kniha » 451 stupňů Fahrenheita
v Top10 22 | chce si přečíst 19 | chce mít v knihovně 8 | má v knihovně 127
hodnotilo: 223
89%
451 stupňů Fahrenheita Více vydání = více obálek.

Ray Bradbury

451 stupňů Fahrenheita

Kniha vyšla i pod názvy:
451° Fahrenheita
451 stupňov Fahrenheita

(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Tato kniha je částí i jiných knih: Marťanská kronika / 451 stupňů Fahrenheita, Ray Bradbury BOX

Kategorie: sci-fi - antiutopie

originální název: Fahrenheit 451
originál vyšel: 10/1953

vydání: SNKLHU 1956; Melantrich 1957; Svoboda 1970; Baronet (web), Knižní klub (web) 2001; Baronet (web) 2009; Plus (Albatros Media) (web) 2015; Citadella (web) 2015; Kniha Zlín (web) 2022

odkazy: 7x [recenze], 2x [ukázka], 2x [film]


Komentáře:
Rooz  | ***** 11.05.2006 01:10

Fantastický román z utopické budoucnosti, kde se lidé stali konzumními mrtvými bytostmi, které nedokáží ocenit krásu, nemají názor, neumí milovat. Děditsví lidstva v podobě knih je ničeno a jen málo lidí si to uvědomuje. Hezká myšlenka v knize je v tom, že lidé, kteří si uvědomují cennost knih, ale nemohouc bojovat proti společnosti, která knihy zavrhla jako zbytečné, učí se knihy zcela nazpaměť.

avatar2  | ***** 10.09.2006 09:24

Naprostá povinnost pro všechny SF fans. Vize chmurné budoucnosti, při jejímž popisu se ale čtenář neubrání srovnávání s dneškem, ačkoliv se jedná o 50 let staré dílo. Lidé zdegenerovali, tupě přijímají vše, co se jim prezentuje zvenčí prostřednictvím „telestěn“, nejčastěji to však jsou bezduché seriály, takže ani nemají nad čím přemýšlet. Hlavní hrdina přemýšlet začne – nad smyslem své práce (pálením knih), nad smyslem svého života, nad věcmi kolem sebe. A jakmile si to nenechá pro sebe a začne ostatním klást znepokojivé otázky, stává se štvancem a člověkem mimo zákon. Zvláště děsivá je část, kdy ostatní mohou sledovat lov na něj ve formě TV show. Skvělá anti-utopická věc, kterou je hřích nepřečíst a nezamyslet se nad ní.

magio  | ***** 22.04.2007 15:33

Klasika od klasika, jež vás ani na chvíli nenechá vydechnout.

warrior.soul  | ***** 27.05.2008 12:19

Tahle kniha musí dohnat k zamyšlení i naprostého ignoranta. Vynikající a klasické dílo, u kterého Vás bude zaručeně mrazit

Majkl  | ****1/2 15.08.2008 15:06

S predošlými komentármi súhlasím. Jedinečná, výborná, perfektné myšlienky, hnusný svet bez kníh donúti premýšľať a zaručene chytí každého z nás – čitateľov. 5*

buk  | ***** 30.12.2009 13:24

Tato kniha je daleko děsivější než kdejaký horror. A to proto, že se až nepříjemně přibližuje současnosti. Našel bych hned několik dvojnic Montagovy manželky.

Phoenix  | **** 08.11.2010 21:18

Další příběh z ne příliš vzdálené budoucnosti, který varuje před stagnací a konečným samovyhlazením lidstva. V této knize se ale autor nezaměřuje moc na popis (zbytečného) života lidí (jako např. A. Huxley v jeho Konci civilizace), spíš se věnuje vnitřním myšlenkám a pohnutkám hlavní postavy, která nás provází dějem a ani chviličku nenudí. Spíš se děj postupně rozjíždí, až dospěje ke klimaxu a poté zlehka dozní do závěrečného „vždycky je naděje“. Jediná nepatrná výtka, v době, kdy Bradbury psal knihu, neodhadl, že itelektuálním činnostem se v budoucnu budou věnovat i ženy. V závěru knihy, kdy hlavní hrdina narazil na „vyděděnce společnosti“ kvůli jejich názorům, tam byli samí muži. V dnešní době by se mezi nimi určitě našli i nějací zástupci opačného pohlaví.

