LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Více vydání = více obálek.

José de Sousa Saramago

Slepota

Kniha vyšla i pod názvem:
Mesto slepých
(viz informace u vydání - záložka 'další informace')

Kategorie: sci-fi

originální název: Ensaio sobre a Cegueira

vydání: Slovart (SK) 1999; Albatros (web) 2010

odkazy: 1x [film], 2x [recenze], 1x [info], 1x [ukázka]

Komentáře:

HarpyCelene  | ***** 28.01.2010 08:13

Dávám 100%, protože si je tahle kniha podle mě zaslouží. Zajímavě laděný a ještě zajímavěji psaný příběh. Ze začátku možná trochu nezvyklé, ale kniha rychle vtáhne do děje a už se od ní neotrhnete.

maerlyn  | ***** 21.09.2010 10:20

skvělý příběh se skvělým nápadem, možná ten konec mohl být trochu víc rozveden do detailů… škoda, že autor již zemřel, protože Slepota měla našlápnuto na pokračování (úplně to vidím, zkoumání proč se to stalo, kdo za to může, vyrovnávání se s následky, urovnání situace na všech kontinentech, další vývoj hlavních postav a třeba by i dostaly jména)… co mě dostalo, to byl styl psaní… všechno v jednom odstavci, popisy i dialogy, občas mě to „budí“ ze spaní :-) za ten styl bych dal tak 98%, ale protože to nejde tak dávám 100%

idle  | ***** 03.11.2010 19:02

Myšlenka všeobecné slepoty není úplně nová, ale patří mezi témata, která mě přitahují – je to taková výzva, co všechno zvládneme zachovat a co překonat v náhle obtížnějších podmínkách. A tady jsou podmínky víc než drsné.

Než se ale čtenář ponoří do děje, musí se vyrovnat s formou. Jak už zmňují ostatní, věty jsou zde naskládané do rozsáhlých souvětí, jedna za druhou, jen oddělené čárkami, i přímá řeč je mezi ně vnořena jen tak bez označení, stačí začít velkým písmenem, Tohle říkám já, A já ti odpovídám, tak tady to vidíte. Zpočátku mě to rušilo, ale nakonec jsem si na tenhle zvláštní rytmus zvykla a dokonce se přistihla, že po odložení knihy moje vlastní myšlenky pokračují v podobném tempu.

Jediný detail, který mě úplně nepřesvědčil, je nepoužívání jmen. Není to nic, co by mi vadilo, v jednotlivých postavách se orientujeme i tak bez problémů, každý má nějakou charakteristiku. Jenom tak úplně nesouhlasím s tvrzením, že s oslepnutím přicházíme o nějakou základní vlastnost, snad osobnost, a že jména jsou najednou zbytečná. Pořád přece rozlišujeme, kdo je kdo, ne? Ale to je spíš otázka do diskuse a celkový dojem nekazí.