LEGIE - databáze knih Fantasy a Sci-Fi

Jiří Kulhánek

Temný prorok

série: Divocí a zlí
díl v sérii: 3

Kategorie: sci-fi - akční

vydání: Klub Julese Vernea (web) 2000

odkazy: 2x [recenze]

Komentáře:

Novy  | ***** 25.06.2006 18:09

Když snesete trochu krve a cynismu, tak je to nezapomenutelnej zážitek.

Majkl  | **** 21.11.2007 13:50

Typická Kulhánkovská jazda, plná krvi, sarkazmu, vtipu a hlášiek. Vydarené pokračovanie.

psykkoman  | brak 23.03.2008 19:45

Opravdu nemusím knížky, ve kterých se jen zabíjí a jinak se vlastně nic neděje.

BlackDawn  | ***** 23.11.2008 09:51

Skvělý,naprosto cool záležitost.Typická Kulhánkovina.Hlášky a černý humor jak má být.Jirka momentálně nemá v Čechách skutečně konkurenci.Pokud jste,ale nečetli díly 1 a 2 asi moc nepochopíte.V se­tu bomba.

papuja  | **1/2 27.01.2010 22:08

U tohoto dílu jsem se bavil (smál) více než u předchozích (název Nizozemského městačka, transvestita). Ale první třetina (cesta na lodi) byla alespoň pro mě dost nuda. „Noční klub“ se mi hodně líbil, tohle je opravdu šílená uchylárna:o))

SiriusChico  | ***1/2 18.01.2011 04:35

Tato kniha se měla jmenovat Pan Hodný, ale bohužel došlo k nedorozumění a Patejl bude muset někoho sejmout ;)

avatar2  | ***1/2 25.02.2016 15:08

Ale jo, zábava. Čistě pocitově o něco méně akce a o něco víc dialogů a humoru, ale jinak samozřejmě především gerojská akce. Jako lehké čtivo do autobusu dobré, večery bych nad tím netrávil.

trudoš  | ****1/2 16.04.2017 23:26

Divocí a zlí jsou v pořadí třetím románem Jiřího Kulhánka a z celkového pohledu také románem nejdelším. Koncepčně však nejméně vděčným, především pro zběsilý děj, který i přes vynikající spád a zábavné prvky postrádá to nejpodstatnější – vnitřní logiku. Ač první kniha tetralogii výborně nakopne a tempo neztrácí ani druhý a třetí díl, každý jeden z nich pouze klade otázky „co, kdo, proč a jak?“ a pokud možno ještě více zamotávají už tak komplikovaný vývoj událostí. Závěrečné Kříže pak sice předvedou makabrózní finále, ovšem nejasností vysvětlí jen minimum. A to zamrzí.
Na druhou stranu, celá ta krvavá odysea se čte jedním dechem, přičemž morbidní humor a šílená akce nepovolí stisk na čtenářově srdci po víc jak tisíc stran textu. Nemá smysl v tom pátrat po nějaké nadstavbě, nebo životním poselství, protože tohle se zde prostě nenachází. Ale jako velkolepě pojatá oddechovka, plná gejzírů krve, mozků a vnitřností všech možných národů a entit, to funguje skvěle. Inu, i muži mají své dny.