Po ukončení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy působila od r. 1963 jako středoškolská profesorka a později redaktorka nakladatelství Kruh. Z politických důvodů musela toto místo opustit, v letech 1974–88 pracuje jako knihovnice v podniku Vodovody a kanalizace v Hradci Králové. Knižně debutovala psychologickým románem Myší válka (1986), po němž vydala ještě další čtyři knihy ze současnosti. Její šestou knihou je povídková sbírka Voláni černé kachny (Nava 1993 [1994]). Jde o povídky pro mládež, rozdělené do oddílů „tajemství“, „dobrodružství“ a „fantazie“. Osm povídek patří do SF. Tematicky se často zabývají kontaktem s jinou civilizací, ať už na bázi testování lidstva (povídky Iluze, Autobus), či přímé hrozby, která lidem od mimozemšťanů hrozí (Cesta do pekel, Důkaz, Invaze). Povídky jsou psány jednoduchým stylem a jejich neoriginálnost svědčí o autorčině neznalosti žánru. Vyspělejší je sbírka lyrických vánočních příběhů Vánoce na nitkách (Road 1994). Obsahuje mimo jiné osm povídek s prvky fantastiky, vesměs spekulující o možnosti navrátit tok času a změnit lidský osud. SF povídky publikovala také časopisecky v Zápisníku: Invaze (Zápisník – Léto, 1984), Skvělý manévr (Zápisník – Léto, 1985), Návrat (Zápisník – Léto, 1986), Pramen života (Zápisník, 1986, č. 24), Autobus (Zápisníku – Léto, 1988), Iluze (Zápisník, 1989, č. 22), Cesta do pekel (Zápisník – Léto, 1989), Píseň vojenského oddílu (Zápisník, 1990, č. 7) a Meteorit (Zápisník – Léto, 1990). In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction
