LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Anne Bishop

Dcera čisté krve

série: Černé drahokamy
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy

originální název: Daughter of the Blood
originál vyšel: 03/1998

vydání: Triton (web) 2010

odkazy: 1x [ukázka], 5x [recenze]

Komentáře:

Renča  | ***** 03.02.2010 08:14

Ze začátku to může vypadat jako příběh pro děti, ale přestože je v 1.díle hlavní postavou 7–12letá dívka, tohle bych dětem ke čtení nedala. Příběh je čím dál temnější a malá Jaenelle rozhodně nemá lehký život, i když se z ní jednou stane mocná čarodějka, anebo možná právě proto. Už teď si se svými schopnostmi neví rady a potřebuje někoho, kdo by ji vedl. Vlastní rodiče si s ní neví rady, tak se její výchovy ujímá Pán Pekla, ale i jemu přerůstá přes hlavu. Množství postav a různých území může zpočátku působit zmatek. Autorka stvořila zajímavé charaktery, jejichž příběhy se postupně protínají. Rozhodně zajímavé čtení.

HarpyCelene  | *** 06.02.2010 11:39

Mě to přišlo jako, „vezmu drowy, předělám na (skoro)lidi, trochu si s tím pohraju, dám jim megadlouhověkost a potom napíšu knihu“…

nevím, tato kniha mě moc nezaujala.

T'Ana  | ****1/2 24.05.2010 20:32

Drsná kniha. Nevinná obálka vyloženě klame. Svět je podobný temným elfům, ale mnohem reálnější. Tady se o zvrhlostech neřeční, tady se konají. Je vidět, že autorka má zkušenosi s S/M, ale narozdíl od románků, kde je děj jen záminkou pro různé druhy hrátek, v této knize je nosný děj a kruté scénky používá jako dobře mířené facky, které čtenáře zhýčkaného stovkami knih proberou a donutí číst a číst… marně vzpomínám, kdy naposledy jsem dala 400 stran za jeden den. Plusem téhle temné fantasy je také to, že není třeba si pamatovat sloupce různých jmen, hlavních postav je jen pár. V knize není příliš bojů, takže komu záleží na akci, ať raději sáhne po něčem jiném. Nápad s tak trochu převráceným Peklem i jmény jistých postav mi přišel zbytečný a nevyužitý, naštěstí nebyl otravný. Každopádně mě tahle nenápadná knížka hodně překvapila a už sháním druhý díl.

Vlask  | **1/2 28.05.2010 00:13

Černočervená knihovna psaná ve stylu Eriksona (Malazská kniha mrtvých). Pravda postav tam podstatně méně (zato se ale blbě pamatují), ale autorka také vůbec nic nevysvětluje, takže lehké povědomí, kde se to vlastně odehrává budete mít až po dočtení celé knihy. Sexuálně zneužívana je nejméně polovina hlavních postav a místy se to zvrhává v červenou knihovnu i když jen v představách a pocitech některých ženských postav. Celá kniha je spíše o psychologii postav a celkem se nic neděje. Trošičky akce se dočkáte až v samotném závěru. Nějakou čitelnost to má, ale že bych se nějak moc bavil se říci nedá, je to čtivo zaměřené spíše na ženy.

BorgDog  | *** 15.10.2010 11:40

Především to vážně není kniha pro děti. Třebaže úrovně takového „Dítěte Skály“ nedosahuje, scény jako násilná kastrace v přímém přenosu už k němu daleko nemají a atmosféra je místy opravdu drsná. Jak tu někdo napsal, tady se o zvrhlostech neřeční a Salvatorovi drowové jsou proti Bishopové skautský tábor. Přitom se místy i velmi dobře zasmějete – než milé pohlazení vystřídá další rána pěstí.

Není to ani růžová knihovna. V celé knize nejsou snad dva lidé, co by měli normální vztah, zato plno „hodných strýčků“ pedofilů, a mezi hlavními protagonisty též chlapík, co je ve vztahu k ženám na nejlepší cestě stát se ekvivalentem Jacka Rozparovače. Pokud jím už není. Rovněž na nějakou záplavu akce zapomeňte. Děj plyne pomalu a ani finále není nijak „třaskavé“ v akčním smyslu, zato notně drsné. Přesto, jakmile se začtete, budete číst „až do mdlob.“

Co se chyb týče, je jich také dost. Třeba nevyvážené postavy, kdy autorka evidentně přepaluje schopnosti některých a pak zápasí s tím, jak je dostat do maléru, aby to vypadalo věrohodně. Obávám se přitom, že toto se v dalších dílech ještě zhorší. Také o situaci toho světa by se dalo polemizovat. Kdyby zdejší muži OPRAVDU chtěli převrat, zřejmě by to při schopnostech některých dokázali, a skuhrání o nesvobodě tak občas připomíná spíš skuhrání otroka při BDSM seanci, který má přitom v kapse stopku. Že zvyk je železná košile neomlouvá všechno. A konečně i překlad a redakce je odbytější než je u Tritonu zvykem – ne tolik, aby to řvalo, ale občas si všimnete.

„Dcera čisté krve“ je zvláštní kniha. Než jsem ji začal číst, nevěřil jsem, že by se mi mohla líbit – přesto jsem ji přečetl za pár dnů celkem snadno. Vidím dobře chyby, které má – a přesto hodnotím (zatím) relativně kladně. A rozhodně jsem zvědavý na pokračování.

Schramm  | brak 15.06.2012 08:31

Nudné, ukecané, rozplizlé, pár originálních nápadů a snaha o atmosféru to u mne nezachránila. Po dlouhé době kniha, kterou jsem měl problém dočíst, ba jsem se musel do knihy nutit. Za mně zklamání.

atakua  | * 20.08.2016 22:24

Zabila jsem celou sobotu snahou to přečíst a teď mě to mrzí :-) Velmi zajímavé téma, ale je pro mě zásadní problém, že postavám vůbec nevěřím jejich stěžejní motivace. Jsem asi ve třetině, právě přibylo další odhalení z mého pohledu poněkud zvláštní motivace pro to, co se dělo posledních 1700 let, a na tomto místě to vzdávám.

Dál mi vadí podivnosti v konzistenci fungování společnosti, ve které se kniha odehrává, např. jeden a ten samý otrok je velmi brutálně potrestán, když si dovolí odmítnout posloužit ženě v ložnici, ale když zabije ženu, které zrovna slouží, je to naprosto OK. WTF? V mnoha ohledech mi to celé přijde velmi nedomyšlené.