Margaret Atwood
Příběh služebnice
Kniha vyšla i pod názvem:
Príbeh služobníčky
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')
série: Příběh služebnice
díl v sérii: 1
Kategorie: sci-fi - antiutopie - podle filmu/zfilmováno
originální název: The Handmaid's Tale
originál vyšel: 1985
vydání: Epos 2001; BB art (web) 2008; Argo (web) 2017
odkazy: 1x [film], 5x [recenze], 2x [seriál], 2x [ukázka]
Antiutopie Příběh služebnice, která patří k vrcholům tvorby
Margaret Atwoodové a opět prokazuje autorčino úsilí ověřit schopnost
hrdinek přežít navzdory nejzoufalejší situaci, se dočkala nominace mezi
šestici kandidátů Bookerovy ceny 1986 a o rok později vybojovala Cenu
Arthura C. Clarka. Do filmové podoby s Natashou Richardsonovou v hlavní roli
román roku 1990 převedl režisér Volker Schlöndorff podle scénáře
Harolda Pintera.
Mladá žena, která se teď nedobrovolně jmenuje Fredova a jejíž pravé
jméno se nikdy nedozvíme, nosí červené roucho symbolizující její úděl
a chlopně přes oči, jimiž nemá zahlédnout, jak je svět kolem ní
přitažený za vlasy. Byla totiž převychována a soustředí se výhradně na
svůj „úkol": umístěna do domu ve čtvrti mocipánů, za jejímiž
reáliemi poznáváme staroslavný Boston, slouží v roli služebnice
vyšším zájmům Republiky Gileád, jejíž populační křivka byla drasticky
ochromena ztrátou plodnosti. Sociální inženýři klerofašistického státu
se s tím rozhodli bojovat na starozákonní způsob a nutí zbytek plodných
žen, aby příslušníkům elity přiváděly na svět dítě, které už jako
biologické matky nikdy neuvidí.
Autorčina pochmurná vize Spojených států blízké budoucnosti přivádí na
scénu nejen mravní katastrofu v drastických všedních rozměrech, ale
především osamělý hlas ženy toužící po nezvěstných blízkých,
odňatých vzpomínkách, ztracené sebeúctě, svobodě volby i obyčejném
štěstí založeném na hodnotách, které nevymaže ze světa ani
sebezvrhlejší režim. V atmosféře, v níž je stále cítit duch její
nešťastné předchůdkyně a která je o to drásavější, že
v nepřirozeném běhu věcí mohou být podobných osudů tisíce, pořizuje
Fredova zpověď pro ty, kdo ji snad jednou uslyší.
V alegorické narážce na Chaucera se tak spisovatelce podařilo vytvořit
technicky neokázalý, zato působivý příspěvek k tradici literárních
antiutopií 20. století, jaké v „krásném novém světě" bez citu, chuti
a zápachu pěstovali Orwell, Huxley či Golding – a zjistili přitom, že
když se kácí les, létají třísky, jenže jako v každé totalitě z toho
profitují pouze někteří.
Jiné ocenění :
1986 – Man Bookerova cena – nominace – shortlist
1987 – SF Chronicle Award – Novel – 3. místo
1987 – Locus Poll Award – Best SF Novel – 4. místo
2012 – Locus Poll Award – Nejlepší sci – fi román 20. století –
38. místo
Externí odkazy:
- [film] ČSFD film z roku 1990
- [recenze] Neviditelný pes (pagi)
- [seriál] ČSFD seriál z roku 2017 - 2020
- [recenze] Fandom.sk (Rastislav Weber)
- [ukázka] XB - 1
- [ukázka] XB - 1 - audiokniha
- [recenze] Fantasya.cz (Ladislav Svatoš)
- [recenze] Naposlech.cz (Klára Smolíková) - audiokniha
- [seriál] SerialZone.cz - seriál z let 2017 - 2020
- [recenze] Fandom.sk (Erika Ena Adamcová) - audiokniha