Hugo Vavris --- LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

autor » Hugo Vavris

10 nejlépe hodnocených

knih

Dosud žádné dílo nebylo hodnoceno

Hugo Vavris

je pseudonym, pravé jméno je Hugo Vavrečka

Život: * 22.02.1880 † 09.08.1952

Národnost: česká

Hugo Vavrečka, dědeček prezidenta České republiky Václava Havla, byl výraznou českou kulturní a politickou osobností první poloviny 20. století. Narodil se v nezámožné rodině důlního zřízence na šachtě hraběte Salma. Otec Vavrečka měl na starosti i hornickou kapli, ve které malý Hugo zažil jako zvoník první úspěchy. Vystudoval ostravskou reálku, na brněnské technice si pak vybral tehdy velmi perspektivní obor, elektrotechniku v kombinaci se strojnictvím. Po absolutoriu se před čerstvým inženýrem otevírala slibná kariéra, byl již autorem několika odborných pojednání a patentů. Rozhodl se však pro jinou dráhu. Už za studií přispíval do brněnských Lidových novin a v roce 1906 se stal národohospodářským redaktorem listu. Měl však mnohem širší novinářský a literární záběr, pod pseudonymem Hugo Vavris uveřejnil během 6 let množství povídek, humorných příběhů, dramatických scének. V mnoha z nich se vrátil do krajiny svého dětství a psal je v lašském nářečí. Z té doby pochází i humorný „detektivní“ příběh František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese. Ve filmovém zpracování jej proslavil Vlasta Burian. Vavrečka se však ostrým kritickým perem vyjadřoval i k soudobé politické scéně. Sám se přikláněl k realistům, seznámil se osobně s Tomášem Garriguem Masarykem a přispíval do jeho revue Čas. V roce 1912, za tzv. první balkánské války, ho redakce vyslala jako válečného zpravodaje na Balkán.

Po návratu do vlasti se zdálo, že Vavrečkův život vplul do klidnějších vod. S manželkou Josefou (roz. Kolbingerovou) se v únoru 1913 radovali z narození dcerky Boženy. O dva roky později přibyl syn Ivan. Rodinnou pohodu však přerušila první světová válka. Hugo Vavrečka byl povolán do Terstu ke službě u válečného námořnictva. Udržoval odtud styky s českými politiky i domácím odbojem. Když se na sklonku války Terst ocitl na „území nikoho“ v obrovském chaosu a hrozily násilnosti a rabování, zorganizoval schopný a energický Vavrečka skupinu českých a chorvatských důstojníků, která zavedla pořádek a iniciovala převzetí města. Vavrečka pak načas zastával úřad konzula v Terstu. Po vzniku Československa byl jako národohospodářský expert členem delegace Československé republiky na mírových jednáních v Paříži (1919–1920). Po návratu mu Edvard Beneš nabídl místo v diplomatických službách. Vavrečka přijal a v letech 1920–22 byl naším generálním konzulem v Hamburku. V roce 1922 přešel jako první řádný československý vyslanec v Maďarsku do Budapešti. To už byl zkušeným a kultivovaným diplomatem. Sžil se s maďarskou metropolí a získal si zde pro svou inteligenci, šarm a srdečnost značnou oblibu, což napomohlo navázání normálních vztahů s dosud nepřátelským sousedem. Seznamoval se s maďarskou kulturou a způsobem života, v té době pravděpodobně vznikla i jeho koncepce ekonomické a politické spolupráce podunajských států. V roce 1926 dostal Vavrečka další příležitost, když převzal vedení československé ambasády ve Vídni. Aktivity nového československého velvyslance, jeho pozitivní vlastnosti a zejména národohospodářský rozhled nemálo přispěly ke sblížení ČSR a Rakouska, došlo k uzavření celních a obchodních jednání a dalších aktů. Vavrečka pečoval i o naše krajanské hnutí v Rakousku, zejména o rozvoj čs. menšinového školství a o Spolek Komenský. Podílel se i na budování středoevropské hospodářské společnosti a pražské odbočky tohoto významného sboru ekonomických expertů. Živého styku s rakouskými kulturními institucemi využíval i k propagaci české kultury (koncert Českého kvarteta k Beethovenovu výročí apod.).

