Jaroslav Mostecký
Kalužiny modré krve
série: Mark Stone - Kapitán Služby pro dohled nad primitivními planetami
díl v sérii:
odkazy: 2x [recenze]
- Komentáře:
-
Madam Brbla | ** 17.06.2010 15:48
Byla jsem zvědavá, co s brakoidní sérií, jakou „Mark Stone“ bezesporu je, dokáže udělat schopný spisovatel, nakoukla jsem tedy pod nevkusnou obálku „Kalužin modré krve“. Několik úvodních stran mě navnadilo k naději na obstojnou oddychovku – události na planetě Gatagéwa si udržují Mosteckého rukopis: nechybí moře, příšery a drsní muži, vzdorující osudu, je v tom cítit špetka charakteristické melancholie. Děj se bohužel brzy přesouvá na jinou planetu, k neznámé civilizaci lidí s modrou kůží… a 50. stoneovka se zvrhává v chaotické dobrodružství, plné nezajímavých postav, špatně popsaných bojů, intrik a nic moc dialogů. Osobně mám pocit, že psaní tohoto rodokapsu Jaroslava Mosteckého vůbec nebavilo, vršil scény bez ladu a skladu, hlavně už to mít za sebou: žádná atmosféra, slabá akčně/detektivní zápletka, psychika postav nulová, zmatek – já jako čtenář jsem to chtěla mít za sebou rovněž. Dočíst mě nenutil zájem, nýbrž prostá tvrdohlavost. Bez debaty to nejslabší (vlastně jediné slabé), co jsem kdy od Mosteckého četla. 41%
junk-content | brak 19.06.2018 21:47Po přečtení tohoto dílu jsem se rozhodl, že striktně budu číst jenom Garrena v této sérii. Ačkoli Garren je odpočinková literatura, to co předvedl Mostecký, to byla naprostá žumpa a šok.
Děje jednotlivých částí na sebe nenevazují, jsou hodně neuměle sešity pomocí špatně padnoucích oslích můstků. Autor si nedělá naprosto žádnou starost s tím, aby děj byl trochu konzistentní. Přišlo mi to tak, jako kdyby autor po napsání několika stránek zapomněl, co bylo na předchozích stránkách. Když se blížil k posledním několika stranách si nakonec vzpomněl, že by také kniha měla mít nějakou pointu – a tu tam našil stejně násilně a nepřiléhavě jako celá předchozí kniha.
Psychologie postav jsou nulové. Děs a hrůza. Postavy prakticky nemají žádnou osobnost, chovají se tak nějak různě, asi jako schizofrenici.
Vše je nedomyšlené, spíše mi vypadá, jako kdyby alkoholik ve 4. cenové skupině náhodně a v notném stavu opilosti dával dohromady děj, který se několik každých stránek poměrně nekonzistentně mění. Možná ani sám autor nevěděl, co chce psát a napsat.
Je to moje první kniha Mosteckého, a byl jsem tak hluboce negativně otřesen, že Mosteckého nebudu nikdy číst a dal jsem si ho na blacklist.
Něco tak špatně vymyšleného, tak špatně napsaného s tak slabou psychologií a nekonzistencí jednání postav jsem nečetl už celá desetiletí.