LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Po ověření u majitele legie jsem doplnil 2 e-book s ISBN nového slovenského nakladatelství Zabudnuté knihy. Nakladatelství to pojalo tak, že si můžete volně stáhnout původní vydání knihy a koupit nově zpracovanou knihu jako e-book ve formátu EPUB a MOBI. Faktická poznámka, doplňovat do legie všechny vydané e-book s ISBN se asi nezvládne. Ale doba se mění a v naší městské knihovně již některé nové knihy v papírové verzi prostě nejsou.

@toms[11269]: https://www.emimino.cz/diskuse/mam-mu-napsat-nemam-mu-napsat-377969/strankovani/2/

@Pista[11268]: No vidíš, můžeš mu to napsat :-)

@ippokorny[11267]: Pýchavková hrozba?

@sanchez[11264]: https://www.legie.info//kniha/3440-serikovy-krystal https://www.legie.info//kniha/2608-kmen-andromeda

@sanchez[11264]: Doporučuji dílo Alexandra Běljajeva viz https://www.legie.info/autor/684-alexandr-romanovic-beljajev

Pročti si anotace, třeba Tě něco z jeho knih zaujme…

Líbil se mi Duhový nezmar od Lešehrada (sbírka Schodiště přeludů). Hledám něco podobného – „light sci-fi“, zasazeno v ne moc daleké budoucnosti, klidně v minulosti nebo přítomnosti, ideálně o amatérském vědci bez hi-tech výbavy, který vynalezne novou živočišnou formu, rostlinu, houbu, zvíře, skříží/zmrzačí/o­živí člověka do nějaké formy zrůdy ala Frankenstein atd. Pak ať se to zvrhne v horor/tragédii nebo to dopadne dobře, to už je mi jedno, jde mi o co nejdetailnější popisy toho výzkumu, přicházení na ten proces, zdlouhavá analýza vzorků atd., úplně nejlepší by byl i nějaký morální a filozofický přesah, kdy vynálezce pochybuje o svém výzkumu, bohaté vnitřní monology atd. Tak prosím cokoliv v tomto duchu, romány, povídky, divadelní hry, moc děkuji.

@Polinius[11262]: Mě se na smartphone Samsung asi zaviroval prohlížeč Samsung a mám obdobné problémy. U prohlížeče Samsung nepomohlo ani tovární nastavení. Používám na smartphone zatím Chrome a ten mi to nedělá. Tedy co zkusit jiné prohlížeče?

Je zvláštní, že když legii navštívím na mobilu, tak je plná reklam které zaberou větší část obrazovky, když navštívím legii na PC bez addblocku, tak žádnou reklamu nevidím. Jak je to možné? :)

@Marbh[11259]: Dal som to do noviniek ;)

Výsledky ankety Fantastická kniha 2019, ktorú robí denník Fandom.sk: https://www.fandom.sk/clanok/vitaz-ankety-fantasticka-kniha-roka-2019

https://www.kosmas.cz/knihy/273310/underground/ Kotleta – novinka co tu jeste neni zarazena… uz to vyslo… prave ctu… (ebook)

https://www.legie.info/kniha/19573-zkouska-ohnem/vydani#zalozky Kdo má opravdu rád sci-fi, tak se podívejte na str. 320–323.

@iregal[11254]: No nedalo mi to a knihy jsem si stáhl a pokusil přečíst. Asi fakt zůstanu u papíru – tam to po autorovi alespoň někdo přečetl než se to vytisklo (i když se současnou snadností tisku „vlastním nákladem“ už ani to neplatí).

@iregal[11254]: Aha, tak proto mi to nic neříkalo – e-knihami se až na pár výjimek nezabývám.

děkuji všem za spolupráci, nakonec jsem knihu našel ve svém starém NTB ve staré knihovně E knih. zde na legii bych to hledal marně, autor ani knihy zde nejsou. jde o Autora Petr NACHÁZEL knihy Masomlejn 1 až Masomlejn 3 všem které jsem otravoval spamem se omlouvám a zároveň děkuji za odpovědi., na palm knihách je to zdarma pokud by někdo měl zájem o tento čtenářský zážitek https://www.palmknihy.cz/autor/petr-nachazel

@jirka[11252]: máš sz, omlouvám se za styl psaní , je to forma teď jsem si vzpomněl :D,

@iregal[11251]: Připomíná mi to asi tak pět knih, ale žádnou, ve které by to bylo všechno. Nemáš nějaké další upřesňující informace?

