Arkadij Strugackij
Boris Strugackij
Obydlený ostrov
série: Maxim Kammerer
díl v sérii: 1
Tato kniha je částí i jiných knih: Miliardu let před koncem světa*, Maxim Kammerer
Kategorie: sci-fi
originální název: Обитаемый остров ▫ Obitaemy Ostrov
originál vyšel: 1969
odkazy: 2x [recenze], 1x [film]
- Komentáře:
-
papuja | **** 03.06.2010 22:25
První přečtená kniha od Strugackých – příjemné, jednoduché čtení šmrncnuté politikou a military. Hvězdičku ubírám jen za to, že bych se rád dozvěděl o něčem více, ale bohužel není více rozpitváno. A díky tomu mi tam některé části přišly trochu slabší a nic neříkající.
Tua | nehodnoceno 15.01.2011 04:27Další podivný svět -planeta, zprvu docela mrtvá. Kdysi… kdysi snad obývaná ale teď? A přece! Svět po katastrofické válce do nějž přilétá pruzkumník Maxim. Pozoruje události kolem sebe. Velice rychle je vtažen do víru událostí a zapojuje se do Legií obránců proti degenerátům -odporným teroristům placeným nepřítelem a dokonce snad i mutantům, zohaveným stvůrám obývajícím vysoce zamořené kouty světa. Svými schopnostmi udivuje své okolí, svojí duší nadchne a získá mnoho přátel, a svým mozkem brzo rozpozná že ne vše je takové jaké se to na první pohled jeví a že možná nestojí na té úplně správné straně barikády. Ostatně putování a hledání spojenců je věnována větší část knihy poté co se obrátí proti zvěrskému režimu Ohněstrůjců aby nakonec seznal, že hledat pomoc u jiných též postrádá smysl. Trochu dlouhé a místy přetažené -dějové zvraty jsou až příliš absurdní a některé pasáže připomínají vaření z vody -ovšem nutno dodat že vaření vskutku mistrovské.
MartinJ | ***** 14.09.2011 22:51Dlouho jsem váhal mezi 4 a 5 *. Chtěl jsem ubrat hvězdičku za některé stránky příběhu, které jsou spíchnuté poněkud horkou jehlou. Sice chápu, že konstrukce příběhu něco takového potřebovala, ale prostě mi nepřišlo úplně věrohodné, že by jeden pozemšťan nijak nereagoval na jiného pozemšťana na cizí planetě, že by ho nekontaktoval, nevysvětlil mu, o co jde. Jinak ale hodnotím knihu velmi, velmi vysoko a to převážilo. Vyzdvihl bych dvě věci. 1) Neuvěřitelně lidský, humanistický přístup hlavního hrdiny (někdy možná až přehnaný a trochu připomínající dobu a místo svého vzniku, ale nikdy za hranicí dobrého vkusu). Maxim pořád věří v lidi, v to dobré v nich, ve svobodnou vůli, v osvobození člověka od útlaku a násilí. Neúnavně jde za svým cílem, je nesmírně otevřený, ke všem i sám k sobě poctivý. Není přitom zaslepený. Když zjistí, že se vydal špatnou cestou, neváhá otočit o 180 stupňů, ale pořád má na mysli svůj hlavní cíl. 2) Rozuzlení. Už dlouho přemýšlím o příběhu, kde by hlavní hrdina o něco usiloval, v dobré víře se za něčím hnal, aby pak nakonec zjistil, že způsobil naprostou katastrofu. Tady ten konec takhle jednoznačný není, není vlastně úplně jasné, jestli ten finální čin byl správným krokem nebo ne, ale i tak mě to aspoň trochu uspokojilo v mé touze po takovém rozuzlení.
Dilvermoon | ****1/2 22.05.2015 23:19Strugačtí mě baví. A to téměř vždy. V Obydleném ostrově se jedná o jejich klasické dilema: zasahovat či nezasahovat do vývoje jiného světa, který jde cestou násilí a totality? A jako často se na pozadí tohoto konfliktu nenápadně (nebo okatě, podle toho, jestli to chcete vidět) skrývá paralela s vývojem ve vlasti bratrů Strugackých. Maxim Kammerer rozhodně není černobílá postava (žádný Mirek Dušín), i když to tak ze začátku vypadá. Ale postupně mu stydne úsměv na rtech, odhazuje optimismus a jedná. Sice mladicky nerozvážně a lehkomyslně, ovšem v dalších dílech trilogie se to změní.
