Autor psychologických a společenských románů. Po absolvování gymnázia v Praze (1915) musel odejít na frontu, kde byl těžce raněn. Pak studoval přírodní vědy, filozofii, dějiny hudby a rovněž na lékařské fakultě (doktorát 1921). 1921–38 pracoval jako úředník pražské Univerzitní knihovny a pak jako ředitel Státní pedagogické knihovny Komenského v Praze. 1934–37 externě řídil vydavatelskou činnost Družstevní práce. V roce 1941 zatčen jako člen odboje a do r. 1945 vězněn. Po válce úředníkem Státního úřadu plánovacího a působil ve filmové dramaturgii. Od r. 1950 žil v Rožmitálu.
Jeho nejznámějším románem je Kouzelný dům (1939), zabývající se problémy identity osobnosti hrdinky, jež utrpěla úraz a ztrátu paměti.
Nesmrtelní se setkávají (časop. Cesta, 1927 č. 1–30; Družstevní práce 1928) je román s podtitulem „metafysická groteska“. Jde o rané autorovo dílo, fantaskní faustovský příběh, v němž se objevuje motiv nesmrtelnosti – hrdinové mají možnost si znovu a znovu prodlužovat svůj život.
In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction
