kniha » Den trifidů
v Top10 158 | chce si přečíst 28 | chce mít v knihovně 17 | má v knihovně 424
hodnotilo: 764
94%
Den trifidů Více vydání = více obálek.

John Wyndham

Den trifidů

Kategorie: sci-fi - postkatastrofická - audiobook - podle filmu/zfilmováno

originální název: The Day of the Triffids
originál vyšel: 1951

vydání: Mladá fronta (web) 1972; Mladá fronta (web), Naše vojsko (web), Smena 1977; Odeon 1990; Paralela 50 1993; BB art (web) 1999; BB art (web) 2001; BB art (web) 2005; BB art (web) 2008; BB art (web) 2009; BB art (web) 2014; BB art (web) 2017; BB art (web) 2021

odkazy: 4x [recenze], 2x [ukázka], 2x [film], 3x [seriál]




Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé


1

 [35] Strýček Biolit 17.03.2023 14:01  

@bugmenot[30]: Ááá…práce poloviční, ale klevetění plnohodnotné :D

 [34] bugmenot 17.03.2023 11:56  

@Sherudan[31]: Přesně tomuhle já říkám „spousta dohledávání“ :-) Ale dobře, když to Hyperionovi řekli přímo v BB Artu, tak se asi dá spolehnout, že to za těch 20 let nepopletli. Ovšem přece jen radši taky nějaké vydání ověřím, až půjdu do knihovny.

Taky je teď dost mrdník u vydání 1999–2014: někde je „autor obálky: Alois Křesala“, jinde u stejného obrázku „Bohumil Fencl. Robin Brichta“ (ta tečka je další bugofičura Legie?) a Křesala pro změnu jako autor ilustrací. Můžeš se prosím podívat, co přesně je v tom tvém? Fakt tam byly vnitřní ilustrace? A Jungwirthův doslov teda přetiskli jenom v paperbacku a jinde už zase ne?

Jo, a na https://twincat.livejournal.com/389166.html?thread=12535342#t12535342 je citát ze špatně dostupné korespondence Strugackých. Podle něj seškrtání pasáží o SSSR schválil přímo Wyndham.

 [33] Hyperion (editor) 17.03.2023 08:30  

@Sherudan[31]: Jen nechápu, proč to dělat? Z osmi vydání v BB/artu je pouze to poslední „ruské“. První dvě vydání za totality jsou samozřejmě cenzurovaná. Tzn. „ruské“ jsou vydání Odeon 1990, Paralela 50 1993 (vlastním) a BB/art 2021 (vlastním).

 [32] Dilvermoon (editor) 17.03.2023 07:57  

.

 [31] Sherudan (editor) 16.03.2023 22:07  

@bugmenot[25]: Myslím, že až tolik ne. Doplnil jsem tuhle infomaci u dvou vydání, která vlastním, a u těch dvou nejstarších, kde je to spíš formální, neb jsou ze socprc éry. Když se podíváte na výpis knihoven, snad každé vydání někdo vlastní. Když doplní admini vydání, která mohou sami zkontrolovat, a ještě něco zbyde, pak by šlo zkusit oslovit někoho, kdo je vlastní.

 [30] bugmenot 16.03.2023 17:27  

@bugmenot[23]: Tak se musím opravit, v původním vydání ruského překladu bylo jen opatrnější „Ne, obecně jsem žil v západních zemích, ale mám různé styky“. S tím štěstím je to nějaká pozdější oprava, kdoví jestli ne fanouškovská.

@Strýček Biolit[29]: Ne, tohle byl známý, co knížky jen kupuje a neprodává :-)

 [29] Strýček Biolit 15.03.2023 14:05  

@bugmenot[27]: Koukám, že jsi zase vytěžil knihkupeckou síť :D

 [28] Hyperion (editor) 15.03.2023 11:10  

@bugmenot[27]: No, já jsem spolupracoval na posledním vydání a bylo mi řečeno, že je v BB/artu první „necenzurované“.

 [27] bugmenot 14.03.2023 17:22  

@Hyperion[26]: Ne, nechce. Nebo jestli chceš ty, ověřuj si, jak je libo, ale je nás tu už několik, co opakujeme, že odeonské vydání máme, četli jsme, pamatujeme si, co se o něm psalo, umíme ho najít v Krameriu atd.

