Jan Potocki
pohlaví: muž
Život: * 08.03.1761 † 02.12.1815
Národnost: polská
odkazy: 10x [info], 4x [wikipedie], 1x [web]
hrabě Jan Nepomucen Potocki
polský cestovatel, autor mnoha knih cestopisných, zeměpisných, dějepisných, psaných francouzsky
Anotace z obálky knihy
Jan Potocki, ve své době legendární „poslední Polák“, jako by v něčem ztělesňoval zanikající dny mohutného polského státu; umírá kuriózní sebevraždou v r. 1815, kdy Vídeňský kongres pohřbil poslední naděje Poláků, umírá v beznaději nad nedoceněním svého rozsáhlého a významného vědeckého díla. Hrabě Potocki, vášnivý cestovatel, který doputoval až k hranicím Číny, důstojník pronásledující korzáry ve Středozemním moři, magnát pobývající střídavě ve všech evropských metropolích, nikdy si necenil vlastní beletristické tvorby, pokládal ji za nezávazného koníčka, a přece právě v ní se koncentrovaly zkušenosti jeho bohatého života, jeho rozsáhlá erudice, odvážné myšlenky předrevoluční Paříže, jeho vytříbený vkus i dobrodružné sklony, takže po autorově smrti se tato tvorba svým způsobem stala obecným majetkem, dílo bylo rozšiřováno v mnoha opisech a vydáváno jako anonymní rukopis v mnoha jazycích, jeho autorství bylo dokonce připisováno tajuplnému hraběti Cagliostrovi, objevovaly se plagiáty. Teprve v roce 1847 vyšlo poprvé v úplnosti a pod názvem Rukopis nalezený v Zaragoze, který mu byl již ponechán.
K románu, který si zjednal tak senzační pozornost u evropského
čtenáře v první polovině minulého století a stal se bezpochyby jednou
z nejoriginálnějších skladeb té doby, přistupoval Potocki – podle
legendy – naprosto příležitostně: když dočetl své nemocné manželce
poslední příběh tisíce a jedné noci, začal v podobném duchu psát sám.
Odpovídala by tomu jedinečná výstavba, kdy rámcová inscenace spojuje
různé druhy výpravné prózy, novely rytířské, dobrodružné, fantastické
i komické a činí z nich pikareskní román-labyrint, plný tajemnostmi a
napětí, zároveň však prodchnutý osvíceným duchem vědce, který dobře
poznal společenskou skladbu tehdejšího světa a s velkorysým odstupem jej
ironizuje a komizuje. Rukopis nalezený v Zaragoze je fantastická groteska,
jejíž španělský kolorit, hravá i příšerná erotika, překypující
dějovost, a především vyznění celého díla, jeho boj proti fanatismu,
z něho činí četbu dodnes živou.
--------
Potocki v depresi začal věřit, že stává vlkodlakem, odlil z víčka
(nebo rukověti) stříbrné čajové konvice kulku, nechal si jí požehnat
knězem a zastřelil se jí.