RSS / diskuze diskuze

Diskuze

Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


12345678910poslední (268)10713 příspěvků celkem

Výpis příspěvků obsahuje skryté texty. Zobrazit příspěvky: technické / spoilery / všechny skryté

 [11100] Sodobar 04.08.2019 07:19  

yerry: Díky za tip, ale ani jedna z nich to není…

 [11099] yerry 01.08.2019 21:29  
spoiler Tento diskuzní příspěvek obsahuje spoilery - zobrazit?
 [11098] Sodobar 01.08.2019 16:58  
Jaká je to kniha?

Ahoj, nemohu si vzpomenout na název knihy, kterou jsem kdysi četl. Na děj si pamatuji už jen matně. Nějaký muž se vinou poruchy jakéhosi přístroje dostal do alternativní reality, ve které zastával úplně jiné místo ve společnosti. Byl místo zaměstnanec ředitelem? Nakonec se mu podařilo dostat zpátky. Viděl totiž plán toho přístroje (ve své realitě) a oni (v té druhé realitě) mu ho hostali „z hlavy“, postavili ten přístroj a nasimulovali stejnou závadu, bum a byl zpázky. Tak nějak :) Neříká vám to něco? Díky za každou radu.

 [11097] ce (editor) 27.07.2019 08:47  
Zobrazení příspěvků u povídek už zase chodí.
technická Tento diskuzní příspěvek je technického/administračního rázu - zobrazit?
 [11096] ce (editor) 27.07.2019 00:04  
Nejde zobrazit příspěvky u povídek
technická Tento diskuzní příspěvek je technického/administračního rázu - zobrazit?
 [11095] Lucc 22.07.2019 09:32  

@Gaarq[11074]: Díky.

@trudoš[11075]: Doznávám se a ospravedlňuji. Můj záměr se plasticky vyvíjí, hotové fluidum.

Asi seženu sira Maloryho. Pak se uvidí.

 [11094] FerryH 21.07.2019 23:31  

@toms[11093]: jo mimochodem to vydani s 306str ma jinej konec … je tam odstavec navic .. nijak vic jsem to jeste neanalyzoval.. to musi pockat az to bude oboje po OCR …
to samozrejme nic nedokazuje – spis to svedci k te tve hypoteze o tom ze tohle vyd. je novejsi – a take na titulce je krom Bayera uveden jeste i spoluprekladatel Hudecek:
Se svolením autorovým pro české čtenáře přeložili a upravili A. BAYER A J. HUDEČEK

 [11093] toms (editor) 20.07.2019 21:51  

@FerryH[11092]: všechno jsou to tituly staršího data, takže to bohužel nic nedokazuje. Naopak později méně vydával, tudíž také třeba méně nabízel :-) V tomto případě bych se držel bibliografických katalogů.

 [11092] FerryH 19.07.2019 22:04  

@toms[11085]: zas podle inzerce na koncich obou kniz. vydani u Birnbauma bych ja typoval to vydani s 381+1(inzer.) stran je jako pozdejsi…
ma tam nakladatel uvedenejch vic titulu na prodej…
https://i.ibb.co/ZhCd4Gc/vyd-381str.jpg
https://i.ibb.co/BcNY8FQ/vyd-306str.jpg

 [11091] toms (editor) 18.07.2019 15:35  

@jirka[11086]: je to blbě v knize, tohle je hodně známý tiskař. Ostatně můžeš zkusit příjmení Chlaud (či Chlauda) zadat mezi existující příjmení a zjistíš, že neexistuje – oproti tomu Chlandů je u nás 83. :-)

 [11090] jirka (editor) 18.07.2019 11:38  

@ce[11089]: Asi je to teda tisková chyba v knize.

 [11089] ce (editor) 18.07.2019 10:20  

@barbar[11088]: Treba kdyz nekdo rozmetal sazbu tak se spletl (podival se na ne vzhuru nožičkama) a dal «u» mezi «n». A protože dobře věděli jak se jmenují, tak si toho nikdo nevšiml.

Generalni katalog NKP a Bibliograficky katalog by spojitost mit mohly, ale mrkni se do slovniku nakladatelstvi – ten vychazi z rady nezavislych zdroju, tykajicich se primo Chlandy.