Když v roce 1932 Vídeň opouštěl, připravily mu diplomatické a krajanské kruhy dojemné rozloučení. Byl to však rok, který přinesl obrat ve Vavrečkově diplomatické kariéře. Jeho snahy o středoevropskou hospodářskou integraci narážely jak na domácí orientaci na Francii, tak na narůstající všeobecnou hospodářskou krizi. K tomu se přidala v Rakousku akceptovaná nacistická expanze, jíž se Vavrečka oprávněně obával. Diplomacii opustil a přijal nabídku svého dlouholetého přítele Tomáše Bati, aby uplatnil své zkušenosti a schopnosti ve funkci ředitele provozů jeho zlínských závodů, tehdy největšího obuvnického koncernu na světě. Nastoupil 1. července 1932, krátce nato, 12. července 1932, zahynul Tomáš Baťa při letecké havárii. Hugo Vavrečka se stal jedním ze dvou hlavních spolupracovníků Tomášova nevlastního bratra Jana. Vztahy obou mužů byly od počátku napjaté, ambiciózní Jan si byl vědom lidské i odborné převahy svého ředitele, bez jeho služeb se však nemohl obejít. Vavrečka mohl ve Zlíně realizovat své představy o fungování závodů, ale působil v širších rovinách národohospodářského života, přednášel, publikoval prosazoval teorii budování středoevropské (i širší) mezinárodní ekonomické integrace. Zúčastňoval se mezinárodních konferencí, na nichž zastupoval československé průmyslové kruhy, navazoval nové kontakty. Za podpory tehdejšího premiéra Milana Hodži vedl hospodářské ústředí států tzv. Malé dohody (ČSR, Jugoslávie, Rumunsko) a dosáhl uzavření mnoha důležitých úmluv. Vedle toho přispěl k tomu, že v letech 1932 – 1939 se Zlín stal duchovním centrem, kam zajížděly přední osobnosti intelektuálního života Prahy a Brna. Na realizaci jeho vizí bylo však už pozdě. Ještě v v roce 1938 byl Vavrečka komisařem úspěšné československé účasti na světové výstavě v New Yorku, v září téhož roku jej prezident Beneš jmenoval ministrem propagandy, ale Československo zakrátko kapitulovalo před mnichovským diktátem.

Vavrečka se stáhl z politické scény, zůstal jenom místopředsedou Ústředního svazu československého průmyslu. Po odchodu obou Baťů do zahraničí a generálního ředitele závodů Dominika Čipery do ministerského křesla v první protektorátní vládě na něm zůstala celá odpovědnost za chod koncernu a jeho čestné přežití. Firma organizovala pomoc lidem pronásledovaným okupací (mj. i Janu Werichovi), zajišťovala jim práci v továrnách, pomáhala finančně z Baťova podpůrného fondu. Zlín byl v riskantních a obtížných podmínkách také střediskem výzkumu a vynálezů ( např. silonové vlákno Otto Wichterleho), v závěru války, kdy se do podniku vrátil i D. Čipera, poskytovaly závody nemalé částky na podporu odboje a partyzánského hnutí. Ještě během války svolal Vavrečka do Zlína na dvacet představitelů předválečného kulturního a univerzitního života k plánování poválečné obnovy v této oblasti. Světlé stránky do Vavrečkova života přinášely prázdninové pobyty vnuků, Ivana a Václava Havlových, ve Zlíně (Božena Vavrečková se v polovině 30. let provdala za inženýra Václava M. Havla). Vytvořil se mezi nimi vzácný harmonický vztah, který v mnohém předurčil názorovou orientaci a životní postoje obou vnuků.

Po válce byli Vavrečka i Čipera za své aktivity na podporu odboje náležitě „odměněni“. Byli násilně penzionováni a dokonce obviněni ze spolupráce s nacisty a postaveni před lidový soud. Byli samozřejmě očištěni a dostalo se jim i satisfakce. Přišel však únor 1948. Čipera emigroval na Západ, Vavrečku zachránila před komunistickým kriminálem vážná choroba. Jako soukromník se pak pohyboval mezi Moravou a Prahou, psal ekonomické úvahy, studoval a překládal až do konce života, který ukončil opakovaný srdeční atak.

