autor » Vilma Kadlečková
Oblíbenost autora: v Top10 u 11 registrovaných
foto autora

Vilma Kadlečková

pohlaví: žena

Život: * 27.05.1971

Národnost: česká

odkazy: 7x [info], 5x [rozhovor], 3x [web], 1x [životopis], 2x [wikipedie]

Narodila se v Praze. Absolvovala střední ekonomickou školu a následně knihovnictví na FF UK. Studium zahradní architektury na MZLU Brno z rodinných důvodů nedokončila. Od roku 1994 je vdaná za Martina Klímu (se kterým v 90. letech spolupracovala na vydávání hry Dračí doupě) a dívčí příjmení Kadlečková používá dál jako literární pseudonym. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987 (zvítězila např. v soutěžích O nejlepší fantasy, O stříbřitělesklý halmochron, Cena Karla Čapka). Na počátku devadesátých let v rychlém sledu vydala několik knih, ale poté se na dlouhou dobu odmlčela. Od roku 2007 znovu publikuje. Většina jejích prací náleží k cyklu Legendy o argenitu. Jsou to příběhy na rozhraní science fiction a fantasy ze světa, ve kterém funguje psychotronika. Součástí cyklu jsou například starší romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží, několik novel z poslední doby a také její nejznámější dílo, sága Mycelium (2013 – 2022), která jednoznačně v současné české fantastice zaujímá přední příčky a bylo oceněno Magnesií Literou v kategorii fantastika za rok 2022. Do žánru fantasy spadají její novely Pán všech krůpějí, O snovačce a přemyslovi, povídky v antologiích Ondřeje Jireše a příspěvek do projektu Tajná kniha Šerosvitu. Povídky s čistě ženskou tématikou píše jen výjimečně (povídka Elixír stáří v antologii O čem ženy píší). Povídka Bez Krásky a bez zvířete vznikla přímo pro antologii Žena se lvem (2016) a je to brutální vize nejšťastnější možné verze typicky ženského osudu. Její povídky v minulých letech vyšly také v antologiích Hlubiny města, Jiný kraj, Krev, monstra a cukroví, Trosky Země a jiných.
V poslední době se začala věnovat také výtvarnému umění. Její akvarely a olejomalby se objevují na výstavách výtvarného sdružení Tomato Art. Jeden z jejích obrazů zdobí i obálku antologie Ozvěny portugalských legend (2025), v niž zároveň vydala i psychologizující fantasy noveletu Abismo das naus.

Zdroj: https://efortna.cz


Jiné ocenění :

Magnesia Litera
Litera za fantastiku (2023) – laureát

Aeronautilus
Kniha roku (2017) – nominace: Hlasy a hvězdy
Povídka roku (2015) – nominace: Časový dluh
Velmistr žánru – tvůrce (2015) – vítěz
Kniha roku (2014) – vítěz: Jantarové oči
Povídka roku (2013) – vítěz: Starýma očima, za tisíc let

ASFFH
Nejlepší science fiction (2017) – nominace: Hlasy a hvězdy
Česká a slovenská kniha (2017) – vítěz: Hlasy a hvězdy
Česká a slovenská kniha (2015) – nominace: Vidění
Česká a slovenská kniha (2015) – vítěz: Pád do temnot
Česká a slovenská povídka (2015) – nominace: Časový dluh
Kniha roku (2014) – vítěz: Jantarové oči
Nejlepší science fiction (2014) – nominace: Jantarové oči
Česká a slovenská kniha (2014) – vítěz: Jantarové oči
Česká a slovenská povídka (2013) – nominace: Starýma očima, za tisíc let
Česká a slovenská povídka (2011) – vítěz: Lunapark Luna
Česká a slovenská povídka (2008) – vítěz: O snovačce a přemyslovi
Česká kniha (2001) – nominace: Pán všech krůpějí
Česká a slovenská povídka (1996) – nominace: Mé rty budou toužit po krvi

Ludvík
Původní česká a slovenská SF (1991) – vítěz: Na pomezí Eternaalu

O nejlepší fantasy
Povídka/Román (1988) – vítěz: Tři z Akroné




WebArchiv - archiv českého webu