 [11088] barbar (editor) 18.07.2019 09:53  

@ce[11087]: Zas že by sami nevěděli, jak se jmenují? To bych spíš čekal, že to někdo jednou špatně opsal a pak už se to šířilo.

 [11087] ce (editor) 18.07.2019 07:51  

@jirka[11086]: V generalnim katalogu NKP je take «Chlanda» [https://retris.nkp.cz/Catalog?sigla=ABA001&catalogId=010gk1%20%20%20%20&caseId=3&drawerId=4&recordId=3040129&bookmarkId=null&filterId=null&page=null&batchId=null&phase=null&batchUser=null]

A podle slovniku ceskych nakladatelstvi je to také Chlanda [https://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/nakladatelstvi/vavrik-a-chlanda.html]

Takže asi si zařádil tiskařský šotek.

 [11086] jirka (editor) 18.07.2019 02:36  

@toms[11085]: Buď jsi tiskaře opsal špatně ty nebo autoři Bibliografických katalogů, ale v knize je jasně uvedeno „Knihtiskárna Vl. Chlauda v Břeclavi“, tedy by se měl jmenovat Chlaud. Taky to obvšem může být blbě v knize.

 [11085] toms (editor) 17.07.2019 18:15  

@jirka[11082]: doplněno dle Bibliografických katalogů. Tvoje vydání je podchycené a vcelku jasné – z roku 1930. Tiskař se jmenoval Vladimír Chlanda z Břeclavi.

druhá kniha téměř určitě budu novější – tiskař Josef Sýkora z Třebíče působil později (1934–38), ale v BK jsem jí nenašel, zřejmě jí Josef Birnbaum zatajil. Působil 1923–1947, ale ve 30. letech již měl existenční potíže a produkce upadala.

 [11084] FerryH 17.07.2019 08:56  

@jirka[11082]: ja mam tusim dokonce obe ty ceske vydani… jedno v prevazbe druhe s orig nakladatelskou … vim ze jsem si vsiml ze se obe vydani nejak lisi a nechal si obe – ale uz si nepamatuju jak…
juknu se – zkusim to vyhrabat… :O))
matne si pamatuju, ze jedna mela modre platno… ale uz nevim jestli to byla ta asi orig nebo ta prevazba…
dam vedet az to najdu… :))

 [11083] ce (editor) 16.07.2019 07:25  

@jirka[11082]: Podle [http://librinostri.catholica.cz/kniha/1937-scandalum-crucis-pohorseni-krize-ces-potupenie-kriza-slov] vyšel dvakrát.
Já mám exemplář take bez roku vydani, na tit.liste uvedeno «Nákladem Jos. Birnbauma, knihkupce v Brtnici / Vytiskl Josef Sýkora v Třebíči», stran je 308 (posledni čislovaná 305, pak 1 nečislovana, pak 1 prázdná, pak 1 s nabídkou knih.), rozmer 125×185×25 (asi svazana brož, i kdyz muze jit i o nakladatelskou vazbu bez obálky), zadná edice ani cena není uvedena (ale mohly byt na obalce).

Mimochodem vsiml jsem si, ze pro slovenske ctenare vyslo take nedavno «Víťazstvo kríža» viz [https://zbozi.blesk.cz/q/vitazstvo+kriza+wolfgang+baumroth/] A take spolek Sv.V. vydal 2016 reedici Potupenia [https://www.martinus.sk/?uItem=260375]

 [11082] jirka (editor) 15.07.2019 23:06  
Scandalum crucis

https://www.legie.info/kniha/8931-scandalum-crucis/vydani Legie uvádí vydání z roku 1930. Já mám nedatované vydání od téhož nakladatele, ale má 381 stránek a tiskl ho Vl. Chlaud v Břeclavi. Uvedené ceny a edice odpovídají mému exempláři). Nezdá se mi, že by to Birnbaum vydal dvakrát a hlavně v různé sazbě (ta dala tenkrát dost práce), nicméně než to opravím, tak se ptám zda někdo neví víc.

