kniha » Blade Runner 2 - Hranice lidskosti
chce si přečíst 3 | má v knihovně 37
hodnotilo: 22
69%
Blade Runner 2 - Hranice lidskosti

Kewin Wayne Jeter

Blade Runner 2 - Hranice lidskosti

série: Blade Runner
díl v sérii: 2

Kategorie: sci-fi

originální název: Blade Runner 2: The Edge of Human
originál vyšel: 10/1995

vydání: AF 167 1997



Komentáře:
willis  | *** 07.03.2006 13:16

Tahle knížka není pokračováním díla Blade Runner:Sní androidi o elektrických ovečkách? od P.K.Dicka ale pokračováním filmu Blade Runner z roku 1982 a přímo navazuje na jeho konec.

Duirin  | **1/2 08.03.2006 23:44

Tak proto mi to nesedělo. Příliš mě kniha nenadchla a některé části mi také připadaly jako z filmu (třeba útěk Deckarda z rozpadající se budovy s dívkou v náručí).

BorgDog  | **** 31.01.2012 13:53

Překvapivě ne špatné. Jeterovi se daří navázat dějově na události filmového Blade Runnera tak, že nejen drží logiku děje, ale i původní atmosféru a určitou emoční vyhrocenost třeba ve scénách s robotickými zvířátky. Navíc je to celkem paranoidní, sice ne tak „elegantně dickovsky,“ ale přesto dost, aby člověk na autora předlohy nezapomněl. Ve výsledku jsem byl spokojen a opravdu měl pocit, že nejde jenom o snahu vyždímat ještě pár dolarů z filmu.

Madam Brbla  | ***1/2 29.03.2015 20:59

Po x letech jsem se znovu podívala na film a rozhodla se zážitek doplnit o knižní pokračování. Poněkud bezútěšnou, pochmurnou atmosféru a dekadenci civilizace nedaleké budoucnosti se autorovi podařilo vystihnout dobře, dějová linie však byla na můj vkus spíše zmatečná než Dickovsky paranoidní. Také chování a jednání některých postav bylo až nevěrohodně chaotické, především charakter Deckardova kolegy Holdena předváděl podivné psychické přemety. Občas mě pozlobila příliš velká shoda náhod, případně nechápavost hlavního hrdiny (proč by ho mělo překvapovat, že se může vyskytovat více kopií jednoho replikanta?). Zpočátku mě rovněž iritovalo nevysvětlené zjevení bioinženýra Sebastiana, který ve filmu zahynul, ale nakonec z uvedeného paradoxu spisovatel dokázal jakž-takž uspokojivě vybruslit (pasáže s ním navíc měly své kouzlo). Přesto ve mně K.W. Jeter svým dílkem zanechal více otázek než odpovědí, proto se v dohledné době pokusím lehce smíšené dojmy napravit třetím dílem. 66%

mato_klerik  | *** 20.01.2017 13:30

Prekvapivo čitateľné. A vďaka akcii to má slušný filmový potenciál. Ide síce o pokračovanie filmu a nie knihy, ale Jeter využíva aj niektoré veci z Dickovej predlohy – napr. zvieratá. Zápletka a motivácie postáv nie sú nijak zázračné, ale kniha je rozprávaná dostatočne akčne a komplikovane (ale zrozumiteľne), aby to nevadilo. Úplné finále nevyznelo až tak uveriteľne…

Lucc  | ***1/2 12.02.2021 14:16

Poučen o tom, že navazuje na film, ne na knihu, nebyl jsem nijak zklamán, spíš naopak. V některých ohledech je Jeterův román o dost lepší než Dickův prototyp. Např. má funkční oblouk s jasným koncem, který bych dokonce označil za výborný. Díky tomu také dávám těch hvězd tolik.
Pojďme se na text podívat blíže.
Jeter se pokusil napodobit dickovský rukopis tím, že nechal postavy chovat se a myslet nejistě až podivně. V originálu se totiž také klasický dickovská schíza příliš neprojevuje a postavy se chovají spíš divně. Možná proto, aby vzbudily nejistotu, zda jsou replikanty nebo lidmi. Zda jejich emoce nejsou jen naučené (Deckardova žena, sám Deckard, ale i další). Totéž přenesl Jeter sem a v tomto si myslím, že byl dobrým žákem svého učitele. Je pravdou, že někdy nabývá ujetost chování až komických rozměrů, např., jak zmínila už Brbla, u Davea Holdena, který se nejdříve smiřuje s tím, že je kůže a poté zase ne, podivuje se nad některými informacemi, které by měl znát (stejně tak Deckard!) – existence templantů, více kusů stejné série, … Další komičnost, která román shazuje, je nevěrohodná mocenská politika Tyrelů a hlavně OSN. Na to jsem byl už alergický. Byla to trapárna. Politici jsou možná někdy neschopní, ale toto bylo diletantství. U Tyrelů ještě horší v tom, že oni přece chtěli hlavně zarobit a nechají na sebe ušít takovou smlouvu a hlavně, což nikdo nikde uspokojivě nevysvětlil, neměli oni ani jiné fabriky (zmíněno Německo a Rusko) důvod, vyrábět replikanty více a více podobné lidem. Jasně, lidé chtějí své otroky týrat, mít nad nimi vládu, tomu rozumím, ale může to mít přece i hranici. Proč by nemohlo exulanata na Marsu uspokojovat ukájet své nízké choutky na průměrně inteligentním víceméně povolném kusu? Proč vůbec vzniknul Nexus 6?! Toto vidím jako zásadní slabinu jak Dickova originálu, tak filmu a tím pádem i Jeterova sequelu. Ale za toto Jeter nemůže, tak proč mu to vyčítat? Odvedl slušnou práci se zápletkou, vyzobal z filmu skutečně nejednoznačné okamžiky a informace (počet uprchlíků, Sebastianovu roli, …) a narouboval to na akční thriller s drobnými filozofickými přesahy, který měl být důstojným pokračováním geniálního filmu a víceméně jím skutečně je, i když postrádá onu úžasnou tísnivou atmosféru a hlavně fotky a origami. Na ty se vybodl a přitom to je středobod toho, proč je Scottův film tak jedinečný. Nedává odpovědi. Jeter je dává, byť občas na otázky, na které se nikdo neptal.
Další, co musím vyčíst, je nedostatečná práce s postavou Sarah. Je jako všemocná bohyně. Zjeví se, pokecá, nahodí udičku a mizí. Aby později mohla zaseknout. Možná. Co vlastně hledala? Lásku? Vykoupení z temné minulosti? Jako jo, ale proč tak krkolomně? A s tak obrovskou mírou nejistoty, zda výsledek dopadne tak, jak doufala? Chudák Sarah. Toto znásilnění postavy se Jeterovi nepovedlo.
Takže co? Má smysl to číst? Ano, pokud se vám líbil film a chcete vědět, co bylo dál. Takto to skutečně mohlo pokračovat. Ale já bych to napsal jinak. Jeter až příliš podlehl žánru, který asi chtěl psát. Akční SF. Příběh tomu moc neodpovídá, ale postavy téměř stoprocentně.

Gibbonek  | **** 10.03.2021 18:39

Překvapivě solidní kousek přímo navazující na film. Pokud nebudete očekavát něco dickovského a naladíte se na vlnu, co bylo dál po titulcích s Vangelisovou hudbou, tak proč ne. Pobavilo a potěšilo.



WebArchiv - archiv českého webu