LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

yerry: Díky za tip, ale ani jedna z nich to není…

Ahoj, nemohu si vzpomenout na název knihy, kterou jsem kdysi četl. Na děj si pamatuji už jen matně. Nějaký muž se vinou poruchy jakéhosi přístroje dostal do alternativní reality, ve které zastával úplně jiné místo ve společnosti. Byl místo zaměstnanec ředitelem? Nakonec se mu podařilo dostat zpátky. Viděl totiž plán toho přístroje (ve své realitě) a oni (v té druhé realitě) mu ho hostali „z hlavy“, postavili ten přístroj a nasimulovali stejnou závadu, bum a byl zpázky. Tak nějak :) Neříká vám to něco? Díky za každou radu.

@Gaarq[11074]: Díky.

@trudoš[11075]: Doznávám se a ospravedlňuji. Můj záměr se plasticky vyvíjí, hotové fluidum.

Asi seženu sira Maloryho. Pak se uvidí.

@toms[11093]: jo mimochodem to vydani s 306str ma jinej konec … je tam odstavec navic .. nijak vic jsem to jeste neanalyzoval.. to musi pockat az to bude oboje po OCR …
to samozrejme nic nedokazuje – spis to svedci k te tve hypoteze o tom ze tohle vyd. je novejsi – a take na titulce je krom Bayera uveden jeste i spoluprekladatel Hudecek:
Se svolením autorovým pro české čtenáře přeložili a upravili A. BAYER A J. HUDEČEK

@FerryH[11092]: všechno jsou to tituly staršího data, takže to bohužel nic nedokazuje. Naopak později méně vydával, tudíž také třeba méně nabízel :-) V tomto případě bych se držel bibliografických katalogů.

@toms[11085]: zas podle inzerce na koncich obou kniz. vydani u Birnbauma bych ja typoval to vydani s 381+1(inzer.) stran je jako pozdejsi…
ma tam nakladatel uvedenejch vic titulu na prodej…
https://i.ibb.co/ZhCd4Gc/vyd-381str.jpg
https://i.ibb.co/BcNY8FQ/vyd-306str.jpg

@jirka[11086]: je to blbě v knize, tohle je hodně známý tiskař. Ostatně můžeš zkusit příjmení Chlaud (či Chlauda) zadat mezi existující příjmení a zjistíš, že neexistuje – oproti tomu Chlandů je u nás 83. :-)

@ce[11089]: Asi je to teda tisková chyba v knize.

@barbar[11088]: Treba kdyz nekdo rozmetal sazbu tak se spletl (podival se na ne vzhuru nožičkama) a dal «u» mezi «n». A protože dobře věděli jak se jmenují, tak si toho nikdo nevšiml.

Generalni katalog NKP a Bibliograficky katalog by spojitost mit mohly, ale mrkni se do slovniku nakladatelstvi – ten vychazi z rady nezavislych zdroju, tykajicich se primo Chlandy.

@ce[11087]: Zas že by sami nevěděli, jak se jmenují? To bych spíš čekal, že to někdo jednou špatně opsal a pak už se to šířilo.

@jirka[11086]: V generalnim katalogu NKP je take «Chlanda» [https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABA001&catalogId=010gk1%20%20%20%20&caseId=3&drawerId=4&recordId=3040129&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null]

A podle slovniku ceskych nakladatelstvi je to také Chlanda [https://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/nakladatelstvi/vavrik-a-chlanda.html]

Takže asi si zařádil tiskařský šotek.

@toms[11085]: Buď jsi tiskaře opsal špatně ty nebo autoři Bibliografických katalogů, ale v knize je jasně uvedeno „Knihtiskárna Vl. Chlauda v Břeclavi“, tedy by se měl jmenovat Chlaud. Taky to obvšem může být blbě v knize.

@jirka[11082]: doplněno dle Bibliografických katalogů. Tvoje vydání je podchycené a vcelku jasné – z roku 1930. Tiskař se jmenoval Vladimír Chlanda z Břeclavi.

druhá kniha téměř určitě budu novější – tiskař Josef Sýkora z Třebíče působil později (1934–38), ale v BK jsem jí nenašel, zřejmě jí Josef Birnbaum zatajil. Působil 1923–1947, ale ve 30. letech již měl existenční potíže a produkce upadala.

@jirka[11082]: ja mam tusim dokonce obe ty ceske vydani… jedno v prevazbe druhe s orig nakladatelskou … vim ze jsem si vsiml ze se obe vydani nejak lisi a nechal si obe – ale uz si nepamatuju jak…
juknu se – zkusim to vyhrabat… :O))
matne si pamatuju, ze jedna mela modre platno… ale uz nevim jestli to byla ta asi orig nebo ta prevazba…
dam vedet az to najdu… :))

@jirka[11082]: Podle [http://librinostri.catholica.cz/kniha/1937-scandalum-crucis-pohorseni-krize-ces-potupenie-kriza-slov] vyšel dvakrát.
Já mám exemplář take bez roku vydani, na tit.liste uvedeno «Nákladem Jos. Birnbauma, knihkupce v Brtnici / Vytiskl Josef Sýkora v Třebíči», stran je 308 (posledni čislovaná 305, pak 1 nečislovana, pak 1 prázdná, pak 1 s nabídkou knih.), rozmer 125×185×25 (asi svazana brož, i kdyz muze jit i o nakladatelskou vazbu bez obálky), zadná edice ani cena není uvedena (ale mohly byt na obalce).

Mimochodem vsiml jsem si, ze pro slovenske ctenare vyslo take nedavno «Víťazstvo kríža» viz [https://zbozi.blesk.cz/q/vitazstvo+kriza+wolfgang+baumroth/] A take spolek Sv.V. vydal 2016 reedici Potupenia [https://www.martinus.sk/?uItem=260375]

https://www.legie.info/kniha/8931-scandalum-crucis/vydani Legie uvádí vydání z roku 1930. Já mám nedatované vydání od téhož nakladatele, ale má 381 stránek a tiskl ho Vl. Chlaud v Břeclavi. Uvedené ceny a edice odpovídají mému exempláři). Nezdá se mi, že by to Birnbaum vydal dvakrát a hlavně v různé sazbě (ta dala tenkrát dost práce), nicméně než to opravím, tak se ptám zda někdo neví víc.

@Strýček Biolit[11080]: Přesně. Jen jsem tím chtěl vypíchnout (tou zmínkou o invenci), že mnou nenáviděný incest, není tak úplně nenapadnutelný a rozhodně netvoří gro celé legendy. A propos, Malory je čtivo pro fajnšmekry – pochopí jen ten, kdo učte alespoň sto stran.

@trudoš[11079]: Ano, tak jsem to myslel. Jako s Jiráskem a jeho Pověstmi – existují i trochu jiné verze, ale jako hlavní autorita, nebo jedna z hlavních autorit, je brán on (tedy: „Chceš pověsti? Tady, Jirásek.“). Tj. Maloryho dílo samozřejmě není „jedinou a pravou“ verzí „skutečnosti“, ale kdo chce hloubat v Artušovských legendách, měl by si to asi přečíst…

Nyní spíše všeobecná poznámka pod čarou – co se týče té autorské invence, myslím, že pro nějaký ucelenější příběh je nutná, protože ony původní „lidové“ pověsti a povídačky mají tendenci se v obměnách dost opakovat.

Co vím, tak ono něco jako „nejpůvodnější“ zdroj moc není. Artušovské legendy se prostě táhnou daleko do historie a Maloryho Artušova smrt, je jejich nejznámější zpracování, ale zdaleka ne jediné. Z jeho strany je v tom jistá dávka autorské invence, takže nelze brát úplně za bernou minci – zkrátka jiný kraj, jiné zpracování, tak jak to ostatně u pověstí obecně bývá. Proto mám raději toho Hulpacha, dává mi víc smysl.
Na druhou stranu, v češtině nic podobně hodnotného jako je Maloryho Artušova smrt neseženete, takže stejně není co řešit.

@ce[11077]: Jo, tak to už by mělo stačit – v některých poznámkách u Tolkiena je (asi) zmíněno ještě jedno jméno, ale to už si nevybavím. Každopádně ten Malory bude asi nejpůvodnější zdroj…

@Strýček Biolit[11076]: Základní kanonické dílo «sir Thomas Malory: Artušova smrt» vyslo cesky 3× a 1× slovensky. [https://www.legie.info/kniha/8087-artusova-smrt]

@Lucc[11068]: No…celkově těžko říct, nicméně není od věci přečíst si něco od Tolkiena, byť to jsou fragmenty na pomezí beletrie a esejů, je to hutné a má to spoustu vysvětlujících poznámek, ze kterých se dost dozvíš. „Artušův pád“ je samostatná kniha (byť báseň), a pak je tu „Pan Gawain a Zelený rytíř“ v knize „Netvoři a kritikové“. Oboje k dohledání zde na Legii. Minimálně se v nich dozvíš jméno „Thomas Malory“, od něhož se odpíchneš dále (jestli mu vyšlo něco v češtině, to nevím).

