série » Kde lišky dávají dobrou noc
hodnotilo: 1
100%
prebal knihy prebal knihy prebal knihy prebal knihy Série má více dílů = více obálek - po kliku na aktuální obrázek se obálka vymění.

Kde lišky dávají dobrou noc

Autoři: Chaim Cigan

počet dílů v sérii: 4

vyhledávací pomocník:
český název: Jyxo, Google, NKC, Wikipedie CZ

odkazy: 1x [rozhovor]

Komentáře:
Gaarq  | *****

úžasná epická fantastika z pera domácího autora (a jak je to v tomto prostoru běžné s pestrým etnickým i náboženským pozadím). rozsahem i obsahem je to v české fantastické literatuře unikátní dílo (ano, říkám to s plným vědomím a znalostí toho, že je tu novotného valhala a vilmino mycelium). autor dokázal v jednom díle uměřeně sloučit aspekty, které bychom snad ani nečekali – epický román s desítkami různých linií, pospřekládaných v různých alternativních historiích, absurdní a bláznivý humor s vážnými tématy ať už o jedinci, společenstvu či člověčenstvu vůbec. autor umí napsat životné postavy, které skutečně poznáte ne jen podle jména, ale i podle toho jak jednají, jak reagují (to je docela problém v české fantastice), nepodléhá vkusu čtenáře (další až příliš častá nectnost nejen české fantastiky) a přesto je aktuální, až to bolí. asi jsem se zamiloval :D a v neposlední řadě, žádné zatracené (nudné, triviální a nenápadité) figurální ilustrace na obálce české fantastiky této doby! celkem okázalý nezájem (krom senzacechtivého odhalení, že cigan je pseudonymem) jak od čtenářů žánrové literatury, tak i zvnějšku snad cosi vypovídá o absenci odvahy či ochoty jít „jinam“, a to i v okamžiku, kdy se různí mejnstrýmoví místní autoři sami pokoušejí o fantastiku (i když by se asi pokřižovali, kdy tak někdo jejich díla označil, a navíc jim to stejně moc nejde). cigan se za to nestydí a dobře nám tak.

na závěr si dovolím kacířské srovnání cigana s eriksonem. oba dva jsou příklady spisovatelů epické fantastiky (oba dva sekali svá díla disciplinovaně jak baťa cvičky, i když erikson to vzal opravdu zeširoka), oba dva pocházejí z inťošského prostředí a umí své zázemí tvůrčím způsobem využít – jeden v tvorbě univerza, v němž sice sem tam díky rozsahu něco skřípe, ale jinak je velmi podrobně propracované. cigan zase dokázal zpracovat nejednu alternativní historii s překvapující přesností a uvěřitelností (má to vnitřní logiku, i když i tu je třeba sem tam připozavřít očko) navzdory úplně šíleným předpokladům. oba dokáží psát úžasné postavy, živé, žádné kartonové panáky, oba dokáží splétat mnoho a mnoho nití osudu jako zdatné norny. oba také dokázali napsat příběhy, kde jsem cítil, že chci s tím proudem plout a to i v době, kdy mě většina literatury nudí, protože je předvídatelná jako počasí na měsíci. cigan více, erikson méně, dokázali do své tvorby vnést to nejlepší z postmoderní prózy a dokázali se vyvarovat póz, které ji jinak sráží až vlastně k tomu, co se snaží popírat – klasickou prózu s lineárním dějem a plochým světem. u cigana mě navíc fascinuje, že v tak vysokém věku má takový tvůrčí potenciál (když si v tom věku nebudu slintat na pýžo, budu to považovat za úspěch).



WebArchiv - archiv českého webu