LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Richard Scott Bakker

První přichází tma

série: Princ ničeho
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - dark

originální název: The Darkness That Comes Before
originál vyšel: 04/2003

vydání: Triton (web) 2009

odkazy: 5x [recenze], 1x [ukázka]

Komentáře:

Gaarq  | **** 10.01.2010 22:02

prvních 40 stran téhle knihy byl pro mě mor. prohlodat se přes všechny ty sranky, mandáty, konzulty a logosy mě stálo značné úsilí (chápu, že překladatel to neměl s autorem lehké, ale…). jednou jsem knihu mrštil do kouta a vrátil se k ní po půl roce. a nelituju. nejde o nijak originální příběh (ba naopak, autor vykrádá historii raného středověku evropy a blízkého východu o sto šest), autorův fikční svět je také z větší části pastiš již známých světů (zvláště jazyková stránka, která ve mně vyvolávala záchvaty psotníku)… nicméně postavy, kterými tuhle koláž osadil a jejich psychologie, to je dílo takřka kongeniální. co charakter, to perla, a co víc, diamant, s mnoha fasetami, hloubkou a lomem světla, který nedává možnost příliš předvídat. nejvíc mi to připomnělo dunu, socio-politická atmosféra je vykreslená stejně brilantně. v tomto tlustospise (spíše ale silným papírem než rozsahem) se toho moc nepřihodí, děj sám lze shrnout na stránku textu, nicméně právě to pozadí dělá prince ničeho zajímavým dílkem. dialogy a hlavně nevyslovené myšlenky aktérů jsou jako delikatesy, které si jeden vychutnává jako švýcarské pralinky (pozn. podstatně lepší než ty belgické ;) a ten zbytek jsem prostě zkousl (byť jsem často, díky onomu psotníku, vyl hrůzou nad např. jmény). už se těším na pokračování ;)

SiriusChico  | ****1/2 18.01.2011 04:16

Pokud se odvážíte ponořit do úplně nového fantasy světa, tak se vám tato kniha nakonec odmění. Nevím jestli je to autorův debut, ale podle začátku bych to možná na jeho první dílo přece jenom tipl. Autor čtenáře doslova hodí do moře jmen, událostí a souvislostí a je jen na čtnenáří za jak dlouho se zorientuje. Mě to trvalo asi 60 stran a potom jsem objevil velký rozsáhlý svět, silný příběh a tajemnou a hutnou atmosféru. Prostě velmi povedený start trilogie a jenom čekám jestli někdy vyjde i zbytek.

KainIX  | ****1/2 22.08.2011 21:36

S přečtením této knihy jsem otálel skoro rok, přičemž nejvíce mne odrazoval rozečtený Malaz a přirovnání Bakkera k Eriksonovi. Netroufal jsem si rozečíst další mamutí (nedospaný) cyklus, který by byl obdobně složitý. Nakonec jsem se ale odhodlal a rozhodně nelituji. To přirovnání k Eriksonovi platí jen částečně. Bakker si také vymyslel kopletně celý svět včetně množství ras a přehršle jazyků a rovněž nám zpočátku skoro nic nevysvětluje. Přeci jen ale svět Eärwa není až tak komplikovaný jako Malaz a Bakker je poněkud shovívavější i ve sdělování detailů o svém světě.

Děj by se dal banalizovat do věty „postupně poznáváme jednotlivé hrdiny jen aby se na konci knihy spojili v družinu“, to by však byla jen část pravdy. Skutečnost je taková, že jednotliví „hrdinové“ jsou obyčejnými lidmi z masa a kostí (až na malé výjimky :) )a na konci se všichni nesetkají, nýbrž se stanou součástí něčeho většího. Postavy samotné jsou pak velmi zajímavé a výborně vykreslené ať už jde o neustále o sobě pochybujícího čaroděje, stárnoucí prostitutku, inteligetního barbara/seveřana nebo tajemného prince. Autor každé postavě věnuje dostatek prostoru, aby se s ní čtenář mohl plně sžít.

