autor » Georgij Iosifovič Gurevič
foto autora
10 nejlépe hodnocených

Georgij Iosifovič Gurevič

pohlaví: muž

Život: * 11.04.1917 † 18.12.1998

Národnost: ruská

odkazy: 2x [info]

Stavební inženýr, spisovatel. G. debutoval novelou Čelovek-raketa (Člověk-raketa, 1947) – spolu s G. Jasnym, v době, kdy byla literatura pod vlivem tzv. „teorie krajní meze“ a výrobního románu, které ovlivnily stavbu tehdejších SF. Takové jsou G. knihy: Topol stremitěľnyj (Rychle rostoucí topol, 1951) – o vysazování větrolamů ze zvlášť vypěstovaných rychle rostoucích topolů, Iněj na palmach (Jíní na palmách, 1954) – román se špionážní zápletkou, Podzemnaja něpogoda (Nepohoda pod zemí, 1956) – o velkém projektu využití tepla sopek ke stavbě elektráren, Rožděnije šestogo okeana (Zrození šestého oceánu, 1960; č. jako Šestý oceán, 1963), varianta výrobního románu, v níž se zabývá pokusy s bezdrátovým přenášením energie vzduchem. G. napsal sbírky povídek Plenniki asteroida (Zajatci na asteroidu, 1962) a Na prozračnoj planetě (Na průzračné planetě, 1963). My iz Solněčnoj sistemy (My ze Sluneční soustavy, 1965), pokus o anticipační sociálně utopický román, zobrazuje budoucí komunistickou společnost. Z dalších děl uveďme Priglašenije v Zenit (Pozvání do Zenitu, 1972) a Těmpograd (Město času, 1980) o pokusech s překonáváním času. Fyzici v obavě, že nedokáží včas vyřešit neodkladné vědecké problémy, odcházejí do pokusného města, ve kterém čas plyne nesrovnatelně rychleji než na ostatní Zemi. Problematika relativity času a tzv. temporologie se objevuje v povídkách sbírky Učebniki dlja volšebnika (Učebnice pro kouzelníka, 1985). Román V zenitě (V zenitu, 1985) je věnován problematice dalekých kosmických cest. G. vyšly i výbory povídek: Prochožděnije Němezidy (Průchod Nemesidy, č. tit. pov. in: Druhé povídky z vesmíru, 1962) a Mestorožděnije vremeni (Rodiště času, 1972). Č. vyšla dále povídka Infra Draka in: Povídky z vesmíru (1961). G. je také autorem teoretických statí a studií o SF literatuře. V knize Karta strany Fantazii (Mapa země Fantazie, 1967) se snaží rozdělit SF literaturu podle problematiky a vztahu k vědě a technice a jeho Besedy o naučnoj fantastike (Besedy o vědeckofantas­tické literatuře, 1983) vysvětlují mládeži, co je to SF a jaké jsou její charakteristické znaky. Výb. bibl.: Nělinějnaja fantastika (Nelineární fantastika, 1978).

In: Neff, Olša – Encyklopedie literatury science fiction 



WebArchiv - archiv českého webu