Alexandr Lazarevič Poleščuk
pohlaví: muž
Život: * 00.00.1923 † 00.00.1979
Národnost: ukrajinská
odkazy: 2x [info], 1x [recenze]
Narozen v Dněpropetrovsku. Když mu bylo 14 let, byl jeho otec popraven
(rehabilitován 1957). V roce 1947 ukončil pedagogický institut
v Chabarovsku. Poté pracoval jako učitel fyziky, psal články do
časopisů.
Debutoval románem Zvjozdnyj čelovek (Hvězdný člověk, čas. 1957, kn.
1963). Byla to fantastická pohádka o robotovi vyslaném na Zemi mimozemskou
civilizací.
Popularitu mu získala próza Ošibka Alekseja Aleksejeva (Omyl Alexeje
Alexejeva, 1961). Inženýr Alexejev zkoumá vznik hvězdných systémů a
podaří se mu v laboratoři stvořit miniaturní galaxii. Vypuštěna do
vesmírného prostoru začíná galaxie samostatnou existenci, a když ji vědci
ze Země chtějí zničit, jsou zastaveni neznámými silami. Ukáže se, že
galaxie prošla celým cyklem vývoje až ke vzniku rozumného života a tento
rozum se dokáže ubránit i svému stvořiteli. Dílo má zřetelný
antireligiózní charakter.
V antologii Naučnaja fantastika 8 vyšla P. próza Efekt bešennogo Solnca
(Efekt šíleného Slunce, 1970), v níž se autor zabývá spojitostí
různých jevů na Zemi s procesy, které probíhají na Slunci (vznik
epidemií, počet havárií na silnicích atd.).
Vělikoje Dělanije, ili Udivitelnaja istorija doktora Mekanikusa i Almy,
kotoraja byla sobakoj (Veliké dílo neboli Podivuhodný příběh doktora
Mechanikuse a Almy, která byla psem, 1959; česky jako Veliké magisterium,
1962; slovensky jako Príbeh doktora Mechanikusa a jeho psa, 1961, 1973), jehož
pohádkový děj je zasazen do středověku, nás přivádí do alchymistických
dílen středověkých mágů a do světa jejich kouzel.
Poslední P. knihou je próza Padajet vverch (Padá směrem vzhůru, 1964).
