Noční klub II [92%]
Dobrák [91%]
Cynik [89%]
Vládci strachu [88%]
Hardcore [85%]
Čas mrtvých [85%]
Temný prorok [84%]
Kříže [83%]
Vyhlídka na věčnost [82%]
Jiří Kulhánek
pohlaví: muž
Život: * 31.12.1967
Národnost: česká
odkazy: 2x [wikipedie], 3x [web], 14x [info], 4x [diskuzní klub], 3x [rozhovor]
Jiří Kulhánek je v současné době nejprodávanější, nejčtenější a nejtajuplnější český autor sci-fi. Nerad poskytuje rozhovory, a když, tak neodpovídá zrovna konkrétně. Jeho život je proto zahalen mlhou tak hustou, že by se dala nejen krájet, ale i nakládat do zavařovaček. Příliš o něm neví ani jeho nejbližší přátelé a že jich mnoho nemá. JK je totiž introvert a záhadný muž, který se víc než s kýmkoliv jiným přátelí se Samotou.
Ještě jako začínajícího autora se jej občas podařilo jeho nakladateli Egonu Čiernému dotáhnout na cony nebo autogramiády. Po dramatickém zážitku, kdy jej neodbytný fanoušek žádal o podpis na toaletě v průběhu vykonávání malé potřeby, se však autor rozhodl, že jakákoliv další setkání s kýmkoliv nemá zapotřebí. Jednou za čas tak dokonce mění i svůj e-mail, a to v okamžiku, kdy už jej má více než pět lidí. Nejenže nevlastní mobilní telefon, ale ani pevnou linku. Jediné spojení s ním tak lze uskutečnit pouze přes stále měněnou elektronickou schránku. K uzoufání rovněž nesnáší debatovat s kýmkoliv o svých knihách, nemá rád komunisty, politickou korektnost a otázku, kdy dopíše Cestu krve. Naopak má rád vyjížďky na motorce, béčkové filmy, dobré knihy všech kategorií, staré Japonsko, tequilu, tortily a bylinkový čaj. Jeho českými literárními vzory jsou podle autorova vlastního vyjádření Jaroslav Velinský, zvláště pak první tři příběhy novináře-dobrodruha Christyho Bigse a Jiří Walker Procházka a jeho dva romány o Kenu Woodovi.
Do české fantastiky vstoupil JK v roce 1994, když v dubnové Ikarii publikoval povídku Je 7:00, pro dnešek nejvyšší čas zabít svého prvního policajta, která se později stala základem pro čtyřsvazkové Divoké a zlé (1999–2000). Krátce nato mu vyšla povídková sbírka To je přece nesmysl (1994), ale skutečným průlomem a knihou, která z něj udělala hvězdu českého fantastického nebe, byla jeho románová prvotina Vládci strachu. Ta vyšla v roce 1995 a znamenala průlom nejen pro něj samotného, ale i pro další české autory, kteří do té doby u čtenářů na plné čáře prohrávali s těmi zahraničními. Nakladatelé totiž zjistili, že i tuzemský spisovatel dokáže prodat tisíce výtisků a vzbudit mimořádný ohlas.
Čtenářsky nejlépe hodnocenými Kulhánkovými knihami jsou Noční klub I a II (2002–2003; první svazek nedávno vyšel díky snaze Egona Čierneho v USA), Cesta krve I a II (1996–1997) a již zmínění Vládci strachu. Zatím nejrozporuplněji přijatým titulem (přesto komerčně velmi úspěšným) se stal dosud poslední román Stroncium (2006).
medailonek převzat z časopisu Pevnost, číslo 4/2009 (web Pevnosti / Legie)
