kniha » Dívka na klíček
v Top10 7 | chce si přečíst 9 | chce mít v knihovně 3 | má v knihovně 85
hodnotilo: 89
87%
Koupit knihu:
Fantasya.cz
Dívka na klíček

Paolo Bacigalupi

Dívka na klíček

Kategorie: sci-fi - postkatastrofická

originální název: The Windup Girl
originál vyšel: 09/2009

vydání: Argo (web) 2011

odkazy: 3x [recenze]



Komentáře:
louza  | ***** 28.11.2011 12:07

Bacigalupiho budoucnost je neveselá. Zásoby fosilních paliv jsou na nule, svět ovládají korporace kontrolující takřka veškeré zdroje potravin. Jedinou relevantní hodnotou je energie získávaná čistě mechanickým způsobem. Ale cosi se přece jen nezměnilo. Mocenské i třídní boje, touha po bohatství, láska i nenávist, oddanost i zrada. O tom všem je Bacigalupiho románový debut na poli fantastiky rozvíjející dříve publikované povídky Kalorik a Na žlutou kartu. Pečlivé nastudování těchto prací není vůbec od věci, jelikož autorův styl není moc vysvětlovací a předběžná znalost reálií umožní čtenáři hladký vstup do knihy už od prvních stran. Kniha rozhodně není one girl show, právě naopak. Je o skupině lidí z rozdílných vrstev s rozdílnými motivacemi, kteří se snaží přežít v tvrdých podmínkách budoucnosti. Autor jejich osudy chytře proplétá a využívá jejich jednání jako hybnou sílu celého příběhu, který je kromě politikaření občas i příjemně akční. Na to, že jde o autora majícího na kontě pouze sbírku povídek a několik nevydaných prací, jde o knihu překvapivě dobře řemeslně napsanou. Bacigalupim vymyšlený svět je přes veškeré fantastické prvky velmi dobře prokreslen, jeho hrdinové jsou reální a jejich motivace zřídka kdy černobílé. Bacigalupi navíc skvěle chápe kulturu asijských národů o nichž píše, což dodává jeho bizarní budoucnosti někdy až bolestně reálné kontury. Pro čtenáře tak není těžké uvěřit, že takhle nějak to opravdu bude. Kniha nepostrádá ani přesah, kdy autor mezi řádky řeší morálku genetických korporací, lidskost geneticky vytvořeného člověka, nebo jeho budoucnost. Nelze tedy jinak, než hodnotit maximálním počtem. Jde ovšem o maximální počet podstatně nižší, než v případě sbírky Čerpadlo 6, protože Dívka na klíček je i přes svou dechberoucnost pouhým střípkem geniality, který koncentruje právě tato sbírka.

pull  | ***** 14.12.2011 08:43

Čtení Dívky na klíček se podobalo popíjení dobré singlovky, které se zvrtlo. Člověk začne opatrně. Přivoní a pozvolna upijí, začíná rozpoznávat bohatou škálu chutí a nechává se jimi zprvu pomalu unášet. Užívá si, útěk hodin stupňuje rychlost. „Zapomene“ na obsah alkoholu. Nepopíjí, pije. Zábrany jsou v tahu, pije rychle. Láhev je z ničeho nic prázdná, je nějak pozdě (nebo možná už docela brzo), hlava se motá a za pár hodin zazvoní budík. Naštěstí se po částečně probdělé noci nad knihou budím bez kocoviny, jsem jen nevyspalý.

Bacigalupi není v románové podobě o nic slabší než v té povídkové, jen se hůře dávkuje. Ještě jednu kapitolu a jdu spát nefunguje.

Gaarq  | ***** 27.12.2011 20:55

dívku na klíček jsem nadšeně koupil v originále a čtení to bylo nelehké, obsahem i formou. proto jsem se těšil na české vydání. a je tu. dívka na klíček se odehrává v typickém bacigalupiho světě nedaleké budoucnosti, kterou velmi trefně nazval smrštění (v překladu ;), jež následuje po expanzi dneška. svět upadl z důvodů globálního oteplení (autor taktně nezmiňuje, proč nastalo), následné potravinové a energetické války, která vytvořila novou formu kolonializmu – kalorické monopoly, které stojí na sterilních GMO, biologických zbraních ničících všechny ne-GMO. svět ve znamení návratu k fyzické síle (kličkopružiny), protože není voda v řekách, biopalivo není z čeho dělat a jaderná energetika vyžaduje enormní počáteční investice (i auto na zkapalněné uhlí je nehorázný luxus, stejně tak i počítač). bacigalupi zkonstruoval svět, který dosti brutálním způsobem ukazuje lidstvo jako živočišný druh, jenž má daleko k humanistickým optimám, jeho příběhy nemají žádné kladné hrdiny a tím pádem ani záporné. každý má jen svůj způsob přežití v boji o omezené zdroje. jistě, tu a tam, se blýskne odlesk lidskosti, dobré vůle, revolty proti útlaku, ale každý takový pohyb je záhy využit, zneužit a ztracen, protože se objeví nějaká neočekávaná vlna a smete jej. sledujeme osudy pestré skupiny postav (ilegální imigrant, pohrdaná novožena, obávaný cizinec, mocný úředník, voják/pěšák…), každý má své plány, které je nucen neustále měnit, každý musí dělat kompromisy, i když jich poté třeba lituje, nebo se je snaží přehodnotit. paradoxně, největším klaďasem (můžeme-li jej za takového považovat) je absolutně lhostejný, neklidný, zhýralý a na smrt nemocný muž, který nemá klid, dokud se jeho mysl nepotýká s těmi nejtěžšími možnými problémy. dívka na klíček je náročná kniha. vyžaduje od čtenáře mnoho – představivost, kritickou skepsi, trochu hroší kůže (realita je drsná) a hlavně otevřenou mysl. odměnou je pravdivý příběh a takové to mrazení v zádech, bez kterého se z člověka stává jen bezduchý tvor.

