LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

v letošních prázdninových meteorech (čro2) je dobře dramatizovaný současný pohled nejen na technickou a technologickou stránku verne'ových děl. dá se to stáhnout s jejich archivu.

@tomts[88]: u Maye o tom vím hodně dlouho, u Verna jsem žila v domnění, že šel do překladu komplet a pokud nebylo uvedeno „vzdělal“, tak bez úprav. Jinak asi to byla ta Karavana – respektive měla bych to mít v čtenářském deníku, co nepřežil stěhování do Brna a matně si vybavuju, že v podobné edici byl Zločin na Zlenicích hradě. :)

Se Strogovem mám ten problém, že jsem na něj coby dítě narazila v několika dílech televizního seriálu a nějakým způsobem mě zaujal. Od té doby mám utkvělou představu o tom, že originál nemůže být tak příšerný, jak by podle převyprávěných obsahů měl být (i proto, jak byl ve své době oblíbený, no :) ) a fakt mě zajímá, co je ta knížka zač. Byť představa, že bych se musela kvůli tomu naučit francouzsky, se mi hrubě nelíbí, ten jazyk nemám díky Vernovým hrdinným Francouzům v lásce. :)

@tomts[88]: Přesné překlady by znamenaly dokonale umět více než 100 let starou francouzštinu. I kdyby se někdo takový našel, nakladatel by se asi nedoplatil…

@tomts[90]: Neff má doma ohromnou sbírku Verneovek, takže by mě nepřekvapilo, kdyby se třeba občas koukl pro srovnání do různých vydání, případně i do originálu. Jako novinář se zdroji umí pracovat…

@Gaarq[89]: tos uhodil klínec do čela! Přiznám se, že sám nevím, jestli si to přeložil nebo použil český překlad, ale mám za to, že francouzsky asi umí…

co on to ten neff teda převyprávěl? převyprávěnky? nebo kdo mu to překládal?

@FerryH[84]: Jen bych chtěl doplnit, že vydání po 90. letech (tedy hlavně Návrat) jsou pouhé přetisky předválečného vydání u Kočího (Lidové nakladatelství či Beaufort) a Vilímka. Tudíž ani zde se nedočkáme přesných překladů z originálu, ale pouze různě zkracovaných a upravovaných vydání. Nebo-li, pokud chce někdo znát přesné znění, musí sáhnout po originálním prvním vydání (ta nová jsou samozřejmě také upravovaná :-D). Na druhou stranu bych z toho nedělal vědu. Podobně se upravovaly všechny knihy Karla Maye i dalších klasiků a nemyslím, že by to bylo vždy na škodu.

@Elinor[85]: škoda, že neuvádíš k jakému sešitovému vydání ses dostala. Přiznávám, že mě se ten příběh nikdy moc nelíbil a nemyslím, že by to byla chyba překladatele. Carův kurýr byl přeložen J. Veselým (Alois R. Lauerman, 1883–4, později Chicagská Pravda, asi 1890, 348 stran, 2 sv.), stejný překlad zřejmě použil i A. Hynek, 1894, 1903, 1911). Vydání B. Kočího využívá nového překladu Jaroslava Pšeničky a Hugo Kosterky (1910, 2 sešity, 146 str). JR Vilímek má opět nového překladatele Václava Patejdla (1898 –428 str., 1911–374 str,1923, 1926, 282 str), stejný překlad využívá Návrat (1995). Odlišný překlad má Albatros (Edice Karavana, 1969, Jitka Křesálková). Kniha se dočkala i sešitového „vykuchání“ (Kytka, 1877, vzdělal P.Š.T-ý= Pavel Šulc, 78 str A6, dále Storch, asi 1890, 48 str. A6, př. neuv., ale zřejmě totéž co Kytka). Příběh se dočkal i několika převedení do div. podoby: F.Csepreghy (Politika, 1890), Eliška Pešková (Ochot. div., 1899)----- shrnuto, podtrženo, dobrý novodobý překlad u nás neexistuje. Předpokládám, že jsi četla tu Karavanu, která je asi nejčitelnější (byť značně upravovaná) a usoudila (podobně jako já), že nic moc:-)

@Dilvermoon[86]: A to je pěkný pojem.