Ahoj, nerad otravují, ale hledám knihu. Je od českého autora. Příběh začíná tím že ho. Hrdina … hasič… jede s posádkou při bouřce zachraňovat nějaké studenty co uvízli v jeskyni. Stoupne voda a on a jedna studentka tam musí prenocovat. Když pak vylezou ven všude jsou jen hadry a žádní lidé. Pamatuji si ještě z pak jedou někam na jih, kde najdou nějaký dům kde 0rezila jedna stará paní. Pak zjistí že to přežil nějaký černošský gang co rabuje evropu. Pak vím že získali nějaké schopnosti a odjeli na sever , …Pak měli nějak syna a další kniha se točí o tom divném synovi. A ještě tuším že v tom měli prsty japonci, že se snažili vyhladit jen někoho ale nějak se to zvrhlo. Taky ten jejich syn měl nějaké schopnosti a nabijela ho radioaktivita

Moc tho není ale četl jsem to asi před 6ti lety a teď to nemohu najít nikde. Pokud víte, diky za info , ilahar@seznam

Nazdááár, nedokážu posoudit, protože knihu v ruce nemám, ale není tohle:

https://www.legie.info/povidka/31297/komentare#zalozky

a tohle:

https://www.legie.info/povidka/34696-kratka-zastavka-na-dlouhe-ceste

stejná povídka?

O slovenské fantastice a mezi jiným i o tomto webu budu mluvit na slovenském radiu Lumen v sobotu 15:15, radio vysílá živě i do internetu (https://www.lumen.sk/radio-streaming.html) a pořad bude v archivu radia.

https://www.knizniklub.cz/knihy/452844-predurceny-alex-verus-1.html
myslim ze tohle tu chybi?
… vyslo to uz urcite… mam koupeny ebook

@Gaarq[11242]: Kvalitně napsané (samozřejmě zde musíš zohlednit čas, respektive sloh typický pro danou dobu, jazyk prochází vývojem), zábavné, nenudící, v hodně případech nadčasové (protože se to zabývá tématy [klidně jinotajně], která provází lidstvo od počátku věků, tématy, která má každý v sobě, i kdyby stokrát říkal, že ne – láska, život, smrt, odvaha, strach, naděje; to jsou evergreeny, o kterých se bude číst pořád, nikdy s nimi neuděláš chybu). Navíc kvalitní dílo většinou tak nějak vyplave, vykrystalizuje, zatímco ostatní věci z dané doby se obrací v prach; často je z hromady prachu vytaženo až po nějakém čase. Ať nechodíme daleko – proč je Krysař stále ok i po letech, ale většina fantasy/sci-fi knih z té doby je už dnes považována za dřevní kuriozity? Proč je stále ceněn Erben?

Chceš přestat? Ok. Nicméně jsem přející člověk, tak mi, prosím, ještě dovol, abych v předstihu vyjádřil svou radost nad stovkami či dokonce tisícovkami dopisů, mailů, přání a podpůrných zpráv, které autoři scénáře k seriálu dostanou, až se Geralt bude prodírat temným lesem, narazí na maličkou vesničku ve stínu rozeklaných horských masivů, jen pár chalup, střechy z rákosu…a…dostane na hlavu sombréro a oslaví s obyvateli Cinco de Mayo, důležitý svátek v americké kultuře, který není v knihách striktně „zakázán“, a tak ho scénáristé v klidu mohou použít, protože to viděli kolem sebe.

@barbar[11244]: Podívám se na to.

@FerryH[11243]: :-D

https://www.sarden.cz/2020-02-16-1745/re-zkostnatela-ceska-fantastika

@Gaarq[11242]: cte se po 20, 30, … 100 letech … a porad se libi :)

@Strýček Biolit[11241]: jeden o voze a druhý o koze. navrhuji, abychom toho nechali, je to neproduktivní. mě už vážně nenapadá, jak to říci jinak či lépe, evidentně se nevyjadřuji srozumitelně a pochopitelně.

kontrolní otázka na závěr, co je to „opravdu kvalitní film/kniha“? to, že se líbí komisi? odborníkům? většině diváků/čtenářů? mně? jsou nějaké absolutní, nezpochybnitelné, časově stálé kvality uměleckého díla?

