kniha » Tetovaný
v Top10 6 | chce si přečíst 16 | chce mít v knihovně 7 | má v knihovně 73
hodnotilo: 116
89%
Koupit knihu:
Minotaur
Tetovaný

Peter V. Brett

Tetovaný

série: Démonská série
díl v sérii: 1

Kategorie: fantasy - dark - postkatastrofická

originální název: The Warded Man
jiný (obecně známý) název: The Painted Man
originál vyšel: 03/2009

vydání: Triton (web) 2010

odkazy: 2x [ukázka], 1x [info], 8x [recenze], 2x [trailer]



Komentáře:
Renča  | **** 25.06.2010 18:37

Všichni tři hrdinové musí být čtenáři sympatičtí, jejich osudy jsou nevšední, hlavním tahounem příběhu je však Arlen. Toužil po slávě, chtěl vstoupit do dějin jako ten, kdo vrátí lidem boj. Lidé ale ztratili vůli bojovat. Největší zbraní démonů je tak lidský strach. I Arlen se bál. Bál se být sám. Chtěl mít někoho, za koho by se rval. Jenže při své pouti za slávou opustil všechny, kdo ho milovali. Otce, posla Ragena, dívku Mery i mistra chraničáře. Objev v poušti nasměruje jeho kroky. Nejdřív je chraničářem, pak poslem a nakonec bojovníkem a jeho osud se propojí s bylinkářkou Leeshou a žonglérem Rojerem. Trochu mi vadila autorova snaha připodobnit lidskou víru v boha ke křesťanství a islámu. Opravdu jsem zvědavá, co si pro nás autor přichystá v dalším díle, protože závěrečných sto stran bylo dynamických, akčních a prostě slibných. Stránky se v závěru otáčely samy, zatímco začátkem jsem se dlouho prokousávala.

Vlask  | ****1/2 21.08.2010 11:04

Klasická americká happyendová fantasy v originálním světě. Takže hlavní postavy samý sympaťák, nelze nedržet palce a všichni bojují za tu správnou věc. Kniha slouží jako úvod, takže tu máme hodně psychologie a mapuje převážně dětství hrdinů a učednická léta. Teprve na konci se potkají a nastane čas pro trošku akce. Nad běžnou podobnou produkci se kniha povznáší díky dobré čtivosti, realistické likvidaci mnoha vedlejších postav i rodičů a dobře popsanému světu.

minduton  | **** 28.07.2012 09:14

Dobrá kniha. Originální námět. Nesnáším však knihy, jež popisují 2 i více samostatných dějových linií, jelikož obvykle ty vedlejší linie (Rojer, Leesha) pak nedosahují kvalit linie hlavní (Arlen). Tohle je právě ten případ. Zatímco Arlenova linie je nabita originalitou, atraktivitou a „táhne“, tak ty boční 2 linie (a obzvlášť ta Rojerova) stojí pomalu za starou belu, a čtenář jen přemýšlí o tom, co tam dělá sakra ta vata… a přeskakuje stránky. Až k samému konci se všechny 3 linie spojí a rozpoutá se… peklo.

johnytopinka  | ****1/2 30.10.2013 10:37

Příběh se točí kolem tří hrdinů, jejichž osudy sledujeme od dětství až do dospělosti, přičemž Arlen dostává nejvíce prostoru a zbylí dva se objevují jen čas od času. Arlenova linie také na rozdíl od ostatních odsýpá a většinou jsem se při jejím čtení nenudil. Naproti tomu Leeshina linka se až do poslední čtvrtiny knihy táhne; ne že by přímo nudila, ale žádný zázrak to taky není. Poslední z trojice, Rojer, dostal jen pár kapitol a bylo znát, že hraje (někdy doslova) druhé housle. Také se nedá říci, že by charaktery postav byly nějak propracované. Většina z nich jsou dobráci od kosti (tedy typičtí hrdinní reci, jak je známe už z mnoha knih) a někdy jsem kroutil hlavou nad jejich chováním (viz když Leesha nechtěla aby určitá osoba zabíjela jardnce). Tohle neplatí pro jednu z postav, která ke konci knihy projde zajímavým vývojem. Příběh sám není nic, co by vás nechalo civět s otevřenou pusou a po čem byste měli potřebu opěvovat autorovu genialitu. Najdeme tu typická žánrová klišé, ale i jistou originalitu. Démoni a chrany jsou zajímavé nápady, ale svět knihy mě (zatím) nijak neoslnil. Neznamená to, že by byl přímo špatný, ale třeba na Sandersonův Rošár nemá ani v nejmenším. Proč tedy tak vysoké hodnocení? Zaprvé kniha odsýpala a přečetl jsem jí za nějaké dva dny, což bych s knihou, která se mi nelíbí rozhodně nedělal. Za druhé se mi od přírody kritizuje líp, než se chválí, takže to neberte tak, že kniha nemá žádné klady. Za třetí se mi těžko hodnotí procenty a pokud vám na mém názoru aspoň trochu záleží, musí vám stačit, že se mi kniha líbila. A to dost na to, abych napsal komentář :D

