířem, bystře reagujícím na tehdejší počínající UFO-mánii. Zatímco v povídce je přesný účel mimozemské návštěvy nejasný, ve filmu je návštěvník Klaatu pouze postřelen a předává lidem po¬selství o nutnosti odzbrojení celého lidstva a zabráněni další světové válce. Odtud také pochází název filmu – návštěvníci jako varování a důkaz o svých schopnostech na jeden den ochromí elektrický proud na celém světě. Sám robot se ve filmu jmenuje Gort. Filmaři dlouho sháněli dostatečně vysokou postavu, až si všimli vrátného v nedalekém divadle, který měřil téměř jako robot v povídce, více než 7 stop, tedy přes dva metry. Novopečený herec se pohyboval ve stříbřité gumové kombinéze, do níž se téměř hodinu musel navlékat a hrát mohl pouhé tři čtvrtě hodiny, neboť pak se v neprodyšném obleku začal dusit. Do filmu byla také přidána ženská postava, jak jinak. Chybělo naopak překvapivé vyústění povídky, přestože právě ono dodalo příběhu náležitou sílu. Film Den, kdy se Země zastavila, patří ke klasice žánru. Jediný, kdo se z něj příliš netěšil, byl autor povídky Harry Bates. Autorská práva totiž patřila vydavatelství časopisu, kterému sám před lety věrně sloužil. Filmové studio je získalo za tehdy nevelký obnos 1000 dolarů a Bates z něj navíc dostal pouhou polovinu.