Paweł Huelle (1957 v Gdaňsku) je polský básník a především prozaik.
Absolvoval polskou filologii v Gdaňsku, kde rovněž pracoval jako novinář
v Tiskové kanceláři hnutí Solidarita, přednáší na univerzitě,
v letech 1994–97 byl redaktorem a ředitelem gdaňské redakce Polské
televize a v poslední době působí rovněž jako fejetonista Gazety
Wyborczej. Laureát prestižního ocenění Paszportu Politiky, v r. 1997 byl
nominován na literární cenu NIKE. Jeho knihy byly přeloženy do několika
jazyků.
Již autorův románový debut Weiser Dawidek (1987) byl v Polsku považován
za „knihu desetiletí„, „vítězství literatury“ a dočkal se
i filmového zpracování. Jeho vyprávění jsou zasazena do různorodých,
z historického hlediska detailně časoprostorově rekonstruovaných reálií,
i když jsou vždy jistým způsobem svázána s autorovou „malou vlastí",
Gdaňskem a jeho okolím. Představují zápis vlastního příběhu autorova
dospívání, hledání mytické genealogie, duchovních kořenů. Je třeba
dodat, že jde o zápis, v němž hraje velkou roli paměť cizích
literárních textů a že máme nezřídka do činění s pastišem, hrou
iluzí, dialogem s literárními předchůdci i současníky (kritici ukazují
na příbuznost s prózou G. Grasse, B. Schulze či Bohumila Hrabala), což
Huelleho vypravěčskému umění ještě přidává na atraktivnosti.
Z další děl: Opowiadania na czas przeprowadzki (1991), Wiersze (1994),
Pierwsza milość i inne opowiadania (1996), Mercedes-Benz, Z listów do
Hrabala (2001), Castorp (2004), Opowieści chłodnego morza (2008). http://www.daemon.cz/autor/9436/huelle-pawe