Hlavní klady knihy vidím právě v popisech a psychologii postav, ve stylu vyprávění a až pak v originalitě příběhu. Na knize mi vadila pouze jedna věc a to jsou jména. Za něco nejspíš může i překladatel, ale používat ve jménech snad všechna interpunkční znaménka kromě kroužku, to mi přišlo skoro zvrhlé. Zapamatovat si tak některá jména může být problém, např. Skiaös, Eleäzaras, Anasûrimbor anebo nejlépe v kombinaci Cnaiür urs Skiötha. Nejde o nic zásadního, jen to při čtení může způsobovat drobné problémy.

Krátkou poznámku si zaslouží i styl vyprávění. Autor má tendenci popisovat prostředí do velkých detailů, ale zároveň to činí úspornými větami odřenými až na dřeň větné stavby a čtení tak vyžaduje zvýšenou pozornost, jinak se vám může lehce stát, že i v krátkém textu přijdete o spoustu detailů.

Tato kniha je čistokrevnou fantasy pro dospělé, která si na nic nehraje. Svět, postavy a jejich jednání jsou uvěřitelné a nebýt všudypřítomné magie, měla by kniha velmi blízko k historické fantasy. Pokud tedy holdujete spíš fantasy, která má daleko blíže k realitě než k pohádkám, klidně po této knize sáhněte. Je to příslib. Příslib něčeho velkého a temného.

Dávám 95%. Těch 5% dolů je za ta jména.

BorgDog  | **** 08.11.2011 15:11

Bez dlouhých řečí k věcí – prolog knihy nestojí za nic. Kostrbatý, zkratkovitý, zahlcený odkazy na věci, které s hlavním dějem knihy téměř nesouvisí. Doporučuji vynechat, začít rovnou první kapitolou a vrátit se k němu až před čtením čtvrté části. Další otravností jsou jména postav i míst, která už zmiňovali dříve komentující. Opravdu „nejdou do huby,“ a až na pár výjimek (Golgotterath, Šimeh) mě donutily vymýšlet si vlastní opisy. Taktéž filozofie místy působí nestravitelně – jako by Bakker v knize zúročoval své neúspěšné studium . Na rozdíl od Gaarqa a navzdory občasným „zásahům“ mi místy přišlo silně únavné a přiznám se, že hlavní myšlenku související s názvem knihy, „tím co přichází první“ jsem pochopil jen mlhavě a kdoví, zda správně.

Hlavním kladem jsou naopak postavy a příběh. Ten není tak složitý, jak by se dalo čekat, Bakker spíš zdárně mlží, protože pod „maskovacím nánosem“ je docela jasně rozeznatelné, jakou hru kdo hraje. Až tedy na pár výjimek. Intriky okolo svaté války za osvobození města Šimeh od „pohanů“ jsou přitom dost zdařilé. Taktéž postavy se vydařily, počínaje dle mého hlavním hrdinou, poněkud unaveným čarodějem Achamianem, kterému osud nakládá na záda víc, než unese (a zřejmě ani zdaleka neskončil), přes rodinku inritského císaře Xeria (skutečně „výživný extrakt“) až po „prince ničeho“ Kellhuse. Diskuze o tom, zda je postavou kladnou či zápornou by se dala vést opravdu dlouho a nebyl by jediný. Bakker použil schéma, kde sice existuje jednoznačné zlo avšak to zůstává prakticky v pozadí, zatímco hlavní postavy se pohybují kdesi mezi. Přičemž často záleží jen na interpretaci nebo motivaci, která je vede. Stejně tak mnohé nápady okolo magie stojí za zmínku.