Do bohatého rejstříku činností Hugo Vavrečky patří méně známá, ale důležitá záliba. Byl milovníkem umění a vášnivým sběratelem keramiky, hlavně habánské a holíčské fajánse. Seznámil se s ní zřejmě už v dobách studií, kdy ho zaujala na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. I v Budapešti měl možnost poznat muzejní sbírky, bohaté hlavně na keramiku. Šlo nejen o celoživotní zálibu, Vavrečka zachránil před rozvezením do světa vzácné památky z území Čech, Moravy a Slovenska. Do dnešní podoby, kdy čítá cca 300 kusů, byla sbírka soustředěna v letech 1920 – 1940. Představuje mimořádný celek nesmírné kulturní a historické hodnoty. Po otcově smrti uložila Vavrečkova dcera celou sbírku jako depozit do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, odkud přešla do majetku Národní galerie. Právoplatným dědicům byla převedena v roce 1991, ti ji však ponechali v péči UPM v Praze.

http://oko.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=180

Tagy

a jejich definice platící pro zařazování na tomto serveru

fantasy

Literární žánr zobrazující imaginární svět, který je založený na magii a mystice. Společenské zřízení bývá feudální a předtechnické, klíčovou roli v něm hraje i náboženství. Příběhy jsou plné magů, bájných stvoření (elfové, trpaslíci, trollové, draci, jednorožci) a hrdinů. Existuje mnoho podžánrů: Meč a magie; Hrdinská fantasy; Dark fantasy; Městská fantasy; Vědecká fantasy, Humorná fantasy …

sci-fi

(angl. science = věda, fiction = fikce). Žánr fantastiky zobrazující hypotetický svět, zkonstruovaný s využitím vědecko-technických znalostí. V české literatuře se můžeme setkat s výrazem vědecko fantastická literatura. Světy tohoto žánru jsou založeny na vědě a technice (lety do vesmíru, mimozemšťané, cestování časem, umělá inteligence, genetická mutace). Děj je často zasazen do vesmíru, budoucnosti či alternativní historie. Existuje mnoho podžánrů: Space Opera; Kyberpunk; Hard sci-fi; Military sci-fi; Steampunk …

horor

(angl. horror = hrůza, zděšení) má vyvolat pocit hrůzy, strachu a napětí. Často použivá SF&F prvky. Pokud je nepoužívá, tak sem nepatří.

box

Vyšlo jako souborné vydání několika knih v kartonové krabici - samostatně neprodejných.

divadelní hra

Kniha psaná formou divadelního scénáře (postavy s dialogy). Motiv fantasy a sci-fi musí být žánrově jasný a převažující.

dobrodružná

Dobrodružná literatura je souhrnné označení pro epický literární žánr vyznačující se poutavým a napínavým dějem odehrávajícím se často v exotických krajinách a sloužící převážně pro zábavu čtenáře.

LitRPG

První polovina složeného slova je zkratka pro literaturu, RPG je pak obecně užívaným termínem pro hry na hrdiny vycházející z anglického Role Playing Game. V dnešní době už má spousta hráčů RPGčka spojená s online multiplayerem, a stejně je pojímají i LitRPG knihy. V praxi tento žánr nabízí přepis dění v počítačovém RPGčku do textové podoby, a to se vším, co k tomu patří. U postav či předmětů se dozvíte statistiky, hlavní hrdina leveluje, plní questy, buduje si reputaci u ostatních postav a může se stát součástí guildy…

bizarro fiction

definice

antisemitismus

díla s prvky nepřátelství či diskriminace židů

náboženská

Náboženství je v knize důležité, kniha je silně náboženská, často jsou autory kněží, kteří ji píší jako varování pro věřící. Náboženství ve fantasy a například ve slovenských knihách do roku 1950 je běžné, tyto knihy se k tomuto tágu nezařazují.

gamebook

Gamebook je kniha, ve které není čtenář stoprocentně vázán napsaným dějem, ale může si ho do jisté míry sám vytvářet. Jedná se tedy ve své podstatě více o textovou hru než o knihu. Volba vlastního příběhu je umožněna tak, že všechny odstavce jsou očíslovány a za každým odstavcem je na výběr z několika možností, včetně čísel příslušných odstavců. Volba je ovlivněna buď náhodou, nebo logickým úsudkem.

non-genre

Není SF ani fantasy, ale je zde ponechán proto, aby se to vědělo a nebyl sem zařazován znovu, protože něco (název, autor, nečí anotace a podobně) se zdají svědčit, že sem patří.

hry na hrdiny

Hra na hrdinov (ang. Role Playing Game, skr. RPG) je typ spoločenskej hry, pri ktorej sa hráči vžívajú do úloh imaginárnych osôb, alebo postáv, umiestnených do fiktívneho, alebo historického prostredia a snažia se ako tieto postavy konať. Daná postava môže, ale nemusí predstavovať virtuálnu reprezentáciu hráča (tzv. avatar), a hra umožňuje zdokonaľovanie schopností tejto postavy a jej rozvoj (hráč predstavuje určitú rolu). Zmyslom hry na hrdinov je vytvoriť pre hráčov umelý (neskutočný/virtuálny) svet, v ktorom môžu získať neskutočné schopnosti a zažiť neskutočné dobrodružstvá.

