LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Předesílám,že sám od sebe bych si od Kulhánka nic nekoupil ani nepůjčil v knihovně, jenže různí lidi mi to pořád cpou :-) Takže jsem si přečetl celou tuhle sérii a není to tak strašné, jak jsem čekal. Ale taky žádný luxus…První a třetí díl jsou jen o zabíjení a sem tam nějaké hlášce, a hlavně trojka by bez humorného koření byla zcela nečitelná. Jednička je sice dobře napsaná, ale podstatný děj vlastně veškerý žádný. Druhý díl je o něco lepší, protože až tam čtenář zjistí, proč se v knihách děje to, co se tam děje, tím pádem to pro mne získalo na zajímavosti. Trojka je jen a pouze spojovník k dílu poslednímu, ve kterém se děj série zajímavým způsobem rozplete a téměř všechny nelogičnosti z předcházejích dílů dostanou smysl. Kříže se mi také líbily suverénně nejvíc, pouze mi vadilo, že si všechna vysvětlení autor nechal až na poslední díl. Kdyby se něco z toho objevilo už ve trojce, její úrovni by to nesmírně pomohlo. Celkově hodnotím jako výtečné na propláchnutí hlavy, ale v podstatě by to byl ztracený čas, kdyby to nebylo tak dobře napsané.

Dílo které nemá v české fantastice obdobu.Pokud máte rádi hodně černý humor a sarkazmus ve spojení s tunami mrtvých,pak je to nutnost.Ale přes to, by mne docela zajímalo,jestli to bylo psáno jako celek nebo poslední díl připisován jakoby navíc.Pro mě je jednoznačně nejslabší.První 3 díly jsem přečetl naráz,poslední mi trval dost dlouho.Navíc vyvrcholení nedá zas až tak moc smysl a spousta věcí není vysvětlena vůbec.Přesto Patejla všem doporučuju všemi deseti.Je to jízda.

Co dodat k této sérii. Už podle průběžných hodnocení, které vypadají jako nějaká horská dráha, je to tak i s tímto dílkem. Série obsahuje opravdu dobré nápady, které jsou pro mě nedotaženy a trochu zničeny v mnoha hutných akčnostech, přehnanostech a neuvěřitelnosti. Je tam dost míst kde jsem se opravdu bavil, ale také spousty míst kde jsem se dost nudil. Jak píši na začátku – horská dráha. Pro mě od pana Kulhánka jasně vede série „Noční klub“.

Bohužel Kulhánek se v Nočním klubu překonal a vzhledem k tomu, že jsem tuto sérii četl až jako druhou (také na jeden zátah:-) ) musím to hodnotit trochu hůře. Na začátku série se příběh rozjíždí dábělským tempem, ovšem postupně se hrdina plácá od ničeho k ničemu a až na konec to splývá v jedno velké vražedné šílenství. Nevykládejte si to špatně já mám rád vraždy :-), ale chtělo by to alespoň nějaký účel....... dobře já mám rád i bezúčelné vraždy, ale třeba alespoń nějakej příběhovej rámec by to chtělo :-)… prostě a jednoduše až na tajemný konec a zběsilý začátek je série doslova vycpána tuny prázdných těl (a to nejenom proto, že je všechna krev na podlaze). No a závěr nemá taky nijak přesvědčivou pointu.

Čítal som to pred rokmi, asi keď kult Kulhánka vrcholil. Predtým som čítal Vládcov strachu, ktoré sa mi páčili, tak som sa tešil na Divocí a zlí. No je to hrozný guláš, s hrozným záverom. Je to taký grínpísacká séria. Recykluje (opakuje) sa tu ostošesť. Od prečítania tejto série som nenabral silu čítať ďalšieho Kulhánka.

Zatímco „Vládci strachu“ i „Cesta krve“ měly alespoň jasně vymezenou, pochopitelnou zápletku, tato série se někdy od poloviny mění v cosi „totálně dada.“ Kulhánek jako by rezignoval na veškerou logiku, veškerou dějovou posloupnost nebo snahu o srozumitelnost. Je to jedna z nejnázornějších ukázek prakticky všech možných nešvarů „časovek“ na jednom místě, co jsem kdy četl. Naprosto začátečnické, koncepčně nezvládnuté.

Jediný důvod, proč jsem to dočetl, byla zvědavost, jak se taková psychedelie dá ukončit. A musím přiznat, že při tom, co vyráběl předtím, to Kulhánek zvládl ještě slušně. Právě za ten konec přihazuje 10%, jinak je to bída a zmar. I když případné příběhy z Patejlova Času a války ústředního týmu s Protivníky by mohly být docela zábavné.