Lmslaver  | ****1/2 27.12.2013 11:14

Kdyby mi tuhle knihu nedoporučil kamarád jako skvělou, určitě bych ji po pár desítkách stran odložil. Sáhodlouhý popis dospívání tří hrdinů dokáže odradit akčněji zaměřeného čtenáře i přes to, že se odehrává v zajímavém a originálním světě. Rozhodl jsem se vytrvat a druhá půlka knihy mě královsky odměnila. Tak jak jsem se zpočátku probíjel urputně stránku za stránkou (zejména u dějové linie Leeshi) tak v druhé půlce knihy děj nabral neskutečný sešup a já se nemohl od příběhu odtrhnout. Pak jsem i pochopil proč autor zvolil takový pomalý rozjezd, aby čtenář pochopil jaký osud dohnal hlavní hrdiny až tam kde se dostali. Možná mohl Brett mezi úvodními kapitolami časovým posunem (před každou kapitolou je letopočet, kdy se odehrává) předložit čtenáři pár dramatických okamžiků z putování a boje proti démonům Tetovaného a navnadit tak víc ty, kteří baží po akci a napětí. Originální svět, skvělý příběh, výborný překlad a tak jen za pomalejší rozjezd dávám 90%.

snop  | **** 14.07.2015 09:09

Viz můj komentář k třetímu dílu pentalogie (!). Je jen trošinku spoileroidní. Pokud nechci spoilovat, tak prostě: stojí za to to přečíst, ale není to žádná super originální pecka. A ani nezačínejte, pokud vás příliš irituje množství linií a vypravěčů (POV). Není to tak strašné jako u Písní ohně a ledu, ale s každým dílem se to horší.

knedle  | **** 13.11.2015 14:59

Dark fantasy která je zvláštní tím, že její hlavní hrdinové jsou děti (6, 11, 13). Postapo? Nevím; autor lehce naznačuje, ale ještě méně než třeba Levá ruka Boží. Nečekejte žádnou epičnost, jde jen o holé přežití jednotlivců či skupin – což je u mne vždy vítané. Je možné že další díly se do „záchrany světa/lidstva“ pustí, ale zde si můžete vychutnávat občas trochu kostrbaté, ale vlastně reálné problémy předčasně dospělých.

Překonejte pozvolný rozjezd a představení světa a budete odměněni kvalitou příběhu a snad i originalitou (záleží kolik toho máte načteno).

Methat  | ***** 06.02.2017 15:02

V zásade klasická fantasy, ktorá zo štandardov vybočuje práve chranami (runy) a ich používaním. Svet, v ktorom sa príbehy troch hlavných postáv odohrávajú, „bojuje“ už tristo rokov proti démonom. Alebo sa skôr len horko-ťažko bráni. Démoni sa vrátili, lovia ľudí a ľudia sú proti nim bezmocní, pretože zabudli na to, ako sa brániť. Toto chce zmeniť Arlen, ktorý opustí všetko a všetkých, len aby našiel chranu, ktorá dokáže démonov zničiť.

Kniha sa neskutočne ľahko a rýchlo číta, nenašiel som jediné hluché miesto, pri ktorom by som zazíval alebo gúľal očami, či preskakoval nudné pasáže. Obsahuje romantiku, napätie, humor ale aj smútok či slzy. Všetko to, čo má správna kniha mať. Súboje sú prehľadné a výborné. Posledných 100–200 strán ma úplne pohltilo, len sa stránky otáčali.

Všetky tri postavy sú sympatické, sledujeme ich detstvo, postupný vývoj a stretnutie. Čo sa z Arlena stane, tomu sa budete čudovať a keď sa obzriete ako chlapec začínal, len zakrútite hlavou.