@Elinor[85]: Mám pocit, že ON používá termín „verneffovka“.

@FerryH[84]: bod pro tebe. :) „Nepřepisovaným“ Vernem myslím samozřejmě ty „tlustospisy, co dnešní mládež nečte a co se jí musí zkracovat a upravovat“. Čili to, co už označuješ za úpravy – což je pro mě i docela nová informace, ale je fajn to vědět. :) Myslela jsem, že Verne po téhle stránce příliš omezovaný nebyl.

Jinak u oněch sešitků – myslíš, že by se TOLIK řvalo, kdyby na obálce stálo „na motivy páně Verna pro generaci 21. století vzdělal Ondřej Neff“? :D Průšvih je spíš v tom, že čtenář čeká jemné oprášení a povětšinou se dočká drastických překopů (byť ty v Zemí šelem byly dosti v duchu předlohy a výsledek stál za to).

Jen tak mimochodem – byl u nás někdy nějaký dobrý překlad/ přepis Carova kurýra? Dostala jsem se po letech pátrání akorát k jednomu sešitovému a ten byl velice děsivý… (natolik, že kdyby ze Strogova vznikla neffeovka, brala bych to jako obrovské plus – přitom ta knížka byla ve své době přijímaná jako něco naprosto perfektního)

@Elinor[76]: „… Nejsem tak stará a s nepřepisovaným Vernem jsem začínala v druhé třídě. Možná právě proto jsem zvládla povětšinou spolknout věci, s kterými jsem měla při opakovaných čteních ve zralejším věku sakra problém…“

dovolim si o tomhle tvrzeni pochybovat … ne ze bych te podezrival ze lzi … chran me ruka pane! to bych si nedovolil! Vim ale neco co malokomu dochazi… je to jeden z faktu kerej tohle tve tvrzeni pak posouva do pozice neceho cemu rikame dneska: „urban legend“.

Uz prvni preklady Verna u nas, teda to co vychazelo v „Matici lidu“, jsou kracene a prevypravene a nijak to ani nezastiraji … ve vetsine je bud v uvodu nebo rovnou na titulce uvedene, ze preklad byl prizpusoben a prevypraven dle potreb ceskeho ctenarstva …
Vilimek, Hynek, Otto, pozdeji pak Koci-Beauford za rakouska uherska a prvni republiky se k Verneovkam nechovali o moc ohleduplneji (z pohledu puristickeho ctenare vyzadujiciho uplny a nezkresleny preklad) a vydani z dob komunistu? tam si prekladatele nedelali uz vubec zadne iluze… ideologie vzdy hrala prim a pak hned za tim cilenost na okruh ctenaru.. a to byly deti… a to prosim socialisticke deti a mladez .. pokud si nekdo dela iluze, ze v te dobe Verne vychazel v nejakem puristicky presne prekladu, tak je proste Naivka… :o))
Takze pokud sis necetla nejake vydani z let 90. a rocich po 2000 a to jeste prosim ne prekladu a vydani u Albatrosu, kde se jen pretiskovali jen mirne nebo vubec upravene stare preklady z let komunisticke ery, tak se ti asi jen tezko povedlo cist neco co je NEprevypravene, NEzkracene, a nejak alespon trosku podobne verneovskemu originalu … ono tech opravdu presnych a dobrych a nekracenych a neprevypravenych prekladu u nas asi vyslo zatracene malo!!
Z tohoto pohledu se pak asi musi i zmenit ten nahled na celou vec okolo Neffovych Verneovek… ano nejspis je tam sahnute na zoubek Vernovi trosku … ehm dost ;O) … ale urcite ne tolik jako v tech cetnych vydanich z dob rakousko-uherska a prvni republiky – takove ty sesitky v rozsahu sotva dnesni povidky v novinach ci casopise, kde cely Verne zustal jen ve veticce: Dle Vernea vzdelal X.Y.Z… a ze jich bylo!! tak to radej ten Neff nez tohle…

:O)

@Elinor[81]: Rozumím, ale obvykle dávám na vlastní literární cit.

