kniha » Icehenge
chce si přečíst 5 | chce mít v knihovně 1 | má v knihovně 21 | antikvariát
hodnotilo: 14
74%
Icehenge Více vydání = více obálek.

Kim Stanley Robinson

Icehenge

Kategorie: sci-fi

originální název: Icehenge ˙
originál vyšel: 10/1984

vydání: Laser 1995; Laser-books (web) 2015

odkazy: 5x [recenze], 1x [ukázka]


Komentáře:
furunkl  | nehodnoceno 01.09.2015 08:56

Celé dílo na mne působilo jako intelektuální onanie, soudruha profesora, který sice nesouhlasil s totalitou, ale spíše proto, že sám nebyl na straně vládců. Banální pravdy o lidské pamněti a boji za svobodu nejsou ničím podnětné a jsou pouhou exhibicí. Nepochopil jsem záměr autora s otevřeným koncem. Buď to byla lenost nebo neschopnost nějaký závěr vymyslet a tak nastínil několik možných konců a nechal čtenáře ať si vybere. Což je laciná z nouze ctnost. Možná bych nebyl tak příkrý a po přečtení své znechucení hodil za hlavu, kdyby nebyla kniha tak přehypovaná a já si díky tomu nekoupil papírovou verzi, což dělám velmi zřídka a mám to vyhrazené jen pro opravdové lahůdky. Ale doporučení valící se z každé strany a krásná obálka mě dokonale zmátly. O to větší rozčarování jsem zažíval při čtení.

Clarice  | ***1/2 28.11.2015 10:21

Několik různých konců, jak tu bylo psáno, jsem já tedy chápala jako hrátky času. I naše vlastní historie je totiž plná různých událostí, o jejichž autentičnosti se dá s odstupem staletí polemizovat, ne-li přímo nesouhlasit. Ano, ty narážky na doby dávno minulé, ruské a americké složky vlády a obyvatelstva, mi neunikly, ale příběh vznikl v jisté době a ta doba jej prostě ovlivnila. Brala jsem to jako složku příběhu. Ale stejně jako kolega komentátor jsem narazila na „něco,“ co mi nedovolilo si příběh vychutnat dosyta a vnímat jako něco, co si přečtu znovu. Otázka dlouhověkosti a z ní plynoucích následků mě zaujala velmi, ale na dílo délky románu je to málo.

trudoš  | *** 25.05.2017 00:04

Přestože Icehenge dýchá atmosférou klasické hard sci-fi, vyzněním se kloní spíše k nudné polit-fiction. Osmdesátá léta, ve kterých vznikl, se nesla ve znamení končící Studené války a už tehdy se ukazovalo, jak jednoduše se dá minulost zmanipulovat. Což je jakýmsi ústředním mottem celého vyprávění, jenže také Achillovou patou. Příběh je více psychologickým dramatem, zda o historickou pravdu skutečně někdo stojí, než plnohodnotným demaskováním předložených záhad. Což pro mě osobně bylo největším zklamáním. To, že dějiny jsou proměnlivá záležitost přímo úměrná politickému smyšlení, je v zemích bývalého Sovětského svazu drobet obehraná písnička. Atraktivní motivy jsou tak zcela upozaděny pro pseudofilozofické rozpravy, jejichž socialistický podtext je stejně otravný, jako otřepaný. Přesto jsem po všechny tři části románu tajně doufal, že se Kim Stanley Robinson brzy dostane k jádru věci. Marně. Takže ačkoliv mě bavila celková atmosféra, dějově kniha jednoznačně zklamala po všech stránkách.

PB  | **** 26.01.2018 14:06

Snad to nikdo nebude brát jako spoilerování, když napíšu, že kniha má 3 naprosto odlišné části (jak už je tuším napsáno i na obálce) a právě v té druhé a nejdelší se v podstatě nic neděje, což bych označil za největší slabinu knihy, jinak je to docela překvapivá a chytrá taškařice.



WebArchiv - archiv českého webu