Vybavuju si, že už na přelomu století si někdo na BB Art stěžoval, a prý mu řekli, že to opraví. Jestli na to pak dvacet let kašlali a vydělávali na zparchantělém textu, vlastně by mě to nepřekvapilo, ale takové obvinění by potřebovalo ověřit důkladněji :-)

 [26] Hyperion (editor) 12.03.2023 11:05  

@bugmenot[25]: Poslední vydání je jediné „sovětské“ z BBartu, tím se to dost zjednodušuje. Bez „čínské“ cenzury vyšlo i vydání z Paralely 50 (1993) a snad i vydání z Odeonu (1990), tam to ale chce ověřit.

 [25] bugmenot 11.03.2023 22:06  

@Sherudan[24]: Jo, to by bylo fajn, ale vyžadovalo by to spoustu dohledávání, BB Art v tom měl dost chaos.

Kořán měl navíc ten hezký zvyk, že po revoluci kromě cenzury opravil i jiné chyby, například Palanguezova věta původně vyšla nesmyslně „Bohužel, vaše konkurence není tak nepřístupná – natožpak potlačitelná.“ a v „sovětské“ verzi už je „Bohužel, vaše konkurence není přístupná – natožpak potlačitelná.“

 [24] Sherudan (editor) 10.03.2023 17:54  

Možná by stálo za to doplnit do poznámek u jednotlivých vydání, zde se jedná o „čínskou“ nebo „sovětskou“ verzi.

 [23] bugmenot 09.03.2023 20:04  

@ce[16]: Tohle je trochu zavádějící. Ve Strugackého překladu chybí především veškeré detaily zevnitř SSSR; na Fantlabu to vysvětlují cenzurou a tvrdí, že „tentýž úsek je vyloučen z posmrtných vydání v angličtině“, což je nepochopení, on chybí v brutálně zkráceném americkém vydání (viz soupis rozdílů https://triffids.guidesite.co.uk/versions ) a okraje jsou začištěny jinak: Sověti zachovali úvodní rozhovor Palangueze s ředitelem, který je v USA jen stručně převyprávěn, zcela bez přímých řečí. Překlad se hlásí k britskému vydání „Pinguin Books“ (sic!), ale nelze vyloučit, že při krácení přihlíželi i k americkému. Takže o původu trifidů tam je jen nečekaně otevřená výměna

„Tak mě napadá, pane Palanguezi – nejste náhodou sovětský občan?“ „Ne,“ odtušil Umberto. „Mohu říct, že jsem měl v životě celkem vzato štěstí – ale mám všelijaké styky…“ (Kořánův věrný překlad, ovšem pozor, až z necenzurovaného vydání; v prvním to přepsal důkladněji, možná protože představa Latinoameričana s čínským pasem by už byla příliš divoká: „Rád bych se vás ale ještě zeptal – dovolíte-li, pane Palanguezi – odkud by ta semena byla?“ „Nevím, proč bych s tím měl dělat tajnosti. Levněji než ode mě je stejně nedostanete,“ odpověděl Umberto s lehkým úsměvem. „Z Číny.“)

Každopádně Strugackého překlad ještě trochu tlačí na pilu „V tomto ohledu jsem měl štěstí“, což pozorné čtenáře muselo pobavit. [EDIT: Tak bohužel ne, viz výše příspěvek @bugmenot[30]: ] Pak podstatné krácení odstavce o sovětské biologii, nejen o Lysenka („v této oblasti samozřejmě jako všechny jiné státy měli svá tajemství“) a už nic, až závěrečný popis „Je docela možné, že se o sovětských/čín­ských stíhačkách dověděli až tehdy, když se střely z jejich palubních zbraní zařízly do Umbertova letadla“ (ruský překlad zachoval Wyndhamovo technicky ne zcela přesné „ruských“).

Ale nebylo by žádoucí v detailu líčit, jak si západní autor představuje střežení státních tajemství v SSSR a zároveň snadnost jejich odcizení. A u nás, krátce po sovětské invazi, pochopitelně byli ještě papežštější než papež; pokud se vůbec o sovětském vydání vědělo, ale to asi zase ano, aby se na něj mohli odvolávat v edičním návrhu.