 [11081] trudoš (editor) 12.07.2019 23:56  

@Strýček Biolit[11080]: Přesně. Jen jsem tím chtěl vypíchnout (tou zmínkou o invenci), že mnou nenáviděný incest, není tak úplně nenapadnutelný a rozhodně netvoří gro celé legendy. A propos, Malory je čtivo pro fajnšmekry – pochopí jen ten, kdo učte alespoň sto stran.

 [11080] Strýček Biolit 12.07.2019 22:27  

@trudoš[11079]: Ano, tak jsem to myslel. Jako s Jiráskem a jeho Pověstmi – existují i trochu jiné verze, ale jako hlavní autorita, nebo jedna z hlavních autorit, je brán on (tedy: „Chceš pověsti? Tady, Jirásek.“). Tj. Maloryho dílo samozřejmě není „jedinou a pravou“ verzí „skutečnosti“, ale kdo chce hloubat v Artušovských legendách, měl by si to asi přečíst…

Nyní spíše všeobecná poznámka pod čarou – co se týče té autorské invence, myslím, že pro nějaký ucelenější příběh je nutná, protože ony původní „lidové“ pověsti a povídačky mají tendenci se v obměnách dost opakovat.

 [11079] trudoš (editor) 12.07.2019 20:28  

Co vím, tak ono něco jako „nejpůvodnější“ zdroj moc není. Artušovské legendy se prostě táhnou daleko do historie a Maloryho Artušova smrt, je jejich nejznámější zpracování, ale zdaleka ne jediné. Z jeho strany je v tom jistá dávka autorské invence, takže nelze brát úplně za bernou minci – zkrátka jiný kraj, jiné zpracování, tak jak to ostatně u pověstí obecně bývá. Proto mám raději toho Hulpacha, dává mi víc smysl.
Na druhou stranu, v češtině nic podobně hodnotného jako je Maloryho Artušova smrt neseženete, takže stejně není co řešit.

 [11078] Strýček Biolit 12.07.2019 18:29  

@ce[11077]: Jo, tak to už by mělo stačit – v některých poznámkách u Tolkiena je (asi) zmíněno ještě jedno jméno, ale to už si nevybavím. Každopádně ten Malory bude asi nejpůvodnější zdroj…

 [11077] ce (editor) 12.07.2019 15:22  

@Strýček Biolit[11076]: Základní kanonické dílo «sir Thomas Malory: Artušova smrt» vyslo cesky 3× a 1× slovensky. [https://www.legie.info/kniha/8087-artusova-smrt]

 [11076] Strýček Biolit 12.07.2019 14:10  

@Lucc[11068]: No…celkově těžko říct, nicméně není od věci přečíst si něco od Tolkiena, byť to jsou fragmenty na pomezí beletrie a esejů, je to hutné a má to spoustu vysvětlujících poznámek, ze kterých se dost dozvíš. „Artušův pád“ je samostatná kniha (byť báseň), a pak je tu „Pan Gawain a Zelený rytíř“ v knize „Netvoři a kritikové“. Oboje k dohledání zde na Legii. Minimálně se v nich dozvíš jméno „Thomas Malory“, od něhož se odpíchneš dále (jestli mu vyšlo něco v češtině, to nevím).

Edit: Tak prý jo, něco mu vyšlo i v překladu u nás.

 [11075] trudoš (editor) 12.07.2019 13:39  

@Lucc[11073]: Tady to s tím Petiškou někdo asi nemyslel zas tak vážně, co?

 [11074] Gaarq (editor) 12.07.2019 13:13  

@Lucc[11068]: mě se docela líbí pohled z merlinovy strany – mary stewartová a její tetralogie.

 [11073] Lucc 12.07.2019 09:28  

@trudoš[11072]: Díky. Někdo další? Asi bych chtěl něco serióznějšího. Mně právě takové ty temné a mystické věci fascinují. Incestního spratka si přece nemohu nechat ujít.

 [11072] trudoš (editor) 11.07.2019 16:00  

@Lucc[11070]: Osobně jsem vyrůstal na knize Vladimíra Hulpacha „Rytíři krále Artuše“ a dodnes na ní nedám dopustit. Už jen proto, že se obloukem vyhýbá mentálnímu souložení Artuše s Morganou, a Mordred je prostě jen další z rytířů Kulatého stolu, který maličko zvlčel.
https://www.databazeknih.cz/knihy/rytiri-krale-artuse-49160

 [11071] FerryH 10.07.2019 23:00  

myslim ze tu chybi https://www.fantomprint.cz/mercedes-thompson-12-bouri-prokleta

 [11070] Lucc 10.07.2019 20:59  

@ce[11069]: Díky za tip, ale tímto jazykem vládnu jedině v ústech své ženy.