humorná

To hlavní, o co tu jde, je humor. Ať už to jsou většinou nezdařené parodie, nebo vtipně vyprávěné příběhy – cílem autorů je rozhýbat čtenářovy bránice.

poezie

Básnický text psaný ve verších, mnohdy též používajících rýmy. Motiv fantasy a sci-fi musí být jasný a převažující.

akční

V knihe je veľký dôraz na akciu. Na súboje mečov a vrhanie kúziel vo fantasy alebo galaktických súbojov a vystrieľaných zásobníkov vo scifi.

dark

Dark (angl. dark fantasy = temná fantasy) fantasy hraničící s hororem nebo šířeji díla spadající zároveň do fantasy i hororu. Lze sem zařadit i horory o upírech nebo prostě jen temné a depresivní fantasy příběhy.

antiutopie

Antiutopie je myšlenka fiktivní společnosti, která se vyznačuje jednak zdánlivou, původně zamýšlenou rovností všech členů, ale především totalitní formou vlády. Je protikladem utopie.

romantika

V knize je výrazná dějová linie zaměřená na více či méně opětovanou lásku hlavní postavy (většinou ženy) a popis sexuálních aktů není vyjímkou. Typickým znakem je i rozbor vnitřních pocitů a zapovězená láska k nadpřirozené bytosti.

urban fantasy

Převážná část knihy se odehrává s městském prostředí a hlavní postava zde většinou hledá ztracenou osobu, předmět, popřípadě vyšetřuje kriminální případ. Typické zaměstnání je soukromý vyšetřovatel, ale může to být i policista, nebo člen podsvětí.

historická

Děj se odehrává v historickém období země. Často se setkáváme s významnými postavami z dějin, či mýtickými tvory.

alternativní historie

Knihy alternatívnej histórie sa zaoberajú častou otázkou: Čo by bolo, keby... Autori popisujú svety, kde sa historické udalosti odohrali inak ako v skutočnosti. Častou témou je víťazstvo Nemecka v 2. svetovej vojne.

meč a magie

Tímto titulem lze označovat i fantasy obecně, ale v užším smyslu se jedná o díla, která kladou důraz na meč, tedy na fyzické nebezpečí a akci. Narozdíl od vysoké fantasy jde jejím hrdinům více o vlastní prospěch než o abstraktní dobro.

hrdinská fantasy

Hrdinská fantasy sleduje osud hlavného hrdinu, jeho cesty, príhody a útrapy. Archetypom takého hrdinu je Conan.

cyberpunk

Dílo orientované na symbiózu člověka a techniky v silně globalizované společnosti. V kyberpunku hrají nezanedbatelnou roli informační technologie, počítače a zejména umělá inteligence. V příběhu obvykle jde o činnost hackerů v undergroundovém prostředí v nepříznivém kybernetickém světě. Vznik tohoto žánru souvisí s okouzlením naší „před-internetové“ společnosti kouzlem sítě, která spojuje celý svět. Ale dnes už se mnohé z představ kyberpunkerů stalo skutečností.

space opera

(angl. space opera = vesmírná opera) dobrodružství odehrávající se ve vesmíru obvykle na pozadí nějakého vesmírného konfliktu.

postkatastrofická

Apokalyptická a post-apokalyptická sci-fi je speciálním podžánrem sci-fi, který operuje s katastrofou, která postihne lidstvo. V případě, že se děj odehrává během této katastrofy či krátce po ní, ocitají se hrdinové žánru v mezních situacích, v nichž je těžké, nemožné, popřípadě krajně nevhodné (z hlediska přežití) dodržovat zvyky a morální zásady, kterými je vybavila civilizovaná společnost. Pokud se děj odehrává delší dobu po katastrofě, je v post-apokalyptické sci-fi popisovaná společnost na nižší technologické úrovni než společnost před katastrofou, která je buďto zapomenuta či nějakým způsobem mýtizována. Autoři se často soustředí na jimi předpokládané proměny civilizovaného chování v chování odpovídající drsnější situaci, odhaduji důsledky a dopady katastrofy na uspořádání společnosti a modelují (často i odlišné) strategie a taktiky jak se s nimi vypořádat.

pro děti a mládež

Detská literatúra je určená pre mladších čitateľov. Hrdinami sú často deti, ktoré sa ocitajú v iných svetoch. Niektoré knihy boli pôvodne písané pre deti a mládež, no stali sa populárnymi aj u dospelých. Opačným prípadom sú knihy napísané pre dospelých, ktoré neskôr prebrali deti (J. Verne).