Jo, a údaj o 2. vydání 1977 je taky zavádějící: Máj byla „klubová edice“ společně plněná produkcí tří nakladatelství, ale v tiráži je normálně jenom „vydala Mladá fronta“.

 [22] Gaarq (editor) 05.03.2023 16:05  

@bugmenot[21]: nepochopení pravopisu anglických názvů a s tím spojená zcestná tradice (viz třeba česká wiki této knihy). not anymore :)

 [21] bugmenot 04.03.2023 03:29  

Proč je titul uveden jako „Trifidů“ s velkým písmenem, když se trifidi píšou normálně malým a na obálce ze 70. let je to taky jasně vidět?

 [20] Grobenius (editor) 23.11.2021 23:28  

@Dilvermoon[17]: Soudruzi byli bdělí, tuším, že Ivo Železný mi kdysi říkal, že vypadla i zmínka o tom, že hrdinova (či něčí jiná) rodina měla služku.

 [19] eviljack 21.11.2021 10:02  

Tak jste mě nahlodali a musel jsem se jít podívat, mám překlad J. Kořána, vydání BB Art 1999 a je to ta „čínská“ verze.

 [18] Hyperion (editor) 20.11.2021 22:17  

V prvním americkém časopiseckém vydání pocházeli trifidi z Venuše (šlo o odkaz na marťanské tripody H. G. Wellse), nicméně v americkém i britském knižním vydání už z Ruska, zřejmě jako odkaz k neúspěšným předválečným pokusům Trofima Děnisoviče Lysenka. Je ale možné, že Čína by mu zase tolik nevadila, sám na žádost britského nakladatele jeden ze svých románů upravil tak, aby vyhovoval požadavkům o mírnější průběh (zatímco americké vydání vyšlo v původním znění).

 [17] Dilvermoon (editor) 19.11.2021 22:55  

@ce[16]: To si nemyslím. Podle mého názoru nebylo přípustné, aby trifidi přišli z Ruska. Rozhodně se nejedná o křehké mírumilovné květinky. To, že v ruském vydání je to správně, vůbec nic neznamená, není to zdaleka jediný případ, kdy naši soudruzi byli „papežštější než papež“, tedy než jejich řídící orgány v Moskvě.

 [16] ce (editor) 18.11.2021 14:24  

@Dilvermoon[14]: Spíše než cenzura to byl zásah nějakého propagátora Číny, který chtěl připsat číňanům úspěchy sovětské vědy. V ruském vydání (Molodaja gvardija, Moskva, 1966, Biblioteka sovremennoj zarubežnoj fantastiky tom 8) není ruský původ trifidů nijak zastírán. Není k tomu ostatně žádný důvod – je to jen dalši úspěch sovětského pěstitelství – rostlina poskytující vynikající olej. A v románu je pěkně ukázáno, že kapitalisté jsou zločinci neváhající využít každé přiležitosti někoho okrást, pokud jim z toho plyne zisk.

 [15] Strýček Biolit 17.11.2021 17:35  

@Hyperion[13]: @Dilvermoon[14]: Díky.

 [14] Dilvermoon (editor) 16.11.2021 18:36  

@Strýček Biolit[11]: Myslím, že na tom moc nezáleží. Překlad Jaroslava Kořána (mimochodem pražského primátora) je velmi dobrý, ta cenzura měnila jen názvy a jména v popisných pasážích. Jinak během normálního děje snad nebyl k zásahům důvod. Ale samozřejmě kdo chce mít dílo, které Wyndham zamýšlel, tak ten si věrnější překlad pořídí. Dám pár příkladů: Rusko/Čína; Fjodor/Liang; Nikolaj Baltinov/Wej Čen; Kamčatka/poušť Takla-makan; Tichý Oceán/Himaláj atd…

 [13] Hyperion (editor) 16.11.2021 17:05  

@Strýček Biolit[11]: Řekl bych, že změna jmen a názvů nemá na čtenářský prožitek větší vliv. V tomto vydání je nově předmluva a autorský profil. Pozoruhodná je ovšem ilustrace na obálce, která skrývá hned několik zajímavých detailů (jsou v knize zmíněny).