A nejslabší místo může a nemusí vypovídat o kvalitě celé řady.

@barbar[79]: hodila jsem ti příklad toho, co se tam vyskytuje. ;)

@KeB[80]: 1987

@Elinor[76]: Nemám pocit, že bych dnešní mládež podceňoval. Podle toho co slýchám od své drahé polovice, středoškolské pedagožky, a jiných spřátelených pedagogů je spíše přeceňuji.

Dilvermoon má pravdu, přiznej barvu! Teda… ročník :) (Já jsem 85, ať neřekneš, že se nepřiznám ;)

@Elinor[76]: No máš pravdu v tom, že jsem žádnou z těch knih nikdy nepřečetl celou. Pořídil jsem si asi tři, ale jak se čtením živím, prostě mi nějak poslední dobou nejde číst pro zábavu. Většinou rychle usnu, mozek to asi moc vyhodnocuje jako práci. Ovšem to, co jsem učetl, mě nijak neurazilo! :)

Referoval jsem dnes možná již velmi staré diskuse na Fantasy planet, kde Neffa až osobně uráželi, že se vůbec něčeho podobného odvážil, že si potřebuje nahrabat atd.

Co vím, přepisuje to, k čemu jsou obrázky od Buriana. Tím je asi limitován a navíc – 80 Verneovek, to by nezkousli ani čtenáři, asi ani ON. Jak jsem slyšel na diskusi s redaktorem Albatrosu (kde jsem se ocitl naprostou náhodou a měla být vlastně o komiksech) Neff prý chystá i nějaké shrnující dílo, kde se veškeré náměty protnou a bude to trochu švihlý paropank.

To si teda přečtu a asi mě bude mrzet, že nemám načteny ty ostatní…

@Elinor[76]: Já teda byl jako dítě čtenář opravdu aktivní. Šlo mi to rychle. Možná i z toho důvodu, že jsem měl tendenci dlouhé popisné odstavce bez přímé řeči brát někdy celkem hákem. Ale na verneovkách jsem taky vyrostl.
A jak píšeš o tom věku. Nechceš nám sem dodat další info? Víme jedině, že máš ženské pohlaví a českou národnost a vypadáš jako otazník, navíc černobílej. :-)

A co třeba remake Ze Země na Měsíc? Tipnu si, že tenhle román zůstane nepovšimnut. Těžko by Neff okopíroval i ty „nepřesnosti“ (některé z dnešního pohledu šílenosti by mu klávesnice asi nepustila :-) a v tom případě by se jednalo o velmi jiný text.

@Elinor[76]: Budeš mít nejspíš pravdu, nebo to aspoň dobře odpovídá tomu, co jsem slyšel – zdaleka nejčastěji byl i s Neffem posílán do temných, hlubokých míst právě ten Patnáctiletý kapitán. :-)

@Dilvermoon[60]: jak co, Patnáctiletý kapitán byl příšernou zmrveninou původní knihy, Zemí šelem se podařilo převyprávět skvěle… s Neffem je ten problém, že si povětšinou vybírá věci, které by přeprášení nepotřebovaly – a podle toho to dopadá. Ale když se dostane k něčemu fakt zastaralému, dokáže z toho vytáhnout ty pozitivní a nesmrtelné věci. Strašně ráda bych viděla, co by dokázal vytěžit z kousků typu Vynález zkázy, Ocelové město nebo Carův kurýr. :)

@barbar[61]: ehm, Michaeli, a četl jsi, jak ty přepisy dopadají? Pokud ano, jak jako fanoušek snášíš, že bratranec Benedikt spolupracoval kvůli svému vědeckému výzkumu s Negorem na tom, aby se loď dostala do Afriky a de fakto tím z komické postavy udělal něco, co autor rozhodně nezamýšlel? Jinak hysterii povětšinou vzbuzuje, JAK je to upravované, ne že si někdo dovolil sáhnout na Verna.

