Petru Cimpoeşu (1952) patří k nejoriginálnějším současným rumunským prozaikům. Ačkoli je původním povoláním inženýr specializovaný na těžbu ropy a zemního plynu, postupně vystřídal řadu zaměstnání a funkcí i mimo vystudovaný obor (správce počítačové sítě, redaktor oblastní televize, manažer soukromé firmy, středoškolský profesor, novinář, ředitel a režisér loutkového divadla, ředitel krajského střediska knižního velkoobchodu), které mu poskytly bohatý materiál pro jeho literární tvorbu. Již první knihy, sbírka povídek Vzpomínky z venkova (1983), romány Přirozeně (1985) a Hrdinou pro své vůli (1994) sklidily úspěch u kritiky, na výsluní literárního Olympu však autora vynesl až márquezovsky laděný Příběh o velkém lupiči (2000) a „lidový román s metafyzickým přesahem" Simion Výtažník (2001). Zatím posledním spisovatelovým uměleckým počinem je „veselá apokalypsa" Christina Domestica aneb Lovci duší (2006), próza, v které se mísí prvky špionážního románu, sci-fi, literatury faktu a politické satiry (krom jiného zahrnuje i pomyslný deník Nicolae Ceauşesca). Výčet dosavadních Cimpoeşových literárních úspěchů uzavírá hravé Království za mouchu, pohádka pro děti, k uspávání prarodičů (1995). (Daemon.cz).
Jiné ocenění :
2007 – Magnesia Litera – Kniha roku – laureát
