kniha » Ohně z ráje
chce si přečíst 4 | chce mít v knihovně 2 | má v knihovně 30
hodnotilo: 24
73%
Koupit knihu:
FantasyShop.cz
Fantasya.cz
Ohně z ráje

Dan Simmons

Ohně z ráje

Kategorie: fantasy - horor

originální název: Fires of Eden
originál vyšel: 10/1994

vydání: Plejáda 2011

odkazy: 4x [recenze]


Komentáře:
Dilvermoon  | **** 01.11.2011 18:04

Napíšu rovnou, že totální fascinace kombinací fikce a skutečnosti, jako např. v Droodovi nebo Black Hills, se nedostavila. Dan Simmons nás sice opět houpe, ale podstatou románu je napínavý příběh o konfliktu světa našeho a světa Havajských božstev, to vše na pozadí zvýšené aktivity Havajských sopek. To „houpání“ se děje formou deníku z roku 1866, ve kterém vzdálená předkyně jedné z hrdinek popisuje svou cestu lodí Bumerang na Havaj a putování po něm. Jedním z pasažérů je i jistý pan Samuel Clemens (velmi známá skutečná osobnost, jenž tuto cestu prokazatelně tehdy vykonala). A pak je tu současnost, kdy jsme na Havaji opět, deník také a vzdálená potomkyně pisatelky deníku taktéž. Celý román je proložen stránkami z deníku, který mě bavil minimálně stejně jako román sám.

Pokud má horor budit hrůzu, tak tohle horor asi nebude. Ne, že by se tu neobjevovaly hororové scény a rekvizity, těch je více než dost. Ale je to většinou tak nějak shozené. Prostě vtip nechybí. Člověku je až líto miliardáře, který chce prodat část Havaje Japoncům a ono se to všechno s..e a s..e. :-) Ale o komedii se nejedná, to v žádném případě. Co se týče překladu, měl jsem z četby dobrý pocit, nic nesrozumitelného jsem nezaznamenal, ale překlepy byly, to ano. Sice nic katastrofálního, ale přece jen…

Jako obvykle u tohoto autora je do barvitého děje vsunuto mnoho faktických informací, např. o Havajských božstvech nebo o vulkanologii, popisy běsnících vulkánů jsou dostatečně výživné a sugestivní. Celkově je to dobrodružný příběh nepostrádající napětí, humor, ani poučení, ale přece jen – od Dana Simmonse jsem čekal ještě něco navíc.

louza  | ****1/2 04.11.2011 15:43

Staro nová kniha původně vydaná v roce 1994 nabízí Simmonse překvapivě v současné esenciální formě, důvěrně známé z posledních let. Autor tahá z rukávu tradiční trumfy, jakými je neotřelé prostředí, skvěle prokreslené postavy, polozapomenuté mytologie i fabulace se známými historickými osobnostmi a nově dokonce i černý humor v podání dojemně snaživého finančníka prodávající letovisko, kde se příběh odehrává. To vše balí Simmons do enormně čtivé literární formy rozumné délky, podpořené tentokrát i velmi povedeným překladem. Kniha možná nezavdá touhu k tak rozsáhlým historickým studiím, jako Black Hills, nemá hutnou atmosféru Terroru, ani nejde do hloubky prokreslení reálií tak hluboko jako Drood. Přesto má vyprávění na pomezí horroru, mysteriózního thrilleru a dobrodružné literatury o podivných událostech v přímořském letovisku vlastní nezaměnitelný šmrnc, spád i atmosféru, která nedá čtenáři vydechnout až do konce. Zřejmě by nebylo tak obtížné vybrat ze Simmonsovy biografie intelektuálnější, historičtější, či hlubokomyšlen­kovější knihy, než je Oheň z ráje. Bavit ovšem budou sotva z poloviny.

pull  | ***1/2 17.11.2011 10:59

Vlastně by stačilo, abych poděkoval Dilvermoonovi , že to za mě tak pěkně shrnul. Děkuji ;) Jenom mi nebylo líto miliardáře, spíš jsem (ač nerad) obdivoval, čeho všeho je schopen ;) Od Simmonse jsem čekal více, chybělo mi postupné, silné vtažení do děje.

jirikk  | **1/2 24.08.2012 14:26

Všestranný autor Dan Simmons nemalou část své dosavadní spisovatelské kariéry věnoval hororům, a je to ta část jeho díla, kterou považuji za nejslabší. Snad s čestnou výjimkou Písně Kálí jsou výsledky jeho snahy v této oblasti maximálně průměrné (Doba mrchožroutů) nebo rovnou vyloženě chabé (Černé léto, Děti noci). Ani se nechce věřit, že jde o knihy původce geniálního Hyperionu nebo skvělých opusů poslední dekády (Ilion, Terror, Drood, Black Hills, Flashback). Ohně z ráje jsou bohužel reprezentatntem právě této nejslabší části Simmonsovy tvorby, nenápaditá duchařina s kořením havajské mytologie. Příběh je vyprávěn ve dvou rovinách, ta historická mě i přes přítomnost Marka Twaina nudila od začátku, současná linie sice nejprve překvapila příjemným nadhledem, postupně ale také sklouzla k rutinní vyprávěnce, která podle mého názoru nemá zkušenějšího čtenáře příliš šanci zaujmout. Neznamená to, že by kniha nestála za nic, zkrátka jde ale jen o tuctový horor, Simmonse v něm příliš cítit není.