 [11069] ce (editor) 10.07.2019 16:10  

@Lucc[11068]: https://www.legie.info/kniha/8087-artusova-smrt
Pokud by ti nedelala problem francouzstina, tak take je zajimave zpracovani Jean Markale: Le cycle du Graal (8 dilu).

 [11068] Lucc 10.07.2019 13:30  
Artušovský mýtus

Prosím, poraďte, kde se nejlépe s mýtem seznámit. Staroanglicky nevládnu a nechci ani číst eseje o mýtu (i když Sapkůw jsem četl) ani remixy (Bradleyová, …). Existuje v češtině nějaká kniha, která jej polopatě, ale beletristicky podává, jako např. Petiška podal řecké pověsti?

 [11067] idle (editor) 10.07.2019 10:23  

@Lucc[11066]: Jo, to je nejlepší u překladů. Člověk si v hlavě tu větu upraví, aby by mu zněla líp, a pak se zasekne u přemýšlení, jak asi zněl originál a která z verzí je mu bližší.

 [11066] Lucc 10.07.2019 08:31  

@idle[11065]: :-D Moje oko už tyhle věci přeskakuje, vytěsní, aby se mozek nevztekal. Nejsem korektor, tak to nevadí a alespoň si text více užiji. Občas si i větu po autorovi v hlavě předělám, jak bych ji napsal já.

 [11065] idle (editor) 09.07.2019 11:39  

@ce[11064]: Jestli „navrhnou nejoptimálnější“ cokoliv, tak bych je na úpravu textů snad radši nepouštěla…

 [11064] ce (editor) 09.07.2019 00:03  

@jirka[11063]: Podle Narodni knihovny (NKP/SKC) to vydalo Abramis, dle NKP/NAK ISBN odpovida nakladatelstvi Abramis.
A nakladatelstvi Freytag-Bernd take uvádí, že to vydal Abramis [https://www.freytagberndt.cz/h2o/] a [https://www.freytagberndt.cz/h2o-a-poklad-sileneho-oka/]. Ale asi zajistovali technickou stranu a distribuci – v nabidce maji:
Kreativní služby grafického studia
Pro naše zákazníky jsme schopni zajistit servis našeho plně profesionálního grafického studia, jehož pracovníci rádi navrhnou a vytvoří produkty na míru zákazníka, jeho požadavkům a přáním. Naši redaktoři a grafici upraví Vaše dokumenty v souladu s Vašimi manuály vizuální identity, zajistí jazykovou korekturu textů v českém i dalších jazycích, navrhnou nejoptimálnější grafiku letáků, brožur i dalších dokumentů různých velikostí, jejich tisk …

Takze to lze zrejme vykladat jako: «vydal Abramis (Petr Stančík) v nakladatelství Freytag-Berndt».

 [11063] jirka (editor) 08.07.2019 22:45  

Kniha: https://www.legie.info/kniha/19003-h-o-a-poklad-sileneho-oka/vydani

Dostala se mi do rukou a záznam v Legii mi připomínal vtipy s rádiem Jerevan – dobře byl jen autor a titul (a ilustrátorka). Opravil jsem vše podle knihy, ale pak jsem se koukal na Internet a opravdu je jako nakladatel uváděn Freytag-Berndt. Ale v knize je jasně Abramis. Nemáte někdo tušení, kde je pravda?

 [11062] FerryH 04.07.2019 15:01  

@jirka[11058]: https://en.wikipedia.org/wiki/Plz v engl. internetove komunikaci je PLZ prosba o pomoc… :))
tazke Laser PLZ – prosim uz ne zadnej krach… :))

 [11061] idle (editor) 04.07.2019 11:09  

@Hyperion[11060]: Jo tak.

(Ještě taky plž bez diakritiky by to mohl být.)

12345678910poslední (268)10713 příspěvků celkem
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu