kniha » Prsatý muž a zloděj příběhů
chce si přečíst 1 | má v knihovně 7
hodnotilo: 5
84%
Prsatý muž a zloděj příběhů Více vydání = více obálek.

Josef Formánek

Prsatý muž a zloděj příběhů

na motivy deníků Prsatého muže

série: Prsatý muž
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - fantaskní

vydání: Železný 2003; Železný 2003; Železný 2004; Železný 2004; Železný 2004; Smart Press (web) 2006; Smart Press (web) 2007; Smart Press (web) 2007; Smart Press (web) 2008; Smart Press (web) 2010; Smart Press (web) 2011; Smart Press (web) 2013; Gekko (web) 2016; Gekko (web) 2019


Komentáře:
Lucc  | ***** 31.03.2010 16:46

K této knížce jsem se dostal oklikou. Je manželky a leží u nás v knihovně, mimo moji žánrovou megasekci. No a já jednou dostal chuť na nějakou „normální“ knihu, tak jsem po ní sáhl, že si přečtu cestopis. Ouha, Hanzelka se Zikmundem to tedy nejsou. První polovina knihy je taková ještě jakože docela normální, popisuje život hrdiny, jeho podnikání i trable, rodinu atd. Pomalu do toho všeho ale začíná pronikat nereálno a vše naplno propukne na výpravě na ostrově Siberut, odkud si hlavní hrdina (jistě hodně autobiografická postava) odveze jakési dábelské stigma, které ho provází dále až do konce příběhu. A vlastně až po návratu zpět do vlasti začíná ta nejlepší část knihy: koláž dalších osudů hrdiny a minulosti jeho rodiny. Humanistický a existenciální tón na každé stránce příběhu je silný jako turek a zároveň nenucený a přirozený jako malé děcko. Přitom je to kniha čtivá a čtenářsky přitažlivá pro široké masy (chlast, drogy, sex, občas trochu násilí). Není se co divit, že už má sedm vydání. Každý si na ni totiž najde to svoje. Inelektuál i vidlák.

MartinJ  | **** 10.02.2012 10:40

Nejedná se o typickou knihu z žánru fantasy, spíše se jedná o náboženské či duchovní motivy. Navíc se klidně může jednat o hrdinovy halucinace, takže by pak šlo o zcela „obyčejnou“ beletrii. Nicméně jako příběh o rozpadu jednoho života (profesního i osobního), o „sáhnutí si na dno“ a o konečné katarzi (která je však jen naznačena) je to velmi dobré. Možná chvílemi trochu moc utahané, klidně by to mohlo být o 50 až 100 stran kratší, ale to v kontextu celého příběhu příliš neruší. Velmi se mi líbila také autorova práce s historií Ústí, do které promítá osudy svých předků (zvláště rodák z Ústí jako já to ocení). Rovněž exotické prostředí ostrova Siberutu je popsáno velmi barvitě a poutavě.

„Jsi kráva, hrozná kráva,“ vřískl do hluchého sluchátka, i když vlastně chtěl jen říct, jak jí má rád. Jak hrozně mu chybí.



WebArchiv - archiv českého webu