LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

@Elinor[3]: No, tu souvislost tam úplně nevidím, ale budiž. Je to tvůj boj, tak prosím, kdyžtak ode mě pozdravuj větrné mlýny :)

@idle[2]: Asi takhle – jsou věci, které mě rozčilují, jedna z nich je programové navážení se do určitých žánrů a subžánrů. Bez ohledu na to, jestli se tak činí na místě vhodném či nevhodném (v tomhle případě pod recenzí na knihu, která v rámci romantické fantasy patří k tomu lepšímu), nebo způsobem vhodným či nevhodným. Ale co chceš od osoby, která na gymnáziu prezentovala ve čtenářském deníku Kulhánka jako typický příklad sofistikovaného postmoderního románu a rozepsala to tam natolik, že to prošlo. :D

@Elinor[1]: Z tvého bojovného postoje cítím, žes tu diskusi na FP vzala vážně a máš potřebu to bránit – neblbni, vždyť je to jen takové plácání, netřeba se nad tím nějak rozčilovat.

Série pokračuje a romantika s ní. Rodiče Grace začínají chytat rodičovské reflexy, ve stylu „pozdě, ale přece“, Sam má plné ruce práce se smečkou a přibyli dva další vypravěči, Isabel a Cole. Jejich linka ostatně působí mnohem zábavněji než S+G, i kvůli… no, snad nebudu spoilerovat, když napíšu, že rodiče mající své představy o dětech v kombinaci se zhoršujícím se zdravotním stavem jsou jiný druh komplikací, než by člověk v romantické fantasy na odreagování chtěl. Zvlášť, když je vše popsáno velmi emotivním způsobem. Autorka celkově přitvrdila, a to hodně. Bohužel – a to je pro čtenáře prvního dílu zásadní problém – to vypadá, že se dojímá nad osudy postav a zapomíná detaily příběhu. A to některé dost zásadní (to neznamená, že konec člověka nedostane – dostane, jen si pak řekne „WTF?!? Jak to, že se to stalo takhle, když…?“ atp). Problémy působí i logika postav, občas je taková… poněkud surrealistická, a dost se tím pádem tluče s tím, co působí zatraceně dobře odpozorovaně. Jsem zvědavá, jak si povede třetí díl.

Opět ale platí, že kniha je výrazně zaostřena na spanilomyslné čtenářky a je to romantické, velmi romantické. Pokud se budou snažit pánové trousit hlody o pipinách a vlhkých snech, zaslouží si něčím pořádně těžkým po hlavě, aby se jim rozsvítilo – tohle je totiž čtení v duchu Večerů pod lampou, spíš než o erotiku či soft porno jde o City a Vztahy a Pravou Lásku. Podstatně víc a otevřenějších milostných scén najdete i v Dámách z Mishalonghy (snad jsem nezkomolila název onoho skvostu relativně cudně pojaté červené knihovny). Spíš než o mužné síle vlkodlaků se dočtete o tom, jak by si hrdinka přála domácnost s červeným kávovarem. :)