@KeB[63]: KeBe, proboha, nepodceňuj dnešní mládež. Nejsem tak stará a s nepřepisovaným Vernem jsem začínala v druhé třídě. Možná právě proto jsem zvládla povětšinou spolknout věci, s kterými jsem měla při opakovaných čteních ve zralejším věku sakra problém. xD Pokud dítě čte, zvládne původního Verna stejně dobře jako neffeovku, pravděpodobně i líp. Pokud nečte, bude mít problémy s obojím a neffeovka má tu výhodu, že je kratší a, ehm, modernější.

@KeB[74]: Správně. Nebo vytvořit něco „podobného.“ Podle mě by třeba v tomto případě šlo snadno napsat něco jako „další dobrodružství Nautillu,“ apod. Ano, určitě by se taktéž mlelo o herezi, ale Neff by to nejspíše dokázal, a přitáhlo by to pozornost i na „pravého“ Vernea. Podle mě bylo trochu zbytečné, jít cestou, kterou zvolil, pokud mu nešlo jen o to, vidět svoje jméno vedle jména JV – a hlavně, nepovedlo se to.

A pokud bdueš odpovídat, tak asi fakt do Drbárny.

@BorgDog[73]: To bude možná jádro problému, já to mám osobně tak, že než něco přepisovat tak je lepší to napsat znovu, co ty? Taky to tak máš? :) (Když tak se přesuňme do drbárny, ať tady panu Vernemu nespamujem :)

@KeB[72]: Máš pravdu – dopsáno. :-) Každopádně, vadil by mi méně Neffův VLASTNÍ příběh s Nautillem, Nemem, postavami. Prostě pěkná fanfiction. Nepokládal bych to za žádné „kacířství“ a věřím, že by účel přiblížení díla splnila možná lépe, přiměla by čtenáře mrknout i na „originál.“ Ovšem tohle je kočkopes mizerný jako Verne, i jako fanfiction.

@BorgDog[70]: Aha, a já měl za to, že jsem tě svým příspěvkem vypudil z nory jak jezevce a ono to bylo jinak… :D Ale pokud jsi tak již neučinil, měl bys tenhle komentář dopsat i k té knížce :)

chápu, že přepisy slavných děl mohou atraktivní ať už kvůli ideologické (třeba pleva a robinson crusoe) či stylistické rovině. v zásadě si říkám, každý ať si kupuje/čte, co uzná za vhodné.

u neffových přepisů verne'a mi vadí absence udání překladatele (pochybuju, že si to překládal sám) a jak říká @Jana677[62]: , uváděním verne'ova jména jako prvního je matoucí, ač může být vysvětlováno jako vzdání cti autorovi.

ač mám verne'a rád, číst neffovy přepisy by mě nenapadlo, ani ze zvědavosti, ani z předkládaných důvodů (verne – stylisticky prkenný, neff – stylisticky živý).

@KeB[68]: Heh… to se povedlo, 8 minut…

@KeB[65]: @barbar[67]: U mě to nevyvolává hysterii, ale nespokojenost – a to ne proto, že bych byl vernofašista, ale protože výsledek Neffovy práce je podle mě špatný a podezírám za ním jiné důvody, než uvádí. Nevadilo by mi „převyprávění“ Vernea nějakým rozumným způsobem nad rámec překladu. Asi by mi nevadil ani příběh typu „fanfiction na motivy Vernea.“ Ale Neff vyrobil podivný hybrid mezi tím: Přepsal původní příběh a přidal tam nové motivy, tuším i postavy a zápletky, které zásadně mění předlohu. Shodil hlavně postavu Nema, ze kterého udělala obyčejného psychopata jak z bondovky, přidal zbytečně motiv pomsty, „domyslel“ příběh přesně tam, kde měl zůstat tajemně nedořečený. Výsledkem není převyprávění ani zjednodušení, ale „zblbnutí,“ degradace předlohy. A ohledně motivů podezírám víc peníze a ješitnost, touhu vidět své jméno na obálce vedle „velikána,“ než touhu přiblížit jeho dílo.