Edit: Tak prý jo, něco mu vyšlo i v překladu u nás.

@Lucc[11073]: Tady to s tím Petiškou někdo asi nemyslel zas tak vážně, co?

@Lucc[11068]: mě se docela líbí pohled z merlinovy strany – mary stewartová a její tetralogie.

@trudoš[11072]: Díky. Někdo další? Asi bych chtěl něco serióznějšího. Mně právě takové ty temné a mystické věci fascinují. Incestního spratka si přece nemohu nechat ujít.

@Lucc[11070]: Osobně jsem vyrůstal na knize Vladimíra Hulpacha „Rytíři krále Artuše“ a dodnes na ní nedám dopustit. Už jen proto, že se obloukem vyhýbá mentálnímu souložení Artuše s Morganou, a Mordred je prostě jen další z rytířů Kulatého stolu, který maličko zvlčel.
https://www.databazeknih.cz/knihy/rytiri-krale-artuse-49160

myslim ze tu chybi https://www.fantomprint.cz/mercedes-thompson-12-bouri-prokleta

@ce[11069]: Díky za tip, ale tímto jazykem vládnu jedině v ústech své ženy.

@Lucc[11068]: https://www.legie.info/kniha/8087-artusova-smrt
Pokud by ti nedelala problem francouzstina, tak take je zajimave zpracovani Jean Markale: Le cycle du Graal (8 dilu).

Prosím, poraďte, kde se nejlépe s mýtem seznámit. Staroanglicky nevládnu a nechci ani číst eseje o mýtu (i když Sapkůw jsem četl) ani remixy (Bradleyová, …). Existuje v češtině nějaká kniha, která jej polopatě, ale beletristicky podává, jako např. Petiška podal řecké pověsti?

@Lucc[11066]: Jo, to je nejlepší u překladů. Člověk si v hlavě tu větu upraví, aby by mu zněla líp, a pak se zasekne u přemýšlení, jak asi zněl originál a která z verzí je mu bližší.

@idle[11065]: :-D Moje oko už tyhle věci přeskakuje, vytěsní, aby se mozek nevztekal. Nejsem korektor, tak to nevadí a alespoň si text více užiji. Občas si i větu po autorovi v hlavě předělám, jak bych ji napsal já.

@ce[11064]: Jestli „navrhnou nejoptimálnější“ cokoliv, tak bych je na úpravu textů snad radši nepouštěla…

@jirka[11063]: Podle Narodni knihovny (NKP/SKC) to vydalo Abramis, dle NKP/NAK ISBN odpovida nakladatelstvi Abramis.
A nakladatelstvi Freytag-Bernd take uvádí, že to vydal Abramis [https://www.freytagberndt.cz/h2o/] a [https://www.freytagberndt.cz/h2o-a-poklad-sileneho-oka/]. Ale asi zajistovali technickou stranu a distribuci – v nabidce maji:
Kreativní služby grafického studia
Pro naše zákazníky jsme schopni zajistit servis našeho plně profesionálního grafického studia, jehož pracovníci rádi navrhnou a vytvoří produkty na míru zákazníka, jeho požadavkům a přáním. Naši redaktoři a grafici upraví Vaše dokumenty v souladu s Vašimi manuály vizuální identity, zajistí jazykovou korekturu textů v českém i dalších jazycích, navrhnou nejoptimálnější grafiku letáků, brožur i dalších dokumentů různých velikostí, jejich tisk …

Takze to lze zrejme vykladat jako: «vydal Abramis (Petr Stančík) v nakladatelství Freytag-Berndt».

Kniha: https://www.legie.info/kniha/19003-h-o-a-poklad-sileneho-oka/vydani

Dostala se mi do rukou a záznam v Legii mi připomínal vtipy s rádiem Jerevan – dobře byl jen autor a titul (a ilustrátorka). Opravil jsem vše podle knihy, ale pak jsem se koukal na Internet a opravdu je jako nakladatel uváděn Freytag-Berndt. Ale v knize je jasně Abramis. Nemáte někdo tušení, kde je pravda?

@jirka[11058]: https://en.wikipedia.org/wiki/Plz v engl. internetove komunikaci je PLZ prosba o pomoc… :))
tazke Laser PLZ – prosim uz ne zadnej krach… :))

@Hyperion[11060]: Jo tak.

(Ještě taky plž bez diakritiky by to mohl být.)