Příliš mnoho dvojníků [67%]
Zločin v Duhovém zálivu [66%]
Stopa vede do Benátek [60%]
Jiří Brabenec
pohlaví: muž
Život: * 25.05.1911 † 19.06.1983
Národnost: česká
Absolvoval Průmyslovou školu strojnickou v Kladně (1931), dva roky pak studoval žurnalistiku na Svobodné škole politických nauk v Praze. Vystřídal celou řadu zaměstnání (strojní zámečník, námořník, zkušební jezdec Jawy, technický redaktor). Po válce pracoval jako redaktor Mladé fronty (1945–51), později až do své penze (1971) v Lidové demokracii. Roku 1961 podnikl cestu motocyklem na Blízký východ a získal prvenství v průjezdu Sinajskou pouští na motocyklu. Debutoval roku 1943, je autorem několika románů ze současnosti, detektivek (Snadný případ, 1948; Tajemství Černé rokle, 1960), historických románů (Řeka osudu, 1957) a publicistických knih. Napsal pět SF románů, z toho tři ve spolupráci se Zdeňkem VESELÝM (viz).
In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction¨
Anotace o autorovi z knihy Liga pro dráždění draka Jsou spisovatelé, kteří zůstávají věrni jednomu literárnímu žánru. Jeden publikuje třeba společenské romány, druhý detektivky, jiný scifi, další humoristické novely atakdále.… Jiří Brabenec (1911 v Nymburce) mezi takové nepatři. Píše na témata, která ho právě zaujala, jimiž chce něco říct, A tak mezi jeho dvaceti tituly jsou historické i humoristické romány, knihy reportáží (Velká Proměna, Po stopách pověstí českých), cestopis, detektivky i scifi. Rozmanitost jeho literární tvorby snad ovlivnil i pestrý život. Vyučil se zámečníkem, byl továrním dělníkem, studentem, horníkem na „divoké“ šachtě, plavčíkem na italské lodi, průvodcem cizinců, technickým redaktorem obrázkového časopisu, od května 1945 redaktorem Mladé fronty, nějaký čas i redaktorem Mladého technika, předchůdce VTM. Podnikal dobrodružné cesty do ciziny a ještě v roce 1962 na „Pionýru“ — Jawa 50 — projel jako první Nubijskou i Sinajskou poušť po trase, na níž rok předtím zahynuli tři motocyklisté na desetkrát silnějších strojích. První Brabencovou knihou z oblasti scifi bylo Dobrodružství v Eridanu, které napsal se Z. M. Veselým, pak následovaly tři další, časově umístěné do nedaleké nebo nepříliš daleké budoucnosti. Společným jmenovatelem všech těchto knih — jejichž fikce, a vůbec myšlenková konstrukce děje, nepřekračuje poznatky a perspektivní teze současné vědy — je otázka rizika, které významný objev, uváděný do praxe, často doprovází.
