LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@Gaarq[39]: Dle mého se kdysi dávno nějaký prahomo bolestínek přežral spadaného a nakvašeného ovoce takovým způsobem, že se z toho skutálel do roští. Ke tlupě se vrátil až za několik dní – s bolavou hlavou a kožichem plným trnů. A na talíři to máme doteď…

@Strýček Biolit[38]: a sice? nebo už to prošlo a já ji minul?

@daddy32[5]: Netrpělivě čekám na antologii Mlok, kde bude delší povídka Netvor. A během tohoto roku by se povídka Stíny měla objevit v XB-1 ;-)

@Gaarq[37]: Tak přesně na tohle mám svou absolutně nevědeckou a ničím nepodloženou teorii…

@toms[31]: keltové považovali trnku plnou dlouhých a ostrých trnů za strom temné části roku, hlídanou zlými elfy pod patronací boha cailleacha, pána zimy. těžko říct, jak se ty mytologie míchaly, ale každá kultura vnímala utrpení a každá znala nějaký trnitý keř.

@yerry[35]: Kdysi snad obsahovala (někde v tom křížku). Teď už tam není – prý podlehl zubu času.

@toms[33]: No mně právě přišlo divné, že by po několika staletích přesně věděli, z čeho to bylo. A církev asi nějaké zkoumání „zaručeně“ pravých dochovaných trnů moc nechce, což?

Toto bolo „maso“. Uz scena s gulasom davala tusit ton celej poviedky. Neviem, ci to bola najlepsia ceska poviedka predchadzajuceho roku, ale urcite bola najnihilistic­kejsia!

@Strýček Biolit[32]: S tou fantasy Ti bohužel nepomůžu, zase tolik jí nečtu a s pamětí se to věkem také příliš nelepší :-)

Trnová koruna – https://cs.wikipedia.org/wiki/Trnovec_Kristův ale popravdě četl jsem minimálně o třech dalších dřevinách či rostlinách (cesmína, dřezovec, pryšec atd)…

@yerry[30]: Zajímavé čtení o korálech, punk nechávám bez komentáře :D

@toms[31]: Myslíš hloh a…z čeho vůbec měla být trnová koruna? Jinak myslím spíše strom jako celek, na jehož trny jsou napichováni (zřejmě) mrtví. Sakra, ta moje paměť…opravdu by mě zajímalo, jestli jsem to někde četl v nějaké fantasy (a někdo si tedy vypůjčil motiv třeba právě z toho Hyperionu), a nebo jestli jsem to četl jako opravdovou mytologii nějakého národa/kmene (z čehož by šlo soudit, že si to od nich zase půjčil třeba ten Simmons).

@Strýček Biolit[29]: jeden z posvátných druidských stromů, v křesťanství zase strom, z něhož uvili Kristovu „korunu“

Já bych si dovolil menší dotaz – symbol, řekněme, „trnového stromu“ nevidím poprvé. Předtím jsem o něm četl v Hyperionu od Simmonse (byť tam byl pojat trochu odlišně nez v Trnatci); pak jsem, kdysi dávno, pradávno viděl/slyšel rozhovor s nějakým muzikantem, který bydlí/bydlel pod Nuselským mostem a jemuž se (ve spojitosti se sebevrahy) prý zdálo o stromu trnů, na němž jsou nabodnutí (což je tedy spíše ten Hyperion)…no a pak…a tady je kámen úrazu…jsem četl právě o trnovém stromu v souvislosti s nějakou legendou/mytologií. Jediný problém je, že už si nepamatuji, jestli to bylo v nějaké fantasy/hororové povídce, nebo jestli to byla skutečná mytologie…pora­dí někdo?

Když už jsem zmínil ten Rituál…nechystá se nějaké nakladatelství konečně vydat v češtině jeho předobraz, tedy knihu Davida Pinnera „Ritual“ (a klidně i pokračování „The Wicca Woman“)? Film je absolutní kult (a právem), tak bych si rád přečetl předlohu. Prosím, prosím…

@Miss Utahraptor# Slovo „hovado“ netřeba cenzurovat, řekl bych.

mozna by tu u tehle povidky melo bejt i ebook vydani?:
https://www.palmknihy.cz/ekniha/hlasovani-nohama-185340

primlouvam se za to…

@Terrexantence[4]: Nic to, poviedka bola (znova!) vyborna a ilustracie mali aspon atmosferu, ked uz nie presnost. Tesim sa na dalsie poviedky (ak budu).

Aha, tak to je v pořádku. Rozčiloval jsem se protože chci, aby byla Legie alespoň nejpřesnější databáze knih a povídek když už není nejlepší a ani nejnavštěvovanější.

Dostal jsem info z redakce, že došlo k záměně jmen a skutečným autorem je Pavel Houser. Takže je to takhle správně, plus jsem k tomu napsal poznámku.-

To se odehrávalo v nějaké postapo realitě?

Do píče! Kdo furt mění autora na Pavla Housera? Už jsem to jednou opravoval. :-/ Slušnost stranou ale tohle je skandální manipulace. Tady máte velký obrázek obálky a podívejte se kdo to napsal – http://www.seqoy.cz/pcs/pcs_produkty/1607451170.jpg

@Terrexantence[3]: A přitom Karel Zeman ilustroval Ujasnit si hranice, kde se s mým světem setkal – no, asi si nevzpomněl

@daddy32[2]: Ano, bohužel. Ilustrátor k povídce Nejlepší možní řešení mě oslovil, abychom doladili vzhled vojáků, zatímco ilustrátor k Podrazu tohle asi ignoroval :-(

Ja som si naozaj až do prečítania komentárov myslel, že ide o poviedku P. Housera :) Hravosť a štýl veľmi podobné.

