Karel Ladislav Kukla
pohlaví: muž
Život: * 29.01.1863 † 29.10.1930
Národnost: česká
odkazy: 1x [info]
Dnes je novinář Karel L. Kukla (1863–1930) známý především jako kronikář pražského polosvěta a podsvětí přelomu 19. a 20. století. Coby soudničkář a reportér dobře poznal hostince, v nichž se scházela galerka, nevěstince, šantány a brlohy společenské spodiny. Tyto zkušenosti obalil barvitým dějem a zúročil v dodnes čtených senzačních románech a dokumentárních pásmech Ze všech koutů Prahy (1894), Noční Prahou (1905), Podzemní Praha (1920) a Konec bahna Prahy 1 a 2 (1926, 1927 – v roce 1992 pod titulem Pražské bahno). Je také autorem několika dnes již zapomenutých dramat, vesnických románů a kabaretních jednoaktovek. Vystudoval práva, ale brzy poté se začal věnovat žurnalistice. Působil v Národní politice, v letech 1898–1906 ve Světě zvířat, poté necelé dva roky jako ředitel nakladatelství B. Kočí, řídil také časopisy Hospodářský svět, Dobrá kopa a Zoologická zahrada. Právě v časopisu Svět zvířat vy¬šla naše povídka, později zařazená do sbírky Zvířata a lidé (1903). Svět zvířat konce 19. století byl seriózním měsíčníkem pro chovatele domácího a zemědělského zvířectva. Vycházely zde články typu „Pěstění králíků jatečných„, „Práce včelařů v dubnu“, „Kapounování kohoutů" a podobné. Kukla sem vnesl žertovný, recesistický duch jako autor fejetonů, které psal od třetího ročníku časopisu. Je pravděpodobné, že těmito fejetony otevřel do časopisu vrátka Jaroslavu Haškovi, jenž zde později způsobil pozdvižení sérií mystifikačních článků o neexistujících zvířecích druzích. V čísle 21 časopisu Svět zvířat vychází roku 1899 pod šifrou K-a místo fejetonu povídka Zvířata a lidé za 10 000 let. Její humor ve zkoušce časem příliš neobstojí, zejména co se pointy týče, zato jako vědeckofantastický příběh je tento text mimořádný. Autor se tak jako později mnoho dalších spisovatelů fantastiky vypořádává se sebestředností člověka, jenž se považuje za vývojový vrchol evoluce.
Z knihy Vládcové vesmíru