Shrnuto – brak nepadl za to, že si Neff dovolil převyprávět Vernea, ale že ho převyprávěl stupidně a připsal k němu blbiny. A co jsem slyšel, v dalších dílech je to mnohem horší, takže nadávali dokonce i ti, kterým se 20 000 mil líbilo.

@barbar[67]: Na fantasy planet mi přijde spousta diskuzí nesmyslně vyhrocená. A tím končím, myslím si, že jsem řekl vše co jsem říct chtěl. (Akorát by mohl BorgDog a tomts k tomu Neffově Verneovi dopsat komentáře ;)

U některých milovníků Vernea to vyvolává hysterii, kterou prostě nechápu.

Beru to jako snahu o oživení Verneova díla, jeho udržení v centru pozornosti i v době, která je úplně jiná a rozvláčné četbě nepřeje. Neff je na tom jasně vyznačen, jedná se zkrátka o tvůrčí INTERPRETACI díla.

(Tím nemyslím diskusi zde, ta je v pohodě, ale třeba na FP někteří čtenáři úplně šíleli…)

@KeB[65]: Taky to nijak nehaním. Můj příspěvek byl neutrální (teda doufám :-) Zkrátka neřeším jestli dobré nebo špatné. Je mi to lhostejné. Verne je jen jeden a stačí mi.

@Dilvermoon[64]: Inu , na csfd jsou taky jména, co se nezavděčí ani kdyby natočili Forresta Gumpa. A tady si Neff dovolil „zprznit, znesvětit a pokálet dílo velikána,“ skutečně by mě zajímalo, kdo z těch co to hodnotil tomu dal skutečně šanci a jestli se ten někdo zamyslel nad tím, proč tohle dílo vzniká :) Ted jsem díval na 20000 – Borg dal BRAK a tomts 70% – (zbytek lidí neznám), tak nevím co si o tomhle myslet :DD ) Asi bych tomuhle projektu měl věnovat pozornost a udělat si obrázek sám – ne filozofovat na prázdno ;)

Taky jsem žádnou z těch asi dvou, co zatím vyšly, nečetl. A ani se nechystám, připadá mi to zbytečný. A to nemyslím nijak zle, prostě to bude další z řady dobrodružných románů, ale bez toho dobového otisku, což je jeden z prvků, které na verneovkách oceňuji. Prostě je registruji, ale nerespektuji. Nejsou to verneovky. A ano, jak píše Jana, Neffovo jméno by mělo být výraznější.

Nicméně-Dvacet tisíc mil pod mořem podle hodnocení mocně soutěží o nejhorší knihu na legii.

Smutné že dílo někoho jako je Verne se musí převypravovat, ale je pravda že dnešní a uspěchanou dobou zrychlená mládež by ho asi opravdu nemusela zkousnout. Mnohdy je opravdu dlouhý a rozvleklý. Je to tím, že psal v době kdy lidé neměli televize a o internetu se jim ani nezdálo a tudíž bylo na vše dost času.

S Neffovým převyprávěním jsem ještě neměl tu čest, ale pokud to mládež čte, tak to znamená, že ji to baví!!! A to je to, co se počítá. Navíc Neff si nic nepřisvojuje, nic nekrade a jen převypravuje velikána Julese Verna. To je asi jako ten vtip o generálu Mojžíšovi? Ten je totiž téhle situaci dost podobný (je zde v diskuzi hned pod knihou http://www.databazeknih.cz/knihy/jidis-pro-jeste-vetsi-radost-22608)

@Dilvermoon[60]: Znám to jen z jedné ukázky a ta mě svou akčností docela vyděsila – Verne už to rozhodně nebyl. Chápu, že se tak zpřístupní verneovky pro současné mladé čtenáře, ale na obálkách knih by mělo být velkým písmem „napsal Ondřej Neff“ a malým „na motivy románu Julese Verna XY“, pak by to imho bylo v pořádku.

