kniha » Memento mori
chce si přečíst 3 | chce mít v knihovně 5 | má v knihovně 30
hodnotilo: 34
75%
Memento mori
Sestavil/i:

Ondřej Jireš

Memento mori

Kategorie: fantasy - antologie

vydání: Triton (web) 2009

odkazy: 9x [recenze]



Komentáře:
Sirius  | **** 17.07.2009 12:55

Kniha je vypiplaná od začátku do konce. Obálka mého oblíbeného Michala Ivana svádí ke čtení (jen je škoda, že se použil zrovna takový cover, kdyby se tam dal míň fantasy, mohlo to přilákat i lidi, co fantasy nečtou). Po otevření jsem přičichl k papíru jak je mým dobrým zvykem (taky tak rádi čucháte k novým knihám, které čekají na to, až je přečtete? :-) Vnitřní ilustrace Jany Šouflové pak dodávají knize další rozmach. Po seznámení s knížkou jsem se šel seznámit s povídkami. Memento Mori Pavla Renčína mile překvapilo. Byl jsem nadšený, jak si autor s tématem historické fantasy poradil. Příběh je originální, nechybí napětí ani vtip. Jako rozjezd skutečně dobré.___ Pokud jsem se u Mementa mori skvěle bavil, tak u Barvy Saši Pavelkové jsem trpěl. Jednak jsem se musel do čtení nutit, jednak jsem čekal, že se budu alespoň trochu bát, když bylo v úvodu zmíněno, že se jedná o thriler. Žel bohu se jedná o pouhý nedokonalý pokus. Nápad je sice originální, prostředí Itálie vylíčeno věrohodně, ich forma zvládnutá na jedničku. Ale bez správného gradování je to všechno na houby____ Kalteštejnská nevěsta je tradiční dobrodružný Medek, který zabrousil do pohusitské doby. Hrdinové jsou sympatičtí, pointa je také dobrá. Ale že by se pan Medek přetrhl, to se zrovna říct nedá. Od legendy české fantasy a tvůrce mého oblíbeného Dobrodruha jsem čekal něco víc___ Každý sborník musí mít svůj vrchol. Vrcholem Mementa mori je Nový svět pana Novotného. Jeho text nepostrádá originalitu, skvělou pointu, díky které je toto dílo srovnatelné se zahraniční produkcí. Myslím, že pan Novotný má další cenu Akademie SFFH v kapse. ___ V náručí boží představuje další čarodějku Petry Neomillnerové. Povídka obsahuje všechno, co mají její čtenáři rádi. Petra si tentokrát vzala na paškál inkvizitorské procesy. Nechybí ani dávka psychologie. Kdo má autorčiny texty rád, pak by mu neměl uniknout ani tento._____v Kanále mistra Leonarda jsem poprvé poznal styl Jany Jůzlové, která mě velmi ohromila a rozhodně vyhledám časem její další díla. Místo v tomto sborníku si díky své povídce zasloužila plným právem. ____ Druhým vrcholem sborníku je pak poslední povídka nazvaná Turkobijce. Tu napsal čím dál tím lepší slovanský bard Juraj Červenák. Povídka je originální, nevídaná – v hájích fantasy rozhodně originální už jen kvůli době, v níž se odehrává. Povídka je navíc vzdáleným prologem k jeho nové a velmi očekávané sérii Kapitán Bathory. Po tomhle předkrmu, který by se měl spíše jmenovat Masakrální jatka u Moháče, se na ní těším ještě víc. _____ sečteno, podtrženo: Memento mori je dobrá kniha, která disponuje třemi nadprůměrnými texty (Memento mori, Nový svět a Turkobijce). Zbylé povídky však také neurazí a rozhodně stojí za přečtení. O proti takovým Legendám české fantasy se však nejedná o takový bomba sborník. To ale neznamená, že by neměla chybět v knihovničce každého fanouška fantasy.

Gaarq  | **** 19.07.2009 22:01

sborník jsem si přečetl se zájmem. jedna skvělá, dvě velmi dobré povídky, pár průměrných a jen jediná méně vydařená; na naše poměry skvělé. janiny obrázky jsou velmi dobré a dodávají knize šmrnc. jediná výtka míří k předmluvě, při jejímž čtení jsem se párkrát zasekl. a možná by to také chtělo nějaký pěkný přehledný šustovský doslov o tomto subžánru.