honajz  | **** 05.08.2012 23:35

Vynikající podobenství, které je stále aktuálnější, až se nechce věřit, že vzniklo počátkem 50. let. Jen těch témat Bradbury komentuje až moc, navíc ovlivněn tehdejší americkou propagandou klade zbytečně velký důraz na možnou (atomovou) válku. Někdy však nedává chování Montaga smysl, někdy se Bradbury nechá unést a servíruje nám magický realismus s morálně zdviženým prstem. Přesto celkově je to nadčasová kniha, kde se objevují i poetické pasáže nebo popisy, z nichž až mrazí.

vpadysak  | **** 30.11.2013 18:04

K tejto knihe je môj komentár zbytočný. Dovolím si teda aspoň citovať, nech si každý urobí názor sám.:

…Více sportu pro každého, kolektivní duch, zábava a myslet se vůbec nemusí, co? Organizujte a organizujte a víc a víc organizujte skvělejší sportovní podívané. Víc kreslených seriálů do knih. Víc obrázků. Duch potřebuje míň a míň. Roztěkanost. Silnice plné zástupů, které se ženou někam, někam, někam, nikam…

…Vypisuj pro lidi soutěže, ve kterých dostanou cenu za to, že se naučí zpaměti populární šlágr, nebo hlavní města různých států, nebo kolik tun obilí sklidili loni v Iowě. Napěchuj do nich údaje, které nejsou nebezpečné, zahlť je tolika „fakty“, až se budou cítit přecpaní, ale budou mít dojem, že doslova srší informacemi. Potom se jim bude zdát, že myslí… Jenom jim nedávat nic tak ošemetného jako filozofii nebo sociologii, aby si uměli dát dohromady dvě a dvě. To je cesta k nespokojenosti…

knedle  | **** 19.01.2015 14:47

Nedivím se, že je to klasika sci-fi. Skvělá antiutopie, jejíž začátky (ač spíše technického rázu) můžeme pozorovat i dnes. Můj problém (jen 4*) je opakovaný – některé pasáže se mi blbě čtou a to mě sere.

Vlastně se mi to stává u starších děl docela často, jako kdyby si jejich autoři při simulaci budoucnosti a psychických stavů hrdinů schválně komplikovali a zamotávali to co chtějí vyjádřit. Něco jako – je zmatenej, tak přehodíme slova, ne jestě tam přidáme úplně nesouvisející slova. Joa ještě vzdechy, ať se to motá, a nakonec si to celé znova zamíchám… …jo a ještě jednou zamíchám.

Čtení něčeho podobného mě nebaví  – vyškrtat tyto pasáže a byla by to kompetní pecka. Jenže by to bylo asi úplně jiné dílo :)

mato_klerik  | *** 15.02.2016 20:08

Chápem, že klasika. Ale na to, že Bradbury je inokedy majster úsporného písania, je táto kniha zbytočne rozťahaná. Navyše má rovnakú kostru ako 1984 a MECHANICKÝ KLAVÍR, do žánru okrem pálenia kníh neprináša nič nové…

Methat  | ***** 02.10.2016 23:45

„S pomoci Boží zapálíme téhodne v Anglii svíci, ktorá bohdá nikdy nebude zhašena“.

451° Fahrenheita je fascinujúca útla kniha, ktorú skôr považujem za dlhšiu poviedku, keďže Bradbury je ich majstrom. Čítal som jeho Kaleidoskop a neskutočne sa teším na Marťanskú kroniku a Ilustrovanú ženu, ktoré som ešte nečítal. 451° mi len potvrdilo, že Bradbury nie je len ďalším obyčajným spisovateľom, on je Pánom spisovateľom, ktorý sa snaží knihami ľuďom otvoriť oči (ale aj ich zabaviť). Ja som si vďaka tejto knihe uvedomil mnohé a aj mne sa otvorili oči nielen na náš svet ale aj na náš štát a v akom storočí žijeme.

Počas čítania som si mnohokrát hovoril: „To je geniálne“, alebo ma mrazilo, keď som si uvedomil, ako blízko sa k tejto realite nachádzame. Najlepšia časť knihy bol záver – najviac sa mi páčilo Grangerové rozprávanie o jeho dedovi. Tým nám dáva Bradbury jasné posolstvo a nielen tým. Netreba viac písať, budem hlavne citovať z knihy:

"Z hloubi noci, přes celé město, nejslabší, sotva postřehnutelné zašelestění otáčené stránky. "Kniha Jobova.""

„V příštím týdnu, měsíci, roce potkáme spoustu osamělých lidí. A když se nás zeptají, co děláme, múžeme jim říci: Pamatujeme si. Tímhle nakonec zvítězíme. A jednoho dne si toho budeme pamatovat tolik, že zkonstuujeme největší bagr v dějinách, vyhrabeme největší hrob všech časú a hodíme do něho válku.“

Ľudia, čítajte viac kníh!

Polinius  | **** 10.09.2019 21:58

Kniha je záměrně psaná košatým jazykem, aby kontrastem ke světu který miluje jednoduchost. Ačkoliv je to kacířská myšlenka, ale nebyl by nás svět šťastnější kdyby byl jednoduší? ;-) Kniha je přes 50 let stará a přesto působí jako obžaloba dneška.

Clarice  | ***** 21.06.2020 23:31

Starší autoři fantastiky byli nejspíš mimozemšťani. Jak dokázali dokonale odhadnout některé věci budoucnosti a ještě o tom napsat příběh. Jako by si říkali: „ha, děti, smradi jedni, nažerte se toho už teď, protože jinak nedopadnete.“ Hasič, který zakládá požáry – pálí knihy. Ničí historii, tím i budoucnost. Utváří normy společenského nazírání na svět, myšlení a žití obecně. Protože jsme jenom lidi, na všechno potřebujeme návod. A povedou nás ti, kteří je budou psát a nám předkládat bez výčitek.

V příběhu vykreslená stádovitost závisláků na hloupostech mě vytáčela. Asi proto, že právě tohle určuje i dnešní společnost. Manželka hlavního hrdiny je takový typ kravky, která si založí profil na sociální síti a mezi své záliby napíše „nakupování.“ Jéééžiš, tyhle lidi mi fakt smrdí. Takové ovečky, které jsou schopné sladit obleček pejska se svou kabelkou a považovat to za důležité… A na dotaz, jestli takoví někdy něco četli, zachichotají se a prohlásí: „nó, četli jsme, ale jenom takový ty krátký.“

V poslední době se řeší hodně třeba cenzura internetu. Nedávno jsem si říkala, jak „výborný další krok do kulis podobných románů“ to je.

O pár hodin později: Bohužel jsem si pustila film. Ještě že se toho autor nedožil, protože to je tak strašná, bezduchá hrůza, že mít to na nějakém nosiči, asi ho spálím. Úplně to zprasili, vyškrtli to důležité a nechali minimum, plus nudu. Komu je takový film určen?

Gaarq  | **** 16.07.2020 14:17

451 stupňů jsem četl poprvé někdy před 30 lety na gymplu a naposledy nyní. viděl jsem dvě filmová zpracování (to starší celkem šlo, to nové se mi nelíbilo).

autor má jasné poselství, kterému plně podřídil svůj fikční svět. s logikou si ruku neláme, jde do toho po hlavě a velmi emotivně. je si toho vědom a dělá to záměrně. nicméně čtenář může a nemusí na jeho hru přistoupit. v mládí mi nedělalo problémy nechat se unášet dravou a děsivou fantazií světa s unifikovanou, mělkou kulturou a odboje proti takovému světu. jako knihomolovi mi byl sentiment autora, alespoň co se knih týče, velmi blízký, zbytek jsem asi nějak zvláště nevnímal. dnes, když čtu knihy jinak, možná spíš až studuju, tak už tak nadšený nejsem.