@Dilvermoon[60]: Ve zkratce si myslím, že je to skvělý nápad a že je dobře, že se tím Neff zabývá. Určitě i Verne by byl rád, že ještě po více než sto letech jeho dílo žije a někdo s ním pracuje. Hezká je i ta sběratelská série, která vzniká.

Ostatně sám Verne občas taky přebíral náměty (Nový hrabě Monte Christo). Tímhle fantastická literatura ožívá!

(Ještě podotknu, že jsem vždy byl Verneův fanoušek a vyrůstal jsem na něm…)

Jaký máte názor na převyprávění verneovek z pera Ondřeje Neffa? Setkávám se se širokým spektrem od „sice přiznaný, ale stejně plagiát“, přes „je to zbytečné, tohle už není Verne, ale Neff“, až po „proč ne, děti to čtou, Verna by asi neskousli“. Mně nejbližší je asi ten druhý názor, v souvislosti s tím jsem si vzpomněl na překladatele Kachnu a jeho převyprávění a zjednodušení Lovecrafta. A mimo to jsem verneovky četl na základce normálně, ale je pravdou, že děti dnes mají mnohem víc možností všeho, takže probíjet se někdy hutným popisným textem Verna se jim třeba moc nechce.

@yerry[57]: No jo, hledání jinotajů a dvojsmyslů, nalézání odvážných pasáží i tam, kde třeba vůbec nejsou a autor to ani tak nemyslel, ale ve vhodnou dobu může prohlásit, že „odvážně ťal do živého“, měření mikrometrem, co ještě mohu a co už raději ne, aby nebyla stoupa, věčný souboj, aby cenzor nepoznal, ale na druhou stranu aby poznal čtenář, protože jinak by to bylo na dvě věci… :-) Určitě byli autoři, kteří nesli kůži na trh a někdy to prošlo a jindy zase ne, v tom horším případě už ani dále nebyla příležitost a samizdat to jistil, případně „pokrývač“.

@yerry[54]: A to já zase rozděluji. Pokud někdo napíše literárně skvělé dílo, které oslavuje to, co už je naštěstí za námi, tak je to pro mě sr.č.a, i kdyby za to vyfasoval Nobelovku. :-) Teď na nic konkrétního nenarážím, jen tak obecně. Co se týče Wellse, pokud vezmeme jeho skutečné sci-fi dílo, tak bych tam nic špatného neviděl. Stroj času, První lidé na Měsíci, Neviditelný, Ostrov Dr. Moreaua… Podle mě v pohodě. Jasně, měl úlety, ale to je jiná kapitola.

Co se týče zmiňované rozhlasové hry – tu hysterii neměl na svědomí román jako takový, ale dramatizace. Takže Orson Welles.

@yerry[54]: Z mého úhlu pohledu je Verne daleko nadčasovější než Wells. Může to být tím, že Wells se snažil svými texty vyjádřit k nějaké konkrétní politické situaci (Pokrm bohů, Až spáč procitne) tak trochu alegoricky, a jak ta situace pominula, ty texty prostě ztratily sílu a schopnost dále oslovovat čtenáře. Nejlepší verneovky jsou pro mne naopak o radosti z putování a objevování, která mi přijde věčná… A taky v nich je pro mne daleo větší jiskra, právě tím asi až dětským uchvácením a „touhou po údivu“. U Wellse je pro mne hrozně vidět, jak vráží čtenáři klíny do hlavy a snaží se ho někam směřovat, což mi vadí…

@yerry[52]: Podle mě je nám máločeho potřeba tak jako nových kvalitních model. Respektive vzorů. A úcta k předkům je jaksi přirozeným předstupněm úcty ke světu. Verna lze nicméně těžko považovat za „novou“ modlu; zhruba stejně jako za Mao Ce Tunga.