Hneď sa idem vrhnúť na druhú knihu, len sa trochu bojím, že bude hlavných postáv až osem, no dúfam, že trojica Arlen-Rojer-Leesha dostane tiež priestor.

trudoš  | ***1/2 02.04.2018 22:38

Motiv démonů, kteří noc co noc ohrožují vše živé, je perfektní a už jen za tohle si u mě Peter V. Brett vysloužil metál. S dějovou osnovou je to však horší. V první řadě mi chyběl ústřední motiv, který by ději udával konkrétní směr. Nějaké Zlo na obzoru, jež hrozí zničit vše živé. Bez toho je to jen sledování tří hrdinů, jak se protloukají přetěžkým životem. Což je druhá věc, co mě iritovala. Autorovi nestačí, že osudy hlavních postav stojí za brokolici, on jim musí neustále přikládat další zvrácené nepravosti. Jenže místo toho, aby to působilo přirozeně, měl jsem často pocit vykalkulované tragiky. A s tím souvisí poslední bod mé obžaloby – nezvládnuté charaktery. Aktéři se vždy chovají podle toho, jak spisovatel aktuálně potřebuje a občas se tak opomíjí logika přirozeného vývoje. Když pak hrdinové v závěru litují pobíjené démony, jen aby ukázali, že morálku mají na výbornou, málem zůstala kniha nedočtena. Vyprávění to shodilo do roviny výchovné telenovely, a to jsem vskutku nečekal.

Madam Brbla  | **** 25.10.2018 22:05

Z nějakého důvodu jsem si „Tetovaného“ v době vydání prdla do škatulky young adult, tedy jako černobílé naivní dílko, na které stará Brbla nebude plýtvat minutami ani mentální kapacitou. Ale občas můj ochabující zrak utkvěl na pochvalných komentářích… a proto teď čtete tyto řádky.
Úvodní stránky povzbuzovaly můj prvotní dojem: zase jeden malý hajzlík, co má větší koule než jeho táta a ostatní dospělí muži. Přesto jsem nad knihou nezlomila hůl, jelikož mi učarovala pochmurná atmosféra. Před patnácti lety mě docela oslovil Shyamalanův film „Vesnice“, mnohými poplivaný, leč já si užívala to izolované místo, jehož obyvatelé museli dodržovat různá bezpečnostní pravidla a prapodivné rituály, aby se vyhnuli pozornosti těch, o kterých se nemluví. „Tetovaný“ mi v první polovině dopřával podobné pocity, akorát drsnější, hrozba je zcela reálná a nutnost být před soumrakem pod ochranou magických znaků vyvolává patřičnou tíseň. Trochu mi nesedělo, že by stovky let lidi vážně jen seděli na zadku a nesnažili se účinněji postarat o své bezpečí, rozšířit svůj noční prostor, ale budiž…
Autor dobře promyslel fungování magie, nic třeskutě originálního, ovšem bavilo mě to. Pokusil se také vdechnout život postavám, především trojici hlavních hrdinů, v tomto směru však jeho úspěchy kolísají. Arlen je prostě ten dokonalý drsňák, statečný, odhodlaný, cílevědomý, chytrý, silný, předurčený k velkému trápení i velkým činům. Leesha je vnadná krasavice, inteligentní, hrdá a citlivá, hledající ten správný penis pro svou velevzácnou frndu. Rojer… hm, Rojer je mrštný, umí hrát na housle, má slabý žaludek a pořád ho někdo mlátí. Jeho linie vyprávění byla nejméně výrazná. Všichni se chovají a přemýšlejí tak, jak pan spisovatel zrovna potřebuje, občas bohužel nevěrohodně pitomě. Když se v poslední třetině podaří Arlena přetavit k rozporuplnosti, autor uspokojivý charakterový posun brzy zazdí – jako by se polekal, ať hrdina neztratí sympatie čtenářů a rychle ho lakuje zpět na bílo. Leesha prodělá zkušenost, jaká by ji měla zatvrdit, ale ne, ne, milé děti, ona je hodná, milující, hotová světice, připravená léčit a oplakávat i zaplácnutého komára.
Nechci končit negativně, klady tohoto temného fantasy románu převažují nad zápory. S výjimkou určité přímočarosti a otravného moralizování, jak je vlastně to násilí fuj-fuj špatné, byť je obětí zrůda, nejde o četbu pro děti: mnoho krvavých scén, nějaký ten sex a hodně řečí o něm. Stará Brbla ochotně připouští, že čas trávený s „Tetovaným“ nebyl plýtváním a hodlá v dohledné době upřít svou pozornost na další díly. 79%



WebArchiv - archiv českého webu