Madam Brbla  | ***1/2 04.02.2013 11:00

Když se kniha objevila na pultech, jméno Simmons na obálce mě přimělo zajásat, nicméně přečtení anotace mé nadšení zchladilo – navzdory žhavému tématu. Havaj, milenky miliardáře, božstva? Nelákalo mě to, ale když se naskytla příležitost román vypůjčit, nezaváhala jsem (díky, Majkle). V průběhu čtení jsem si v podstatě jen potvrdila své rozpačité dojmy z anotace: linie ze současnosti mě bavila tak napůl, zatímco deník z 19. století skoro vůbec. K žádné z hlavních postav jsem si nedokázala vytvořit skutečné sympatie a většina vedlejších mi byla úplně ukradená. Havajské mýty mě kdovíjak nezaujaly, děj byl na můj vkus příliš absurdní – nadsázky s ohledem na tenhle fakt mohlo být klidně více, hororová složka beztak fungovala minimálně. Ano, našlo se pár pasáží, ze kterých by bylo možné udělat nezapomenutelný, nervydrásající zážitek, ale Simmons bohužel nezatlačil na pilu.
Knížku můžu doporučit každému, kdo by se rád nenáročnou formou dozvěděl hodně o havajské mytologii. Jestli vás ovšem ta populárně naučná část o bozích moc nezajímá, atmosféra havajských ostrovů vás neláká a chcete se v první řadě bát nebo smát, pak se raději poohlédněte po jiném titulu. „Ohně z ráje“ hodnotím kladně kvůli jejich neobvyklosti, mnoho podobných knih asi není, přesto bych byla raději, kdyby Simmons ubral na absurditě a přidal na emocích. 66%

Strýček Biolit  | ***1/2 25.05.2013 21:06

Kniha má jednu podstatnou slabinu. Jako by se nemohla rozhodnout, zdali bude více hororem, či černou komedií (nikoli však šílenou parodií). A to je sakra škoda.

Ohně nejsou oproti jiným knihám Simmonse tak „ukecané“ a 360 stran proplujete poměrně svižně. Jak už bývá u autora zvykem, člověk se – po vzoru Stana Marshe – něco naučí – v tomto případě se čtenář dozví nutné minimum o mytologii havajské. Příběh nabídne taktéž retrospektivní dějovou linku vyprávěnou pomocí deníkových záznamů (hlavně v první polovině knihy jsou deníkové záznamy vcelku věrohodné a dobře napodobují styl druhé poloviny devatenáctého století) – ta mi přišla jako takové záživnější vysvětlování dějů a věcí, jež se dějí v příběhu „současném“. Onen současný příběh je vcelku jednoduchý a do jisté míry i předvídatelný, avšak nenudí. Ano, nabídne pár „hororových“ pasáží, ale dojem nějakého strachu spolehlivě přebije černý humor, o který se (povětšinou) stará nebohý byznysman, na něhož se řítí jedna katastrofa za druhou. Právě zde je onen problém – Ohně z ráje rozhodně nejsou hororem, ale ani čistokrevnou černou komedií. Osobně bych byl mnohem radši, kdyby autor více využil potenciálu separatistů, milenek, japonců a vlastně i havajských božstev. Ona božstva jsou pro Evropana velice…hmm…zábavná… a už jen jejich účinkování „na place“ spolehlivě zabije náznaky napětí (no považte…u vepříka, co má zuby jak herci v reklamách na Colgate total a chce se bavit „o obchodu“, se člověk nemůže nesmát, byť by situace měla být sebedramatičtější).

Co se zpracování týče: vazba v pohodě; podivné číslování stránek (font) člověk překousne; v textu (hlavně ke konci) sem tam překlep a občas trochu kostrbatý překlad.

trudoš  | **** 04.06.2018 23:26

Vítejte v hotelovém komplexu Mauna Pele, ležícím uprostřed exotické Havaje. Místo pro luxusní odpočinek za velmi, velmi vysokou cenu. Smůlou je, že tohle hájemství pro nejbohatší někdo proklel. A to dost fest. Ovšem bezcharakterního majitele nic tak malicherného jako pradávná magie nerozhodí. Všechno se dá vyřešit, když máte dostatek peněz. I prodej hotelu, v němž se ztrácejí hosté…
Spojit horor s humorem dokáže jen málokdo. A Dan Simmons tím „málokým“ evidentně je. Bravurně pracuje se situační komikou, aniž by přitom sklouzával ke komediální grotesce, a zároveň udržuje mrazivé napětí, z kterého naskakuje husí kůže. Autorovým esem v rukávu jsou ovšem postavy, které tu zase jednou fungují naprosto dokonale. Zlehka načrtnuté, přitom veskrze lidské. Člověk nedokáže jinak, než jim do poslední minuty držet palce, přestože ne vždy jde právě o hrdiny. A historická linka z přelomu minulého století je fantastická sama o sobě. Klidně bych šel do celé série románů s Markem Twainem jako hrdinou.



WebArchiv - archiv českého webu