utopie

Utopie (z řečtiny ú = ne, topos = místo) líčí alternativní model společenského uspořádání v pomyslné zemi. Právě díky umístění děje do neexistující či neznámé reality se řadí do fantastiky. Slouží obvykle k popisu, jak si autor představuje ideální společenské zřízení.

nonfiction

Díla představující se jako pomocná - příručky, průvodce, mapy, atlasy, ...

zombie

Musí být jako podstatný prvek.

podle videohry

definice

mimozemská invaze

definice

kolonizace vesmíru

definice

fantaskní

Žánr knih, které mají v sobě určité prvky fantastiky, ale pouze jako podružnou složku. Označovaly se takto knihy, které byly lehce do tajemna, ale né natolik, aby mohly být označeny jako horor a lehce do fantastična, ale nikoli natolik, aby mohly být zařazeny jako fantasy.

steampunk

Subžánr fantastické literatury, děj bývá zařazen do viktoriánské éry, do doby průmyslové revoluce, do doby okouzlení novými technickými vynálezy, ale i do doby kdy společenské poměry otřásají dosavadním řádem a mění jej. Typickými prvky kromě reálií viktoriánského období jsou magické stroje, létající města, složitá technologická zařízení poháněná párou apod. Časté je také použití reálných postav a alternativní historie.

cestování časem

Cestovanie časom zahŕňa témy cestovania do budúcnosti, návratov do minulosti. Častá téma je aj zmena budúcnosti prostredníctvom zvrátenia výsledku udalosti z minulosti (pr. vojna).

hard sci-fi

Podžánr science fiction charakteristický svým zaměřením na vědeckou správnost a přesnost. Termín hard SF byl poprvé použit Peterem Schuylerem Millerem v roce 1957. Původně se používal pro označení čisté science fiction ze zlatého věku science fiction, později se začal používat pro veškerou klasickou SF literaturu, která se opírá o poznatky tzv. tvrdých (hard) věd. Mezi tyto vědy se počítá: fyzika, astrofyzika, astronomie a podobné disciplíny. Nejtypičtějším příkladem hard SF je román Hala Clementa Těžká expedice. Autoři hard science fiction se soustřeďují na popis nových technologií, fyzikálních a astronomických jevů a jejich případných dopadů na okolní svět. Tak mohou méně ortodoxní autoři použít například cestování nadsvětelnými rychlostmi a popsat, jak by vypadal svět, v němž by cesta mezi hvězdami trvala pouhé měsíce. Autoři se snaží o konzistentnost svého díla se soudobými vědeckými poznatky. Dokonce i v alternativním vesmíru s odlišnými přírodními zákony se autor tohoto žánru literatury bude snažit o věrohodnost takového vesmíru. Příkladem je Stephen Baxter

fanzin

Časopis vydávaný fanoušky převážně sdruženými pod SFK (Science Fiction Klub), zejména v době do roku 1990. Nejde o oficiální tiskoviny vydávané profesionálními nakladatelstvími, ale o ryze amatérský tisk.

fanbook

Kniha (román/antologie/sbírka povídek) vydaná fanoušky(em) na vlastní náklady.

military

Podžánr sci-fi, kde hlavní linií příběhu je meziplanetární konflikt a jeho vojenské řešení. Hlavními postavami tohoto žánru jsou vojáci a podstatnou část příběhu tvoří vojenské operace – od potyček několika nabušených rváčů až po plasticky vylíčené střety meziplanetárních vojsk. V případě fantasy žánru je hlavní postava podstatnou část knihy vojákem v armádě, nebo se dílo zaměřuje bitvu několika armád, popřípadě celou válku.

audiobook

Knihy označené tímto tagem byly převedeny do zvukové podoby - ať už čtení textu, či rozhlasová hra aj. - je možné je tedy získat (CD, mp3 či jiný nosič, formát) a knihu si místo přečtění poslechnout.

detektivní

Detektivky mají zápletku založenou na zločinu, nejčastěji vraždě, po jehož pachateli, detailech způsobu provedení nebo motivu pátrá detektiv - může jím být jak profesionál, policista nebo soukromý detektiv, tak osoba se zcela jiným zaměstnáním. Autor musí postupovat logicky, aby čtenář mohl sledovat postup dedukce ze stop. Velmi časté je, že postava téhož detektiva vystupuje opakovaně v řadě děl jednoho autora.