Nezabudli ilustrácie na jeden „malý“ detail ohľadom fyziológie jednej z postáv? ;)

@yerry: To jsem asi kdysi zadal já. Klidně to změň. Mně asi přišla vtipná. Koneckonců sarkasmus je taky vtip, ne? I když asi jen pro jednu stranu.

@yerry: děkuji za hodnocení :-)

@yerry: děkuji za hodnocení (autorka) :-)

@yerry: moc děkuji za hodnocení (autorka) :-)

Jen pro doplnění. V tuto chvíli už máme dohledaných dvanáct povídek v češtině podepsaných „Miloslav J. Breuer“. A předpokládám, že jich bude možná až dvojnásobek…

@BorgDog: No kdyz za tri dny zapomenu o cem ta povidka byla, tak tech 50–60% je celkem oukej.

@Lucc[3]: Ano, co my víme, kde Rečková brala inspiraci. Možná i tenhle pop-song ji mohl podnítit. Časově by to sedělo. Její povídky jsou vždy guláš různých přísad a chutí, kde člověk najde a zkonzumuje ledacos. :)

@jasonix[2]: S tím, že to Rečková posunula ještě dál souhlas. BTW už popová hitovka Barbie Girl z roku 1997 je v podstatě děsivý text. Bylo mi 17 a už tehdy jsem věděl, že to je spíš hodně křivohubě úsměvná satira a memento než sunny funny song.

@Lucc[1]: Ano, bohužel jsem fotky takto „nemocných“ viděl. Smutné. Předpokládal bych, že Rečková o tom věděla. Ale udělat z nich řádové sestry Barbínky, jejichž vylepšení/znet­voření je formou středověkého flagelanství mi přijde fakt vtipný :-)

@jasonix: Netuším, zda o tom mohla Rečková v roce 2003 vědět, ale tyto plastické operace se provádějí a tento podivný fetiš kult být jako barbie existuje. Stačí trocha googlení. Ale pozor, nebývají to pěkné pohledy.

uz jsem to cele digitalizoval, ale ceka to na korektury ctenim, tak si jeste par tejdnu pockejte pak to sem dam …
autor je uz Free, pokud vim, takze to nebude nic proti AZ :))
je to tusim asi osm cesky napsanych povidek (dve jsou nonSF) z toho Amerikanu a pak z Bratsky vestnik(ten se teda hodne blbe shani!! :O(

stale to asi nebude zmapovane cele – jak v tom uvodu v Ikarii psal Jarda Olsa … ale sehnalo se co se dalo… zbytek ceka na dalsi SFFbadatele v tech USA krajanskych casopisech a knihach :))… uz to budou mit jednodussi… uz se vi, ze autor existuje … ted jen „najit to…“, a pak poprosit v USA krajanske spolky o digitalizaci…

jednu povidku jsme primo pozadali jednu knihovnu v USA, at nam ji prosim naskenuji (nemel jsem ji celou, ale vedel jsem presna cisla ve kterych to vyslo) a byli tam knihovnici preochotni a pres koronavirus a uzavrene knihovny mi to naskenovali a emajlem poslali – do tejdne!!
to je jina ochota nez u tech nasich knihovniku… :O)

@daddy32[1]: Já v tom (blbnutí s dimenzemi) spíš viděl předobraz https://www.legie.info/povidka/315-robert-a-heinlein-domecek-jako-klicka Olšou zmiňovaná povídka „Světoborný nález Majka Gruntoráda“ „zajímavá tím, že autor o více než dvacet let před „Růží pro Algernon“ popsal psychický vývoj člověka s uměle zvýšenou inteligencí“ je k nakouknutí zde http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:6b2a36f0-bcd7-11e9-9209-005056827e51?page=uuid:4164301b-2bf5-45e8-ba2e-58b3113061b1 pokud tam máte přístup, jestli ti už FerryH nedigitalizoval.

V poviedke bolo sice citit elementy podobnych starsich prac (Brave new world, alebo 1984), ale rok „vyroby“ ma na konci aj tak riadne prekvapil.

@Lucc: Martine? Někdo další, kdo pochopil a vysvětlí mi závěr? TIA

Ještě jsem o povídce diskutoval s kamarádem a nabídl mi jiný pohled na věc. Já vnímal dovětek jako příliš publicistický, jako citát z encyklopedie nebo tak něco a ihned o něm uvažoval jako o realitě. On mi ale řekl, že to vidím blbě a že je to prostě součást té fikce. To mne sice také napadlo, ale nepřišlo mi to pravděpodobné resp. mi to přišlo tak drzé, že jsem to nepovažoval za možné. Takže povídka je možná ještě kontroverznější, než se zdálo, jen jiným způsobem. Tak či tak, stojí za to si ji přečíst a pokusit se udělat si vlastní názor. Za mne skvělé řemeslo použité nečistým způsobem. Asi jako umělci pracující pro Třetí říši, SSSR nebo jakoukoliv zrůdnou strukturu či ideologii.