Robinzoni vesmíru [77%]
Dům zelených přízraků [76%]
Swansonova výprava [70%]
Akce L [68%]
Tajemství polárního moře [67%]
Projekt Scavenger [61%]
Lovci paprsků [53%]
Únik z atomového města [50%]
František Běhounek
pohlaví: muž
Život: * 28.10.1898 † 01.01.1973
Národnost: česká
odkazy: 2x [wikipedie], 11x [info], 1x [recenze]
Český profesor radiologie a atmosférické radiologie na Univerzitě Karlově v Praze, akademik, vedoucí pracovník různých vědecko-výzkumných pracovišť v oblasti radiologie a jaderné fyziky. Profesor na Českém vysokém učení technickém (ČVUT), člen korespondent Rumunské Akademie věd (AV), nositel Řádu práce, pracoval zejména v dozimetrii, ochraně před ionizačním zářením a atmosférické elektřině. Účastník letu vzducholodi „Italia“ k severnímu pólu (1928). Autor řady populárně-vědeckých a beletristických knih pro mládež.
František Běhounek byl šťastným dítětem z holešovického přístavu. Narodil se 28. října 1898. Jeho tatínek, strojník na bagru, stavěl pražské hráze i nábřeží a v zimě ledařil. Malý František také miloval zimní Vltavu, ale po večerech hlavně četl dobrodružné příběhy o polárních výpravách do z a sněžených plání dalekého severu. Holešovický klukovský sen se mu splnil dvakrát. Po studiu fyziky na přírodovědecké fakultě UK v Praze a dvouleté stáži u M. Curie-Sklodowské na radiologii při pařížské Sorbonně, se jako mladý vědec roku 1926 poprvé do Arktidy s výpravou Amundsen – Ellsworth – Nobile. Měřil atmosférickou elektřinu a kosmické záření. Při další cestě k severnímu pólu (1928 s Nobilem) vzducholoď Italia ztroskotala a František prožil sedm krutých týdnů na ledové kře . V posledních letech se RNDr. Běhounek, CSc., soustředil na výzkum radioaktivity v Čechách, včetně vlivu jaderných zařízení na naše prostředí. Zemřel během léčení v Karlových Varech 1. 1. 1973.
Kromě řady odborných a vědecko-populárních publikací je autorem 28 beletristických knih. Za svůj vzor prohlásil Julese Verna. Těžiště jeho tvorby leží v oblasti dobrodružné prózy pro mládež – zde je nejznámější jeho prozaický debut Trosečníci na kře ledové (1928, 1955 přeprac. jako Trosečníci polárního moře), z dalších knih jmenujme Kletba zlata (1942), Na sever od Zambezi (1946) či Komando plukovníka Brenta (1948), z odborných a populárně-naučných knih např. Rádium a paprsky X (1928), Atom děsí svět (1947) či Atomy dnes a zítra (1962).
Poslední Běhounkův SF román Na dvou planetách v češtině nevyšel – ač je o něm zmínka v knize Akce L (vyd.1972, s.234 dole); můžete si jej přečíst v polštině: Na dwóch planetach (Śląsk, Katowice, 1967)