bradbury se nikdy příliš nestyděl za to, že mýtus starých zlatých časů bere vážně – v době, kdy jsme byli mladí byla tráva zelenější atd. atp., jeho životopis to osvětluje dosti jasně. jenže tak nějak se nechává bokem, že tohle si mysleli i sentimentálové v době našeho mládí o svém mládí, jak to pěkně reflektuje vypravěč jirotkova saturnina. konfrontace bradburyho fikčního světa s realitou budoucnosti +50 pro nás až tak špatně nevyznívá. stále máme bohatou kulturu, i když staromilci samozřejmě prskají nad moderními médii, formami i obsahem. pitomců je pořad tak nějak stejné procento, takže plus mínus, kultura to stále zvládá. nějaké razantní oploštění se nekoná. ani v době cancel culture a nátlaku menšin těžko může dojít k tomu, co popisuje RB, jakmile jedna menšina začne pokřikovat, najde se jiná, která ji z protivné strany komplementárně svým křikem doplní. teze, že někdo bude jen tak odnímat neklidnost a rozruch z kultury metodou zespoda, jak je v knize líčeno, se nezdá pravděpodobné, zahrnovalo by to nějaké centralizované násilí, protože vždy bude to někdo bránit (i já si myslím, že kultura, která se mi nelíbí, má právo na život, stejně jako její příjemci. jen riskují, že jim řeknu, že se mi nelíbí ;). navíc RB se nějak neumí rozhodnout, kdo za pokleslost kultury v jeho světě může – tupá většina sledující telestěny (dnes bychom řekli ti, co furt čumí do mobilu), křičící menšiny, jež musí být uspokojeny, aby nevyvolávaly dusno, válkychtiví politici, co potřebují ovčany u voleb a klid na házení bomb… nakonec to vypadá, že všechny menšiny společnost ve 451 °F vyslyší, jen tu jedinou, kulturomilnou ne a vyhlazuje ji ohněm a mechanickými ohaři. konec je vpravdě dojemný a drsný, a odráží obavy běžného člověka 50. let kombinované s výše zmíněným strachem o pád kultury, nicméně dnes mi přijde až příliš naivní.

jo, pořád svým způsobem dobrý, ale dnes už se nenechám jen tak ohromit silnými emocemi a dám víc na příběh, který drží líp pohromadě.

Strýček Biolit  | ***** 07.05.2021 12:08

Krátký román z (ne)daleké budoucnosti. Přítomny jsou všechny ingredience, s nimiž se lze setkat v Bradburyho povídkách – varování před závislostí na technologiích, strach z jaderné války (vzhledem k době vzniku není divu)…a objeví se i nostalgie a touha po starých dobrých časech (byť zde jen ke konci a v omezené míře). Samotný text je napsán dobře, čtivě, není se kde zaseknout, autor byl skutečný vypravěč, jaký se nerodí každý den. Hlavní myšlenkou knihy je ovšem cenzura, totalita, říkejte tomu, jak chcete, procitnutí a zárodek boje proti ní. A je úplně jedno, jak do ní lidé dokráčeli.

Původně jsem chtěl dát o chlup horší hodnocení (90 %), protože poslední část knihy maličko ztrácí dech, avšak v den, kdy jsem knihu dočetl, jsem také četl zprávu, že majitel zastavárny dostal pokutu padesát tisíc korun, neboť si dovolil mít na své reklamě ženu v plavkách, což je dle našich soudů nepřípustné, neboť: „Reklama, která využívá fotografie nahé ženy pouze k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží, a tím staví ženu do pozice sexuálního objektu, představuje diskriminaci žen na základě pohlaví, snižuje jejich lidskou důstojnost a je v rozporu s dobrými mravy.“ (Z twitteru nejvyššího správního soudu). Takže plná palba, poklona Bradburymu nejen za skvěle napsanou knihu, ale i za vizionářství…nu…a já jdu vytipovat pár míst, kam bych mohl nějakou tu knihu schovat, než bude, pro „snižování lidské důstojnosti“ zabavena a spálena…



WebArchiv - archiv českého webu