@Gaarq[11240]: O spiknutí nikdo nemluví (pokud nemyslíš krabí lidi, na ty bacha), spíše už jde o alergii na ohýbání předloh a příběhů, cpaní zbytečných motivů jen kvůli tomu, že pár jedinců zařve kdesi na sociálních sítích, nebo kvůli tomu, aby někdo nebyl náhodou uražen. Či – v případě velkých korporací – aby ona korporace neutrpěla jakoukoli újmu a vypadala, že se stará a zajímá. Když vyvíjeli herního Zaklínače 3, taky sem tam padlo nařknutí z rasismu (ale to už bylo před x lety, takže to vyšumělo); připočítej to KC:D, v neposlední řadě Chuchla (tam to autoři změnili…ale, bohové, co musíš být za exota, že tě urazí koule prachu a chlupů?).

Stejně tak to, řekl bych, nedělá dobrotu v různých cenách (ať už literárních, nebo filmových), kdy nevíš, jestli je film/kniha opravdu kvalitní, nebo jestli k výhře došlo jen na základě řešeného tématu (které je zrovna cool).

@Strýček Biolit[11239]: asi si vážně nerozumíme. to víš, že jsem neviděl v každé sapkově krčmě černocha, asiata, ani po prvním, ani po pátém čtení a nikdy neuvidím. nemůžu, protože moje kulturní pozadí je jiné než americké. ale nedělá mi problémy si uvědomit, že je tam amík viděl už napoprvé. a proč furt kurva všichni tvrdí něco o nějakých oltářích rozmanitosti, když to doprdele může být úplně přirozená reakce. tak jako ta naše je, že tam ty černochy nevidíme. vidět ve všem jiném a nám nelibém spiknutí, pikle a marketing je rovná a dlážděná cesta do pekel. howgh.

a samozřejmě text můžeš interpretovat libovolně, ale nadinterpretace je reálný čtenářský fenomén ;) u sapka přímo programový, očekávaný a autorem nastražený, protože je to provokatér par excellence. právě často až nesmyslná kombinace aluzí je prostě hra se čtenářem a hledat v ní něco víc, nevím, nic pro mě.

@Gaarq[11238]: Tomu se říká interpretace. Moje. Ty máš jinou. Není to exaktní věda, takže moje geografická je stejně dobrá/špatná jako tvoje antizeměpisná, koneckonců, v umění si každý najde to svoje. S mapami máš pravdu, ty ze začátku neměl, nicméně inspirace v reálném světě/histori­i/mýtech zkrátka znát je (dokonce bych řekl, že na tom posledním staví). Skellige nejsou Vikingové, ale mají k sobě blízko jako bratr a sestra v Alabamě. A našlo by se toho více. Každopádně pokud mi budeš tvrdit, že když jsi to četl poprvé, viděl jsi v každé krčmě černocha, asiata, atp., nebudu ti věřit. Producentni, co zaplatili za práva, to vidí jinak (včetně tuny dalších věcí, což je evidentně…poli­továníhodné). Budiž. Může to být tak, jak říkáš, může to být marketing, může to být další vykuchaná oběť na oltáři rozmanitosti. Výsledek je zřejmě od všeho trochu.

Ad GRRM/GoT – souhlas, ani jsem nedokoukal. Jen si nejsem jist, že on sám teď ví, jak to celé v knihách ukončit, protože se zdá, že píše všechno možné, jen ne pokračování. :))

@Strýček Biolit[11236]: tomu se říká nadinterpretace; sapek tahá čtenáře za fusekli a on se ochotně nechá. mně zase například nilfgaard přišel jako kříženec všech moderních totalitních režimů nehledě na nějakou geografickou lokalizaci na jihu (imo sapek nechtěl mít dichotomii východ-západ a zvolil jih-sever), geografie je u sapka opravdu irrelevantní. nehrála u autora roli. je jen součástí autorské hry se čtenářem. v nějakém rozhovoru říkal, že mapy nedodal proto, že sám měl jen vágní představy o tom, jak ten jeho svět vypadá. a tak jako thor z dílny marvelů není thorem germánské mytologie, nejsou skelligané vikingy. nepleťme si odraz hvězd na hladině s hvězdnou oblohou. a opravdu, ale opravdu nechápu, co spojuje moji neochotu vidět ve fantastickém světě sapkowského nějakou reálnou geografii a historii s tím, že černoši nebyli v historické hře KC:D jen proto, že se o nich v dobové literatuře nepsalo. to je nějaký mentální skok, na nějž má ubohá mysl žel nestačí.

