Hlasy a hvězdy [88%]
Vrstva ticha [87%]
Vidění [87%]
Pád do temnot [86%]
Jantarové oči [85%]
Zakázané směry [84%]
Dračí doupě. Pravidla pro pokročilé [84%]
Dračí doupě. Pravidla pro začátečníky [84%]
Program apokalypsy [83%]
Vilma Kadlečková
pohlaví: žena
Život: * 27.05.1971
Národnost: česká
odkazy: 7x [info], 5x [rozhovor], 3x [web], 1x [životopis], 2x [wikipedie]
Narodila se v Praze. Absolvovala střední ekonomickou školu a následně
knihovnictví na FF UK. Studium zahradní architektury na MZLU Brno
z rodinných důvodů nedokončila. Od roku 1994 je vdaná za Martina Klímu
(se kterým v 90. letech spolupracovala na vydávání hry Dračí doupě) a
dívčí příjmení Kadlečková používá dál jako literární pseudonym.
Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích
SF klubů v roce 1987 (zvítězila např. v soutěžích O nejlepší
fantasy, O stříbřitělesklý halmochron, Cena Karla Čapka). Na počátku
devadesátých let v rychlém sledu vydala několik knih, ale poté se na
dlouhou dobu odmlčela. Od roku 2007 znovu publikuje. Většina jejích prací
náleží k cyklu Legendy o argenitu. Jsou to příběhy na rozhraní science
fiction a fantasy ze světa, ve kterém funguje psychotronika. Součástí cyklu
jsou například starší romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé
věží, několik novel z poslední doby a také její nejznámější dílo,
sága Mycelium (2013 – 2022), která jednoznačně v současné české
fantastice zaujímá přední příčky a bylo oceněno Magnesií Literou
v kategorii fantastika za rok 2022. Do žánru fantasy spadají její novely
Pán všech krůpějí, O snovačce a přemyslovi, povídky v antologiích
Ondřeje Jireše a příspěvek do projektu Tajná kniha Šerosvitu. Povídky
s čistě ženskou tématikou píše jen výjimečně (povídka Elixír
stáří v antologii O čem ženy píší). Povídka Bez Krásky a bez
zvířete vznikla přímo pro antologii Žena se lvem (2016) a je to brutální
vize nejšťastnější možné verze typicky ženského osudu. Její povídky
v minulých letech vyšly také v antologiích Hlubiny města, Jiný kraj,
Krev, monstra a cukroví, Trosky Země a jiných.
V poslední době se začala věnovat také výtvarnému umění. Její
akvarely a olejomalby se objevují na výstavách výtvarného sdružení Tomato
Art. Jeden z jejích obrazů zdobí i obálku antologie Ozvěny portugalských
legend (2025), v niž zároveň vydala i psychologizující fantasy noveletu
Abismo das naus.
Zdroj: https://efortna.cz
Jiné ocenění :
Magnesia Litera
Litera za fantastiku (2023) – laureát
Aeronautilus
Kniha roku (2017) – nominace: Hlasy a hvězdy
Povídka roku (2015) – nominace: Časový dluh
Velmistr žánru – tvůrce (2015) – vítěz
Kniha roku (2014) – vítěz: Jantarové oči
Povídka roku (2013) – vítěz: Starýma očima, za tisíc let
ASFFH
Nejlepší science fiction (2017) – nominace: Hlasy a hvězdy
Česká a slovenská kniha (2017) – vítěz: Hlasy a hvězdy
Česká a slovenská kniha (2015) – nominace: Vidění
Česká a slovenská kniha (2015) – vítěz: Pád do temnot
Česká a slovenská povídka (2015) – nominace: Časový dluh
Kniha roku (2014) – vítěz: Jantarové oči
Nejlepší science fiction (2014) – nominace: Jantarové oči
Česká a slovenská kniha (2014) – vítěz: Jantarové oči
Česká a slovenská povídka (2013) – nominace: Starýma očima, za tisíc
let
Česká a slovenská povídka (2011) – vítěz: Lunapark Luna
Česká a slovenská povídka (2008) – vítěz: O snovačce a přemyslovi
Česká kniha (2001) – nominace: Pán všech krůpějí
Česká a slovenská povídka (1996) – nominace: Mé rty budou toužit
po krvi
Ludvík
Původní česká a slovenská SF (1991) – vítěz: Na pomezí Eternaalu
O nejlepší fantasy
Povídka/Román (1988) – vítěz: Tři z Akroné
