autor » Norbert Wiener
foto autora
10 nejlépe hodnocených

Norbert Wiener

pohlaví: muž

Život: * 26.11.1894 † 18.03.1964

Národnost: americká

odkazy: 12x [info], 4x [životopis]

Americký matematik, který je považován za zakladatele kybernetiky. Toto slovo použil ve své knize Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů.

Narodil se v Missouri v Kolumbii jako první dítě Lea a Berthy Wienorových. Leo byl učitelem Slovanských jazyků na Harvardu. Norberta učili doma. Když mu bylo sedm, tak krátkou dobu navštěvoval školu. V roce 1903 se vrátil do školy a v roce 1906 maturoval na Ayer High School.

V září 1906, to mu bylo jedenáct let, nastoupil ke studiu matematiky na vysokou školu (Tufts College). V roce 1909 obdržel bakalářský titul a nastoupil na Harvard. Na Harvardu studoval zoologii, ale v roce 1910 se přesunul na Cornellovu Univerzitu, kde začal studovat filozofii, další rok se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie. Wiener obdržel titul Ph.D. na Harvardu v roce 1912 za disertaci související s matematickou logikou.

Z Harvardu odešel do Anglie na Cambridge, England a jeho učiteli byli Bertrand Russell a G. H. Hardy. V roce 1914 studoval na Göttingen v Německu, kde jej vedli David Hilbert a Edmund Landau. Poté se vrátil na Cambridge a poté zpět do USA.

V letech 1915 až 1916 učil kurzy filozofie na Harvardu, pracoval pro General Electric a poté pro Encyclopedii Americana a později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground v státě Maryland. V Marylandu zůstal až do konce války, do doby, než vzal místo jako učitel matematiky na MIT (poté co byl odmítnut na University of Melbourne). Wiener byl mezi studenty známý svým chabým způsobem přednášení, svými vtipy a svou roztržitostí.

Během práce pro MIT často cestoval po Evropě. V roce 1926 se oženil s Margaret Engemann a vrátil do Evropy. Většinu času strávil v Göttingenu nebo s Hardym v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy.

Během druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva. Zemřel ve Stockholmu v roce 1964.



WebArchiv - archiv českého webu