@toms[11237]: ten polský seriál byl pro mě nakonec docela milým překvapením, se vědomím toho, že bude mizerný rozpočet a že sapkowski píše nesnadno zfilmovatelný příběh. od amíku jsem nic nečekal, nebo spíš jsem měl obavy (stejně tak se upřímně děsím toho nového ze středozemě). HBO a GoT měli výhodu, že jim GRRM stál za prdelí a dokud točili, co napsal, bylo to výborné, jak se dostali za ten bod knižní předlohy, šlo to do kopru – bylo to nepromyšlené a unáhlené. sapkowski je pro amíky obtížně poživatelný, protože jeho čtení vyžaduje určité kulturně-historické pozadí. je vidět, že slavnou se mimo střední evropu stala až hra a ne knihy samotné. a to podle mě vedlo k té nové podobě – povrchní, akční a absolutně bez šťávy.

@Gaarq[11235]: Vyvraždění Melitelé je opravdu strašidelně mizerný díl, a určitě je toho mnohem víc, ale fantasy obecně má smůlu na zfilmování, a já čekal, že bude ten polský Zaklínač ještě horší. Poté, co jsem viděl ten film, tak byl seriál ještě milým překvapením… Naopak od američanů jsem asi naivně čekal příliš, ale je to prvoplánově zaměřené na pubescenty…

@toms[11233]: Jo, přesně tohle vydání mám. :D Špatné ještě nebyly historické filmy Sluha jeho veličenstva a Alexandr: Něvská bitva. Ta východní „rozervaná“ duše je holt znát, no. Ve filmu, v muzice, ve všem.

@Gaarq[11235]: To je hodně naprasklá berlička – právě kvůli dvěma velmi exotickým strážkyním, kde to bylo explicitně zmíněno. Stejně tak díky zmínkám o Zerrikánii („kde mají pruhované koně“ → zebry → Afrika) a Ofiru (zřejmě ekvivalent Blízkého východu). Stejně tak Nilfgaard mi přišel jako nějaký jihoevropský stát zasažený renesancí již naplno, zatímco Sever něco jako náš středoevropský prostor, kde vrcholí středověk a do té renesance se přelívá. O Skellige mluvit netřeba, tam tvrdě jedou Vikingové. Pokud dáš aspoň trochu na geografii…no. Asi tak. S takovouto logikou by ses mohl přidat mezi ty, co chtěli černochy v KC:D, protože nikde nebylo explicitně napsáno, že tam v tu dobu nebyli. (A že se takoví našli…)

@Strýček Biolit[11232]: proč by to mělo být nesmyslné, inu proto, že sapkáč žádná pravidla stran toho nestanovil, a to ani ve vyprávění. není to dané žádnou apriorní podmínkou. argumentačně chabé mi přijdou námitky, že jen proto, že jsou tam, mimo jiné, bytosti ze středoevropských mýtů nebo že lidé mají indoevropská jména, že to nějak určuje etnicitu nebo rasu (sapkáč byl prudil a ta jména jsou tam jen kvůli jeho aluzoidním žertíkům). ano, autor popisuje mnohé postavy detailně, většinu jen zběžně, ale nikdy z toho žádné „všeci-sou-bílí“ nevyplývá (jistě, v našem prostoru by tam černochy nikdo neviděl, ale to jsme u mého argumentu týkajícího se zvyku čtenáře, ne podmínečnosti příběhu), není to totiž v jeho díle podstatné. to podstatnější je třeba to, že elfové nemají špičáky (viz ciri u lidu olší), dále, že lidé se liší původem, kulturou od trpaslíků, gnómů, dryád atd. a na základě toho vyvolává xenofobní napětí (není to roztomilá ironie?). je to totéž, co v podstatně satiričtější podobě využívá pratchett a označuje jako „druhizmus“.

a bohové chraň abych někomu bránil cokoliv kritizovat. jen se dotyční vystavují té stejné možnosti, že někdo zase bude kritizovat je :)

@toms[11233]: no vidíš, film jsem, zdá se naštěstí, neviděl, jen seriál. geraltovo dětství, ani učňovská léta mi nevadila, mně vadila ta přídatná linka s honbou za ciri (ten díl z vyvražděním útočiště melitelé byl exemplárním příkladem). a nám odchovancům a milovníkům českých televizních pohádek hned tak nějaký gumák či papundekl nevadí ;) ne že bych si třeba nedokázal užít vizuálně filmový warcraft nebo lotra, nicméně vizuál mě obvykle nedojímá. spíš kamera a scénografie – nedávno jsem viděl takovou úchylárnu, zbrusu nový zákon, a to bylo vizuální pošušňíníčko, a prakticky bez triků.