ps. velice mě překvapilo, že se na síti objevilo pár nenávistných komentářů ke knize, většinou od čtenářů, kteří se knihu neobtěžovali dočíst. jedním z nejmírnějších oslovení autora je „bílý rasista“. tihle lidé jsou typickým dokladem vítězství předsudků nad rozumem a jsou to právě oni, díky nimž se lidstvo potácí od maléru k maléru.

Elwis  | ***** 10.01.2012 12:23

Rozmýšlel jsem se mezi 90 a 100%, nakonec jsem dal plný počet za skvělou redakci a vydání celkově. Rozhodně doporučuji přečíst všem, hlavně třeba našemu panu prezidentovi.

Dilvermoon  | **** 16.02.2012 20:30

Dívka na klíček jako název knihy a i hlavní motiv obálky. A přitom se děj románu kolem ní nijak zásadně netočí, ani to není hlavní postava, nezbytná pro děj. Spíše naopak. V knize je několik mnohem významějších hybatelů děje. Samotná Emiko sice zapůsobí jako katalyzátor, ale to by obstaral i kdekdo jiný.

Je to zkrátka jen jeden z řady motivů, které si na nás Bacigalupi připravil a vykonstruoval svět, kde dochází zdroje téměř všeho a tato skutečnost se stává mohutnou pákou mocných korporací. Naakumulovaná energie lidské nebo zvířecí síly v pružinách pohánějící téměř vše je opravdu dobrý nápad. A další motivy. Svět je propracován velmi dobře, to ale neznamená, že na konci mi v hlavě nezůstalo několik otazníků. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se do stejného světa autor vrátil v dalším románu nebo povídkách, kde by popsal věci, které zde nedořekl.

LuciusWlk  | **** 14.06.2012 06:16

Příběh mě potěšil svou originalitou a výborně popsanou atmosférou „postapokalyptické“ blízké budoucnosti Thajska. Trochu mě mrzí, že onen děj je nějak neučesaný. Působí dojmem popisu vyseknutého období, kde není zásadní hrdina, vše se děje nějak samovolně, a závěr vyšumí tak nějak do ztracena. Možná mi uniká nějaká skrytá podstata a další přečtení, ve větším klidu, mi poskytne, jisté porozumění.

minduton  | **** 23.07.2012 19:39

Zatím jsem asi v první pětině knihy a i když mám Bacigalupiho styl rád, tak si nemyslím, že se hodí pro psaní románů. Bacigalupi „vypráví“ totiž až příliš „květnatě“, či jak bych řekl. Vadí mi neustálá expresionistická mluva, která až trhá mozkové závity (kostra se tyčila jak korálové útesy, ovoce se mu vysmívalo…) Ideální to styl pro krátké povídky, které je třeba maximálně nabušit atraktivností… ale román!? A nejde jen o řeč slov… Zatímco v povídce Kalorik byl svět Agrokorporací ještě jakž takž uvěřitelný, v Dívce na klíček už je rozveden do ad absurdum. Zkrátka již příliš nereálné. Po dočtení knihy, se můj celkový dojem z knihy o cosi zvýšil (v úvodu knihy autor hýřil abstrakcí ostošest, avšak pak se krapet zklidnil – asi mu došla pára). 80%

