LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Série o Rámovi jsou jedny z prvních knih, které jsem od Clarka četla. A od té doby se vyhoupl na přední pozici mého osobního žebříčku s-f spisovatelů. První díl je klasická „objevovačka“ neznámého, druhý díl trochu kazí nekonečný úvod, ale když se konečně dostaneme opět do Rámy, má to spád. Třetí díl dál těží z dobře rozehraných postav a příběhů a poslední (poslední dvě od G. Lee jsem nečetla) může stále nabídnout spoustu zajímavého, dovysvětlí všechny předchozí dějové linky a my můžeme spolu s Nicole opustit Rámu s tím, že to bylo jedno velké životní dobrodružství, které opravdu stálo zato. Chvílemi jsem se málem styděla za to, jak je tu popisována lidská rasa, ale na druhou stranu jsem se nemohla zbavit pocitu, že kdyby něco jako Ráma skutečně přiletělo, jednali bychom velice podobně, což příběhu určitě dodalo na realističnosti.

Tohle to je jedna ze sérií, které mi pořád někdo předkládá jako génia světové sci-fi a já si myslím, že je asi mírně na hlavu.

Jednička byla skvělá.

Dvojka se ještě dala.

Ale v půlce třetího dílu jsem knihu znechuceně vrátila do knihovničky a od té doby jsem se na ni ani nepodívala. Už jenom představa toho, že bych to měla číst celé, a ještě v celé sérii pokračovat, mě docela děsí.

Musím se připojit k lidem, kteří hodnotí spíše negativně. Arthur Clarke je legenda sci-fi, protože prostě psal v letech, kdy se tento žánr formoval. Dnes ale jeho knihy působí poněkud jinak. Autor samozřejmě psát umí perfektně. Jeho barvitost projevu, schopnost popisovat scénu atd. Jenže – kolik čtenářů sci-fi touží po tom prohrabávat se životem a city nějakých hrdinů? Chcete od tohoto žánru rychlý nástup děje, zajímavé podání, trochu akce, trochu erotiky, trochu vtipné kaše a trochu té krve a napětí. Upřímně – jestli má někdo těžký vztah z otcem, nebo řeší problém dvou manželek – je vám u rekta… a to je dohromady více jak polovina textů v knihách tohoto autora.