Ještě 30 stran před koncem by tak hodnocení bylo navzdory všem nedostatkům 90%, ale nakonec nebude, protože právě závěr pokládám za nedotažený. Už oněch třicet stran před koncem je jasné, ve kterém místě první část skončí, ale to by nevadilo – problém je, že kromě toho se nestane nic. Žádný střet postav, žádné ani částečné rozuzlení, jen jediná mírně akční scéna, která neslouží ničemu, a mám dojem, že tam je jen „aby se aspoň něco stalo.“ Není to nelogické (je zřejmé, že rozhodující věci teprve přijdou v dalších dílech), ale osobně cítím zklamání – u knížky s délkou 500 stran, prostě na konci NĚCO chci! Takže finální hodnocení 80%, ovšem do dalších dílů půjdu. Už jen proto, abych si potvrdil své podezření ohledně skutečné identity jedné z postav.

LuciusWlk  | ***** 21.02.2013 08:28

První přichází tma je nádherně propracovaná a promyšlená kniha. První kniha trilogie Princ ničeho, uvádí do světa vynikajících postav, intrik a příběhu, který se, díky Bakkerově vypravěčskému umu, řadí mezi vrcholy temné fantasy. Svou promyšleností se směle může zařadit např. vedle Malazské knihy padlých. Autor nás bez vysvětlování hodí do nového světa, zaplaví mraky jmen a událostí a tak chvilku trvá, než se zorientujete. Poté ale čeká odměna, která je více než noblesní.

Ruffy  | ****1/2 06.11.2013 08:25

Ze začátku to není úplně jednoduchá četba. Spousta cizích jmen, pojmů, postav, událostí, člověk se v ničem nevyzná. Ale postupně jsem se začal chytat a od poloviny četl knížku jedním dechem. Bakker má propracovaný svět plný uvěřitelných postav a protkaný hlubokou filozofií. Naprosto fascinující mi však příjde Bakkerův přístup k „hlavní“ postavě, kterou bychom normálně považovali za dokonalého a sympatického hrdinu. Skrze hrdinu samotného a hlavně díky jiné postavě však získává čtenář vhled do mysli dokonalého manipulátora a intrikána, jehož způsob myšlení je naprosto vzdálený jakékoliv cítící lidské bytosti. Celkově mi kniha a Bakkerův styl psaní přijde jako mix Martina, Eriksona a Herberta – na rozdíl od Eriksona a pozdějšího Herberta to však dává smysl a je to pochopitelné. Nuže vydejme se s našimi hrdiny do Svaté války. Druhá apokalypsa se blíží!

michalb  | **** 05.07.2014 12:59

Tohle mi prislo jako takova light-weight malazka kniha padlych. Trochu te epicnosti, zajimave nejjednoznacne postavy, nejake ty dejove zvraty a autor, ktery rozume pise (az teda na ten trochu offtopic uvod, ktery jsem mel v originale trochu problem rozparsovat, ale stalo to za to). Navic ten nazev knihy a serie v originale: Princ of Nothing: The darkness that comes before je proste cool. :-)

robousek  | **** 23.02.2016 18:40

Příjemné překvapení. Temný svět, všichni kují pikle proti všem a v pozadí všeho zase jedou prastaré zlo. Autor ale dobře dávkuje informace, čímž udržuje napětí. Kniha je postavena hlavně na souboji vůlí a intelektů hlavních postav, i když akce je tu také k nalezení. Intriky a plány v plánech jsou ale střebodem děje a hybatelem vešketého dění. Postavy a jejich příběhy ve mně určitě vzbudili velkou chuť se dozvědět, jak to bude dále. Nejnapínavější mi přijdou osobní příběhy těch pár lidí, to jak dopadne hlavní dějová linka mi přijde vcelku předvídatelné.