Tohle sem urcite patri… https://www.databazeknih.cz/knihy/temnota-nepomiji-426106

@Strýček Biolit[11232]: Staré báje Vikingů se před 13 lety objevily v Levných knihách na dvd asi za 39 Kč, tak jsem neodolal. Stejně jako třeba Ohněm a mečem a další. Pravdou je, že ten původní název Když Slunce bylo Bohem má větší logiku :-)

Mimochodem v papírové pošetce jsem kdysi zakoupil ruský fantasy film Vlkodav z kmene Šedých psů a překvapivě se na to dalo docela koukat. U té východní provenience je bohužel dlouhodobě problém s těmi triky, které už v očích dnešního diváka neobstojí…

@Gaarq[11231]: polská verze – záleží jestli mluvíš o filmu (naprosto strašné, tam asi režisér se střihačem zešíleli) nebo výrazně rozšířenou seriálovou verzi, kde si naopak myslím, že doplnění Geraltova dětství a učednických let ději pomohlo. Iritovaly mě ty latexové příšery, draci apod. Oč je americká verze lepší vizuálně, o to je děj nudnější a herecké výkony slabší.

@toms[11230]: No…a která z Lóže semetrika není? :D Jinak – viděls „Staré báje vikingů“? Polská produkce, hraje tam Zebrowski, triky nic moc (ale zas jich je tam málo). Docela mě to bavilo, jen ten název neodpovídá (Vikingové se spíše tak jako mihnou). Je to zpracování polské pověsti/polských pověstí.

@Gaarq[11231]: Proč by to mělo být nesmyslné? Máš nějakou předlohu/látku. Jestli to je skutečná historie, nebo vymyšlený svět, na tom zase tolik nesejde, chceš-li to nějak adaptovat.

Samozřejmě tvůrci, kteří zaplatili za práva, mají nárok natočit si to, jak chtějí. Sapkovi je to evidentně jedno, neboť už léta razí, že jediný pravý Zaklínač je ten jeho knižní (proti čemuž se nedá nic namítat). Pokud by mu záleželo na „ostatních“ Zaklínačích, vydupal by si ve smlouvě, že bude dohlížet na hry/komiksy/seriál… Stejně tak konzument má právo dílo kritizovat, případně se na něj vůbec nedívat. A kritizovat může za cokoli, za sterilitu a povrchnost, za nedodržení barvy postav, za špatnou zbroj. Nic z toho nesmí být tabu.

aniž bych vám chtěl kazit zábavu, ve společnosti, která je co do barvy kůže takřka rovnoměrně namíchaná, zrovna ona barva kůže takřka žádnou roli nehraje. tak jako pro asiaty jsou světlé vlasy pořád nezvyk, tak jsou i černoši u nás (vidět to ve filmech nestačí, je třeba s tím žít, aby si člověk uvykl). nicméně stejně jako u nás je barva vlasů kosmetický detail, je v americké městské kultuře barva kůže. může se nám to nelíbit, můžeme na to nadávat, ale to je tak vše, co se s tím dá dělat ;) a seriál točili američané pro američany, primárně.

a, jak jsem někde četl, srovnávat požadavek na absenci černochů v kingdom come s požadavkem na absenci černochů v zaklínači je, jak to říct slušně, nesmyslné. kingdom come je historická, a tím pádem docela jednoznačně determinovaná, hra, a to zaklínač není. sapek sám uznává a podporuje právo umělce, v tomto případě režiséra, na úplnou svobodu, takže se stím smiřte. s čím jsem se já nedokázal smířit, to byla scenáristická sterilita a povrchnost – všechno zajímavé mi ze zaklínače vzali a nechali jen nedomrlý odvar. to i ta polská verze byla lepší, byť ne zas o tolik, také tam pociťoval scénárista potřebu to „ozvláštnit“.

@Strýček Biolit[11229]: Fringilla je černoška a Yennefer připomíná v tom, že je to stejná semetrika:-) Popravdě pominu-li Marigolda, tak celkem slušný casting měli kdysi poláci – fenomenální zaklínač Zebrowski zvládl eliminovat i ty příšerné triky, Grazyna Wolszczak je Yennefer krev a mlíko a ne jako ta americká Twiggy :-D