Владимир Николаевич Васильев Vladimir
(Nikolajevič) Vasiljev – Teto rusky píšící autor fantastiky se narodil
8. srpna 1967 v ukrajinském Nikolajevu. Pochází ze smíšené
rusko-ukrajinské rodiny. Po dvouapůlleté povinné vojenské službě
(strávené převážně v turkmenském pohraničí) dostudoval výpočetní na
vyšší odborné škole. V oboru však pracovat nezačal – místo toho
v první polovině 90. let vystřídal celou řadu zaměstnání (od
železničáře po knihkupce). Již v té době psal fantastiku a jeho povídky
a novely vycházely v různých profesionálních i fanouškovských
periodikách. Výhradně psaním se začal živit od roku 1996. V roce
2001 po mnoha stěhováních konečně zakotvil v Moskvě, aby, jak
zdůvodňuje, byl „blíže svému vydavateli i středu fandomového
dění".
Již v roce 1991 na sebe upozornil novelou Bez strachu a výčitek (Bez
stracha i uprjoka) vydanou malým nákladem, v níž musí pilot kosmického
korábu po ztroskotání na středověké planetě bojovat o přežití. Ke
svému hrdinovi se znovu vrátil v novele Ohněm a mečem (Ogňom i mečom,
1996). O klasickou hrdinskou fantasy se pokusil v cyklu tří novel Hvězdy
nad Šandalarem (Zvjozdy nad Šandalarom, 1996) a románu Čepele (Klinki,
1996). Ve sbírce novel a povídek Kyberzteč (Abordaž v kiberspejse, 1997)
ukázal Vasiljev, že mu není cizí ani žánr kyberpunku. Hlavně úvodní
příběh Srdce a motory (Serdca i motory) přesvědčivě vykresluje svět
budoucnosti, ovládaný informačními technologiemi. Exkurzí do prostředí
známé počítačové hry UFO je román Nepřítel neznámý (Vrag něvedom,
1997).
Všechny zmíněné knihy si vysloužily opovržení kritiků, kteří jim
vytýkali přílišnou akčnost a přímočarost. Mnoho čtenářů však
navnadilo Vasiljevovo vypravěčské nadání a přesvědčivé vykreslování
postav, takže netrpělivě čekali na jeho další díla.
Mezi elitu ruských spisovatelů fantastiky se Vasiljev zařadil románem Lov
divokých náklaďáků (Ochota na dikije gruzoviki, 1998). Sám autor pro svou
knihu prosazoval název Technik Velkého Kyjeva; odehrává se totiž
v podivném světě nezměrných metropolí, jenž v mnohém připomíná
klasickou swor & sorcery – meče zde však nahrazují pušky a pistole,
věrné oře džípy a motocykly, zatímco pozici magie zaujímá vyspělá
technika. Zvláštní mix fantasy a sci-fi zaujal tisíce čtenářů a přinesl
Vasiljevovi obrovskou popularitu. Druhé vydání knihy (v roce 2000) bylo
doplněno o povídky Vědmák z Velkého Kyjeva a Povinnost, čest a taimas,
které se odehrávají v témže prostředí.
Klasickými space operami jsou román Smrt nebo sláva (Smerť ili slava, 1998)
a jeho volné pokračování Černá štafeta (Čornaja štafeta, 1999). Spolu
s Annou Li napsal Vasiljev fantasy Pouť do noci (Iduščije v noč, 1999),
jejímiž hlavními hrdiny jsou vyvrhelové společnosti, stižení prokletím
proměny ve zvířata.
Velmi zajímavý je i špionážní sci-fi román Vlčí povaha (Volčja
natura, 1999). Autor v něm představuje Zemi ovládanou lidskými bytostmi,
které se však nevyvinuly z primátů, nýbrž z psovitých šelem. Těmto
tvorům byly před staletími geneticky odebrány vražedné instinkty, takže
když jsou v zapadlém koutě Sibiře objeveni poslední vlci, rození
zabijáci, začínají se o ně a o možnosti jejich využití zajímat tajné
služby z celého světa. Kniha se dočkala pokračování Zvíře v každém
z nás (Zvěř v každom iz nas, 2000).
Do povědomí českých čtenářů se Vasiljev zapsal výtečnou knihou Denní
hlídka (Dněvnoj dozor, Triton a Argo 2005), na níž spolupracoval se Sergejem
Lukjaněnkem. Do světa, v němž panuje křehká rovnováha mezi silami
Světla a Tmy, se znovu vrátil v roce 2003, tentokráte již sám. Román
Temná hlídka (Lik černoj Palmiry, Triton a Argo 2006) se odehrává
v Petěrburgu, v jehož ulicích se objevili mladí Jiní, kterým je cizí
Světlo i Tma. Opájejí se mocí, jíž vládnou, a zdá se, že staří
mágové jsou proti nim bezmocní.
Vasiljev zabrousil i do vod politické fikce; spolu s Alexandrem Gromovem
napsal román Antakrtida online (2004), v němž se nejjižnější kontinent
neznámým způsobem přenese do tropických vod Tichého oceánu. Tím se
drasticky nezmění pouze celoplanetární klima, ale také hospodářské a
politické rozložení sil ve světě.
V současné době Vasiljev pilně pracuje na dokončení svého nového cyklu,
z něhož zatím vyšly dva díly Dědictví gigantů (Nasledije ispolinov,
2002) a Nikdo kromě nás (Nikto krome nas, 2005). Jedná se o space opery se
vším, co k tomuto žánru patří. Lidé narazí na podivný artefakt.
O tento nepochopitelný předmět, dost možná klíč k ovládnutí celého
vesmíru, však mají zájem i technicky mnohem vyspělejší Cizinci. Tak
začíná velké střetnutí, jehož vítězi připadne úplně vše.
Navzdory výtkám kritiky má Vasiljev dostatek věrných čtenářů, kteří
se těší na každou jeho novou knihu. Autor ani zdaleka neřekl své poslední
slovo a z jeho klávesnice jistě vzejde ještě leccos zajímavého.