Wells skončil jako autor známý předlohou k filmu Válka světů. Nějak si neuvědomuji, že bych ho poslední léta viděl nově vydávaného a nemyslím si, že by měl čtenářům ještě co dát. Ostatně jeho levicové sociální spekulace nám v plném světle předvedli sami komunisté během minulého století…

@barbar[49]: mno vzhledem k tomu, ze Ocelove mesto jak je uz na 100% dokazane, napsal Laurie a Verne jej od sveho nakladatele dostal jen k doplneni a prepsani … rekl bych, ze asi skutecne v te dobe, kdy byl Verne v prvni polovine sve plodne ery uz bylo na nem nezavisle cele podhoubi autoru pisici to cemu rikame dneska sci-fi …a Verne byl proste jen ten kdo hnuti vedl… zrovna u toho Laurieho je dost nespravedlive to oznaceni epigona … kdyz jak je zname a prokazane dve nevyraznejsi verneovky (krom Oceloveho mesta jeste Hvezda jihu) napsal on…
Spis bych ho oznacil ze to byl zak zijici ve stinu sveho mistra :)))

a mimochodem ja s tebou souhalsim ze u nekterych vyznamnych autoru by se melo davat cele dilo a to uplnne cele…

vyrval jsem si to zatim jen u toho Soucka a to ne uplne… jen castecne.. :)) a asi jen proto, ze ho ma rad take Knedle :)))
ovsem zarovem uznavam argument ze jak by se jednou protrhla hraz tak to pak kazdej u sveho autora bude vyzadovat take a argument ze nekdo je Otcem sf nebo f ci hororu … proste neustojime…

u toho Soucka to proste berme tak, ze to je vyjimka potvrzujici pravidlo a smitec… kadej tvurce neceho (teda i Knedle) muze mit svou slabustku… coz evidentne je Soucek .. jen proto tu je i non sf dilo tohodle autora … a slus… vic s tim asi nikdo neudela a argumentama se ta zed asi nepovede zborit, jelikoz na druhe strane jsou ty argumenty mnohem bytelnejsi … :))
zaspamovani Legii tema NON-SF&F&H realne opravdu hrozi… a neni ku prospechu veci zacit do tehle hraze/zdi moc stourat nebo tu pak bude povoden! :))

@barbar[49]: Já také neměl na mysli Laurieho či D´Ivoie (byť to byli vrstevníci Wellse), ale spíš Flammariona, Robidu, Defontenaie, Geoffreye ad. Ale jak už jsem uvedl, neměli věhlas ani grafománii Verna (no, Flammarion možná ano, ale přece jen ho lidé brali jako astronoma).

Co se týče propuknutí SF – či spíše rozmachu, souhlasím, že k tomu došlo až 80. letech 19. století (což je zároveň odpoveď na to, proč celé dílo Verna není SF). A v této době už publikovala celá řada francouzských autorů známých i u nás – Rosny, Galopin a také ten Laurie s D´Ivoiem + celé plejáda autorů, kteří k nám nedoputovali v českém překladu.

@tomts[45]: Máš spoustu bodů za sečtělost, jdu se schovat… :)

Přiznám, že jsem vždycky myslel, že Verne byl o mnoho délek časově první, že Laurie, D Ivoi a další byli až napodobitelé z další generace. Samozřejmě jsem vycházel jen z literatury dostupné zde, tedy toho, co vyšlo mezi válkami; originální francouzskou literaturu neznám. Leč soudil jsem, že věk SF propukl až někdy koncem 19. století.

Měl bych si z perspektivy dneška znovu přečíst třeba Něco a Všechno je jinak, jenže jak se člověk čtením živí, nějak na to nemá morál…