Popelka Biliánová
je pseudonym, pravé jméno je Marie Biliánová
Život: * 27.01.1862 † 03.07.1941
Národnost: česká
Autorka próz čerpajících především z pražského prostředí, dramatička, publicistka a osvětová pracovnice v ženském hnutí. Vlastním jménem Marie Biliánová, rozená Popelková. Narodila se v Králově Dvoře u Berouna jako dcera kupce Václava Popelky. Vychodila dvoutřídní obecnou školu v Počaplích u Berouna. V jejích 15 letech rodina odchází do Prahy, neboť otec přišel v Králově Dvoře o všechen majetek. Zde získala další vzdělání a působila jako vychovatelka. V Praze našla poklad v podobě rozsáhlé knihovny svého strýce. Horlivě četla spisy Palackého, Šafaříkovy a jiné, ale i staré kroniky a další díla. Také Praha se svými historickými památkami na ni velmi zapůsobila. V roce 1885 se seznámila s právníkem Arnoštem Biliánem, za něhož se roku 1892 provdala. Měli spolu tři děti, které získaly vysokoškolské vzdělání. Ve své beletristické tvorbě čerpá především ze dvou tématických okruhů: Z tradice historické prózy a z tradice lidového čtení. Svou literární dráhu započala básněmi z mytologie. Dále psala různé črty, články, pověsti a humoresky, ale také povídky a romány, divadelní hry pro děti i dospělé. Folklórní zájem ji přivedl k zapisování pražských a zejména vyšehradských pověstí podle ústního lidového podání (Pověsti vyšehradské, Z tajů pražských pověstí) a inspiroval ji i tvorbě pověstí původních. Zaznamenávala také dětské hry a zvyky z různých ročních dob, jako: vynášení smrti, dračky aj. Jejím nejznámějším dílem, které bylo i zfilmováno, je šestidílný humoristický román „Do panského stavu“. Autorka v něm poutavě líčí ženu z lidu, matku Kráčmerku, a její zážitky při vzestupu do panského stavu. Další díla: kniha veršů „Z našich zkazek“, povídky „Všem ke štěstí“, „Při osmi dětech“, sbírka prací „Z tajů pražských pověstí“, román „Pod selský krov“, humoristický román „Paní Katinka z Vaječného trhu“ a další. Psala také drobné práce věnované rodnému kraji, např. Bílý kůň, Zkamenělá panna, Boží voda aj. Popelka Biliánová nepatřila mezi velké spisovatele. Stačilo jí, že ji prostí čtenáři měli rádi a s potěšením četli její vyprávění. Významná byla její činnost v ženském hnutí. Snažila o vyšší úroveň žen a dívek, usilovala o to, aby se i ženám dostalo vysokoškolského vzdělání. Aktivně se účastnila politického boje za zrovnoprávnění žen s muži. Působila v Ústředním spolku českých žen, kde organizovala přednášky, programy pro ženy a dívky, výstavky i nejrůznější oslavy. Od roku 1900 organizovala vycházky po Praze spojené s přednáškami o historických památkách a dějinách města. V Praze také v roce 1941 zemřela.