Skot II  | ***** 06.12.2013 20:55

Bacigalupi po dobré povídkové knize zvládl i velmi povedený román, v kterém rozvedl nápady z povídek. Neveselý svět budoucnosti zápasící o kalorie popsal velmi věrně , kniha však vyžaduje stálou pozornost a přemýšlivého čtenáře. Děj se postupně zrychluje , čemuž i přispívá zkracování kapitol i odstavců.Velmi dobře jsou Jen samotný závěr je trošku méně uvěřitelný a uspěchaný, stejně tak jako popsány charaktery jednotlivých postav i jejich postupný vývoj. Škoda jen uspěchaného závěru a zjevně ponechaných zadních vrátek pro pokračování. Pro mě nejlepší kniha roku 2013

epco55  | ****1/2 20.01.2015 08:33

Poviedky ktoré z tohto sveta prišli ako prvé ma nechytili, dokonca boli pre mňa asi najslabšie zo zbierký Čerpadlo č.6. Takže samotné Dievča na kľúčik u mňa na poličke trónila hanebne dlho. Akonáhle som ju však chytil do rúk nevedel som ju pustiť. Opis prostredia, gradovanie deja a samotná zápletka, postavy proste celkové spracovanie. Všetko je vystavané a napísané na jednotku. Takže tak ako pri všetkých výborných knihách má jednu obrovskú chybu a to že po prečítaní vyvstanú otázky typu " Naozaj mom ju musel čítať tak rýchlo? Prečo som si ju trošku nešetril?"

Majkl  | **** 15.02.2015 14:32

Bacigalupiho román je zasadený do multikultúrneho prostredia Thajska v blízkej budúcnosti, v ktorej ľudia musia bojovať s neustále sa zmenšujúcim počtom potravy, ktorá je napádaná stále sa vyvíjajúcimi plesňami a chorobami. Gaarqov komentár je výstižný, kniha nemá jasne určené kladné a záporné postavy, svet, ktorý obývajú, sa s nikým nemazná, prejavy ľudskosti a súcitu sú vzácne a postavy si ich často ani nemôžu dovoliť. Životy jednotlivých postáv sú prepojené nepredvídateľným faktorom, pohŕdanou a zneužívanou Emiko, ktorá je síce umelo vytvoreným človekom s určitými naprogramovanými črtami, avšak túži po láske, uznaní jej ľudskosti a rovnocennom zaobchádzaní. Dívka na klíček je zaujímavou knihou, ktorá núti k zamysleniu. Príjemným čítaním však zámerne nie je.

Madam Brbla  | ****1/2 16.05.2016 20:39

Na úvod jeden soukromý povzdech: není nad to kus večera smolit komentář a pak po jediném pohybu nenechavého dětského prstíčku bezmocně sledovat, jak bylo vaše mentální úsilí nekompromisně spláchnuto přímo do… no dobrá, honem na druhý pokus, dokud mi v té makovici něco utkvělo. Bacigalupi nám opět nabízí znepokojivý pohled do budoucnosti Země, zdevastované válkami, nemocemi, nedostatkem zdrojů, zkrátka všemožnými negativními lidskými zásahy. Tentokrát okusíme ingredience asijské, konkrétně thajské kultury. Autor umí čtenáře vtáhnout do prostředí, tradic i mentality národa dokonale, aniž by se uchyloval k přehnané popisnosti.
Zrovna tak představuje postavy, které mají hlavní vliv na události románu: žádné hluboké psychologické sondy, přesto je každý charakter jedinečný, vícevrstvý a uvěřitelný. Nenašla jsem si oblíbence, ovšem i tak jsem se s hlavními (anti)hrdiny dokázala na nějaké úrovni ztotožnit, najít pro ně pochopení, cítit lítost nad jejich utrpením.
Dělalo mi trochu starosti, jestli při nedostatku času a soustředění nebudu mít problémy sledovat děj, ale ve skutečnosti na mocenských hrátkách, na všem tom přetahování o vliv v izolovaném království nebylo nic složitého. Snadno a ráda jsem se do tohoto zajímavého, byť krutého a neveselého světa vracela. Bacigalupi mi opět potvrdil, že je v mé TOP10 autorů zaslouženě. Kromě toho Argo zase vyrobilo hezkou, kvalitní knihu a překlad Richarda Podaného lze jedině pochválit. 85%

mato_klerik  | ***** 20.05.2017 10:34

Spočiatku mi chvíľu trvalo, kým som sa zorientoval – kto je vlastne hlavný hrdina a čo je vlastne hlavnou témou románu. Ale potom je to už Bacigalupi, ako ho poznáme z poviedok v ČERPADLE 6. Navyše tým, že ide o román, dostávajú postavy väčšiu hĺbku a autor dokáže zo scén vyťažiť viac napätia. Na jednu stranu „len“ rozpracovanie už známych tém (dievča na kľúčik je sama o sebe klasická SF rekvizita, akurát zasadená do netradičného prostredia), na stranu druhú až hypnotická vízia blízkej budúcnosti, kde je ťažké hľadať skutočných hrdinov… Bacigalupiho svet, v ktorom už nezvratné kroky spravili naši predkovia (my?) je podmanivý a až nepríjemne pravdepodobný…



WebArchiv - archiv českého webu