 [12] Dilvermoon (editor) 16.11.2021 15:05  

@Hyperion[10]: První necenzurované byl Odeon 1990. Vím to proto, že jsem před lety vzal právě vydání Odeon 1990 a vydání Mladá fronta 1977 a porovnával jednotlivé pasáže. Dodnes mám spoustu těch změn vypsaných.

 [11] Strýček Biolit 16.11.2021 15:05  

A vyplatí se pořizovat/číst znovu? Je zážitek jiný?

 [10] Hyperion (editor) 16.11.2021 14:21  

Ano, tohle je první necenzurované vydání od BB/artu, celkově druhé v českém překladu (první bylo Paralela 50, 1993).

 [9] makakuk (editor) 16.11.2021 13:09  

@Dilvermoon[8]: V necenzurované podobě.

 [8] Dilvermoon (editor) 16.11.2021 12:28  

Těch vydání už bylo docela dost a vždy překlad Jaroslav Kořán, což vypadá na stejný překlad, ale není tomu tak. Ta vydání za socíku byla těžce cenzurována, vydání 1990 už uvádělo reálie a děj správně, ale bohužel některá další slepě přebírala ten překlad z doby socíku. Měl jsem možnost nakouknout do jednoho z těch BB Art 1999–2009 a tam je ten cenzurovaný. Když to zjednoduším, tak zmínky o Rusku a jeho lokalitách a postavách byly všude nahrazeny Čínou a čínskými místy a jmény. Takže máme dva podobné překlady. „ruský“ a „čínský“. Vždy mě zajímá, jak je na tom každé nové vydání.

 [7] blackjag 06.11.2012 12:07  

Nechybí tu ještě jedno vydání? Viz tento odkaz: http://www.levneknihy.cz/den-trifidu/d-117506/

Liší se to asi jen rozměry, vzhledem k tomu, že to má na svědomí BB Art, rok vydání v knize není napsaný, takže asi podle uvedení v LK (2011). Jde o brož…

 [6] Lucc 17.05.2011 08:17  

@Phoenix: Závěr komentáře je nesmyslný.

 [5] louza 24.09.2009 13:30  

Nechápu proč zrovna tato kniha tolik prorazila. Přečetl jsem od Wynadhama všechno co česky vyšlo a došel jsem k závěru, že byl vynikající vypravěč se skvělými nápady. Některá díla trošku ohlodává zub času, ale třeba kukly, nebo kukačky nejsou o nic méně hodnotnější než trifidi. Nad to má několik opravdu perfektních povídek ať už s mrazivou, nebo humornou pointou. Mrzí mě že pro většinu lidí je to autor pouze jedné knihy, protože i to ostatní stojí za to.

 [4] pull 24.09.2009 10:24  

@Majkl[3]: Slov mám spoustu, leč jen zbytečných :-)))

 [3] Majkl 24.09.2009 07:17  

aj toto mohol byť komentár… nemáš slov :)))

 [2] pull 24.09.2009 00:22  

Před několika minutami jsem dočetl Den Trifidů, knihu, ke které se vracím snad nejčastěji a která mě opět silně zasáhla. Proto bych rád napsal komentář. Komentář, který nebude po stoprvní omílat stokrát omleté. Takže bych se měl vyhnout zmínce o tom, že je to dílo značně přemýšlivé, velmi čtivé, se silným příběhem a… A já to vzdávám. Omílám a z minut je hodina :-) Asi tady nebudu sám, kdo raději zabalil komentář ke své oblíbené knize…?

 [1] GeRony (editor) 02.09.2009 11:46  

Tato kniha urcite partri do fondu klasiky sci-fi. Niektore pasaze mi doslova ucarovali a to sa mi nestava pri kazdej knihe…

1
Po diskuzní stránkách se můžete pohybovat také pomocí šipek na vaší klávesnici:
stránka starších příspevků = šipka vpravo
stránka novějších příspěvků = šipka vlevo


WebArchiv - archiv českého webu