Madam Brbla  | **** 12.07.2017 20:57

Nechtěla jsem pořizovat další fantasy sérii, ale „První přichází tma“ na mě vykoukla v antikvariátu, takže jsem s ohledem na legijní kladné ohlasy a příznivou cenu přece jen tomuto špalku obětovala vzácné místo v přeplněné knihovně. Psychicky jsem se připravila na martýrium prologu… a kupodivu jsem příliš netrpěla. Úvodní desítky stran byly jako chůze mlhou v neznámém, leč povědomém terénu. Orientovala jsem se jen zběžně, neměla jsem však potřebu „túru“ přerušit a jakmile vstoupil na scénu čaroděj, začalo se zvolna vyjasňovat. Četba plynula zlehka, střídání postav a prostředí nevadilo, politické tanečky kolem příprav na svatou válku byly zajímavé, stejně jako magické principy (zatím spíše jen v náznacích). Jak už bylo zmíněno v předchozích komentářích, největší zásluhu na úspěchu knihy mají skvěle vypracované charaktery. Skutečného kladného hrdinu by čtenář hledal marně – zde jsou jen dravci a oběti… a pozorovatel, jehož aktivnější role v příštích událostech je nejistá.
„Princ ničeho“ prvním dílem nasadil laťku vysoko a do druhého slibuje porci pletichaření obohatit o epické bitvy, přesto se na pokračování kdovíjak nechrtím. Důvodů je několik, mohu je nicméně shrnout do jednoho souvětí: celá svatá válka je mi buřt a vůbec nevím, komu a proč bych měla držet palce. Pozadí konfliktu zůstává nejasné, nepřátelská strana může být klidně ta dobrá. A co se týká hlavních postav, těžko hledat sympatie pro tajemného manipulátora, násilnického barbara, intrikujícího paranoidního císaře, arogantního vojevůdce, prince – náboženského fanatika, ufňukané prostitutky nebo pro čaroděje v klimakteriu. „Válečný prorok“ a „Tisícerá myšlenka“ mi proto navzdory kvalitám nejspíš postačí jako e-book. 80%

gruno  | ***** 11.10.2019 14:14

Táto kniha ma úplne uchvátila. Je v nej všetko, čo od fantasy chcem.

Methat  | ***1/2 09.02.2020 09:26

„Svět má ve zvyku lámat mým slibúm hřbet“ – Achamian

Táto kniha sa zo začiatku číta veľmi ťažko – úplne nový svet, nové náboženstvá, frakcie, čarodejnícke akadémie, množstvo postáv s menami, ktoré ani neviete prečítať…

Richard Scott Baker síce vytvoril uveriteľný a veľmi zaujímavý nový svet, no predstavil ho čitateľom tak nejak krkolomne (možno to bola moja nechápavosť a nesústredenosť). V anotácií nám priblíži množstvo zaujímavých postáv, ktorých osudy budeme sledovať a ja som sa tešil, že to bude super temná fantasy ako Erikson… a je to iné.

V knihe ide hlavne o politiku a večné filozofovanie hrdinov. Myslel som si, že ma z postáv bude baviť najviac čarodej, no ten bol nudný ako celá jeho škola. Prostitútka Esmenet mi pripomínala Mhybe z Malazu, tiež otravná postava. Najviac ma bavil barbar Cnaiur a Kellhus, ktorí celý dej tiahnu dopredu (a práve Kellhusov prológ ma bavil najviac, mal skvelú atmosféru a pripomenul mi Eriksona). Dialógy sú výborné, no občas ich rušia vnútorné myšlienky postáv. Ich rýchle striedanie mi tiež vadilo. Z frakcí ma zaujali Dunyainovia, Konzult a Cishaurovia.

Prvý diel pôsobí ako prvá kapitola knihy, prológ. V deji sa vlastne nič nestane, postavy idú z bodu A do B, Erikson by to nazval – zbiehanie. Bakker si len pripravil figúrky na šachovnici a dúfam, že pokračovanie bude viac… jednoducho sa v ňom konečne začne niečo diať.

„Žádná duše se nepohybuje světem sama. Každá naše myšlenka vyrústá z myšlenek ostatních. Naše slova nejsou nic jiného než opakování slov, která již byla vyřčena. Pokaždé, když se zaposloucháme, necháváme se unášet pohyby jiné duše.“ – Kellhus