LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

H. G. Wells

pohlaví: muž

Život: * 21.09.1866 † 13.08.1946

Národnost: britská

odkazy: 19x [info], 4x [wikipedie], 1x [web], 1x [životopis]

W. celoživotní zaujetí tématem evoluce lidského rodu se projevilo už v jeho raných filozofických statích The Man of the Year Million (Člověk roku milión), The Advent of Flying Man (Příchod Létajícího člověka), An Excursion to the Sun (Výlet ke Slunci), The Extinction of Man (Zánik člověka), publikovaných na přelomu 80. a 90. let 19. století. Téměř současně začal vydávat i povídky a SF romány. Hrdina románu The Time Machine (Stroj času, 1895; č. 1905, 1992) se vypraví do 800 000 let vzdálené budoucnosti, kde se stane svědkem soumraku druhu Homo sapiens, který se pod vlivem prohlubujících se třídních rozdílů vývojově rozštěpil do dvou odlišných, leč stejně neperspektivních kulturních i biologických typů. W. tu šlo o sociální problémy a stroje času použil jen jako rekvizity. Práce je prototypem varovné vize (dystopie) a stojí u kolébky nejvýznamnějšího proudu moderní SF. O jiný úhel pohledu na téma evoluce se autor pokusil v románu The Island of dr. Moreau (Ostrov doktora Moreaua, 1896; č. 1911, 1921, 1992). Námětem je pokus o umělé urychlení vývoje; inteligence zvířat je zvyšována pomocí drog a chirurgických zásahů. Následoval román The Invisible Man (Neviditelný, 1897; č. 1927, 1957, 1959, 1990; s. 1958) a kniha The War of the Worlds (Válka světů, 1898; č. 1911, 1925; s. 1973,1992), v níž autor vytvořil prototyp invazního příběhu. Jde o dramatické líčení útoku marťanů na naši planetu a marných pokusů pozemšťanů ubránit se technicky vyspělým vetřelcům. When the Sleeper Wakes (Až spáč procitne, 1899; č. 1910, 1927) je první z W. sociálních utopií. Hrdina příběhu procitá po dvou stoletích uprostřed pochmurné totalitní společnosti a v dalším průběhu děje se postaví do čela revoluce, která nastolí nový, spravedlivější sociální řád. V r. 1901 „vynalézá“ W. antigravitaci, kterou hrdinové jeho románu The First Men in the Moon (První lidé na Měsíci 1901; č. 1908, 1964; s. 1931, 1943, 1959) využívají k tomu, aby stanuli na povrchu našeho souputníka; nacházejí zde podivnou civilizaci „úlového typu“, jež vděčí za svůj vznik dělbě práce dovedené ad absurdum. V románech The Food of the Gods (Pokrm bohů, 1904; č. 1911) a In the Days of the Comet (Za dnů komety, 1906; č. 1927) se setkáváme s představou příznivého vývoje lidského druhu, způsobeného zásahem vnějšího činitele. Svět devastovaný v budoucí válce leteckým bombardováním nacházíme v románu The War in the Air (Válka ve vzduchu, 1908; č. 1927, 1937). Tragické naplnění tohoto proroctví ve dvou světových válkách, jichž se dožil, bylo pro autora hořkým zadostiučiněním. V knize The World Set Free (Osvobozený svět, 1914; č. 1919) nechal na svět dopadnout atomové bomby – ale nabídl i naději na lepší budoucnost, pokud se člověk dokáže poučit ze svých chyb. O zobrazení vyspělé budoucí společnosti, organizované na socialistických principech, se pokusil v utopickém románu Men Like Gods (Lidé jako bozi, 1923; č. 1964, jako Bohorovní lidé, 1926). W. další romány mají mnohem blíže k fantastice než k SF. Pokračoval i v psaní skvělých novel a povídek, např. The Country of Blind (Kraj slepců, 1904; č. 1931). Č. výbor W. nejznámějších povídek vyšel pod názvem Povídky s X (1970). W. byl utopický socialista, který cestu k nápravě společnosti spatřoval v šíření vzdělání, v pokroku vědy a v nastolení socialismu, k němuž by podle jeho názoru mělo dojít díky úsilí osvícené duchovní elity. Zobrazování kataklyzmat a časté střídání utopických a dystopických představ je však odrazem spisovatelova tušení, že pouhé intelektuální úsilí ani morální apely ke změně nepostačí.

In: Neff, Olša – Encyklopedie literatury science fiction 

Jiné ocenění :
1973 – Locus Poll Award – Nejlepší autor všech dob – 19. místo
1977 – Locus Poll Award – Nejlepší autor všech dob – 23. místo
1989 – Interzone Readers' Poll – Nejlepší sci – fi autor všech dob – 17. místo