Svarec  | *** 18.11.2009 10:59

Rovnou říkám, že tahle antologie mě zklamala. Pod pojmem historická fantasy jsem si až do teď představoval něco trochu víc akčnějšího a tahle kniha pro mě byla docela tvrdým probuzením. Memento mori Pavla Renčína je pěkná hříčka, přes průměr se ale nedostane. Barva Saši Pavelkové je podprůměr, důvody viz. Sirius, nebudu opakovat to co je již napsáno. Kaltenštejnská nevěsta je první povídka, která splnila mé očekávání. U tohoto textu Leonarda Medka jsem se ani na chvíli nenudil, přesto nic světoborného. Nový svět Františka Novotného také není špatný, originální a čtivé, pro mě osobně ale za předchozí povídkou pana Medka, trochu zaostává. V náruči boží je průměrná až podprůměrná povídka. Už jsem zmiňoval, že jsem akčněji založený typ a právě to je důvod, proč mě tato povídka zrovna nesebrala. Kanál mistra Leonarda je také poměrně povedený a čtivý, ale docela brzy jsem na něj zapomněl, dost nevýrazná povídka. Mírné zklamání z některých předchozích textů ale plně vynahrazuje Turkobijce Juraje Červenáka. Bomba. Totální masakr (v přeneseném slova smyslu i doslova). Už ať tu jsou Vánoce a Kapitán Báthory, protože tahle povídka mě fakt nadchla. Suma sumárum, jedna naprosto skvělá povídka, jedna dobrá, pár průměrných a dvě podprůměrné. Průměr jak vyšitý.

Madam Brbla  | ***1/2 30.11.2009 10:27

Alternativní historie v podání českých autorů, ovšem našeho malého dvorečku se držel snad jen Pavel Renčín ve své úsměvné hříčce o stavbě orloje (70% s odřenýma ušima). „Barva“ Alexandry Pavelkové nás zavede jižněji, na poloostrov ve tvaru kozačky, ve společnosti umělce Sandra Botticeliho. Malířské prostředí je mi blízké, předmluva naznačuje cosi o thrilleru, těšila jsem se tedy… a byla relativně zklamána. Důvodem je především absence gradace, jak zmiňuje ve svém komentáři Sirius – prostě nuda (60%, odřeniny nejen na uších;-)). „Kaltenštejnská nevěsta“ Leonarda Medka nabídla pěknou práci s jazykem, solidní atmosféru, nic moc zápletku a předvídatelnou pointu (70% s přivřenýma očima, zakrytýma ušima a ucpaným nosem:-)). „Nový svět“ Františka Novotného nás vezme až za oceán, na objevení Ameriky nahlédneme z velmi zajímavého mystického pohledu, autor nešetřil nápady, jenže: indiáni, templáři, magické rituály, církevní i světské intriky, Archa úmluvy, vodopády, krakeni, Bermudský trojúhelník, FBI… mám pokračovat? Poněkud mi to připomnělo tvorbu lívance v podání pánů Wericha a Buriana, přemíra ingrediencí na tak krátký rozsah, výsledek není imho zcela konzistentní (70%). Povídku „V náruči boží“ Petry Neomillnerové jsem slupla jako grapefruit – hořké téma honů na čarodějnice, žádné pochyby o závěru, ovšem velmi věrohodné zpracování lidské psychiky i kruté doby (80%). „Kanál mistra Leonarda“ Jany Jůzlové na mě zapůsobil poměrně roztříštěně; kolem hlavního hrdiny je načrtnuto povícero motivů, nicméně ani jeden se mi nezdál dotažen do patřičné hloubky. Doufala jsem v nějakou výraznější pointu v závěru… a nic, neslané, nemastné ukončení srazilo procenta z hodnocení (60%). V poslední povídce se v doprovodu Gregora Báthoryho podíváme na bojiště u Moháče. Ďuro Červenák se v „Turkobijci“ uchýlil k pro něj netypické ich formě. Nejakčnější dílko sbírky mě kupodivu v bitevních pasážích úplně nebavilo, ale stejně šlo o natolik čtivou historku, že se zařadila po bok Alraunina dítka, dávám 80% a těším se na „Strážce Varadínu“. S celkovým hodnocením pak nemám žádné dilema: dvě skvělé povídky, dvě průměrné a zbytek někde mezi, jasných 70%.



WebArchiv - archiv českého webu